Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1019. den (08.12.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

neděle 08.12.2024, 22:50

Rychlý pád Asadova režimu v Sýrii, jemuž Kreml od roku 2015 poskytoval podporu, je pro Moskvu strategickou politickou porážkou, která Kreml uvrhla do krize, protože se snaží v Sýrii udržet své strategické vojenské základny. Rusko v roce 2015 zasáhlo ve prospěch bývalého syrského prezidenta Bašára Asada, aby ho udrželo u moci poté, co v roce 2011 začaly masové protesty v rámci širšího hnutí Arabského jara, které vyvolaly syrskou občanskou válku a hrozily svržením Asada.[1] Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě považuje "barevné revoluce", které nastolují nové demokratické vlády v bývalých sovětských státech, za hrozbu pro stabilitu a bezpečnost svého vlastního režimu.[2] V širším ohledu se Putin staví proti demokratickým hnutím za svržení autoritářských vládců spřízněných s Kremlem po celém světě, protože tato hnutí považuje za překážku svého úsilí o vytvoření jím zamýšleného multipolárního světa, v němž Rusko a jeho klíčoví autoritářští spojenci a partneři hrají hlavní roli.[3] Neschopnost Ruska nebo jeho rozhodnutí neposilovat Asadův režim v době, kdy syrská opoziční ofenziva dosáhla rychlých úspěchů v celé zemi, rovněž poškodí důvěryhodnost Ruska jako spolehlivého a efektivního bezpečnostního partnera v celém světě, což následně negativně ovlivní Putinovu schopnost získat podporu ve světě pro jeho vytoužený multipolární svět.

Kremelská tisková agentura TASS 8. prosince uvedla, že podle kremelského zdroje Asad a jeho rodina uprchli do Moskvy a ruské úřady jim poskytly azyl.[4] Putinovi se podařilo zajistit přežití samotného Asada, ale Putin zasáhl do syrské občanské války s primárním cílem posílit Asadův režim a zabránit tomu, aby ztratil moc - a v tom Kreml neuspěl. Putin v roce 2015 přispěchal Asadovi na pomoc také proto, aby zajistil ruské vojenské základny v Sýrii, podpořil širší úsilí Ruska o projekci síly ve Středozemním a Rudém moři, zvýšil jeho globální vliv na Blízkém východě a v Africe a ohrozil jižní křídlo NATO. V době, kdy se v Sýrii dostávají k moci opoziční síly, se Rusko snaží zajistit své základny v této zemi, ale další vojenská přítomnost Ruska v Sýrii není zaručena, zejména proto, že ruské akce na podporu Asada v posledních devíti letech pravděpodobně podkopaly schopnost Moskvy vytvořit trvalý pozitivní vztah s vládnoucími syrskými opozičními skupinami.[5]

Kreml 8. prosince údajně dosáhl dohody s blíže nespecifikovanými syrskými opozičními představiteli o zajištění bezpečnosti ruských vojenských základen v Sýrii, ale obrysy této dohody a její trvání zůstávají vzhledem k nestabilní a rychle se vyvíjející politické situaci v Sýrii nejasné. Kremelský zpravodajský server TASS 8. prosince uvedl, že podle kremelského zdroje se blíže nespecifikovaní syrští opoziční vůdci zaručili za bezpečnost ruských vojenských a diplomatických institucí v Sýrii.[6] Zdroj agentury TASS neupřesnil, zda se syrští opoziční vůdci zaručili pouze za bezpečnost dvou hlavních ruských vojenských základen v Sýrii - letecké základny Hmímím u města Latákíja a námořní základny v přístavu Tartús - nebo i dalších vojenských základen a taktických stanovišť, jako je ruská vojenská základna na letišti Kámišlí na severovýchodě Sýrie. Saúdskoarabský server al-Arabíja 8. prosince uvedl, že syrský premiér Mohammed Ghází al-Džalálí prohlásil, že o budoucnosti ruských vojenských základen v Sýrii budou rozhodovat nové syrské orgány.[7] Ruské ministerstvo zahraničních věcí (MZV) 8. prosince uvedlo, že je v kontaktu se "všemi syrskými opozičními skupinami", a poznamenalo, že ačkoli jsou všechny ruské vojenské základny v "nejvyšší pohotovosti", jejich bezpečnost není "vážně ohrožena".[8] Ruské úřady výrazně zmírnily svá slovní vyjádření o syrských opozičních skupinách: ruské MZV označilo aktéry, kteří stojí proti Asadově Syrské arabské armádě (SAA), za "opoziční skupiny", což je pozoruhodný posun oproti tomu, jak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov o den dříve, 7. prosince, na fóru v Dauhá označil tyto skupiny, včetně Haját Tahrír aš-Šám (HTS), za "teroristy".[9] Ruská státní agentura RIA Novosti v článcích zveřejněných 8. prosince rovněž pozoruhodně označila syrské opoziční skupiny za "ozbrojenou opozici", přestože je v článcích zveřejněných 7. prosince označila za "teroristy".[10]

Syrská opozice není monolit; zahrnuje několik různých frakcí s různými ideologiemi a politickými cíli a žádná jednotlivá opoziční frakce nekontroluje území kolem všech ruských vojenských základen a stanovišť v provinciích Homs, Latákíja a Tartús i mimo ně. Zůstává nejasné, jak dlouho bude spolupráce všech různých syrských opozičních frakcí trvat. Rovněž není jasné, zda je Moskva v kontaktu se všemi syrskými opozičními frakcemi, který je nezbytný k zajištění bezpečnosti ruských vojenských základen v Sýrii. ISW už dříve zaznamenal zprávy, podle nichž ruská armáda přemístila některé prostředky protivzdušné obrany chránící leteckou základnu Hmímím, což naznačuje, že ruské velení v Sýrii už dříve vyhodnotilo, že ne všechna ruská vojenská technika v Sýrii je v bezpečí.[11]

ISW shromáždil přesvědčivé indicie, že Rusko vytváří podmínky pro evakuaci své vojenské techniky ze Sýrie a že ruské vojenské základny nejsou bezpečné. Satelitní snímky shromážděné 7. prosince ukazují tři vojenská dopravní letadla Il-76 a jedno An-124 na ruské letecké základně Hmímím, jejichž pravděpodobným úkolem byla evakuace omezeného množství ruské vojenské techniky ze země.[12] Kreml by pro řádnou evakuaci ze Sýrie pravděpodobně musel provést značný počet leteckých transportů. Geolokační záběry zveřejněné 6. prosince ukázaly ruské síly přepravující po dálnici M1 Lakátíja-Tartús poblíž Baníjásu systémy protivzdušné obrany S-300 nebo S-400 a Tor-M1, pravděpodobně v rámci taktického přesunu nebo za účelem evakuace ze Sýrie.[13] Jeden ruský zdroj tvrdil, že ruské síly "zcela opouštějí Sýrii" a stahují se z letecké základny Hmímím a přístavu Tartús.[14] Ruští váleční blogeři, včetně jednoho vojáka ruských vzdušných a kosmických sil (VKS), tvrdili, že některé ruské síly se před několika dny stáhly do provincií Latákíja a Tartús a odcházejí z přístavu Tartús a letecké základny Hmímím, ale že nejméně jedna skupina ruských vojáků byla obklíčena v blíže nespecifikované oblasti Sýrie a čeká na pomoc nebo na vyjednání únikového koridoru, což naznačuje, že ruské síly opustily taktické pozice mimo hlavní ruské základny v přístavu Tartús a na letecké základně Hmímím.[15] Jeden ruský válečný bloger napojený na Kreml 8. prosince tvrdil, že ruské operační skupiny se stáhly z Dajr az-Zauru a letecké základny Kuvajris východně od města Aleppo a že status ruských sil operujících v blízkosti ropných polí u Palmýry zůstává nejasný.[16] Ukrajinská vojenská rozvědka HUR 8. prosince uvedla, že ruská fregata Admirál Grigorovič třídy Grigorovič a nákladní loď Inženýr Trubin opustily přístav Tartús a že ruské síly letecky evakuují zbraně z letecké základny Hmímím.[17] Jeden ruský válečný bloger tvrdil, že Turecko umožňuje Rusku využívat k evakuaci ruské vojenské techniky ze Sýrie turecký vzdušný prostor.[18] Není jasné, zda Rusko provede stahování a evakuaci ze Sýrie poté, co agentura TASS 8. prosince večer oznámila, že Rusko získalo od vůdců syrské opozice záruky pro ruské vojenské základny. I kdyby si Rusko některé nebo všechny své základny v Sýrii ponechalo, pro Moskvu by to znamenalo velkou geopolitickou ztrátu, protože další ruské základny v Sýrii budou vydány na milost a nemilost syrským opozičním skupinám, které Kreml dříve označoval za teroristy.

Ztráta ruských základen v Sýrii bude mít zásadní důsledky pro globální vojenský vliv Ruska a jeho schopnost působit v Africe. Rusko využívalo svou námořní základnu Tartús k projekci síly ve Středozemním moři, k ohrožení jižního křídla NATO a k propojení svých prostředků v Černém moři se Středozemním mořem.[19] Ztráta ruských základen v Sýrii pravděpodobně naruší ruskou logistiku, zásobovací úsilí a rotace afrického sboru, což oslabí zejména ruské operace a projekci síly v Libyi a subsaharské Africe. Rusko by mohlo alternativně usilovat o využití své přítomnosti v Libyi nebo Súdánu, ale tyto země vzhledem k absenci formálních dohod s nimi a nedostatečné infrastruktuře nejsou vhodnou náhradou. Zhroucení Asadova režimu a neschopnost Ruska tento režim zachovat rovněž poškodí globální image Ruska jako spolehlivého spojence, což ohrozí jeho vliv na africké autokraty, které se Rusko snaží podporovat, a jeho širší geopolitický cíl zaujmout pozici globální velmoci.

Ruští ultranacionalističtí váleční blogeři, z nichž mnozí bojovali v syrské válce nebo ji zpravodajsky pokrývali, jsou pádem Asadova režimu rozhořčeni a kritizují ho jako další selhání ruské zahraniční politiky při prosazování a udržování vlivu v oblastech strategického významu. Ruská ultranacionalistická komunita široce kritizovala Asadův režim za to, že v posledních letech podlehl sebeuspokojení a dovolil degradaci své armády, přičemž se spoléhal na to, že mu obranné kapacity poskytnou jiné země, včetně Ruska a Íránu.[20] Váleční blogeři se však do značné míry zaměřili na to, jaké následky bude mít pád režimu pro Rusko, přičemž někteří z nich označili pád Asadova režimu za významné selhání ruské zahraniční politiky, neboť Rusko se důsledně nesnažilo zvýšit svůj vliv v regionu nebo tlačit Asadův režim k provádění vládních reforem v režii Kremlu.[21] Někteří váleční blogeři kritizovali Kreml za to, že si neuvědomil, že Asadova armáda je degradovaná a že opoziční skupiny v Sýrii pravděpodobně jednoho dne obnoví útočné operace, aby využily "chyb" Ruska v Sýrii, přičemž jeden bloger poznamenal, že dva hlavní Asadovi spojenci, Rusko a Írán, se v současné době soustřeďují na válku na Ukrajině, respektive v Izraeli a Libanonu.[22] Jeden válečný bloger tvrdil, že mnoho ruských nezávislých analytiků a vojenských zpravodajů před tímto možným scénářem varovaly už řadu let, a zopakoval dlouhodobé stížnosti ultranacionalistů na neexistenci smysluplné občanské společnosti v Rusku, která by pomohla zabránit významným zahraničněpolitickým selháním.[23] Jeden s Kremlem spřízněný válečný bloger lamentoval nad tím, jaký dopad budou mít současné události v Sýrii na globální image Ruska, a prohlásil, že pověst Ruska je nyní zcela závislá na výsledku války na Ukrajině, která je "nyní [pro Rusko] důležitější než cokoli jiného".[24]

Ministerstvo obrany USA 7. prosince oznámilo další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 988 milionů dolarů (zhruba 23,5 miliardy korun).[25] Balík obsahuje munici pro salvové raketomety HIMARS, vybavení a náhradní díly pro dělostřelecké systémy, tanky a obrněná vozidla a bezpilotní letecké systémy (UAS). Balík americké vojenské pomoci a pokračující podpora Ukrajiny ze strany Západu pomůže ukrajinským silám udržet současné tempo operací na celém válčišti, které ničí ruskou bojovou sílu a degraduje ruskou ekonomiku tak rychle, že to není pro Rusko dlouhodobě udržitelné.

Ruské úřady 7. prosince zadržely v Dagestánské republice údajné teroristy na pozadí množících se tvrzení ruských válečných blogerů, že pád režimu bývalého syrského prezidenta Bašára Asada v Sýrii podpoří terorismus v Rusku. Ruská média 7. prosince informovala, že ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) a ministerstvo vnitra (MVD) zadržely v Dagestánské republice 12 členů údajné teroristické buňky, kteří údajně plánovali velký teroristický útok na blíže neurčeném místě v Rusku.[26] Ruské úřady údajně zabavily dvě improvizovaná výbušná zařízení a více než jednu tunu dusičnanu amonného, zbraně a munici.[27] Těmto zatčením přitom předcházel test ruského nezávislého internetu ze 7. prosince, který uživatelům v Dagestánské republice znemožnil přístup k zahraničním internetovým stránkám a službám pro zasílání zpráv, včetně Telegramu a WhatsAppu.[28] Za povšimnutí také stojí, že k zatýkání došlo v době, kdy ruští váleční blogeři v reakcích na nedávné události v Sýrii tvrdí, že pád Asadova režimu poslouží k podněcování a exportu terorismu po celém světě, včetně Ruska.[29] Jeden ruský válečný bloger uvedl, že tato konkrétní teroristická skupina v Dagestánu se nejspíše nechala inspirovat situací v Sýrii, a varoval, že na severním Kavkaze se může zvýšit nábor teroristů, zejména mezi migranty ze střední Asie.[30] ISW soudí, že ruské úřady se i nadále potýkají s potřebou podporovat domácí stabilitu a rostoucí ultranacionalistickou averzí vůči migrantům v Rusku, přičemž právě na migranty spoléhají při řešení nedostatku pracovních sil v Rusku.[31]

Klíčové poznatky:

* Rychlý pád Asadova režimu v Sýrii, jemuž Kreml od roku 2015 poskytoval podporu, je pro Moskvu strategickou politickou porážkou, která Kreml uvrhla do krize, protože se snaží v Sýrii udržet své strategické vojenské základny.

* Kreml 8. prosince údajně dosáhl dohody s blíže nespecifikovanými syrskými opozičními představiteli o zajištění bezpečnosti ruských vojenských základen v Sýrii, ale obrysy této dohody a její trvání zůstávají vzhledem k nestabilní a rychle se vyvíjející politické situaci v Sýrii nejasné.

* ISW shromáždil přesvědčivé indicie, že Rusko vytváří podmínky pro evakuaci své vojenské techniky ze Sýrie a že ruské vojenské základny nejsou bezpečné. I kdyby si Rusko některé nebo všechny své základny v Sýrii ponechalo, pro Moskvu by to znamenalo velkou geopolitickou ztrátu, protože další ruské základny v Sýrii budou vydány na milost a nemilost syrským opozičním skupinám, které Kreml dříve označoval za teroristy.

* Ztráta ruských základen v Sýrii bude mít zásadní důsledky pro globální vojenský vliv Ruska a jeho schopnost působit v Africe.

* Ruští ultranacionalističtí váleční blogeři, z nichž mnozí bojovali v syrské válce nebo ji zpravodajsky pokrývali, jsou pádem Asadova režimu rozhořčeni a kritizují ho jako další selhání ruské zahraniční politiky při prosazování a udržování vlivu v oblastech strategického významu.

* Ministerstvo obrany USA 7. prosince oznámilo další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 988 milionů dolarů (zhruba 23,5 miliardy korun).

* Ruské úřady 7. prosince zadržely v Dagestánské republice údajné teroristy na pozadí množících se tvrzení ruských válečných blogerů, že pád režimu bývalého syrského prezidenta Bašára Asada v Sýrii podpoří terorismus v Rusku.

* Ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a na pokrovském a vuhledarském směru.

* V Rusku údajně bylo zahájeno konkursní řízení s jedním z největších domácích výrobců mikročipů Angstrem.