Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1020. den (09.12.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

úterý 10.12.2024, 00:30

Kreml nadále opatrně naznačuje, že je schopen zajistit bezpečnost ruských vojenských základen v Sýrii v krátkodobém horizontu, nicméně připustil nejistotu ohledně dlouhodobé budoucnosti vojenských základen na pozadí nestabilní a rychle se vyvíjející politické situace v Sýrii. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 9. prosince prohlásil, že ruská armáda přijímá veškerá nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti ruských vojenských základen v Sýrii a že Rusko "dělá vše pro to", aby navázalo kontakt s těmi, kdo mohou zajistit bezpečnost ruského vojenského personálu v Sýrii.[1] Peskov poznamenal, že Kreml v blíže neurčeném termínu v budoucnu povede "seriózní rozhovory" s budoucími syrskými úřady o ruských vojenských základnách v Hmímímu a Tartúsu, ale poznamenal, že v současné době je na diskusi o zachování těchto základen příliš brzy, protože taková diskuse se týká "těch, kdo povedou Sýrii".[2] Kremelský zpravodajský server TASS 9. prosince s odvoláním na blíže nespecifikovaný zdroj v provincii Latákíja uvedl, že tuto provincii a město Tartús plně kontrolují syrské opoziční síly, ale že neměly a nemají v úmyslu "obsadit" ruskou leteckou základnu Hmímím u města Latákíja a námořní základnu v přístavu Tartús.[3] Tento zdroj dodal, že obě ruské základny fungují normálně. Ruský státní zpravodajský server RBK 9. prosince uvedl, že šéf Syrského národního koordinačního výboru pro zahraniční vztahy Ahmed Asráví během diskuse o ruských vojenských základnách v Sýrii prohlásil, že Sýrie bude i nadále dodržovat dohody, které jsou v jejím zájmu, a "nikdy" nezaujme nepřátelský postoj vůči Rusku nebo jiné spřátelené zemi.[4] Ruští váleční blogeři 8. a 9. prosince pokračovali v debatě o budoucnosti ruských základen v Sýrii a nebyli si jisti, zda budou ruské síly schopny zachovat svou přítomnost v zemi, nebo budou muset provést úplnou evakuaci.[5] Projekt kritických hrozeb (CTP) nadále soudí, že případná ztráta ruských základen v Sýrii bude mít zásadní důsledky pro schopnost Ruska projektovat sílu ve Středozemním moři, ohrožovat jižní křídlo NATO a působit v Africe.[6]

Rusko přemístilo některá plavidla z přístavu Tartús do nedaleké oblasti na volném moři. Satelitní snímky pořízené 9. prosince ukazují, že přístav Tartús opustily všechny ruské lodě a ponorky.[7] Analytik OSINT M. T. Anderson uvedl, že satelitní snímky pořízené 9. prosince rovněž ukazují, že ruská plavidla - pravděpodobně fregata Admirál Gorškov třídy Gorškov, fregata Admirál Grigorovič třídy Grigorovič, ponorka Novorossijsk třídy Kilo a ropný tanker Vjazma třídy Kaliningradněfť - se nacházejí na vyčkávacím stanovišti v rejdě vzdálené asi osm kilometrů západně od přístavu.[8] Poloha dalších lodí, které údajně dříve kotvily v Tartúsu, včetně fregaty Admirál Golovko třídy Gorškov a ropného tankeru Jelňa třídy Altaj, je nejasná.[9] Představitelé syrské opozice 8. prosince údajně zaručili bezpečnost ruských vojenských institucí v Sýrii a syrský premiér Muhammad Ghazí Džalálí 8. prosince prohlásil, že o budoucnosti ruských vojenských základen v Sýrii budou rozhodovat nové syrské orgány.[10] Současná a budoucí bezpečnost ruských vojenských základen v Sýrii zůstává nejasná. Moskva nadále jedná s novými syrskými orgány a v tuto chvíli také není jasné, zda Rusko stahuje plavidla z přístavu Tartús v rámci širší evakuace, nebo za účelem jejich lepší ochrany.

Syrské velvyslanectví v Moskvě 9. prosince potvrdilo agentuře TASS, že bývalý syrský prezident Bašár Asad je v Moskvě.[11] Peskov uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je jedinou autoritou, která může Asadovi udělit azyl v Rusku, ale neupřesnil, zda mu azyl skutečně udělil. Agentura TASS 8. prosince uvedla, že podle kremelského zdroje Asad a jeho rodina uprchli do Moskvy a že jim ruské úřady poskytly azyl.[12]

Rusko se nadále potýká s ohromujícími náklady na udržení válečného úsilí proti Ukrajině, přičemž rostoucí ekonomické napětí, nedostatek pracovních sil a systémová korupce ohrožují udržitelnost ruského vojensko-průmyslového komplexu. Americký ministr obrany Lloyd Austin 7. prosince oznámil, že Rusko na svou válku na Ukrajině vynaložilo více než 200 miliard dolarů (4,766 bilionu korun) a od února 2022 přišlo nejméně o 700.000 vojáků, přičemž v poslední době ztráty činí v průměru 1000 vojáků denně.[13] Ukrajinské centrum pro boj s dezinformacemi 9. prosince oznámilo, že likvidní aktiva Ruska v jeho Národním fondu sociálního zabezpečení klesla ze 140 miliard dolarů (3,336 bilionu korun) v únoru 2022 na 53,8 miliardy dolarů (1,282 bilionu korun) k 1. prosinci 2024.[14] Centrum poznamenalo, že Rusko se stále více spoléhá na čínské jüanové rezervy a prodej zlata, aby pokrylo svůj rozpočtový deficit, a že na výdaje na obranu vyčleňuje třetinu svého státního rozpočtu na roky 2025-2027, což svědčí o neudržitelném upřednostňování války na úkor ekonomické stability.[15] Ruský generální prokurátor Igor Krasnov 9. prosince uvedl, že v roce 2024 stoupl počet korupčních trestných činů, včetně úplatkářství, oproti roku 2023 o téměř 30 procent, přičemž ruské úřady v roce 2024 potrestaly za korupční delikty více než 30.000 ruských činitelů.[16] Rostoucí ekonomické tlaky Ruska vyplývající z války spolu s rozšířenou korupcí, nedostatkem pracovních sil a neefektivitou ruského vojensko-průmyslového komplexu pravděpodobně zvýší náklady Ruska na válku a dále podkopou jeho schopnost efektivně udržovat operace vojensko-průmyslového komplexu při zachování ekonomické stability. ISW už dříve zaznamenal zprávy o podobných trendech a statistikách v ruské ekonomice, které naznačují, že ekonomická trajektorie Ruska je ve střednědobém až dlouhodobém horizontu neudržitelná a bude stále více zatěžovat schopnost země vést válku proti Ukrajině.[17]

Ruský prezident Vladimir Putin povýšil velitele čečenských speciálních sil Achmat Aptyho Alaudinova a náměstka ruského ministra obrany Junuse-Beka Jevkurova v rámci pokračující snahy Kremlu svalit vinu za nedostatečnou reakci Ruska na vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na místní vládní představitele a odklonit ji od armády. Putin povýšil Alaudinova do hodnosti generálporučíka a Jevkurova do hodnosti armádního generála, pravděpodobně ve snaze odměnit Alaudinova za vedení čečenských sil Achmat, které bojovaly v Kurské oblasti, a odměnit Jevkurova za jeho roli zástupce náčelníka "koordinační rady" ruského ministerstva obrany (MO) pro vojenské a bezpečnostní otázky v Brjanské, Kurské a Belgorodské oblasti.[18] Putin nedávno nahradil bývalého gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova šéfem výboru pro informační politiku ruské Státní dumy Alexandrem Chinštejnem, pravděpodobně ve snaze svalit na Smirnova vinu za to, že Rusko nebylo schopno řádně reagovat na ukrajinský vpád.[19] Ruské úřady 9. prosince zatkly bývalého náměstka ředitele Korporace pro rozvoj Kurské oblasti Igora Grabina za špatné hospodaření s finančními prostředky určenými na obranné opevnění v oblasti.[20] Zdá se, že Kreml trestá vládní úředníky Kurské oblasti a zároveň odměňuje ruské vojenské činitele odpovědné za ruské síly působící v Kurské oblasti.

Ruská vláda prohlásila, že vrátila těla zesnulých ukrajinských válečných zajatců, kteří údajně zahynuli 24. ledna při havárii ruského vojenského dopravního letadla Il-76 v Belgorodské oblasti.[21] Ruská ombudsmanka pro lidská práva Taťjana Moskalkovová 9. prosince prohlásila, že ruští představitelé předali těla údajných ukrajinských válečných zajatců, aniž uvedla, kdy se tak stalo.[22] Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci oznámil, že ruští představitelé ostatky předali během nedávné výměny válečných zajatců 29. listopadu, ale že ostatky vyžadují dodatečnou identifikaci.[23] Koordinační štáb dodal, že odborníci v současné době zjišťují, zda tyto ostatky skutečně patří příslušníkům ukrajinské armády. Ruské ministerstvo obrany (MO) 24. ledna prohlásilo, že Il-76 převážel 65 ukrajinských válečných zajatců, a obvinilo Ukrajinu, že letadlo zasáhla dvěma blíže nespecifikovanými raketami.[24] Ukrajinští představitelé začali vyšetřovat okolnosti havárie 25. ledna.[25] ISW v tuto chvíli stále nemůže poskytnout žádné posouzení okolností havárie Il-76 a nemůže nezávisle ověřit ruská ani ukrajinská prohlášení k incidentu.

Klíčové poznatky:

* Kreml nadále opatrně naznačuje, že je schopen zajistit bezpečnost ruských vojenských základen v Sýrii v krátkodobém horizontu, nicméně připustil nejistotu ohledně dlouhodobé budoucnosti vojenských základen na pozadí nestabilní a rychle se vyvíjející politické situace v Sýrii.

* Rusko přemístilo některá plavidla z přístavu Tartús do nedaleké oblasti na volném moři.

* Syrské velvyslanectví v Moskvě 9. prosince potvrdilo agentuře TASS, že bývalý syrský prezident Bašár Asad je v Moskvě.

* Rusko se nadále potýká s ohromujícími náklady na udržení válečného úsilí proti Ukrajině, přičemž rostoucí ekonomické napětí, nedostatek pracovních sil a systémová korupce ohrožují udržitelnost ruského vojensko-průmyslového komplexu.

* Ruský prezident Vladimir Putin povýšil velitele čečenské speciální jednotky Achmat Aptyho Alaudinova a náměstka ruského ministra obrany Junuse-Beka Jevkurova v rámci pokračující snahy Kremlu svalit vinu za nedostatečnou reakci Ruska na vpád ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na místní vládní představitele a odklonit ji od armády.

* Ruská vláda prohlásila, že vrátila těla zesnulých ukrajinských válečných zajatců, kteří údajně zahynuli 24. ledna při havárii ruského vojenského dopravního letadla Il-76 v Belgorodské oblasti.

* Ruské síly v poslední době postupovaly u Pokrovska a Velyké Novosilky.

* Ruský prezident Vladimir Putin nadále vyzdvihuje ruské představitele, kteří finančně podporují ruské dobrovolnické jednotky na Ukrajině, a program "Čas hrdinů", v jehož rámci jsou do vedoucích pozic v ruských vládách na federální i regionální úrovni dosazováni veteráni války na Ukrajině.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 9. prosince 2024 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW