Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1021. den (10.12.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

úterý 10.12.2024, 23:30

Ruský postoj k událostem v Sýrii nadále odráží současnou opatrnou a nerozhodnou reakci Kremlu na pád režimu Bašára Asada. Satelitní snímky Sentinel-2 z 10. prosince ukazují, že ruské lodě se stále nevrátily do syrského přístavu Tartús a že ruská středomořská flotila se stále drží ve vzdálenosti asi 8 až 15 kilometrů od Tartúsu.[1] Analytik z otevřených zdrojů M. T. Anderson k 10. prosinci identifikoval v tomto prostoru čtyři ruské lodě - fregatu Admirál Golovko třídy Gorškov, fregatu Admirál Grigorovič třídy Grigorovič, ponorku Novorossijsk třídy Improved Kilo a ropný tanker Vjazma třídy Kaliningradněfť.[2] Satelitní snímky z 9. prosince naznačily, že lodě Admirál Grigorovič, Novorossijsk a Vjazma se nacházely ve stejném vyčkávacím režimu jako 10. prosince.[3] Jiní analytici z otevřených zdrojů zaznamenali, že velká výsadková loď Alexandr Šabalin (Projekt 775) Baltské flotily opustila 10. prosince námořní zónu Baltského moře, což mohlo usnadnit přesun některých ruské vojenské techniky z Tartúsu do Středozemního moře (potenciálně do Tobruku v Libyi).[4] Jeden ruský válečný bloger tvrdil, že ke konci dne 9. prosince "je status (letecké základny) Hmímímu a Tartúsu ve hvězdách", a tiskový tajemník Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že je "těžké předvídat", co se v Sýrii stane, ale že Rusko bude pokračovat v dialogu se všemi zeměmi, které s Ruskem sdílejí společné zájmy.[5] Ukrajinská vojenská rozvědka HUR 10. prosince oznámila, že ruské síly stále demontují vybavení a zbraně a stahují vojáky z Hmímímu ve vojenských dopravních letadlech An-124 a Il-76 a "rozebírají" vybavení v Tartúsu pod dohledem nedávno nasazených ruských speciálních jednotek.[6] Satelitní snímky společnosti Maxar z 10. prosince ukazují, že ruská letadla, vrtulníky a související vojenské vybavení zůstávají na letecké základně Hmímím na svých místech (viz vložené snímky níže). Přetrvávající absence jasné ruské reakce, a to jak z hlediska vojenského postoje, tak rétorických overtur naznačuje, že Kreml stále vyčkává s formulací dalšího postupu v Sýrii a zatím sleduje situaci na místě. Kreml velmi pravděpodobně váhá, zda zcela evakuovat veškerou vojenskou techniku ze Sýrie v případě, že se mu podaří navázat vztahy se syrskými opozičními silami a přechodnou vládou a nadále zajišťovat bezpečnost svých základen a personálu v Sýrii.[7]

Prázdná ruská námořní základna v syrském Tartúsu na satelitním snímku společnosti Maxar Technologies z 10. prosince.

Ruská námořní plavidla u pobřeží Sýrie na satelitním snímku společnosti Maxar Technologies z 10. prosince.

Ruská letadla, vrtulníky a vojenské vybavení na letecké základně v syrském Hmímímu na satelitním snímku společnosti Maxar Technologies z 10. prosince.

Rusko hodlá dodat Severní Koreji stíhačky v rámci rozvíjejícího se vojenského partnerství mezi oběma zeměmi. Velitel amerického Indopacifického velitelství (INDOPACOM) admirál Samuel Paparo 10. prosince prozradil, že Rusko a Severní Korea uzavřely dohodu, v níž Rusko souhlasilo s tím, že pošle Pchjongjangu stíhací letouny MiG-29 a Su-27 výměnou za to, že Severní Korea rozmístí v Rusku vojáky, aby mu pomohla ve válce na Ukrajině.[8] Paparo zdůraznil, že zisk těchto letounů posílí vojenské schopnosti Severní Koreje a že Pchjongjang pravděpodobně očekává od Ruska v rámci dohody další vojenské vybavení a technologie, včetně návratových prostředků pro balistické rakety, ponorkových technologií a systémů protivzdušné obrany. Paparo poznamenal, že severokorejští vojáci zůstávají v bojových zónách, pravděpodobně s odkazem na Kurskou oblast, ale zatím aktivně nebojují. Jihokorejská televizní síť Čoson 21. října zveřejnila exkluzivní zprávu, v níž uvedla, že Severní Korea před vysláním pozemních jednotek do Ruska počátkem října vyslala do Vladivostoku blíže nespecifikovaný počet pilotů stíhaček, pravděpodobně s cílem vycvičit své piloty k létání s ruskými stíhačkami.[9] Severokorejští piloti jsou cvičeni na ruských útočných letounech Su-25 (které už jsou součástí flotily vzdušných sil Korejské lidové armády [KPA]), což dále naznačuje, že ruská dodávka stíhacích letounů bude pro Severní Koreu přínosem a rozšíří její vojenské schopnosti, zejména ve vzduchu.[10] ISW nadále soudí, že vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou se prohloubila poté, co obě země v červnu 2024 podepsaly Smlouvu o komplexním strategickém partnerství, a zejména pak poté, co tato smlouva 4. prosince vstoupila v platnost.[11]

Ruský prezident Vladimir Putin se 10. prosince v Moskvě setkal s indickým ministrem obrany Rádžnathem Singhem. Schůzka se uskutečnila v době, kdy Indie pokračuje ve snaze o vyvážení vojensko-technické spolupráce s Ruskem a udržení dobrých vztahů s klíčovými západními spojenci.[12] Singh oznámil, že 9. prosince byla v loděnici Jantar v Kaliningradské oblasti zařazena do indického námořnictva fregata "Tušil" třídy Burevestnik Krivak (projekt 1135) ruské výroby.[13] Indický list The Sunday Guardian 8. prosince informoval, že Indie dokončuje dohodu s Ruskem o nákupu radarového systému včasné výstrahy ruské výroby s dosahem přes 6000 kilometrů - pravděpodobně se jedná o radar Voroněž.[14] The Sunday Guardian poznamenal, že není jasné, jaký radarový systém má Rusko v úmyslu Indii prodat, a že indičtí představitelé možná požadují modernizovanou verzi radaru Voroněž. Agentura Bloomberg 3. prosince uvedla, že Indie prudce snížila své objednávky vojenské techniky z Ruska a začala ji nakupovat u západních dodavatelů, což jen zdůrazňuje křehkost rovnováhy, kterou Indie udržuje mezi Ruskem a svými západními partnery.[15]

Klíčové poznatky:

* Ruský postoj k událostem v Sýrii nadále odráží současnou opatrnou a nerozhodnou reakci Kremlu na pád režimu Bašára Asada.

* Rusko hodlá dodat Severní Koreji stíhačky v rámci rozvíjejícího se vojenského partnerství mezi oběma zeměmi.

* Ruský prezident Vladimir Putin se 10. prosince v Moskvě setkal s indickým ministrem obrany Rádžnathem Singhem. Schůzka se uskutečnila v době, kdy Indie pokračuje ve snaze o vyvážení vojensko-technické spolupráce s Ruskem a udržení dobrých vztahů s klíčovými západními spojenci.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly ve směru na Vuhledar, zatímco ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské a Charkovské oblasti a ve směrech na Svatove, Toreck, Pokrovsk, Kurachove, Vuhledar a Velykou Novosilku.

* Ruská vláda pokračuje v úsilí o formalizaci nepravidelných ruských vojenských jednotek a veteránů z armádních sborů Doněcké a Luhanské lidové republiky (AS DLR a LLR) a jejich formální začlenění pod ruské ministerstvo obrany (MO).

* Rusko i nadále využívá v ruských zbraňových systémech technologicky vyspělé komponenty západní výroby, a to navzdory západním sankcím vůči Rusku a jeho spojencům ve válce na Ukrajině.

* Jeden ruský interní zdroj, který už dříve správně předpověděl změny ve velení ruského ministerstva obrany, 9. prosince prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin povýšil náměstka ruského ministra obrany Pavla Fradkova do hodnosti generálmajora.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 10. prosince 2024 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW