Členské státy EU schválily další balík sankcí proti Rusku
Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Českou republiku zastupuje Jan Lipavský.
pondělí 16.12.2024, 11:12 - aktualizováno ve 13:51
"Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností," uvedla nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraniční dnes předsedala poprvé. Schválení sankcí podle ní ukazuje jednotu členských států Evropské unie v pokračující podpoře Ukrajiny. "Naší bezprostřední prioritou je, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb, že Ukrajina vyhraje," dodala.
Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku odpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce odpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu.
Mezi 30 právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské obranné společnosti a rovněž námořní společnosti odpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, které generují významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu ruské armádě. Vůbec poprvé se sankce týkají i čínských společností, které dodávají součástky pro drony používané Ruskem na Ukrajině.
Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území Evropské unie a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU.
Omezení se týkají rovněž tankerů ze zemí mimo Evropské unie, které jsou součástí ruské stínové flotily a přepravují ruské ropné produkty navzdory sankcím. Na sankčním seznamu jsou ale i lodě přepravující vojenský materiál pro Rusko nebo plavidla, která se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinského obilí. Celkem jde nově o 52 lodí ze třetích zemí.
Nynější patnáctý balík obsahuje rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen už dříve v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě České republiky také Slovensko a Maďarsko.
Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu už na konci listopadu informovalo, že "Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat". Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko.
"Jde o důležitý úspěch slovenské diplomacie ve prospěch našeho hospodářství i občanů Slovenské republiky. Vážíme si dosaženého kompromisu a především konstruktivního přístupu členských států, které během jednání akceptovaly naše argumenty ve prospěch řešení energetické bezpečnosti," uvedl v tiskovém prohlášení slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
"Následující půl rok umožní Slovnaftu [bratislavské rafinerii] realizovat technologické změny a finalizovat opatření potřebná pro diverzifikaci zdrojů. Výjimka ze sankcí rovněž pomůže udržet stabilitu cen na trhu s palivy jak doma, tak celkově ve střední Evropě a zajistí jejich dostupnost," dodal slovenský ministr.
Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví v Radě EU, je podle některých diplomatů "slabší", sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česká republika nicméně očekává, že příští, šestnáctý balík už bude mnohem "tvrdší" a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti. Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat už nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Český ministr je s novým sankčním balíkem EU proti Rusku spokojen
Český ministr zahraničí Jan Lipavský je s novým, patnáctým balíkem sankcí proti Rusku spokojený. Vyjednávání o omezeních mezi členskými státy sedmadvacítky podle něj nejsou jednoduchá a každý balík omezení namířený proti Moskvě za její agresi vůči Ukrajině je důležitý. I Česká republika se do vyjednávání zapojuje a přichází s konkrétními jmény či právnickými subjekty, řekl Lipavský českým novinářům v Bruselu.
Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku odpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce odpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu.
Mezi 30 právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské obranné společnosti a rovněž námořní společnosti odpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, které generují významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu ruské armádě. Vůbec poprvé se sankce týkají i čínských společností, které dodávají součástky pro drony používané Ruskem na Ukrajině.
Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území Evropské unie a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU.
Omezení se týkají rovněž tankerů ze zemí mimo Evropské unie, které jsou součástí ruské stínové flotily a přepravují ruské ropné produkty navzdory sankcím. Na sankčním seznamu jsou ale i lodě přepravující vojenský materiál pro Rusko nebo plavidla, která se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinského obilí. Celkem jde nově o 52 lodí ze třetích zemí.
Nynější patnáctý balík obsahuje rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen už dříve v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě České republiky také Slovensko a Maďarsko.
Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu už na konci listopadu informovalo, že "Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat". Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko.
"Jde o důležitý úspěch slovenské diplomacie ve prospěch našeho hospodářství i občanů Slovenské republiky. Vážíme si dosaženého kompromisu a především konstruktivního přístupu členských států, které během jednání akceptovaly naše argumenty ve prospěch řešení energetické bezpečnosti," uvedl v tiskovém prohlášení slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
"Následující půl rok umožní Slovnaftu [bratislavské rafinerii] realizovat technologické změny a finalizovat opatření potřebná pro diverzifikaci zdrojů. Výjimka ze sankcí rovněž pomůže udržet stabilitu cen na trhu s palivy jak doma, tak celkově ve střední Evropě a zajistí jejich dostupnost," dodal slovenský ministr.
Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví v Radě EU, je podle některých diplomatů "slabší", sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česká republika nicméně očekává, že příští, šestnáctý balík už bude mnohem "tvrdší" a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti. Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat už nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Český ministr je s novým sankčním balíkem EU proti Rusku spokojen
Český ministr zahraničí Jan Lipavský je s novým, patnáctým balíkem sankcí proti Rusku spokojený. Vyjednávání o omezeních mezi členskými státy sedmadvacítky podle něj nejsou jednoduchá a každý balík omezení namířený proti Moskvě za její agresi vůči Ukrajině je důležitý. I Česká republika se do vyjednávání zapojuje a přichází s konkrétními jmény či právnickými subjekty, řekl Lipavský českým novinářům v Bruselu.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský rozmlouvá s novou šéfkou evropské diplomacie Kajou Kallasovou před jednáním ministrů zahraničí členských zemí EU v Bruselu.
"Každý sankční balíček je důležitý, nejsou to jednoduchá jednání a už se pracuje na šestnáctém balíčku," uvedl šéf české diplomacie. Lipavský ještě před dnešním jednáním v neděli večer pořádal večeři pro několik svých kolegů-ministrů, se kterými "sdílíme stejný náhled na to, jak urgentně a aktivně musíme postupovat proti Rusku". Zúčastnili se jí například šéfové diplomacie z Polska, Nizozemska, Estonska, Litvy či Rumunska.
Dnešní jednání ministrů zahraničí je vůbec první pod vedením nové šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která 1. prosince nahradila Josepa Borrella. "Je to výrazná změna, je tam spousta jiných atributů, je to Seveřanka, je to žena, je to nová politická generace," uvedl Lipavský. Ještě zásadnější změnou ale podle něj je, že přichází z pozice premiéra, což znamená, že má u ministrů velkou autoritu.
"Myslím, že teď je potřeba nechat ji jednu, dvě Rady EU odpředsedat, abych mohl jakkoli hodnotit její práci," dodal. Ocenil, že se Kallasová ještě ráno před samotným jednáním s ministry sešla, aby s nimi prodiskutovala, co by se dalo na ministeriádách zlepšit.
Zdroj: ČTK
Dnešní jednání ministrů zahraničí je vůbec první pod vedením nové šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která 1. prosince nahradila Josepa Borrella. "Je to výrazná změna, je tam spousta jiných atributů, je to Seveřanka, je to žena, je to nová politická generace," uvedl Lipavský. Ještě zásadnější změnou ale podle něj je, že přichází z pozice premiéra, což znamená, že má u ministrů velkou autoritu.
"Myslím, že teď je potřeba nechat ji jednu, dvě Rady EU odpředsedat, abych mohl jakkoli hodnotit její práci," dodal. Ocenil, že se Kallasová ještě ráno před samotným jednáním s ministry sešla, aby s nimi prodiskutovala, co by se dalo na ministeriádách zlepšit.
Zdroj: ČTK