Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1028. den (17.12.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

středa 18.12.2024, 01:15

Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) 17. prosince v Moskvě zabila šéfa ruských sil jaderné, biologické a chemické ochrany generálporučíka Igora Kirillova a jeho asistenta majora Ilju Polikarpova. Zdroje SBU různým ukrajinským a západním médiím potvrdily, že SBU provedla "speciální operaci" s cílem zlikvidovat Kirillova, kterého zdroje SBU označily za "legitimní cíl" kvůli jeho válečným zločinům a použití zakázaných chemických zbraní proti ukrajinské armádě.[1] Zástupkyně ruského vyšetřovacího výboru (Sledkom) Světlana Petrenková oznámila, že hlavní vyšetřovací oddělení výboru pro Moskvu zahájilo vyšetřování smrti Kirillova a Polikarpova poté, co bylo poblíž obytného domu na Rjazaňském prospektu na dálku odpáleno improvizované výbušné zařízení připevněné ke koloběžce.[2] Ruské zdroje později zveřejnily geolokační záběry útoku a jeho následků, ukazující značně poškozený vchod do budovy a rozbitá okna.[3] SBU 16. prosince Kirillova v nepřítomnosti obvinila z odpovědnosti za hromadné použití zakázaných chemických zbraní na Ukrajině a oznámila, že ruské síly pod Kirillovovým velením provedly na Ukrajině více než 4800 útoků chemickými zbraněmi.[4]

Kreml a ruští propagandisté se v drtivé většině snažili vraždu Kirillova vykreslit jako nevyprovokovaný teroristický čin, nikoli jako důsledek ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu a Kirillovovy odpovědnosti za ruské útoky chemickými zbraněmi a informační operace proti Ukrajině. Petrenková oznámila, že Sledkom označil Kirillovovu a Polikarpovovu smrt za teroristický čin, a ruští představitelé, například mluvčí ministerstva zahraničních věcí (MZV) Marija Zacharovová, zdůraznili Kirillovovu významnou roli při šíření četných (nepravdivých) narativů o údajném použití chemických a biologických zbraní Ukrajinou a NATO.[5] Kirillov v průběhu let rozšířil několik nepravdivých narativů, například nesmyslně tvrdil, že Spojené státy zřídily na Ukrajině a v dalších zemích kolem Ruska "biolaboratoře" a že Pentagon záměrně zničil Kachovskou vodní elektrárnu, aby prostřednictvím hmyzu rozšířil nakažlivé choroby.[6] Kreml zejména využil lživá tvrzení o ukrajinském využívání biolaboratoří jako záminku pro ruskou invazi na Ukrajinu v plném rozsahu.[7] Člen výboru pro obranu a bezpečnost Rady federace Vladimir Čižov kromě jiných ruských představitelů a propagandistů tvrdil, že západní a ukrajinští bezpečnostní činitelé nenávidí Kirillova za to, že "odhalil" západní provokace v Rusku.[8]

Drtivá většina hlasů v ruském ultranacionalistickém informačním prostoru vyzývala Kreml k odvetě proti Ukrajině se zaměřením na její vojensko-politické vedení a nepřímo kritizovala rozhodnutí Kremlu neuznat boje na Ukrajině jako válku v plném rozsahu, která má dopad i na ruský týl.[9] Jeden válečný bloger napojený na Kreml vyzval ruské vedení, aby se zaměřilo na ukrajinské velitele místo toho, aby "vypálilo 100 raket na [ukrajinskou] energetickou infrastrukturu".[10] Tento bloger dodal, že válka je od Moskvy vzdálena pouhých osm hodin, a upozornil, že Rusko zůstává zranitelné vůči ukrajinským agentům působícím uvnitř Ruska.[11] Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv se pokusil ruský ultranacionalistický dav uklidnit tvrzením, že ruská armáda pomstí Kirillovovu smrt tím, že se zaměří na ukrajinské vojensko-politické vedení, o což Kreml dlouhodobě usiluje.[12] Jiný s Kremlem spřízněný válečný bloger poznamenal, že atentát na Kirillova opět ukázal, že ukrajinské síly jsou schopny vést složité operace navzdory ruským ziskům na frontě, a naznačil, že Rusové by měli ve větším počtu přestat považovat ruskou válku na Ukrajině za pouhou válku v Donbasu.[13] Jeden ruský válečný bloger tvrdil, že Rusko nemůže tuto válku vyhrát pouhým vypouštěním neřízených leteckých bomb a balistických raket Orešnik na Ukrajinu, ale že musí zničit ukrajinské vojensko-politické vedení, čímž v podstatě podkopal nedávné pokusy Kremlu prezentovat Orešnik jako "nejnovější mocnou zbraň Ruska".[14]

Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby 16. prosince potvrdil, že severokorejské síly jsou zapojeny do bojových operací a utrpěly ztráty v Kurské oblasti, zatímco ruské oficiální zdroje se nadále vyhýbají zprávám o nasazení severokorejských sil do bojů v Rusku a nepotvrzují je.[15] Kirby uvedl, že USA v posledních několika dnech pozorovaly přesun severokorejských vojáků z "druhých linií" bojiště v Kurské oblasti do první linie. Mluvčí Pentagonu generálmajor Patrick Ryder 16. prosince uvedl, že při bojových operacích v Kurské oblasti byli zabiti a raněni severokorejští vojáci, ale neupřesnil, jak velké ztráty Severokorejci utrpěli.[16] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 16. prosince prohlásil, že ruská armáda se snaží utajit severokorejské ztráty a pálí obličeje zabitých severokorejských vojáků, aby utajila jejich přítomnost v Rusku.[17] Zelenskyj dodal, že ruská armáda zakazuje severokorejským vojákům ukazovat obličeje při výcviku v Rusku a snaží se odstranit veškeré videozáznamy o jejich působení v Rusku. Ukrajinští vojenští představitelé a zpravodajské zdroje už dříve poznamenali, že se ruská armáda pokoušela vydávat severokorejské vojáky za ruské jednotky z Burjatské republiky.[18] ISW nezaznamenal, že by ruští představitelé a státní média přiznali přítomnost severokorejských sil v Rusku nebo jejich účast na bojových operacích v Kurské oblasti. Kreml se pravděpodobně bude i nadále vyhýbat informování o nasazení severokorejských sil v Kurské oblasti, protože by tím nepřímo přiznal, že Rusko potřebuje ke znovudobytí vlastního území zahraniční vojska, a znevěrohodnil by tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti se velmi zvýšil nábor do ruské armády.[19]

Zdá se, že Kreml ani prozatímní syrská vláda si nejsou jisti budoucností ruských základen v Sýrii, což pravděpodobně vysvětluje pokračující viditelné přípravy Ruska na letecké základně Hmímím a v přístavu Tartús ke stahování sil navzdory tvrzením a zprávám, že prozatímní syrská vláda by Rusku mohla prodloužit práva na užívání základen. Různé zdroje napojené na hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) poskytly západním médiím protichůdná prohlášení o situaci na ruských základnách, což naznačuje, že i uvnitř přechodné syrské vlády pravděpodobně panuje určitý nesoulad ohledně jejího plánu týkajícího se ruských základen. Časopis The Economist 17. prosince citoval zdroj z HTS, který uvedl, že Rusko a HTS "nyní zahájily jednání" a že skupina HTS "připustila, že pravděpodobně umožní Rusku ponechat si některé nebo všechny své základny".[20] Naproti tomu zpravodajský server Al-Arabí al-Džadíd, který sídlí ve Velké Británii a je vlastněn Katarem, 16. prosince oznámil, že zdroje "blízké oddělení vojenských operací [vedených HTS]" v Sýrii uvedly, že Rusko stáhne všechny své vojenské síly ze Sýrie do jednoho měsíce, jak už informoval ISW.[21] Rozdílné zprávy zdrojů napojených na HTS naznačují, že samotná HTS ještě nedospěla k rozhodnutí ohledně ruského působení v Sýrii a pravděpodobně čelí značnému mezinárodnímu tlaku, aby ruskou přítomnost v Sýrii zcela ukončilo. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová 16. prosince uvedla, že EU vznese otázku možnosti uzavření všech ruských základen v Sýrii "s novým vedením země".[22] Ruské ministerstvo zahraničí (MZV) 16. prosince poznamenalo, že Rusko "pozorně sleduje" vývoj v Sýrii a že Moskva věří, že existuje cesta k "udržitelné normalizaci situace v Sýrii [...] prostřednictvím zahájení inkluzivního vnitrosyrského dialogu".[23]

Vizuální důkazy a zprávy ze syrských zdrojů však nadále naznačují, že se ruské síly připravují buď na výrazné, nebo na úplné stažení ze Sýrie. Jeden dobře informovaný damašský zdroj 17. prosince uvedl, že ruské síly evakuují své pozice v Latákíji (letecká základna Hmímím) a připravují velký vojenský konvoj k opuštění země přes přístav Tartús.[24] Satelitní snímky společnosti Maxar Technologies z 15. až 17. prosince ukazují ruský dopravní letoun Il-76 a desítky vojenských vozidel na ploše letecké základny Hmímím a desítky ruských vojenských vozidel shromážděných v přístavu Tartús (viz vložené snímky níže). Rusko pravděpodobně zaujímá tento neurčitý postoj a stahuje některé prostředky pro případ, že se HTS rozhodne odmítnout další vojenskou přítomnost Ruska v Sýrii, ale zůstává nejasné, co HTS zamýšlí udělat.

Ruské nákladní letadlo Il-76 a vojenská vozidla na letecké základně Hmímím v Sýrii na snímku z 15. prosince.

Ruská vojenská vozidla shromážděná v syrském přístavu Tartús na snímku ze 17. prosince.

Klíčové poznatky:

* Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) 17. prosince v Moskvě zabila šéfa ruských sil jaderné, biologické a chemické ochrany generálporučíka Igora Kirillova a jeho asistenta majora Ilju Polikarpova.

* Kreml a ruští propagandisté se v drtivé většině snažili vraždu Kirillova vykreslit jako nevyprovokovaný teroristický čin, nikoli jako důsledek ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu a Kirillovovy odpovědnosti za ruské útoky chemickými zbraněmi a informační operace proti Ukrajině.

* Drtivá většina hlasů v ruském ultranacionalistickém informačním prostoru vyzývala Kreml k odvetě proti Ukrajině se zaměřením na její vojensko-politické vedení a nepřímo kritizovala rozhodnutí Kremlu neuznat boje na Ukrajině jako válku v plném rozsahu, která má dopad i na ruský týl.

* Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby 16. prosince potvrdil, že severokorejské síly jsou zapojeny do bojových operací a utrpěly ztráty v Kurské oblasti, zatímco ruské oficiální zdroje se nadále vyhýbají zprávám o nasazení severokorejských sil do bojů v Rusku a nepotvrzují je.

* Zdá se, že Kreml ani prozatímní syrská vláda si nejsou jisti budoucností ruských základen v Sýrii, což pravděpodobně vysvětluje pokračující viditelné přípravy Ruska na letecké základně Hmímím a v přístavu Tartús ke stahování sil navzdory tvrzením a zprávám, že prozatímní syrská vláda by Rusku mohla prodloužit práva na užívání základen.

* Ruské síly v poslední době postupovaly u Kupjanska, Torecka, Pokrovska, Vuhledaru, Velyké Novosilky a v ruské Kurské oblasti.

* Kreml rozšiřuje zamýšlené dopady projektu "Čas hrdinů", jehož cílem je dosadit Kremlem vybrané veterány do vládních funkcí, a pověřuje ruské regionální vlády, aby vytvořily jeho lokalizované obdoby.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 17. prosince 2024 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW