Poslanecká sněmovna schválila lex Ukrajina, který prodlužuje ochranu uprchlíků před ruskou agresí
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti, kteří by se rozhodli v České republice usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Dolní komora doplnila vládní předlohu o sporné úpravy o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace i o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který hrozí až pětileté vězení.
středa 18.12.2024, 13:23
Předlohu dolní komora schválila hlasy 99 ze 177 přítomných poslanců, proti jich bylo 78. Pro novelu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali zákonodárci opozičních ANO, SPD a Pirátů.
K hlasování o podobě se dolní komora dostala ve čtvrtém dějství závěrečného kola projednávání novely. Vládní tábor nechal dnes dopoledne stanovit pro hlasování s poukazem na obstrukce ANO a SPD pevný termín. Jejich zákonodárci kritizovali část koaličních poslaneckých úprav vládní novely. Pokládali je za přílepky, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s takovým označováním nesouhlasil.
Rakušan uvedl, že jde o sběrný zákon o opatřeních souvisejících s konfliktem, který vyvolalo Rusko vůči Ukrajině, navíc tento zákon zdůrazňuje bezpečnostní zájem. "Oba dva [pozměňovací] návrhy věcnou souvislost s bezpečnostními hrozbami jednoznačně mají," řekl. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová předlohu označila za dalšího kandidáta pro podání k Ústavnímu soudu.
České občanství by podle novely mohly úřady udělit žadatelům z Ruska jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Opatření by mělo podle předkladatelů úpravy přispět k ochraně českých bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů, tedy k omezení ruského vlivu v České republice, poslanci ANO a SPD mluvili o diskriminaci i o principu kolektivní viny. "Úplně se to nedomyslelo," poznamenal také předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Pirátky Olgy Richterové, který by podmínku dokladu nahradil prohlášením žadatele.
Nový trestný čin má podle předkladatelů umožnit postih aktivit ve prospěch cizího státu nebo nadstátní organizace s úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité zájmy českého státu, a to včetně vyzvídání informací nebo sledování osob za pomoci zpravodajských prostředků. Návrh autoři převzali z vládní reformní novely trestního zákoníku, kterou má Sněmovna projednat v úvodním kole ve čtvrtek. Opozice se s ohledem na vymezení činu obává možného zneužívání. "Ten paragraf je gumový," tvrdil předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
V České republice zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce března příštího roku, Evropská unie se v červnu dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zvláštní dlouhodobý pobyt budou podle Rakušana moci využít pouze ti ukrajinští uprchlíci, kteří v České republice pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
● České ministerstvo vnitra s příchodem zimy neeviduje vyšší počet uprchlíků z Ukrajiny (15.12.2024)
● Poslanecká sněmovna opět nedokončila schvalování novely lex Ukrajina (06.12.2024)
● Poslanecká sněmovna kvůli sporům o úpravy nedokončila schvalování novely lex Ukrajina (20.11.2024)
● Sněmovna asi uzákoní možnost dlouhodobého pobytu v České republice pro uprchlíky z Ukrajiny (22.10.2024)
● Průzkum: Dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v České republice (27.09.2024)
● BIS: Příchod ukrajinských uprchlíků nezpůsobil v České republice nárůst kriminality (12.09.2024)
● Česká Poslanecká sněmovna podpořila možnost dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny (25.06.2024)
● Průzkum: Dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v České republice práci (08.04.2024)
● Česká republika poskytla válečným uprchlíkům humanitární dávky za 16,33 miliardy korun (18.02.2024)
Zdroj: ČTK
K hlasování o podobě se dolní komora dostala ve čtvrtém dějství závěrečného kola projednávání novely. Vládní tábor nechal dnes dopoledne stanovit pro hlasování s poukazem na obstrukce ANO a SPD pevný termín. Jejich zákonodárci kritizovali část koaličních poslaneckých úprav vládní novely. Pokládali je za přílepky, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s takovým označováním nesouhlasil.
Rakušan uvedl, že jde o sběrný zákon o opatřeních souvisejících s konfliktem, který vyvolalo Rusko vůči Ukrajině, navíc tento zákon zdůrazňuje bezpečnostní zájem. "Oba dva [pozměňovací] návrhy věcnou souvislost s bezpečnostními hrozbami jednoznačně mají," řekl. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová předlohu označila za dalšího kandidáta pro podání k Ústavnímu soudu.
České občanství by podle novely mohly úřady udělit žadatelům z Ruska jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Opatření by mělo podle předkladatelů úpravy přispět k ochraně českých bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů, tedy k omezení ruského vlivu v České republice, poslanci ANO a SPD mluvili o diskriminaci i o principu kolektivní viny. "Úplně se to nedomyslelo," poznamenal také předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Pirátky Olgy Richterové, který by podmínku dokladu nahradil prohlášením žadatele.
Nový trestný čin má podle předkladatelů umožnit postih aktivit ve prospěch cizího státu nebo nadstátní organizace s úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité zájmy českého státu, a to včetně vyzvídání informací nebo sledování osob za pomoci zpravodajských prostředků. Návrh autoři převzali z vládní reformní novely trestního zákoníku, kterou má Sněmovna projednat v úvodním kole ve čtvrtek. Opozice se s ohledem na vymezení činu obává možného zneužívání. "Ten paragraf je gumový," tvrdil předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
V České republice zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce března příštího roku, Evropská unie se v červnu dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zvláštní dlouhodobý pobyt budou podle Rakušana moci využít pouze ti ukrajinští uprchlíci, kteří v České republice pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
● České ministerstvo vnitra s příchodem zimy neeviduje vyšší počet uprchlíků z Ukrajiny (15.12.2024)
● Poslanecká sněmovna opět nedokončila schvalování novely lex Ukrajina (06.12.2024)
● Poslanecká sněmovna kvůli sporům o úpravy nedokončila schvalování novely lex Ukrajina (20.11.2024)
● Sněmovna asi uzákoní možnost dlouhodobého pobytu v České republice pro uprchlíky z Ukrajiny (22.10.2024)
● Průzkum: Dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v České republice (27.09.2024)
● BIS: Příchod ukrajinských uprchlíků nezpůsobil v České republice nárůst kriminality (12.09.2024)
● Česká Poslanecká sněmovna podpořila možnost dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny (25.06.2024)
● Průzkum: Dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v České republice práci (08.04.2024)
● Česká republika poskytla válečným uprchlíkům humanitární dávky za 16,33 miliardy korun (18.02.2024)
Zdroj: ČTK