Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1041. den (30.12.2024)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
úterý 31.12.2024, 00:50
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala svého práva na svrchovanost a územní celistvost, pokud mají být zahájeny mírové rozhovory, a naznačil tak, že Rusko nemá zájem na jednání v dobré víře. V rozhovoru pro kremelskou agenturu TASS zveřejněném 30. prosince Lavrov uvedl, že Rusko se nebude účastnit žádných jednání o ukončení války na Ukrajině, pokud se Ukrajina nevzdá svého [legitimního] cíle osvobodit své území až k mezinárodně uznaným hranicím z roku 1991.[1] Lavrov dodal, že Rusko považuje cíl Ukrajiny osvobodit své území až k mezinárodně uznaným hranicím z roku 1991 za "ultimátum". Kreml se pravděpodobně snaží Ukrajině vnutit nerealistické požadavky, které porušují mezinárodní právo, aby zmařil legitimní jednání v dobré víře. Rusko se také pravděpodobně pokouší přimět Západ k tomu, aby donutil Ukrajinu uznat a přijmout územní ústupky, které budou z dlouhodobého hlediska výhodné pro Rusko. Lavrov a další ruští představitelé už dříve odmítli právo Ukrajiny na svrchovanost a územní celistvost jako legitimní vyjednávací pozici.[2] ISW nadále soudí, že Rusko nemá zájem o jednání s Ukrajinou v dobré víře a bude nadále usilovat o úplnou kapitulaci Ukrajiny.[3]

Zdá se, že Kreml na prahu roku 2025 dává přednost požadavkům na generování živé síly pro armádu a vnitropolitické stabilitě Ruska před snahou o zmírnění ekonomického tlaku a nedostatku pracovních sil v roce 2025. Ruský prezident Vladimir Putin 30. prosince podepsal dekret, podle něhož migranti, kteří se do Ruska dostali nelegálně, musí do 30. dubna 2025 požádat o povolení k pobytu, nebo Rusko opustit.[4] Migranti mohou povolení získat, pokud se podrobí řadě zdravotních prohlídek, zkoušce z ruského jazyka, historie a práva a pokud splatí všechny dluhy, nebo pokud podepíší smlouvu o vojenské službě s ruským ministerstvem obrany (MO). Rusko údajně trpí nedostatkem pracovních sil v počtu 1,5 milionu osob a Putinův dekret jej pravděpodobně dále prohloubí, pokud značný počet migrantů, kteří pracují v potravinářství, dopravě a dalších odvětvích zaměstnávajících lidi s nízkou kvalifikací, buď Rusko opustí, nebo nuceně vstoupí do ruské armády.[5] Zatím není jasné, zda ruské úřady budou tento dekret prosazovat, ačkoli jejich rozhodnutí, zda tak učiní, pravděpodobně naznačí, jak prioritně reagují na politické, personální a ekonomické problémy na trhu práce. Kdyby se rozhodly dekret prosadit a začaly by migranty deportovat, naznačovalo by to, že dávají přednost uklidnění ruských proválečných ultranacionalistů a řešení možných bezpečnostních problémů režimu spojených s neustále proskakujícími zprávami o migrantech, kteří v Rusku páchají trestnou činnost a dopouštějí se teroristických činů, před řešením ekonomických problémů Ruska. Rozhodnutí dekret neprosazovat by naznačovalo, že ruské úřady se více zabývají využitím pracovní síly migrantů k překonání ekonomických problémů Ruska a nedostatku pracovních sil než vysíláním signálů adresovaných kremelským ultranacionalistickým voličům.

Americký prezident Joe Biden 30. prosince oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (60,5 miliardy korun).[6] Balík je financován ze dvou zdrojů - 1,25 miliardy dolarů pochází z amerických zásob a 1,22 miliardy dolarů z Iniciativy na podporu bezpečnosti Ukrajiny. Pomoc bude zahrnovat tisíce dělostřeleckých nábojů, tisíce raket a stovky obrněných vozidel. Americké ministerstvo obrany (MO) oznámilo, že součástí balíku je také munice pro Národní pokročilé raketové systémy země-vzduch (NASAMS); střely středního doletu země-vzduch HAWK; střely Stinger; munice pro bezpilotní vzdušné systémy (c-UAS); munice pro salvové raketomety High Mobility Artillery Rocket Systems (HIMARS); vysokorychlostní protiradarové střely (HARM); raketové komplety Javelin a přenosné protitankové zbraně AT-4; z tubusu odpalované, opticky sledované a po drátě naváděné protitankové střely (TOW) a další materiál.[7]

Rusko a Ukrajina 30. prosince uskutečnily jednu z největších výměn válečných zajatců v roce 2024, jejímž výsledkem byl návrat 189 ukrajinských válečných zajatců - někteří z nich strávili v ruském zajetí více než dva roky od začátku roku 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 30. prosince oznámil, že Ukrajina vrátila domů 189 Ukrajinců, z nichž někteří počátkem roku 2022 bránili ukrajinské pozice v ocelárně Azovstal, Černobylské jaderné elektrárně (JE) a na Hadím ostrově.[8] Zelenskyj dodal, že Ukrajina rovněž vrátila dva civilisty, které ruské síly zajaly během obléhání Mariupolu. Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci oznámil, že tato výměna válečných zajatců byla jednou z největších od 3. ledna 2024 a že Ukrajina vrátila domů 173 vojínů a seržantů a 14 důstojníků: 87 vojáků ukrajinských ozbrojených sil, 43 příslušníků ukrajinské Národní gardy, 33 příslušníků ukrajinské pohraniční služby a 24 příslušníků ukrajinského námořnictva.[9] Koordinační štáb ukrajinského informačního systému o zacházení s válečnými zajatci dodal, že někteří z těchto vojáků se rovněž účastnili bojových operací v Kurské, Luhanské, Doněcké, Charkovské, Záporožské a Chersonské oblasti. Koordinační štáb poznamenal, že celkem se na Ukrajinu vrátilo 3956 ukrajinských válečných zajatců, z nichž 1358 se vrátilo v roce 2024. Ruské MO 30. prosince oznámilo, že Rusko vyměnilo 150 ukrajinských válečných zajatců za 150 ruských válečných zajatců.[10]

Ruská pohraniční stráž se 30. prosince stáhla z hraničního přechodu Agarak na arménsko-íránské hranici, který kontrolovala více než 30 let. Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že arménské pohraniční jednotky začaly 30. prosince na kontrolním stanovišti Agarak hlídkovat výhradně bez ruských sil, což naznačuje, že se ruská pohraniční stráž z oblasti pravděpodobně stáhla v souladu s dohodou z října 2024, podle níž od 1. ledna 2025 převezme kontrolu nad stanovištěm arménská pohraniční stráž.[11] Pašinjan dodal, že ruská pohraniční stráž působí na kontrolním stanovišti Agarak od roku 1991. Stažení ruské pohraniční stráže z Agaraku přichází pět měsíců poté, co ruská pohraniční stráž dokončila stahování z jerevanského mezinárodního letiště Zvartnoc, a je dalším důkazem odhodlání Arménie omezit dvoustranné bezpečnostní vztahy s Ruskem.[12]


Klíčové poznatky:

* Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala svého práva na svrchovanost a územní celistvost, pokud mají být zahájeny mírové rozhovory, a naznačil tak, že Rusko nemá zájem na jednání v dobré víře.

* Zdá se, že Kreml na prahu roku 2025 dává přednost požadavkům na generování živé síly pro armádu a vnitropolitické stabilitě Ruska před snahou o zmírnění ekonomického tlaku a nedostatku pracovních sil v roce 2025.

* Americký prezident Joe Biden 30. prosince oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (60,5 miliardy korun).

* Rusko a Ukrajina 30. prosince uskutečnily jednu z největších výměn válečných zajatců v roce 2024, jejímž výsledkem byl návrat 189 ukrajinských válečných zajatců - někteří z nich strávili v ruském zajetí více než dva roky od začátku roku 2022.

* Ruská pohraniční stráž se 30. prosince stáhla z hraničního přechodu Agarak na arménsko-íránské hranici, který kontrolovala více než 30 let.

* Ukrajinské síly v nedávné době získaly zpět ztracené pozice u Časového Jaru, Torecka a Pokrovska. Ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Torecku, Pokrovsku, Kurachova, Vuhledaru a Velyké Novosilky.

* Jeden ruský válečný bloger, který se věnuje problematice ruských veteránů, tvrdí, že ruské ozbrojené síly od roku 2022 výrazně posílily mezinárodní hranici s Ukrajinou a při ochraně hranic se v drtivé většině už nespoléhají na brance a údajné dezertéry.

Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 30. prosince 2024 v 19:30 hodin SEČ.
Odkazy:

[1] https://tass.ru/interviews/22799503

[2] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[3] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://isw.pub/UkrWar020824 ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[4] http://publication.pravo.gov.ru/document/0001202412300002 ; https://tass.ru/obschestvo/22804289 ; https://www.rbc.ru/society/30/12/2024/6772b1b19a7947bb09655667

[5] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[6] https://www.whitehouse.gov/briefing-room/statements-releases/2024/12/30/...

[7] https://www.defense.gov/News/Releases/Release/Article/4017714/biden-admi...

[8] https://www.facebook.com/zelenskyy.official/posts/pfbid02AkeXFhEu8BdwZwH...

[9] https://t.me/DIUkraine/5117 ; https://t.me/Koord_shtab/9982 ; https://t.me/andriyshTime/31394

[10] https://t.me/mod_russia/47429 ; https://t.me/vrogov/18491 ; https://t.me/basurin_e/16279

[11] https://www.azatutyun.am/a/33258197.html ; https://www.azatutyun.am/a/33258387.html ; https://www.azatutyun.am/a/rus-sahmanapahnery-hunvari-1-its-kheranan-hay...

[12] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.azatutyun.am/a/33058188.html


● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1040. den (29.12.2024)


Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)