Podle průzkumu přibylo Ukrajinců, kteří by se smířili s územními ústupky
Ke konci loňského roku se zvýšil počet Ukrajinců, kteří by se smířili s územními ústupky v zájmu míru. Zároveň se snížil podíl těch, kteří jsou kategoricky proti jakýmkoliv ústupkům. Vyplývá to z prosincového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v říjnu bylo územní ústupky ochotno akceptovat 32 procent účastníků průzkumu, v prosinci se tak vyjádřilo 38 procent dotázaných. Naopak za žádných okolností by se v říjnu území nevzdalo 58 procent tázaných Ukrajinců, zatímco ke konci roku jich bylo 51 procent.
pátek 03.01.2025, 17:35
Logo Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS).
Respondenti odpovídali na dotaz, se kterým ze dvou výroků ohledně možných kompromisů k dosažení míru s Ruskem ve větší míře souhlasí. Jeden připouštěl vzdání se některých ukrajinských území v zájmu co nejrychlejšího dosažení míru a zachování nezávislosti Ukrajiny; druhý územní ústupky zcela odmítal, i kdyby válka trvala déle a bylo v ohrožení zachování nezávislosti země. KIIS zdůraznil, že první prohlášení neznamená souhlas s uznáním určitého ukrajinského území za ruské. "A v žádném případě není první výrok totožný s 'mírem za jakýchkoliv podmínek' nebo připravenosti ke kapitulaci," podotkl institut.
Uvedené prohlášení podle něj zjišťuje, do jaké míry jsou Ukrajinci obecně připraveni diskutovat o možných parametrech míru v kontextu územní kontroly. "Zatímco od května do začátku října 2024 se situace fakticky nezměnila, tak mezi říjnem a prosincem vzrostl podíl těch, kteří jsou obecně připraveni k určitým územním ústupkům, a to ze 32 na 38 procent," konstatoval KIIS. Zároveň se snížil podíl těch, kteří jsou kategoricky proti jakýmkoliv ústupkům z 58 na 51 procent.
Z grafu KIIS vyplývá, že v období od května 2022 do května 2023 byla situace poměrně stálá: osm až deset procent tázaných Ukrajinců tehdy bylo ochotno smířit se s územními ústupky, 82 až 87 procent nikoliv, zbylá procenta v řádech jednotek nevěděla.
Od předloňského května postupně narůstal podíl těch, kteří by k teritoriálním ústupkům byli svolní: v říjnu 2023 se tak vyjádřilo 14 procent dotázaných, v prosinci 2023 tak učinilo 19 procent účastníků sondáže, v únoru loňského roku 26 procent respondentů a v květnu 32 procent. Zároveň se zmenšoval počet těch, kteří byli zcela proti územním ústupkům: předloni v říjnu to bylo 80 procent tázaných, v prosinci téhož roku 74 procent, loni v únoru 65 procent a v květnu 55 procent.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do země 24. února 2022. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Moskva ovšem okupuje rozsáhlou část ukrajinského území a v poslední době invazní síly na Ukrajině podle médií postupují nejrychleji od prvních týdnů války v plném rozsahu. Panuje také nejistota ohledně další podpory Spojených států po blížícím se nástupu do úřadu zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.
"Navzdory mimořádně obtížnému roku a téměř tříleté invazi Ukrajinci nadále prokazují vysokou odolnost," uvedl šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj. Ukrajinci si podle něj uvědomují, že válka s Ruskem je existenční a Rusko "usiluje o zničení Ukrajiny a Ukrajinců jako národa". "Ukrajinci zároveň vysílají důležitý signál vojenskému a politickému vedení i našim západním partnerům. [...] Jsme připraveni projevit pragmatický postoj a diskutovat o možných, dokonce i složitých variantách vývoje událostí," uvedl Hrušeckyj a dodal, že Ukrajinci chtějí mír, ale nechtějí ho za jakýchkoliv podmínek. Prioritou jsou nyní pro ně bezpečnostní záruky, které znemožní další případnou ruskou agresi.
Zdroj: ČTK
Uvedené prohlášení podle něj zjišťuje, do jaké míry jsou Ukrajinci obecně připraveni diskutovat o možných parametrech míru v kontextu územní kontroly. "Zatímco od května do začátku října 2024 se situace fakticky nezměnila, tak mezi říjnem a prosincem vzrostl podíl těch, kteří jsou obecně připraveni k určitým územním ústupkům, a to ze 32 na 38 procent," konstatoval KIIS. Zároveň se snížil podíl těch, kteří jsou kategoricky proti jakýmkoliv ústupkům z 58 na 51 procent.
Z grafu KIIS vyplývá, že v období od května 2022 do května 2023 byla situace poměrně stálá: osm až deset procent tázaných Ukrajinců tehdy bylo ochotno smířit se s územními ústupky, 82 až 87 procent nikoliv, zbylá procenta v řádech jednotek nevěděla.
Od předloňského května postupně narůstal podíl těch, kteří by k teritoriálním ústupkům byli svolní: v říjnu 2023 se tak vyjádřilo 14 procent dotázaných, v prosinci 2023 tak učinilo 19 procent účastníků sondáže, v únoru loňského roku 26 procent respondentů a v květnu 32 procent. Zároveň se zmenšoval počet těch, kteří byli zcela proti územním ústupkům: předloni v říjnu to bylo 80 procent tázaných, v prosinci téhož roku 74 procent, loni v únoru 65 procent a v květnu 55 procent.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do země 24. února 2022. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Moskva ovšem okupuje rozsáhlou část ukrajinského území a v poslední době invazní síly na Ukrajině podle médií postupují nejrychleji od prvních týdnů války v plném rozsahu. Panuje také nejistota ohledně další podpory Spojených států po blížícím se nástupu do úřadu zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.
"Navzdory mimořádně obtížnému roku a téměř tříleté invazi Ukrajinci nadále prokazují vysokou odolnost," uvedl šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj. Ukrajinci si podle něj uvědomují, že válka s Ruskem je existenční a Rusko "usiluje o zničení Ukrajiny a Ukrajinců jako národa". "Ukrajinci zároveň vysílají důležitý signál vojenskému a politickému vedení i našim západním partnerům. [...] Jsme připraveni projevit pragmatický postoj a diskutovat o možných, dokonce i složitých variantách vývoje událostí," uvedl Hrušeckyj a dodal, že Ukrajinci chtějí mír, ale nechtějí ho za jakýchkoliv podmínek. Prioritou jsou nyní pro ně bezpečnostní záruky, které znemožní další případnou ruskou agresi.
Zdroj: ČTK