Analytici: Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP znamená 250 miliard korun ročně
Zvýšení výdajů České republiky na obranu ze dvou na pět procent hrubého domácího produktu by podle analytiků znamenalo nutnost najít v dnešních cenách zhruba 250 miliard korun ročně. Problémem by podle nich bylo také to, jak takové peníze utratit. Mohlo by to ale nastartovat ekonomiku. Nastupující prezident USA Donald Trump řekl, že chce, aby členské země Severoatlantické aliance (NATO) na obranu dávaly pět procent HDP.
středa 08.01.2025, 17:12
"Čistě matematicky bychom museli výdaje na obranu zvýšit o zhruba 250 miliard korun. Taková částka odpovídá přibližně 11 procentům celkových výdajů státního rozpočtu a je téměř stejná, jako celý rozpočet ministerstva školství," uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Šlo by podle něj o gigantický výdaj. Podotkl, že z důvodu opakování tohoto výdaje každý rok by nebylo udržitelné jej financovat na dluh a peníze by stát musel ušetřit jinde nebo vybrat na vyšších daních. Připomněl, že konsolidační balíček současné vlády dosahoval objemu 150 miliard korun. Bylo by tedy podle něj zapotřebí radikálnějších opatření.
Ke splnění požadavků zvýšení výdajů se podle analytika Deloitte Davida Marka nabízí tři možnosti. Za jednu označil zdvojnásobení schodku státního rozpočtu, za druhou najít v rozpočtu na výdajové straně úspory a za třetí zvýšení daní. "Možností je samozřejmě libovolná kombinace uvedených možností. Každá z nich přitom znamená dodatečnou zátěž pro ekonomiku, i když v jiné formě," dodal.
Požadované zvýšení na obranu by znamenalo radikálně zvýšené deficity státního rozpočtu, míní analytik Natlandu Petr Bartoň. Tak rychle podle něj strukturu rozpočtu přestavět nelze. "Muselo by se to řešit přes další zadlužení příštích generací. Realisticky by to znamenalo zhruba zdvojnásobení dnešních schodků. I tak by to přineslo, zejména v delším období, nutnost škrtat spoustu jiných výdajů," řekl.
"Jedním limitem by byla schopnost ministerstva obrany vysoutěžit veřejné zakázky v takovém objemu, ještě zásadnější omezení by ale představovala výrobní kapacita ekonomik Evropské unie, zejména pokud by měly obdobně navyšovat výdaje na obranu všechny země," řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zvyšování obranyschopnosti je podle něj nyní nepochybně zásadní téma, nelze ho však uskutečnit skokově, míní. Nutné podle něj bude rozplánovat zvyšování výdajů do několika let tak, aby dávalo smysl logisticky a aby se dokázaly průmyslové kapacity přizpůsobit zvýšené poptávce.
Na druhou stranu by to pro českou ekonomiku znamenalo nastartování růstu HDP, míní Bartoň. Velkou část vojenského vybavení, za které by vláda musela utrácet, by podle něj šlo vyrobit v české ekonomice, a ta by tak podle něj zažila konjunkturu. České firmy by postupně mohly významně získat i na subdodávkách pro postupně se rozvíjející evropský zbrojní sektor. "S trochou nadsázky můžeme říci, že by to byl skvělý revitalizační program pro skomírající český sektor výroby autosoučástek. Relativně rychle by bylo také možné navýšit výrobu střeliva," poznamenal.
● Trump chce, aby země NATO na obranu dávaly pět procent HDP, nikoliv dvě (07.01.2025)
● Armáda: Česká republika v roce 2024 splnila závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu (06.01.2025)
Zdroj: ČTK
Ke splnění požadavků zvýšení výdajů se podle analytika Deloitte Davida Marka nabízí tři možnosti. Za jednu označil zdvojnásobení schodku státního rozpočtu, za druhou najít v rozpočtu na výdajové straně úspory a za třetí zvýšení daní. "Možností je samozřejmě libovolná kombinace uvedených možností. Každá z nich přitom znamená dodatečnou zátěž pro ekonomiku, i když v jiné formě," dodal.
Požadované zvýšení na obranu by znamenalo radikálně zvýšené deficity státního rozpočtu, míní analytik Natlandu Petr Bartoň. Tak rychle podle něj strukturu rozpočtu přestavět nelze. "Muselo by se to řešit přes další zadlužení příštích generací. Realisticky by to znamenalo zhruba zdvojnásobení dnešních schodků. I tak by to přineslo, zejména v delším období, nutnost škrtat spoustu jiných výdajů," řekl.
"Jedním limitem by byla schopnost ministerstva obrany vysoutěžit veřejné zakázky v takovém objemu, ještě zásadnější omezení by ale představovala výrobní kapacita ekonomik Evropské unie, zejména pokud by měly obdobně navyšovat výdaje na obranu všechny země," řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zvyšování obranyschopnosti je podle něj nyní nepochybně zásadní téma, nelze ho však uskutečnit skokově, míní. Nutné podle něj bude rozplánovat zvyšování výdajů do několika let tak, aby dávalo smysl logisticky a aby se dokázaly průmyslové kapacity přizpůsobit zvýšené poptávce.
Na druhou stranu by to pro českou ekonomiku znamenalo nastartování růstu HDP, míní Bartoň. Velkou část vojenského vybavení, za které by vláda musela utrácet, by podle něj šlo vyrobit v české ekonomice, a ta by tak podle něj zažila konjunkturu. České firmy by postupně mohly významně získat i na subdodávkách pro postupně se rozvíjející evropský zbrojní sektor. "S trochou nadsázky můžeme říci, že by to byl skvělý revitalizační program pro skomírající český sektor výroby autosoučástek. Relativně rychle by bylo také možné navýšit výrobu střeliva," poznamenal.
● Trump chce, aby země NATO na obranu dávaly pět procent HDP, nikoliv dvě (07.01.2025)
● Armáda: Česká republika v roce 2024 splnila závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu (06.01.2025)
Zdroj: ČTK