Válka na Ukrajině v analýze ISW - 210. den (21. září)
█ CENZOR.CZ █ čtvrtek 22.09.2022, 07:00
Vyhlášení "částečné mobilizace" ruským prezidentem Vladimirem Putinem 21. září odráží mnoho problémů, kterým Rusko čelí při ochabující invazi na Ukrajinu a které Moskva pravděpodobně nebude schopna v nadcházejících měsících vyřešit.
Putinův rozkaz mobilizovat část ruských "vycvičených" záloh, tedy osob, které absolvovaly povinnou vojenskou službu, nevytvoří po několik měsíců významnou použitelnou ruskou bojovou sílu. Může postačit k udržení současné úrovně ruské vojenské síly v roce 2023 tím, že bude kompenzovat ruské ztráty, i když ani to zatím není jasné. Bude probíhat v promyšlených fázích, uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu v rozhovoru z 21. září, což pravděpodobně vylučuje jakýkoli náhlý příliv ruských vojáků, který by mohl dramaticky změnit průběh války. Částečná mobilizace Ruska tak Ukrajinu nepřipraví o možnost osvobodit další část okupovaného území do zimy a přes zimu.
Putin a Šojgu důrazně prohlásili, že mobilizováni budou pouze záložníci, kteří absolvovali základní vojenskou službu, čímž dali jasně najevo, že Rusko nebude rozšiřovat brannou povinnost. Šojgu také prohlásil, že se to nebude týkat studentů, a řekl jim, aby se bez obav věnovali studiu. Tyto komentáře měly zjevně za cíl rozptýlit obavy ruského obyvatelstva, že "částečná mobilizace" je kódem pro všeobecnou brannou povinnost.
Není jasné, jak velká část ruských záloh již byla nasazena do bojů na Ukrajině. Západní zpravodajské služby v listopadu 2021 údajně uvedly, že Rusko v rámci předválečné mobilizace povolalo "desítky tisíc záložníků". Ukrajinští vojenští představitelé v červnu 2022 oznámili, že ruské síly vyčlenily do bojů na Ukrajině 80.000 příslušníků mobilizovaných záloh". Ruská armáda v rámci této předválečné mobilizace pravděpodobně povolala nejvíce bojeschopných záložníků, což naznačuje, že současná částečná mobilizace bude od počátku probíhat s využitím méně bojeschopného personálu.
Ruské zálohy jsou zpočátku špatně vycvičené a po ukončení základní vojenské služby se jim nedostává žádného dalšího výcviku. Povinná služba v Rusku trvá pouze jeden rok, což dává odvedencům málo času na to, aby se naučili být vojáky. Absence dalšího výcviku po tomto počátečním období urychluje slábnutí osvojených vojenských dovedností. Šojgu se odvolával na záměr povolávat záložníky s "bojovými zkušenostmi", ale ty má jen velmi málo ruských záložníků kromě těch, kteří nyní slouží na Ukrajině.
Zprávy o tom, kolik výcviku absolvují záložníci povolaní v rámci částečné mobilizace, se rozcházejí. Šojgu popsal promyšlený proces výcviku, který by mobilizované záložníky před jejich nasazením do boje seznámil nebo znovu seznámil s operacemi na úrovni posádky, družstva, odloučené jednotky a následně čety. Tento proces by měl trvat týdny, ne-li měsíce, mají-li se záložníci vytržení z civilního života uvést do válečné pohotovosti. Šéf výboru Rady federace pro obranu a bezpečnost Viktor Bondarev údajně uvedl, že mobilizovaní záložníci budou před nasazením cvičit více než měsíc. Vojenský komisariát v Kurské oblasti naproti tomu údajně oznámil, že záložníci mladší 30 let budou nasazeni okamžitě bez dalšího výcviku.
Putin výslovně neřekl, že anektované oblasti Ukrajiny bude pokrývat ruský jaderný deštník, ani nespojil mobilizaci s anexí. Ve svém projevu se zabýval částečnou mobilizací, referendy o připojení okupovaných oblastí Ukrajiny k Rusku a možností jaderné války - ale spíše jako samostatnými tématy než jako souvislým celkem. Skutečnost, že se o všech třech tématech zmínil v jednom projevu, měla zjevně naznačovat souvislost, ale vyvaroval se toho, aby takovou souvislost vyjádřil explicitně.
Putin své poznámky o možnosti použití ruských jaderných zbraní formuloval v souvislosti s údajnými hrozbami Západu, že proti Rusku použije jaderné zbraně. Tvrdil, že západní představitelé hovoří o "možnosti a přípustnosti použití zbraní hromadného ničení - jaderných zbraní - proti Rusku". V další části projevu uvedl: "Chtěl bych připomenout těm, kteří si dovolují taková prohlášení o Rusku, že naše země má také různé prostředky k útoku...". Svůj komentář na toto téma uzavřel poznámkou, že Rusko by v reakci na ohrožení "územní celistvosti naší země, na obranu Ruska a našeho lidu použilo všechny prostředky, které má k dispozici". Tento komentář by mohl být interpretován tak, že se předem vztahuje na oblasti okupované Ukrajiny, které budou připojeny k Rusku, ale jeho umístění v projevu a kontext takovou interpretaci v žádném případě nečiní zřejmou. Stejně tak se Putinův jazyk, kterým tento komentář pronesl, neliší od oficiální politiky Kremlu ani od předchozích prohlášení ruských představitelů. Putinův projev by neměl být chápán jako výslovná hrozba, že Rusko použije proti Ukrajině jaderné zbraně, pokud bude Ukrajina po anexi pokračovat v protiofenzivě proti okupovaným územím.
Putin nespojil anexi s částečnou mobilizací a potřebu částečné mobilizace obhajoval poukazem na délku linie, podél níž nyní bojují ruské síly, a na pomoc Západu Ukrajině. Poznamenal, že frontové linie se nyní táhnou v délce více než tisíc kilometrů, aby vysvětlil, proč je zapotřebí více ruských sil. On i Šojgu také silně zdůrazňovali falešný narativ, že Rusko nebojuje proti Ukrajině, ale proti NATO a Západu. Tento narativ není nový. Dokonce se ani výrazně neliší od původních falešných zdůvodnění, která Putin nabídl před únorovým rozkazem k invazi. Formální postoj Kremlu je už dlouho takový, že NATO tlačí Ukrajinu do války s Ruskem, že NATO se chystá dát Ukrajině jaderné zbraně a že síly NATO zaujímají nebo se chystají zaujmout pozice na Ukrajině. Putinovo a Šojguovo opakování této linie neodráží eskalaci jejich rétoriky.
Částečná mobilizace Ruska nezmění průběh války v tomto roce a může, ale nemusí mít významný dopad na schopnost Ruska pokračovat v operacích na současné úrovni v roce příštím. Ukrajina a Západ by ji neměly ani odmítat, ani přeceňovat.
Putin a Šojgu důrazně prohlásili, že mobilizováni budou pouze záložníci, kteří absolvovali základní vojenskou službu, čímž dali jasně najevo, že Rusko nebude rozšiřovat brannou povinnost. Šojgu také prohlásil, že se to nebude týkat studentů, a řekl jim, aby se bez obav věnovali studiu. Tyto komentáře měly zjevně za cíl rozptýlit obavy ruského obyvatelstva, že "částečná mobilizace" je kódem pro všeobecnou brannou povinnost.
Není jasné, jak velká část ruských záloh již byla nasazena do bojů na Ukrajině. Západní zpravodajské služby v listopadu 2021 údajně uvedly, že Rusko v rámci předválečné mobilizace povolalo "desítky tisíc záložníků". Ukrajinští vojenští představitelé v červnu 2022 oznámili, že ruské síly vyčlenily do bojů na Ukrajině 80.000 příslušníků mobilizovaných záloh". Ruská armáda v rámci této předválečné mobilizace pravděpodobně povolala nejvíce bojeschopných záložníků, což naznačuje, že současná částečná mobilizace bude od počátku probíhat s využitím méně bojeschopného personálu.
Ruské zálohy jsou zpočátku špatně vycvičené a po ukončení základní vojenské služby se jim nedostává žádného dalšího výcviku. Povinná služba v Rusku trvá pouze jeden rok, což dává odvedencům málo času na to, aby se naučili být vojáky. Absence dalšího výcviku po tomto počátečním období urychluje slábnutí osvojených vojenských dovedností. Šojgu se odvolával na záměr povolávat záložníky s "bojovými zkušenostmi", ale ty má jen velmi málo ruských záložníků kromě těch, kteří nyní slouží na Ukrajině.
Zprávy o tom, kolik výcviku absolvují záložníci povolaní v rámci částečné mobilizace, se rozcházejí. Šojgu popsal promyšlený proces výcviku, který by mobilizované záložníky před jejich nasazením do boje seznámil nebo znovu seznámil s operacemi na úrovni posádky, družstva, odloučené jednotky a následně čety. Tento proces by měl trvat týdny, ne-li měsíce, mají-li se záložníci vytržení z civilního života uvést do válečné pohotovosti. Šéf výboru Rady federace pro obranu a bezpečnost Viktor Bondarev údajně uvedl, že mobilizovaní záložníci budou před nasazením cvičit více než měsíc. Vojenský komisariát v Kurské oblasti naproti tomu údajně oznámil, že záložníci mladší 30 let budou nasazeni okamžitě bez dalšího výcviku.
Putin výslovně neřekl, že anektované oblasti Ukrajiny bude pokrývat ruský jaderný deštník, ani nespojil mobilizaci s anexí. Ve svém projevu se zabýval částečnou mobilizací, referendy o připojení okupovaných oblastí Ukrajiny k Rusku a možností jaderné války - ale spíše jako samostatnými tématy než jako souvislým celkem. Skutečnost, že se o všech třech tématech zmínil v jednom projevu, měla zjevně naznačovat souvislost, ale vyvaroval se toho, aby takovou souvislost vyjádřil explicitně.
Putin své poznámky o možnosti použití ruských jaderných zbraní formuloval v souvislosti s údajnými hrozbami Západu, že proti Rusku použije jaderné zbraně. Tvrdil, že západní představitelé hovoří o "možnosti a přípustnosti použití zbraní hromadného ničení - jaderných zbraní - proti Rusku". V další části projevu uvedl: "Chtěl bych připomenout těm, kteří si dovolují taková prohlášení o Rusku, že naše země má také různé prostředky k útoku...". Svůj komentář na toto téma uzavřel poznámkou, že Rusko by v reakci na ohrožení "územní celistvosti naší země, na obranu Ruska a našeho lidu použilo všechny prostředky, které má k dispozici". Tento komentář by mohl být interpretován tak, že se předem vztahuje na oblasti okupované Ukrajiny, které budou připojeny k Rusku, ale jeho umístění v projevu a kontext takovou interpretaci v žádném případě nečiní zřejmou. Stejně tak se Putinův jazyk, kterým tento komentář pronesl, neliší od oficiální politiky Kremlu ani od předchozích prohlášení ruských představitelů. Putinův projev by neměl být chápán jako výslovná hrozba, že Rusko použije proti Ukrajině jaderné zbraně, pokud bude Ukrajina po anexi pokračovat v protiofenzivě proti okupovaným územím.
Putin nespojil anexi s částečnou mobilizací a potřebu částečné mobilizace obhajoval poukazem na délku linie, podél níž nyní bojují ruské síly, a na pomoc Západu Ukrajině. Poznamenal, že frontové linie se nyní táhnou v délce více než tisíc kilometrů, aby vysvětlil, proč je zapotřebí více ruských sil. On i Šojgu také silně zdůrazňovali falešný narativ, že Rusko nebojuje proti Ukrajině, ale proti NATO a Západu. Tento narativ není nový. Dokonce se ani výrazně neliší od původních falešných zdůvodnění, která Putin nabídl před únorovým rozkazem k invazi. Formální postoj Kremlu je už dlouho takový, že NATO tlačí Ukrajinu do války s Ruskem, že NATO se chystá dát Ukrajině jaderné zbraně a že síly NATO zaujímají nebo se chystají zaujmout pozice na Ukrajině. Putinovo a Šojguovo opakování této linie neodráží eskalaci jejich rétoriky.
Částečná mobilizace Ruska nezmění průběh války v tomto roce a může, ale nemusí mít významný dopad na schopnost Ruska pokračovat v operacích na současné úrovni v roce příštím. Ukrajina a Západ by ji neměly ani odmítat, ani přeceňovat.
Klíčové poznatky:
* "Částečná mobilizace", vyhlášená ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nebude mít v nadcházejících měsících podstatný vliv na průběh války.
* Putin výslovně nevyhrožoval použitím jaderných zbraní, pokud bude Ukrajina pokračovat v protiofenzivních operacích s cílem osvobodit okupované oblasti po jejich připojení k Rusku.
* Ukrajinské síly pravděpodobně pokračovaly v ofenzivních operacích v okolí Lymanu.
* Ukrajinské síly provedly údery severně a východně od Chersonu v rámci akce na operační úrovni proti ruským logistickým, vojenským a dopravním uzlům v Chersonské oblasti s cílem odříznout nepřítele od jeho zázemí.
* Ukrajinské a ruské zdroje identifikovaly 21. září tři oblasti kinetické aktivity: severozápadně od Chersonu, v blízkosti ukrajinského předmostí přes řeku Inhulec a jižně od hranice mezi Chersonskou a Dněpropetrovskou oblastí v okolí městečka Vysokopilja.
* Ruské federální subjekty (oblasti) pokračují v úsilí o skrytou mobilizaci bez ohledu na vyhlášení "částečné mobilizace" ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
* Ruskem jmenovaní okupační správci pravděpodobně zesilují donucovací a filtrační opatření v okupovaných oblastech Ukrajiny v rámci příprav na předstíraná referenda o připojení těchto oblastí k Rusku.
█ CENZOR.CZ █
* "Částečná mobilizace", vyhlášená ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nebude mít v nadcházejících měsících podstatný vliv na průběh války.
* Putin výslovně nevyhrožoval použitím jaderných zbraní, pokud bude Ukrajina pokračovat v protiofenzivních operacích s cílem osvobodit okupované oblasti po jejich připojení k Rusku.
* Ukrajinské síly pravděpodobně pokračovaly v ofenzivních operacích v okolí Lymanu.
* Ukrajinské síly provedly údery severně a východně od Chersonu v rámci akce na operační úrovni proti ruským logistickým, vojenským a dopravním uzlům v Chersonské oblasti s cílem odříznout nepřítele od jeho zázemí.
* Ukrajinské a ruské zdroje identifikovaly 21. září tři oblasti kinetické aktivity: severozápadně od Chersonu, v blízkosti ukrajinského předmostí přes řeku Inhulec a jižně od hranice mezi Chersonskou a Dněpropetrovskou oblastí v okolí městečka Vysokopilja.
* Ruské federální subjekty (oblasti) pokračují v úsilí o skrytou mobilizaci bez ohledu na vyhlášení "částečné mobilizace" ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
* Ruskem jmenovaní okupační správci pravděpodobně zesilují donucovací a filtrační opatření v okupovaných oblastech Ukrajiny v rámci příprav na předstíraná referenda o připojení těchto oblastí k Rusku.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)
