Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1053. den (11.01.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

sobota 11.01.2025, 23:15

Ukrajinské síly údajně zajaly první severokorejské vojáky v Kurské oblasti. Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) 11. ledna sdělila, že jednotky ukrajinských sil speciálních operací (SSO) 9. ledna zajaly v Kurské oblasti severokorejského vojáka a že ukrajinské výsadkové jednotky nedávno v blíže neurčeném termínu v této oblasti zajaly druhého severokorejského vojáka.[1] SBU uvedla, že ukrajinské úřady se zajatci, kteří nemluví anglicky, rusky ani ukrajinsky, komunikují ve spolupráci s jihokorejskou rozvědkou. Jeden ze zajatců měl u sebe ruský vojenský registrační průkaz z Tuvinské republiky, který mu ruské úřady údajně vydaly na podzim loňského roku. Tento zajatec ukrajinským úřadům sdělil, že před nasazením do bojů absolvoval pouze týdenní koordinační výcvik s ruskými silami a že si myslel, že jede na cvičení do Ruska, nikoli do války na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že ruské nebo severokorejské síly raněné severokorejské vojáky obvykle zabíjejí, aby utajily jejich účast ve válce.[2]

Severokorejské síly údajně nasazují do bojových operací velké útočné skupiny navzdory častým úderům ukrajinských bezpilotních letounů, což pravděpodobně přispívá k vysokým severokorejským ztrátám a pravděpodobně se to projeví i v tom, jaké ponaučení si severokorejské vojenské velení z bojů ve válce odnese. List Washington Post 11. ledna uvedl, že Severokorejci bojující v Kurské oblasti útočí ve velkých skupinách s podporou ruského dělostřelectva a dronů, na rozdíl od ruských sil, které se obvykle pohybují v menších skupinách.[3] Severokorejští vojáci údajně také ignorují ukrajinské drony a pokračují v postupu navzdory útokům bezpilotních letounů na vojáky. Deník Washington Post uvedl, že ruské síly postupují za severokorejskými jednotkami s cílem "stabilizovat zisky", ale jeden ukrajinský voják působící v Kurské oblasti sdělil, že problémy s komunikací mezi ruskými a severokorejskými jednotkami mohou zpomalovat ruské úsilí o konsolidaci nových pozic. Tento ukrajinský voják uvedl, že severokorejské síly zahájily v prosinci 2024 útok čítající 400 až 500 osob, během něhož severokorejské síly přečíslily ukrajinské síly v poměru šest ku jedné. Nedostatek munice ukrajinské síly údajně donutil, aby se po osmi hodinách bojů stáhly, což naznačuje, že severokorejské síly se při postupu navzdory nevhodné taktice do značné míry spoléhají na početní převahu. Zmíněný voják dále tvrdil, že ukrajinské síly způsobily ruské 810. brigádě námořní pěchoty (Černomořská flotila [ČMF], Jižní vojenský okruh [JVO]) značné ztráty, což možná přimělo ruské vojenské velení k nasazení severokorejských sil v Kurské oblasti dříve, než bylo plánováno. Západní představitelé nedávno zaznamenali, že severokorejské síly trpí vysokými ztrátami, včetně nejméně jednoho případu, kdy Severokorejci během jediného týdne na konci prosince 2024 v Kurské oblasti ztratili zhruba 1000 vojáků.[4] Zelenskyj 5. ledna oznámil, že v Kurské oblasti bylo zabito nebo raněno 3800 severokorejských příslušníků, což je zhruba třetina z celkového počtu 12.000 severokorejských vojáků nasazených v Kurské oblasti, a dodal, že severokorejské síly jen 3. a 4. ledna ztratily poblíž Machnovky v Kurské oblasti až prapor pěchoty.[5] ISW nadále soudí, že schopnost Severní Koreje poučit se ze zkušeností z bojů po boku ruských sil a vyvodit z nich důsledky bude pravděpodobně značně oslabena, pokud ruské vojenské velení severokorejské jednotky používá při vysoce ztrátových útocích vedených pěchotou v podobném nebo větším rozsahu, než jaké provádí s většinou ruských vojáků.[6] Neschopnost nebo odmítání severokorejských sil naučit se účinně čelit dronům bude mít rovněž vliv na to, jaké zkušenosti si mohou z války odnést.

Ruský prezident Vladimir Putin trvá na svých maximalistických předválečných požadavcích spočívajících v izolaci Ukrajiny a oslabení NATO a údajně hodlá tyto požadavky prosadit při případných rozhovorech se západními představiteli o ukončení války na Ukrajině. List Financial Times (FT) 10. ledna s odvoláním na bývalého vysokého kremelského činitele a další zdroj, který s Putinem na toto téma mluvil, uvedl, že Putin bude při jakýchkoli takových rozhovorech trvat na svých předválečných požadavcích, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO a že NATO stáhne své vojáky rozmístěné ve východní Evropě. Chce toho údajně dosáhnout "změnou pravidel" mezinárodního systému, aby zajistil, že "Rusko nebude ohroženo", což je návrat k jeho ultimátu předloženému Spojeným státům v prosinci 2021 před plnou invazí na Ukrajinu.[7] Putin v roce 2021 požadoval, aby se NATO zavázalo nepřijímat Ukrajinu ani žádné jiné země za nové členy; aby se Spojené státy zavázaly dodržovat zákaz rozšiřování NATO; aby NATO nerozmísťovalo žádné vojenské jednotky ve státech, které se staly členy NATO po květnu 1997; aby byly zakázány jakékoli vojenské aktivity NATO na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve střední Asii; aby bylo zakázáno rozmísťování raket středního doletu v oblastech, které by mohly zasáhnout území Ruska nebo států NATO a aby se Spojeným státům zakázalo rozmísťovat v Evropě rakety středního doletu nebo jaderné rakety mimo území USA.[8] Putin v roce 2021 tento narativ použil a zintenzivnil k utváření informačního prostoru a ospravedlnění plné invaze na Ukrajinu před jejím začátkem v únoru 2022, přestože ho k invazi na Ukrajinu nemohlo vést bezprostředně hrozící členství Ukrajiny v NATO, jak tvrdil.[9] V období mezi Bukurešťskou deklarací z roku 2008, která Ukrajině a Gruzii přislíbila případné členství v NATO, a rokem 2022 NATO nepodniklo žádné významné kroky k rozšíření ve východní Evropě ani k urychlení budoucího členství Ukrajiny v NATO.[10] Putinovy požadavky z prosince 2021 jdou za hranice Ukrajiny a jejich cílem je vrátit NATO do minulosti. Nyní se Kreml pravděpodobně snaží tento narativ oživit ve snaze zmanipulovat západní vůdce, aby přistoupili na Putinovy maximalistické požadavky vydávané za "kompromis", které by při jakýchkoli budoucích mírových jednáních týkajících se války na Ukrajině NATO oslabily. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 10. ledna zopakoval, že Kreml je připraven vést s Trumpem rozhovory bez jakýchkoli "předběžných podmínek", ale ISW nadále soudí, že žádná jednání nepovedou ke smysluplnému nebo udržitelnému míru, dokud se Putin bude držet svých předválečných požadavků na úplnou kapitulaci Ukrajiny a oslabení NATO.[11]

Je možné, že ukrajinské síly 11. ledna provedly dronový útok na ropnou rafinerii v Republice Tatarstán, nicméně podrobnosti o tomto případném útoku zůstávají v tuto chvíli nejasné. Ruský opoziční server Astra 11. ledna informoval, že vedení závodu Taneco v komplexu ropné rafinerie v Nižněkamsku v Republice Tatarstán objekt evakuovalo kvůli riziku dronového úderu a že místní obyvatelé hlásili kouř vycházející ze závodu.[12] Ruské zdroje 11. ledna zveřejnily záběry, které údajně ukazují požár v blízkosti závodu, ale jeden zdroj později tvrdil, že k žádnému požáru nedošlo a že úřady provedly evakuaci v rámci cvičení.[13] Tisková služba šéfa Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova zprávy o požáru rovněž popřela a uvedla, že na záběrech je vidět záře poté, co zařízení přešlo na používání intenzivního signalizačního světla v rámci plánovaných změn v provozu zařízení.[14] Ruské úřady zveřejnily varování před hrozbou dronového útoku v Republice Tatarstán a zastavily provoz na letišti v Nižněkamsku s odvoláním na blíže nespecifikované bezpečnostní důvody.[15]

Klíčové poznatky:

* Ukrajinské síly údajně zajaly první severokorejské vojáky v Kurské oblasti.

* Severokorejské síly údajně nasazují do bojových operací velké útočné skupiny navzdory častým úderům ukrajinských bezpilotních letounů, což pravděpodobně přispívá k vysokým severokorejským ztrátám a pravděpodobně se to projeví i v tom, jaké ponaučení si severokorejské vojenské velení z bojů ve válce odnese.

* Ruský prezident Vladimir Putin trvá na svých maximalistických předválečných požadavcích spočívajících v izolaci Ukrajiny a oslabení NATO a údajně hodlá tyto požadavky prosadit při případných rozhovorech se západními představiteli o ukončení války na Ukrajině.

* Je možné, že ukrajinské síly 11. ledna provedly dronový útok na ropnou rafinerii v Republice Tatarstán, nicméně podrobnosti o tomto případném útoku zůstávají v tuto chvíli nejasné.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti.