Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1059. den (17.01.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
sobota 18.01.2025, 01:00
Ruský prezident Vladimir Putin a íránský prezident Masúd Pezeškján 17. ledna podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem.[1] Dohoda se zabývá mimo jiné otázkami posílené obranné spolupráce, sdílení zpravodajských informací, využívání jaderné energie a spolupráce v této oblasti, podpory dopravy a rozvoje Mezinárodního dopravního koridoru Sever-Jih (INSTC) a doložkou, která vedle dalších hospodářských a sociálních oblastí partnerství stanoví, že žádná z obou stran nedovolí třetím stranám využívat své území k ohrožování bezpečnosti té druhé. Dohoda zahrnuje zejména blíže nespecifikovaný rozvoj "vojensko-technické spolupráce" mezi oběma zeměmi, což by mohlo poukazovat na rozsáhlý íránský vývoz bezpilotních letounů Šáhid domácí výroby a dalšího vojenského vybavení pro ruské použití na Ukrajině, íránskou pomoc při výrobě bezpilotních letounů Šáhid v Rusku a možné úsilí o rozšíření ruského použití a výroby šáhidů.[2]

Dvoustranná dohoda by také mohla položit základy pro zřízení ruských uzlů k doplňování paliva do letadel na území Íránu a zajištění ruské námořní přítomnosti, zejména vzhledem k tomu, že pád režimu ruského spojence Bašára Asada a celkové oslabení ruského vlivu na Blízkém východě ohrožuje přítomnost vojáků a materiálu na klíčových ruských základnách v Sýrii.[3] Rusko by mohlo využít íránské území k podpoře některých svých operací v severní Africe a na Blízkém východě, a to i přes méně vhodnou geografickou polohu Íránu ve srovnání s blízkostí Sýrie k ruským základnám v Libyi a Středozemním moři. Rusko může dohodu využít také k tomu, aby v Íránu v dlouhodobém horizontu vytvořilo trvalejší vojenskou přítomnost. Írán by se však mohl k takovým snahám postavit odmítavě vzhledem k hrozbě dalších západních sankcí a odvetných opatření.

Rusko může posílené hospodářské a dopravní vazby s Íránem využít k dalšímu úsilí o vyhýbání se západním sankcím a zmírnění ekonomických problémů, které sankce přinášejí. Jde o širší strategii, kterou Rusko vytvořilo s mnoha zahraničními partnery s cílem obejít restrikce a zmírnit domácí ekonomické tlaky.[4]

V dohodě o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem však chybí ustanovení o vzájemné obraně, což naznačuje, že Rusko pravděpodobně nemá dostatek prostředků na podporu významných operací mimo Ukrajinu a své potřeby v oblasti lidských zdrojů uspokojuje přednostně prostřednictvím smlouvy o vzájemné obraně se Severní Koreou. Rusko pravděpodobně nemá vojenskou a obrannou průmyslovou kapacitu na podporu jakýchkoli významných vojenských operací kromě války na Ukrajině, zejména proto, že nadále trpí vysokými ztrátami živé síly a údajně má problémy s výrobou a opravami dostatečného počtu obrněných vozidel, aby nahradilo zničené kusy.[5] Putin se po strategické politické porážce Ruska v Sýrii způsobené pádem Asadova režimu pravděpodobně obává intenzivnějšího ruského angažmá na Blízkém východě a pravděpodobně se zaměří na jednání s prozatímní syrskou vládou o zachování ruské vojenské přítomnosti na letecké základně Hmímím a v přístavu Tartús.[6]

Zdá se, že Rusko si cení možnosti zmírnit nedostatek lidských zdrojů využitím klauzule o vzájemné obraně v rámci dohody o strategickém partnerství se Severní Koreou k nasazení severokorejských sil v Kurské oblasti, a to více než další vojensko-technické spolupráce s Íránem.[7] ISW už dříve usoudil, že Rusko nasazuje severokorejské síly do operací v Kurské oblasti, aby uvolnilo ruské vojáky pro operace na Ukrajině.[8] Je pravděpodobné, že Rusko bude přednostně řešit své personální problémy prostřednictvím obranných dohod se Severní Koreou, protože Írán pravděpodobně neposkytne své vojáky na podporu ruské války na Ukrajině a protože Rusko využívá své vojensko-technické vazby s Íránem od roku 2022 bez dohody o strategickém partnerství.

Ruské síly 17. ledna obsadily Vremivku ve snaze obklíčit Velykou Novosilku a donutit ukrajinské síly, aby se z tohoto městečka stáhly. Na geolokačních záběrech zveřejněných 27. ledna je vidět, jak příslušníci ruské 127. motostřelecké divize (5. vševojsková armáda [VA], Východní vojenský okruh [VVO]) vyvěšují ruskou vlajku v severozápadní části Vremivky (západně od Velyké Novosilky), což naznačuje, že ruské síly tuto vesnici nedávno dobyly.[9] Ruští váleční blogeři připisovali zásluhy na obsazení Vremivky prvkům 60. motostřelecké brigády (5. VA, VVO) a tvrdili, že ruské síly se této obce zmocnily během tří dnů (od 14. ledna) a postupovaly severovýchodně od Velyké Novosilky, dále severně od Vremivky a jihovýchodně od Novosilky (západně od Velké Novosilky).[10] Ruské síly 16. a 17. ledna pokračovaly v útocích u Velyké Novosilky a Vremivky.[11] Ruské síly v poslední době upřednostňují přerušení silnice O-0510 Velyká Novosilka-Huljajpole a postup na jihozápad od Velyké Novosilky, včetně postupu do Vremivky, protože ruský postup na východ a na sever od Velyké Novosilky se v prosinci 2024 zastavil.[12] Stále není jasné, zda ruské síly hodlají zaútočit na Velykou Novosilku přímo, nebo postupovat do prostoru ležícího bezprostředně západně a severozápadně od Velké Novosilky, aby toto městečko obklíčily, nicméně ukrajinské obranné operace pravděpodobně budou ruský postup v obou oblastech komplikovat.

Mluvčí ukrajinské brigády operující na směru na Velyka Novosilka 17. ledna uvedl, že ruské síly mají v této oblasti trojnásobnou převahu v počtu vojáků a operují v týmech o čtyřech až pěti lidech.[13] Ruské síly možná hodlají v nadcházejících týdnech využít své početní převahy v této oblasti k uzavření zhruba tříkilometrové vzdálenosti mezi nejpřednějšími body odhadované ruské předsunuté linie severně a západně od Velyké Novosilky.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 17. ledna 2025 v 19:30 hodin SEČ.
Arménský premiér Nikol Pašinjan a ruský prezident Vladimir Putin si 17. ledna telefonovali, což svědčí o rostoucích obavách Kremlu z prohlubování vztahů Arménie se Západem. Úřad arménského premiéra 17. ledna uvedl, že Pašinjan a Putin jednali o výsledcích arménského předsednictví Ruskem vedeného Euroasijského ekonomického svazu (EAEU) v roce 2024, o nadcházejících aktivitách EAEU a o blíže nespecifikovaných bilaterálních otázkách.[14] Kreml tvrdil, že Pašinjan a Putin rovněž diskutovali o prohlubování integrace v rámci EAEU a zdůraznili, jak EAEU prospívá arménské ekonomice.[15] Kreml tvrdil, že Pašinjan vysvětlil "nedávné kroky" Arménie týkající se jejích vztahů s Evropskou unií (EU) - pravděpodobně v narážce na schválení návrhu zákona o přistoupení k EU arménskou vládou 9. ledna - ačkoli v arménské interpretaci telefonátu o tom není zmínka.[16]

Rozhovor Pašinjana s Putinem se také uskutečnil krátce po zahájení strategického partnerství mezi Arménií a USA 14. ledna, což v ruském informačním prostoru vyvolalo spekulace o tom, že se Arménie od EAEU distancuje a možná z tohoto svazu vystoupí, což arménští představitelé popřeli.[17] Putinův důraz na spolupráci s EAEU a přiznání vztahů mezi EU a Arménií během telefonátu pravděpodobně naznačuje, že Kreml je stále více znepokojen sílícími vazbami Arménie se Západem a že se Putin pravděpodobně snaží alespoň symbolicky posílit ruský vliv v Arménii, aby si zachoval tvář.

Nedávno odtajněné americké dokumenty zdůrazňují zásadní roli americké finanční a technické pomoci při rozšiřování ukrajinských domácích kapacit pro výrobu dronů i to, jak národní bezpečnost USA přímo těží ze zapracování zkušeností získaných na Ukrajině do amerického obranného průmyslu. Deník New York Times (NYT) 17. ledna informoval, že administrativa odstupujícího amerického prezidenta Joea Bidena nedávno odtajnila zprávy, které odhalují, že Spojené státy na počátku plné ruské invaze na Ukrajinu do této země významně investovaly, což Kyjevu umožnilo rychle rozšířit domácí výrobní kapacity dronů.[18] Poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan nedávno uvedl, že Spojené státy začaly investovat do ukrajinské iniciativy zaměřené na výrobu dronů na podzim roku 2022 a v létě 2023 toto úsilí urychlily. Nespecifikovaní američtí představitelé deníku NYT sdělili, že díky této americké pomoci "Ukrajina vyvinula novou generaci dronů a revolučně změnila způsob vedení válek". Sullivan 16. ledna uvedl, že americká podpora ukrajinské výroby dronů přinesla cenné poznatky americkým obranným průmyslovým společnostem a že Bidenova administrativa předtím uspořádala konferenci s vedením amerického obranného průmyslu a armády, aby zhodnotila domácí úsilí o inovaci výroby dronů.[19]

Ukrajinské schopnosti a inovace v oblasti FPV-dronů a dronů dlouhého doletu hrají i nadále rozhodující roli jak při omezování ruského mechanizovaného manévru na bojišti, tak při podkopávání ruské schopnosti platit za zbraně pro válku na Ukrajině a vytvářet jejich zásoby.[20] Ukrajinské síly pokračují ve snaze inovovat a rozšiřovat své schopnosti asymetrického úderu a tyto schopnosti budou téměř jistě hrát kriticky důležitou roli v budoucím moderním válčení jak na Ukrajině, tak v celosvětovém měřítku.

Klíčové poznatky:

* Ruský prezident Vladimir Putin a íránský prezident Masúd Pezeškján 17. ledna podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem.

* V dohodě o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem však chybí ustanovení o vzájemné obraně, což naznačuje, že Rusko pravděpodobně nemá dostatek prostředků na podporu významných operací mimo Ukrajinu a své potřeby v oblasti lidských zdrojů uspokojuje přednostně prostřednictvím smlouvy o vzájemné obraně se Severní Koreou.

* Ruské síly 17. ledna obsadily Vremivku ve snaze obklíčit Velykou Novosilku a donutit ukrajinské síly, aby se z tohoto městečka stáhly.

* Arménský premiér Nikol Pašinjan a ruský prezident Vladimir Putin si 17. ledna telefonovali, což svědčí o rostoucích obavách Kremlu z prohlubování vztahů Arménie se Západem.

* Nedávno odtajněné americké dokumenty zdůrazňují zásadní roli americké finanční a technické pomoci při rozšiřování ukrajinských domácích kapacit pro výrobu dronů i to, jak národní bezpečnost USA přímo těží ze zapracování zkušeností získaných na Ukrajině do amerického obranného průmyslu.

* Ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a na směrech Charkov, Kupjansk, Borova, Toreck, Pokrovsk a Kurachove.

* Ruský prezident Vladimir Putin 17. ledna podepsal dekret, kterým dal souhlas k povolávání ruských záložníků ("personálních mobilizačních zdrojů", rusky zvaných "zapas") na výcvik v roce 2025.

Odkazy:

[1] http://kremlin.ru/supplement/6258 ; https://t.me/tass_agency/296544 ; https://t.me/tass_agency/296548 ; https://t.me/tass_agency/296556; https://t.me/tass_agency/296557; https://t.me/tass_agency/296560 ; https://t.me/tass_agency/296563

[2] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://understandingwar.org/backgrounder/iran-update-february-23-2024

[3] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[4] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[5] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[6] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[7] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[8] https://www.understandingwar.org/backgrounder/north-korea-joins-russias-...

[9] https://t.me/voin_dv/12840 ; https://t.me/creamy_caprice/8144 ; https://t.me/creamy_caprice/8144 ; https://t.me/prolibertate110/1029

[10] https://t.me/motopatriot78/31425 ; https://t.me/RVvoenkor/84641 ; https://t.me/DnevnikDesantnika/22523 ; https://t.me/voin_dv/12840 ; https://t.me/voenkorKotenok/61488 ; https://t.me/dva_majors/62631 ; https://t.me/zovpobedy/14261 ; https://t.me/dva_majors/62633 ; https://t.me/z_arhiv/30554 ; https://t.me/z_arhiv/30585 ; https://t.me/z_arhiv/30547

[11] https://www.facebook.com/GeneralStaff.ua/posts/pfbid06S8Z1e8V2RGgitkmbyj... ; https://www.facebook.com/GeneralStaff.ua/posts/pfbid031EVPLC7YATvFQSrCkY... ; https://t.me/wargonzo/24318

[12] https://isw.pub/UkrWar112524 ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[13] https://suspilne.media/donbas/927155-u-protivnika-perevaga-v-osobovomu-s...

[14] https://www.primeminister.am/en/press-release/item/2025/01/17/Nikol-Pash...

[15] https://t.me/MID_Russia/50717 ; http://kremlin.ru/events/president/news/76123

[16] https://www.reuters.com/world/armenian-government-approves-bill-launch-e... ; https://www.azatutyun.am/a/33279234.html

[17] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.civilnet.am/en/news/812088/no-plans-to-leave-eaeu-despite-ar...

[18] https://www.nytimes.com/2025/01/17/us/politics/ukraine-drones-biden-supp...

[19] https://defensescoop.com/2025/01/15/what-jake-sullivan-wants-the-trump-a...

[20] https://www.understandingwar.org/sites/default/files/Ukraine%20and%20the... ; https://understandingwar.org/backgrounder/ukrainian-defense-pokrovsk-has...

● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1058. den (16.01.2024)

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)