Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1066. den (24.01.2025)
Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
sobota 25.01.2025, 02:15
Ruský prezident Vladimir Putin se opět snaží zamlžit svou neochotu k jednání o ukončení války v dobré víře obviňováním Ukrajiny, že se brání ruské invazi a nezákonné anexi ukrajinského území. Putin v televizním rozhovoru s kremelským novinářem Pavlem Zarubinem 24. ledna prohlásil, že je ochoten jednat "o ukrajinské otázce", ale že významnou překážkou mírových rozhovorů je dekret ukrajinského prezidenta z roku 2022, který deklaruje "nemožnost jednání" přímo s Putinem.[1] Putin nepravdivě tvrdil, že Ukrajina a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemají o mírová jednání zájem a že není možné, aby Rusko a Ukrajina jednaly "o čemkoli vážném", pokud tento dekret platí. Putin tvrdil, že jakékoli mírové dohody, které by byly výsledkem jednání mezi Ruskem a Ukrajinou předtím, než Ukrajina dekret z roku 2022 zruší, budou "nelegitimní", a prohlásil, že Západ musí Zelenského donutit, aby dekret z roku 2022 zrušil. Putin také znovu zpochybnil legitimitu Zelenského jako současného prezidenta Ukrajiny a naznačil, že americký prezident Donald Trump by měl o osudu Ukrajiny jednat výhradně s Putinem, protože by oba lídři mohli "v klidu" diskutovat o svých zájmech. Putin už dříve vyzýval Ukrajinu, aby dekret z roku 2022 zrušila, ale to, že se tomuto tématu intenzivně věnoval během rozhovoru z 24. ledna, je třeba hodnotit jako další pokus odvést pozornost od jeho neochoty zapojit se do mírových jednání o ukončení války na Ukrajině.[2]
Zelenskyj podepsal dekret o zákazu jednání s Putinem v září 2022 v přímé reakci na Putinovu nezákonnou anexi čtyř oblastí na východě a jihu Ukrajiny a po měsících jednání, během nichž Rusko nadále požadovalo úplnou kapitulaci Ukrajiny. Dekret ukrajinského prezidenta výslovně zakazuje Ukrajině vést jednání s Putinem.[3] Důležitý je však kontext, v němž byl dekret podepsán. Zelenskyj dekret podepsal v den, kdy Putin nezákonně anektoval čtyři ukrajinské oblasti (Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou), a to včetně území, která ruské síly tehdy neokupovaly a stále neokupují.[4] V dekretu se uvádí, že zákaz jednání s Putinem je reakcí na nezákonnou anexi ukrajinského území Ruskem a součástí snahy Ukrajiny "zajistit bezpečnost euroatlantického prostoru, Ukrajiny a [obnovení] územní celistvosti Ukrajiny".[5] Zelenskyj dekret ze září 2022 podepsal po měsících rusko-ukrajinských mírových rozhovorů vedených na jaře 2022 v Istanbulu, během nichž Rusko požadovalo, aby Ukrajina byla trvale neutrálním státem, který nemůže vstoupit do NATO, a aby přistoupila na omezení velikosti ukrajinské armády podobná těm, která Versailleská smlouva uložila Německu po první světové válce. Tyto podmínky by omezily početní stav ukrajinských ozbrojených sil na 85.000 vojáků, kteří by nebyli schopni Ukrajinu bránit proti třetí ruské invazi.[6]
Zelenskyj však po vydání dekretu z roku 2022, který zakazuje formální jednání s Putinem, důsledně signalizuje ochotu jednat s Ruskem a přistoupit na určité kompromisy v zájmu dosažení míru. Zelenskyj nastínil jasné podmínky pro případné rozhovory s Ruskem a zdůraznil význam zachování suverenity a územní celistvosti Ukrajiny, rozvoje ukrajinské obranné průmyslové základny (OPZ) a zajištění bezpečnostních záruk od západních spojenců Ukrajiny.[7] Zelenskyj se opakovaně vyslovuje pro diplomatické řešení války a navrhuje, aby Ukrajina do případných mírových jednání vstupovala z "pozice síly" - což je strategie, jejímž cílem je přimět Rusko k jednáním v dobré víře a zvažovat na nich spravedlivé kompromisy. Zelenskyj také vyzval ruské představitele, aby se v budoucnu zúčastnili druhého globálního summitu o míru na Ukrajině.[8]
Představitelé Kremlu tyto návrhy důsledně odmítají a Ukrajinou navržený mírový vzorec a platformy označují za "neživotaschopné". Putin dokonce údajně požádal prezidenta Čínské lidové republiky (ČLR) Si Ťin-pchinga, aby "ignoroval" první globální mírovou konferenci konanou v červnu 2024.[9] Zelenskyj i přes opakovaná odmítnutí ze strany Ruska nadále projevuje otevřenost vůči přímým jednáním a připouští možnost diplomatického kompromisu jako součásti širšího řešení války.
Putin mezitím nadále dává domácímu i světovému publiku najevo, že nemá zájem o mír, pokud nebudou splněny všechny jeho požadavky, a nadále usiluje o úplnou kapitulaci Ukrajiny. Putin pravděpodobně využívá rozhovor se Zarubinem v ruské státní televizi k tomu, aby ruské společnosti naznačil, že Rusko se v blízké budoucnosti pravděpodobně nebude účastnit mírových jednání a že válka pravděpodobně brzy neskončí. Putin tento vzkaz také vysílá té části ruských elit, která si údajně přeje ukončení války, a pravděpodobně má v úmyslu tímto rozhovorem umlčet jakékoli otázky ruských elit ohledně Putinova časového plánu války a jejího řešení.[10]
Putin a další představitelé Kremlu opakovaně prohlašují, že jsou ochotni jednat o Ukrajině se Spojenými státy nebo jinými zprostředkovateli, ale zatím neprojevili žádnou ochotu jednat s Ukrajinou nebo přistoupit na kompromis ohledně Putinových požadavků, aby Zelenskyj a jeho vláda byli nahrazeni proruským loutkovým režimem, aby byla zničena ukrajinskou armádu, aby bylo Ukrajině znemožněno bránit se proti budoucí ruské agresi a byl prosazen trvalý zákaz budoucího členství Ukrajiny v NATO.[11]
Putin se snaží využít dekret z roku 2022 k argumentačnímu klamu, aby zakryl svůj skutečný nezájem o jednání a zasel neshody mezi Ukrajinu a její západní spojence. Putin na tento dekret upozorňuje proto, aby vyvolal třenice mezi Ukrajinou, Spojenými státy a dalšími západními spojenci a aby přeorientoval konverzaci o jednáních na údajné problémy s vyjednávací pozicí Ukrajiny - v protikladu k Putinově zjevné snaze mírová jednání oddálit a vyhnout se jim. Putinova teorie vítězství na Ukrajině předpokládá, že Rusko úspěšně přečká podporu Západu poskytovanou Ukrajině a oslabené a opuštěné Ukrajině bude schopno vnutit své požadavky, a Putin se proto snaží tyto podmínky nastolit.[12]
Západ musí prokázat své trvalé odhodlání pomáhat Ukrajině a vyzbrojovat ji, aby donutil Putina přehodnotit svou teorii vítězství a své požadavky. Pokračující vojenská podpora Západu, která umožní Ukrajině odolávat ruské agresi nyní i v budoucnu, je nejlepším postupem, jak může Západ přivést Putina k jednacímu stolu a přimět Rusko k ústupkům nezbytným pro nastolení míru, který je v zájmu Ameriky, Evropy i Ukrajiny.
Putin se během rozhovoru také snažil postavit na roveň Trumpovi a posílit tak své dlouhodobé přesvědčení, že Rusko je velmocenským dědicem Sovětského svazu. Putin zdůraznil, že Rusko má se Spojenými státy společné zájmy, zejména pokud jde o globální ekonomiku, a navrhl, že by s Trumpem mohl vést "klidné, pragmatické" rozhovory, čímž naznačil, že by oba vůdci mohli obejít přímá jednání s Ukrajinou.[13] Putinova prohlášení jsou důkazem jeho trvalého přesvědčení, že Ukrajina je pouze zástupným bojištěm Západu, a podporují jeho dlouhodobý narativ, že jeho válka na Ukrajině je širším konfliktem mezi Ruskem a Západem, který mohou urovnat pouze velmoci.[14]
Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak 24. ledna zdůraznil, že Putinovým cílem je vyjednat "osud Evropy bez Evropy" a "osud Ukrajiny bez Ukrajiny".[15] Putinův důraz na minimalizaci nebo vyloučení role Ukrajiny při jednáních o její budoucnosti hrubě ignoruje ukrajinskou suverenitu a snaží se povýšit Rusko do role globální mocnosti a zároveň marginalizovat některé západní spojence ve snaze oslabit širší alianci NATO.
Putin dal najevo, že se obává dopadu, který by měly nižší ceny ropy na stabilitu jeho režimu a schopnost vést válku na Ukrajině. Trump 23. ledna prohlásil, že ceny ropy jsou v současné době "dostatečně vysoké" na to, aby Rusko mohlo pokračovat ve svém válečném úsilí na Ukrajině, a vyzval státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ke "snížení ceny ropy", aby se oslabila schopnost Ruska vést válku a aby se dosáhlo "ukončení války".[16] Putin na Trumpa reagoval během rozhovoru 24. ledna tvrzením, že Rusko i USA jsou velkými producenty i spotřebiteli ropy a že "příliš vysoké ceny jsou špatné" pro ekonomiku USA i Ruska.[17] Putin prohlásil, že Rusko i Spojené státy jsou závislé na energetických zdrojích pro domácí průmysl a že "příliš nízké ceny" by podkopaly investiční příležitosti energetických společností. Putin se snažil vykreslit modernější a diverzifikovanější americkou ekonomiku jako systém, který funguje podobně jako ekonomika Ruska, které však ve skutečnosti je ropným státem, jenž je do značné míry závislý na příjmech z vývozu energií.
Pokles cen ropy by snížil příjmy ruského federálního rozpočtu a hrozila by destabilizace ruského režimu a zároveň by se snížil podíl Ruska na světovém trhu s ropou a jeho ekonomický vliv na globální scéně. Putinovo zdůrazňování nutnosti udržet ceny kvůli investicím energetických společností také ukazuje, do jaké míry Putin považuje za nutné vyhovět elitě z okruhu svých nejbližších spolupracovníků, kteří mají v energetickém sektoru své soukromé zájmy. Putinovo zaměření na jejich zájmy kontrastuje s širším zaměřením amerických lídrů na voliče a celý soubor obchodních zájmů, které z nižších cen energií profitují. Putinova snaha vykreslit nižší ceny ropy jako něco, co je v rozporu se zájmy USA, naznačuje, že se Putin obává škod, které by taková politika Rusku způsobila, a snaží se Trumpa přesvědčit, aby od těchto návrhů upustil, aniž by on sám musel ustoupit Trumpově naléhání na smysluplná jednání o ukončení války.
Kreml se snaží oživit informační operaci, jejímž cílem je odradit Spojené státy a další západní země od poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině. Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu 24. ledna v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS prohlásil, že Západ nedokázal změnit průběh války na Ukrajině navzdory "všestranné pomoci" a značným finančním výdajům.[18]
Šojguovo tvrzení je však záměrným a extrémním zkreslením skutečnosti na bojišti. Západ svou vojenskou pomocí důsledně poskytuje Ukrajině útočné a obranné schopnosti, které by jinak neměla a které jí umožnily dosáhnout významných vítězství na bojišti. V létě a na podzim roku 2022 ukrajinské síly během operace izolování proti bojové činnosti nepřítele, která nakonec v listopadu 2022 donutila ruské síly stáhnout se ze západního (pravého) břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti, používaly salvové raketomety HIMARS dodané Spojenými státy.[19] Na podzim roku 2022 ukrajinské síly při bleskové protiofenzivě, kterou osvobodily významné části Charkovské oblasti, používaly Západem poskytnutá obrněná vozidla.[20] Západní iniciativy, které Ukrajině poskytly dělostřelecké granáty, bezpilotní letouny, stíhačky, systémy protivzdušné obrany a další zbraně a vybavení, umožnily Ukrajině udržet obranu proti ruské agresi, včetně potlačení schopnosti ruských sil vést manévrovou válku a pomoci Ukrajině bránit se proti kampaním ruských úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.[21] Použití raket ATACMS, které Ukrajině poskytly USA, a raket Storm Shadow dodaných Velkou Británií částečně připravilo ruské síly o útočiště uvnitř Ruska, kde by se mohly připravovat na další útočné operace proti severní Ukrajině z ruského území.[22] Díky americké a další západní vojenské pomoci Ukrajina také získala čas na rozvíjení vlastní obranné průmyslové základny (OPZ) na podporu svého obranného úsilí proti Rusku a vnější agresi v dlouhodobém horizontu.[23]
Ukrajina i nadále nutně potřebuje americkou a evropskou vojenskou pomoc, aby mohla udržet svou obranu proti ruské agresi a vést budoucí jednání z pozice síly. Generální tajemník NATO Mark Rutte 23. ledna prohlásil, že spojenci NATO musí výrazně zvýšit svou vojenskou pomoc Ukrajině, aby jí umožnili jednat s Ruskem z pozice síly a odradili Rusko od budoucí agrese proti NATO.[24] Rutte také uznal, že Evropa by měla nést větší finanční zátěž při podpoře obrany Ukrajiny, protože evropští členové NATO jsou Ukrajině geograficky blíže, a připustil, že se Evropa bude finančně podílet na další pomoci Spojených států poskytované Ukrajině.[25]
Kreml formuluje novou bezpečnostní koncepci svazového státu s Běloruskem na rok 2025 tak, že zcela nahrazuje původní bezpečnostní koncepci z roku 1999, což naznačuje, že tato nová dohoda může být expanzivnější než ta původní a bude nadále prosazovat úsilí Kremlu o anexi Běloruska.[26] Šojgu 24. ledna řekl agentuře TASS, že bezpečnostní koncepce svazového státu, kterou Rusko a Bělorusko podepsaly 28. dubna 1999, "ztratila na významu" a že tvorbu bezpečnostní politiky Ruska a Běloruska v rámci svazového státu bude řídit nová bezpečnostní koncepce.[27] Šojgu popsal novou bezpečnostní koncepci svazového státu jako "zcela nový [...] strategický plánovací dokument", který vychází z ruské a běloruské ústavy, smlouvy o svazovém státu z prosince 1999, ruské strategie národní bezpečnosti a běloruské koncepce národní bezpečnosti. Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka podepsali v prosinci 2024 dohodu o realizaci této nové koncepce bezpečnosti svazového státu někdy v roce 2025.[28]
Šojguova formulace nové bezpečnostní koncepce svazového státu naznačuje, že nová koncepce může být expanzivnější než původní dokument z roku 1999, který by prosazoval ruský cíl de facto anektovat Bělorusko prostřednictvím svazového státu. Šojgu tento rozhovor poskytl dva dny před běloruskými prezidentskými volbami, které se konají 26. ledna, čímž pravděpodobně chce Bělorusko zarámovat jako nepopiratelnou součást Ruskem ovládaného svazového státu.[29] Kreml pravděpodobně zarámuje jakékoli prodemokratické protesty proti nadcházejícím běloruským volbám jako součást Západem podporované hybridní války proti Rusku a Bělorusku, stejně jako to učinil v roce 2020.[30]
Ukrajinské síly v noci z 23. na 24. ledna provedly rozsáhlou sérii úderů bezpilotními letouny proti ruským obranným průmyslovým podnikům a ropným rafineriím v rámci pokračující série úderů zaměřených na snížení ruských vojenských kapacit. Ruské ministerstvo obrany (MO) 24. ledna prohlásilo, že ruské síly v noci z 23. na 24. ledna sestřelily celkem 121 ukrajinských dronů, z toho 37 dronů nad Brjanskou oblastí, 20 nad Rjazaňskou oblastí, 17 nad Kurskou oblastí, 17 nad Saratovskou oblastí, sedm nad Rostovskou oblastí, šest nad Moskevskou oblastí, šest nad Belgorodskou oblastí, tři nad Voroněžskou oblastí, dva nad Tulskou oblastí, dva nad Orjolskou oblastí, dva nad Lipeckou oblastí, jeden dron nad okupovaným Krymem a jeden nad městem Moskva.[31]
Ukrajinský generální štáb 24. ledna oznámil, že jednotky Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU), Síly speciálních operací (SSO) a další ukrajinské síly udeřily na výrobní zařízení Rjazaňské ropné rafinerie a čerpací stanice ropy ve městě Rjazaň.[32] Vedoucí ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi poručík Andrij Kovalenko zveřejnil záběry požáru v ropné rafinerii a poznamenal, že Rjazaňská ropná rafinerie vyrábí palivo pro vojenskou techniku, letecké palivo, naftu a další ropné produkty pro tanky, letadla a lodě.[33] Ruská redakce BBC uvedla, že podle jejích zdrojů v SBU ukrajinský úder způsobil požáry tří zásobníků v rafinerii a dílny na hydrogenační úpravu nafty a leteckého paliva. Tyto zdroje uvedly, že ukrajinské síly zasáhly také Rjazaňskou tepelnou elektrárnu.[34] Na geolokačních záběrech je vidět požár v ropné rafinerii.[35] Gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov prohlásil, že ruské síly sestřelily nad Rjazaňskou oblastí 20 dronů a že jejich trosky dopadly na blíže nespecifikovaný podnik.[36]
Ukrajinský generální štáb 24. ledna oznámil, že SBU, SSO a další ukrajinské síly zasáhly také závod na výrobu mikroelektroniky "Kremnij El" ve městě Brjansk, který vyrábí mikroobvody a komponenty pro ruské zbraňové systémy, jako jsou střely Topol-M a Bulava, systémy protivzdušné obrany S-300 a S-400 a palubní elektroniku bojových letadel.[37] Kovalenko sdělil, že závod rovněž vyrábí mikroelektroniku pro systémy protivzdušné obrany Pancir, rakety Iskander, radary, prostředky elektronického boje (EW) a bezpilotní letouny.[38] Tisková služba akciové společnosti Kremnij El Group 24. ledna oznámila, že závod po útoku ukrajinského bezpilotního letounu pozastavil provoz.[39] Gubernátor Brjanské oblasti Alexander Bogomaz 24. ledna oznámil, že ruské síly v noci z 23. na 24. ledna sestřelily nad Brjanskou oblastí 37 bezpilotních letounů.[40] Na geolokačních záběrech je vidět požár v blízkosti závodu Kremnij El.[41] Ukrajinské síly zasáhly závod Kremnij El už také v noci z 13. na 14. ledna.[42] Ruský opoziční server Astra informoval, že ukrajinské síly rovněž zasáhly a poškodily pobočku ruského vyšetřovacího výboru v Brjanské oblasti.[43]
Astra s odvoláním na zdroje z ruského ministerstva pro mimořádné situace 24. ledna oznámila, že ukrajinské bezpilotní letouny v noci z 23. na 24. ledna poškodily 711. letecký opravárenský závod v Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti.[44] Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev 24. ledna sdělil, že ruské síly sestřelily nad Voroněžskou oblastí "několik" ukrajinských dronů, ale nehlásil žádné oběti ani škody.[45]
Klíčové poznatky:
* Ruský prezident Vladimir Putin se opět snaží zamlžit svou neochotu k jednání o ukončení války v dobré víře obviňováním Ukrajiny, že se brání ruské invazi a nezákonné anexi ukrajinského území.
* Zelenskyj podepsal dekret o zákazu jednání s Putinem v září 2022 v přímé reakci na Putinovu nezákonnou anexi čtyř oblastí na východě a jihu Ukrajiny a po měsících jednání, během nichž Rusko nadále požadovalo úplnou kapitulaci Ukrajiny.
* Zelenskyj však po vydání dekretu z roku 2022, který zakazuje formální jednání s Putinem, důsledně signalizuje ochotu jednat s Ruskem a přistoupit na určité kompromisy v zájmu dosažení míru.
* Putin mezitím nadále dává domácímu i světovému publiku najevo, že nemá zájem o mír, pokud nebudou splněny všechny jeho požadavky, a nadále usiluje o úplnou kapitulaci Ukrajiny.
* Putin se snaží využít dekret z roku 2022 k argumentačnímu klamu, aby zakryl svůj skutečný nezájem o jednání a zasel neshody mezi Ukrajinu a její západní spojence.
* Putin se během rozhovoru také snažil postavit na roveň Trumpovi a posílit tak své dlouhodobé přesvědčení, že Rusko je velmocenským dědicem Sovětského svazu.
* Putin dal najevo, že se obává dopadu, který by měly nižší ceny ropy na stabilitu jeho režimu a schopnost vést válku na Ukrajině.
* Kreml se snaží oživit informační operaci, jejímž cílem je odradit Spojené státy a další západní země od poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině.
* Ukrajina i nadále nutně potřebuje americkou a evropskou vojenskou pomoc, aby mohla udržet svou obranu proti ruské agresi a vést budoucí jednání z pozice síly.
* Kreml formuluje novou bezpečnostní koncepci svazového státu s Běloruskem na rok 2025 tak, že zcela nahrazuje původní bezpečnostní koncepci z roku 1999, což naznačuje, že tato nová dohoda může být expanzivnější než ta původní a bude nadále prosazovat úsilí Kremlu o anexi Běloruska.
* Ukrajinské síly v noci z 23. na 24. ledna provedly rozsáhlou sérii úderů bezpilotními letouny proti ruským obranným průmyslovým podnikům a ropným rafineriím v rámci pokračující série úderů zaměřených na snížení ruských vojenských kapacit.
* Ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Časového Jaru, Torecka, Pokrovska, Kurachova a Velyké Novosilky.
* Ukrajinské síly v poslední době znovu získaly ztracené pozice u Torecka.
Zelenskyj podepsal dekret o zákazu jednání s Putinem v září 2022 v přímé reakci na Putinovu nezákonnou anexi čtyř oblastí na východě a jihu Ukrajiny a po měsících jednání, během nichž Rusko nadále požadovalo úplnou kapitulaci Ukrajiny. Dekret ukrajinského prezidenta výslovně zakazuje Ukrajině vést jednání s Putinem.[3] Důležitý je však kontext, v němž byl dekret podepsán. Zelenskyj dekret podepsal v den, kdy Putin nezákonně anektoval čtyři ukrajinské oblasti (Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou), a to včetně území, která ruské síly tehdy neokupovaly a stále neokupují.[4] V dekretu se uvádí, že zákaz jednání s Putinem je reakcí na nezákonnou anexi ukrajinského území Ruskem a součástí snahy Ukrajiny "zajistit bezpečnost euroatlantického prostoru, Ukrajiny a [obnovení] územní celistvosti Ukrajiny".[5] Zelenskyj dekret ze září 2022 podepsal po měsících rusko-ukrajinských mírových rozhovorů vedených na jaře 2022 v Istanbulu, během nichž Rusko požadovalo, aby Ukrajina byla trvale neutrálním státem, který nemůže vstoupit do NATO, a aby přistoupila na omezení velikosti ukrajinské armády podobná těm, která Versailleská smlouva uložila Německu po první světové válce. Tyto podmínky by omezily početní stav ukrajinských ozbrojených sil na 85.000 vojáků, kteří by nebyli schopni Ukrajinu bránit proti třetí ruské invazi.[6]
Zelenskyj však po vydání dekretu z roku 2022, který zakazuje formální jednání s Putinem, důsledně signalizuje ochotu jednat s Ruskem a přistoupit na určité kompromisy v zájmu dosažení míru. Zelenskyj nastínil jasné podmínky pro případné rozhovory s Ruskem a zdůraznil význam zachování suverenity a územní celistvosti Ukrajiny, rozvoje ukrajinské obranné průmyslové základny (OPZ) a zajištění bezpečnostních záruk od západních spojenců Ukrajiny.[7] Zelenskyj se opakovaně vyslovuje pro diplomatické řešení války a navrhuje, aby Ukrajina do případných mírových jednání vstupovala z "pozice síly" - což je strategie, jejímž cílem je přimět Rusko k jednáním v dobré víře a zvažovat na nich spravedlivé kompromisy. Zelenskyj také vyzval ruské představitele, aby se v budoucnu zúčastnili druhého globálního summitu o míru na Ukrajině.[8]
Představitelé Kremlu tyto návrhy důsledně odmítají a Ukrajinou navržený mírový vzorec a platformy označují za "neživotaschopné". Putin dokonce údajně požádal prezidenta Čínské lidové republiky (ČLR) Si Ťin-pchinga, aby "ignoroval" první globální mírovou konferenci konanou v červnu 2024.[9] Zelenskyj i přes opakovaná odmítnutí ze strany Ruska nadále projevuje otevřenost vůči přímým jednáním a připouští možnost diplomatického kompromisu jako součásti širšího řešení války.
Putin mezitím nadále dává domácímu i světovému publiku najevo, že nemá zájem o mír, pokud nebudou splněny všechny jeho požadavky, a nadále usiluje o úplnou kapitulaci Ukrajiny. Putin pravděpodobně využívá rozhovor se Zarubinem v ruské státní televizi k tomu, aby ruské společnosti naznačil, že Rusko se v blízké budoucnosti pravděpodobně nebude účastnit mírových jednání a že válka pravděpodobně brzy neskončí. Putin tento vzkaz také vysílá té části ruských elit, která si údajně přeje ukončení války, a pravděpodobně má v úmyslu tímto rozhovorem umlčet jakékoli otázky ruských elit ohledně Putinova časového plánu války a jejího řešení.[10]
Putin a další představitelé Kremlu opakovaně prohlašují, že jsou ochotni jednat o Ukrajině se Spojenými státy nebo jinými zprostředkovateli, ale zatím neprojevili žádnou ochotu jednat s Ukrajinou nebo přistoupit na kompromis ohledně Putinových požadavků, aby Zelenskyj a jeho vláda byli nahrazeni proruským loutkovým režimem, aby byla zničena ukrajinskou armádu, aby bylo Ukrajině znemožněno bránit se proti budoucí ruské agresi a byl prosazen trvalý zákaz budoucího členství Ukrajiny v NATO.[11]
Putin se snaží využít dekret z roku 2022 k argumentačnímu klamu, aby zakryl svůj skutečný nezájem o jednání a zasel neshody mezi Ukrajinu a její západní spojence. Putin na tento dekret upozorňuje proto, aby vyvolal třenice mezi Ukrajinou, Spojenými státy a dalšími západními spojenci a aby přeorientoval konverzaci o jednáních na údajné problémy s vyjednávací pozicí Ukrajiny - v protikladu k Putinově zjevné snaze mírová jednání oddálit a vyhnout se jim. Putinova teorie vítězství na Ukrajině předpokládá, že Rusko úspěšně přečká podporu Západu poskytovanou Ukrajině a oslabené a opuštěné Ukrajině bude schopno vnutit své požadavky, a Putin se proto snaží tyto podmínky nastolit.[12]
Západ musí prokázat své trvalé odhodlání pomáhat Ukrajině a vyzbrojovat ji, aby donutil Putina přehodnotit svou teorii vítězství a své požadavky. Pokračující vojenská podpora Západu, která umožní Ukrajině odolávat ruské agresi nyní i v budoucnu, je nejlepším postupem, jak může Západ přivést Putina k jednacímu stolu a přimět Rusko k ústupkům nezbytným pro nastolení míru, který je v zájmu Ameriky, Evropy i Ukrajiny.
Putin se během rozhovoru také snažil postavit na roveň Trumpovi a posílit tak své dlouhodobé přesvědčení, že Rusko je velmocenským dědicem Sovětského svazu. Putin zdůraznil, že Rusko má se Spojenými státy společné zájmy, zejména pokud jde o globální ekonomiku, a navrhl, že by s Trumpem mohl vést "klidné, pragmatické" rozhovory, čímž naznačil, že by oba vůdci mohli obejít přímá jednání s Ukrajinou.[13] Putinova prohlášení jsou důkazem jeho trvalého přesvědčení, že Ukrajina je pouze zástupným bojištěm Západu, a podporují jeho dlouhodobý narativ, že jeho válka na Ukrajině je širším konfliktem mezi Ruskem a Západem, který mohou urovnat pouze velmoci.[14]
Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak 24. ledna zdůraznil, že Putinovým cílem je vyjednat "osud Evropy bez Evropy" a "osud Ukrajiny bez Ukrajiny".[15] Putinův důraz na minimalizaci nebo vyloučení role Ukrajiny při jednáních o její budoucnosti hrubě ignoruje ukrajinskou suverenitu a snaží se povýšit Rusko do role globální mocnosti a zároveň marginalizovat některé západní spojence ve snaze oslabit širší alianci NATO.
Putin dal najevo, že se obává dopadu, který by měly nižší ceny ropy na stabilitu jeho režimu a schopnost vést válku na Ukrajině. Trump 23. ledna prohlásil, že ceny ropy jsou v současné době "dostatečně vysoké" na to, aby Rusko mohlo pokračovat ve svém válečném úsilí na Ukrajině, a vyzval státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ke "snížení ceny ropy", aby se oslabila schopnost Ruska vést válku a aby se dosáhlo "ukončení války".[16] Putin na Trumpa reagoval během rozhovoru 24. ledna tvrzením, že Rusko i USA jsou velkými producenty i spotřebiteli ropy a že "příliš vysoké ceny jsou špatné" pro ekonomiku USA i Ruska.[17] Putin prohlásil, že Rusko i Spojené státy jsou závislé na energetických zdrojích pro domácí průmysl a že "příliš nízké ceny" by podkopaly investiční příležitosti energetických společností. Putin se snažil vykreslit modernější a diverzifikovanější americkou ekonomiku jako systém, který funguje podobně jako ekonomika Ruska, které však ve skutečnosti je ropným státem, jenž je do značné míry závislý na příjmech z vývozu energií.
Pokles cen ropy by snížil příjmy ruského federálního rozpočtu a hrozila by destabilizace ruského režimu a zároveň by se snížil podíl Ruska na světovém trhu s ropou a jeho ekonomický vliv na globální scéně. Putinovo zdůrazňování nutnosti udržet ceny kvůli investicím energetických společností také ukazuje, do jaké míry Putin považuje za nutné vyhovět elitě z okruhu svých nejbližších spolupracovníků, kteří mají v energetickém sektoru své soukromé zájmy. Putinovo zaměření na jejich zájmy kontrastuje s širším zaměřením amerických lídrů na voliče a celý soubor obchodních zájmů, které z nižších cen energií profitují. Putinova snaha vykreslit nižší ceny ropy jako něco, co je v rozporu se zájmy USA, naznačuje, že se Putin obává škod, které by taková politika Rusku způsobila, a snaží se Trumpa přesvědčit, aby od těchto návrhů upustil, aniž by on sám musel ustoupit Trumpově naléhání na smysluplná jednání o ukončení války.
Kreml se snaží oživit informační operaci, jejímž cílem je odradit Spojené státy a další západní země od poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině. Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu 24. ledna v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS prohlásil, že Západ nedokázal změnit průběh války na Ukrajině navzdory "všestranné pomoci" a značným finančním výdajům.[18]
Šojguovo tvrzení je však záměrným a extrémním zkreslením skutečnosti na bojišti. Západ svou vojenskou pomocí důsledně poskytuje Ukrajině útočné a obranné schopnosti, které by jinak neměla a které jí umožnily dosáhnout významných vítězství na bojišti. V létě a na podzim roku 2022 ukrajinské síly během operace izolování proti bojové činnosti nepřítele, která nakonec v listopadu 2022 donutila ruské síly stáhnout se ze západního (pravého) břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti, používaly salvové raketomety HIMARS dodané Spojenými státy.[19] Na podzim roku 2022 ukrajinské síly při bleskové protiofenzivě, kterou osvobodily významné části Charkovské oblasti, používaly Západem poskytnutá obrněná vozidla.[20] Západní iniciativy, které Ukrajině poskytly dělostřelecké granáty, bezpilotní letouny, stíhačky, systémy protivzdušné obrany a další zbraně a vybavení, umožnily Ukrajině udržet obranu proti ruské agresi, včetně potlačení schopnosti ruských sil vést manévrovou válku a pomoci Ukrajině bránit se proti kampaním ruských úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.[21] Použití raket ATACMS, které Ukrajině poskytly USA, a raket Storm Shadow dodaných Velkou Británií částečně připravilo ruské síly o útočiště uvnitř Ruska, kde by se mohly připravovat na další útočné operace proti severní Ukrajině z ruského území.[22] Díky americké a další západní vojenské pomoci Ukrajina také získala čas na rozvíjení vlastní obranné průmyslové základny (OPZ) na podporu svého obranného úsilí proti Rusku a vnější agresi v dlouhodobém horizontu.[23]
Ukrajina i nadále nutně potřebuje americkou a evropskou vojenskou pomoc, aby mohla udržet svou obranu proti ruské agresi a vést budoucí jednání z pozice síly. Generální tajemník NATO Mark Rutte 23. ledna prohlásil, že spojenci NATO musí výrazně zvýšit svou vojenskou pomoc Ukrajině, aby jí umožnili jednat s Ruskem z pozice síly a odradili Rusko od budoucí agrese proti NATO.[24] Rutte také uznal, že Evropa by měla nést větší finanční zátěž při podpoře obrany Ukrajiny, protože evropští členové NATO jsou Ukrajině geograficky blíže, a připustil, že se Evropa bude finančně podílet na další pomoci Spojených států poskytované Ukrajině.[25]
Kreml formuluje novou bezpečnostní koncepci svazového státu s Běloruskem na rok 2025 tak, že zcela nahrazuje původní bezpečnostní koncepci z roku 1999, což naznačuje, že tato nová dohoda může být expanzivnější než ta původní a bude nadále prosazovat úsilí Kremlu o anexi Běloruska.[26] Šojgu 24. ledna řekl agentuře TASS, že bezpečnostní koncepce svazového státu, kterou Rusko a Bělorusko podepsaly 28. dubna 1999, "ztratila na významu" a že tvorbu bezpečnostní politiky Ruska a Běloruska v rámci svazového státu bude řídit nová bezpečnostní koncepce.[27] Šojgu popsal novou bezpečnostní koncepci svazového státu jako "zcela nový [...] strategický plánovací dokument", který vychází z ruské a běloruské ústavy, smlouvy o svazovém státu z prosince 1999, ruské strategie národní bezpečnosti a běloruské koncepce národní bezpečnosti. Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka podepsali v prosinci 2024 dohodu o realizaci této nové koncepce bezpečnosti svazového státu někdy v roce 2025.[28]
Šojguova formulace nové bezpečnostní koncepce svazového státu naznačuje, že nová koncepce může být expanzivnější než původní dokument z roku 1999, který by prosazoval ruský cíl de facto anektovat Bělorusko prostřednictvím svazového státu. Šojgu tento rozhovor poskytl dva dny před běloruskými prezidentskými volbami, které se konají 26. ledna, čímž pravděpodobně chce Bělorusko zarámovat jako nepopiratelnou součást Ruskem ovládaného svazového státu.[29] Kreml pravděpodobně zarámuje jakékoli prodemokratické protesty proti nadcházejícím běloruským volbám jako součást Západem podporované hybridní války proti Rusku a Bělorusku, stejně jako to učinil v roce 2020.[30]
Ukrajinské síly v noci z 23. na 24. ledna provedly rozsáhlou sérii úderů bezpilotními letouny proti ruským obranným průmyslovým podnikům a ropným rafineriím v rámci pokračující série úderů zaměřených na snížení ruských vojenských kapacit. Ruské ministerstvo obrany (MO) 24. ledna prohlásilo, že ruské síly v noci z 23. na 24. ledna sestřelily celkem 121 ukrajinských dronů, z toho 37 dronů nad Brjanskou oblastí, 20 nad Rjazaňskou oblastí, 17 nad Kurskou oblastí, 17 nad Saratovskou oblastí, sedm nad Rostovskou oblastí, šest nad Moskevskou oblastí, šest nad Belgorodskou oblastí, tři nad Voroněžskou oblastí, dva nad Tulskou oblastí, dva nad Orjolskou oblastí, dva nad Lipeckou oblastí, jeden dron nad okupovaným Krymem a jeden nad městem Moskva.[31]
Ukrajinský generální štáb 24. ledna oznámil, že jednotky Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU), Síly speciálních operací (SSO) a další ukrajinské síly udeřily na výrobní zařízení Rjazaňské ropné rafinerie a čerpací stanice ropy ve městě Rjazaň.[32] Vedoucí ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi poručík Andrij Kovalenko zveřejnil záběry požáru v ropné rafinerii a poznamenal, že Rjazaňská ropná rafinerie vyrábí palivo pro vojenskou techniku, letecké palivo, naftu a další ropné produkty pro tanky, letadla a lodě.[33] Ruská redakce BBC uvedla, že podle jejích zdrojů v SBU ukrajinský úder způsobil požáry tří zásobníků v rafinerii a dílny na hydrogenační úpravu nafty a leteckého paliva. Tyto zdroje uvedly, že ukrajinské síly zasáhly také Rjazaňskou tepelnou elektrárnu.[34] Na geolokačních záběrech je vidět požár v ropné rafinerii.[35] Gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov prohlásil, že ruské síly sestřelily nad Rjazaňskou oblastí 20 dronů a že jejich trosky dopadly na blíže nespecifikovaný podnik.[36]
Ukrajinský generální štáb 24. ledna oznámil, že SBU, SSO a další ukrajinské síly zasáhly také závod na výrobu mikroelektroniky "Kremnij El" ve městě Brjansk, který vyrábí mikroobvody a komponenty pro ruské zbraňové systémy, jako jsou střely Topol-M a Bulava, systémy protivzdušné obrany S-300 a S-400 a palubní elektroniku bojových letadel.[37] Kovalenko sdělil, že závod rovněž vyrábí mikroelektroniku pro systémy protivzdušné obrany Pancir, rakety Iskander, radary, prostředky elektronického boje (EW) a bezpilotní letouny.[38] Tisková služba akciové společnosti Kremnij El Group 24. ledna oznámila, že závod po útoku ukrajinského bezpilotního letounu pozastavil provoz.[39] Gubernátor Brjanské oblasti Alexander Bogomaz 24. ledna oznámil, že ruské síly v noci z 23. na 24. ledna sestřelily nad Brjanskou oblastí 37 bezpilotních letounů.[40] Na geolokačních záběrech je vidět požár v blízkosti závodu Kremnij El.[41] Ukrajinské síly zasáhly závod Kremnij El už také v noci z 13. na 14. ledna.[42] Ruský opoziční server Astra informoval, že ukrajinské síly rovněž zasáhly a poškodily pobočku ruského vyšetřovacího výboru v Brjanské oblasti.[43]
Astra s odvoláním na zdroje z ruského ministerstva pro mimořádné situace 24. ledna oznámila, že ukrajinské bezpilotní letouny v noci z 23. na 24. ledna poškodily 711. letecký opravárenský závod v Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti.[44] Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev 24. ledna sdělil, že ruské síly sestřelily nad Voroněžskou oblastí "několik" ukrajinských dronů, ale nehlásil žádné oběti ani škody.[45]
Klíčové poznatky:
* Ruský prezident Vladimir Putin se opět snaží zamlžit svou neochotu k jednání o ukončení války v dobré víře obviňováním Ukrajiny, že se brání ruské invazi a nezákonné anexi ukrajinského území.
* Zelenskyj podepsal dekret o zákazu jednání s Putinem v září 2022 v přímé reakci na Putinovu nezákonnou anexi čtyř oblastí na východě a jihu Ukrajiny a po měsících jednání, během nichž Rusko nadále požadovalo úplnou kapitulaci Ukrajiny.
* Zelenskyj však po vydání dekretu z roku 2022, který zakazuje formální jednání s Putinem, důsledně signalizuje ochotu jednat s Ruskem a přistoupit na určité kompromisy v zájmu dosažení míru.
* Putin mezitím nadále dává domácímu i světovému publiku najevo, že nemá zájem o mír, pokud nebudou splněny všechny jeho požadavky, a nadále usiluje o úplnou kapitulaci Ukrajiny.
* Putin se snaží využít dekret z roku 2022 k argumentačnímu klamu, aby zakryl svůj skutečný nezájem o jednání a zasel neshody mezi Ukrajinu a její západní spojence.
* Putin se během rozhovoru také snažil postavit na roveň Trumpovi a posílit tak své dlouhodobé přesvědčení, že Rusko je velmocenským dědicem Sovětského svazu.
* Putin dal najevo, že se obává dopadu, který by měly nižší ceny ropy na stabilitu jeho režimu a schopnost vést válku na Ukrajině.
* Kreml se snaží oživit informační operaci, jejímž cílem je odradit Spojené státy a další západní země od poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině.
* Ukrajina i nadále nutně potřebuje americkou a evropskou vojenskou pomoc, aby mohla udržet svou obranu proti ruské agresi a vést budoucí jednání z pozice síly.
* Kreml formuluje novou bezpečnostní koncepci svazového státu s Běloruskem na rok 2025 tak, že zcela nahrazuje původní bezpečnostní koncepci z roku 1999, což naznačuje, že tato nová dohoda může být expanzivnější než ta původní a bude nadále prosazovat úsilí Kremlu o anexi Běloruska.
* Ukrajinské síly v noci z 23. na 24. ledna provedly rozsáhlou sérii úderů bezpilotními letouny proti ruským obranným průmyslovým podnikům a ropným rafineriím v rámci pokračující série úderů zaměřených na snížení ruských vojenských kapacit.
* Ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Časového Jaru, Torecka, Pokrovska, Kurachova a Velyké Novosilky.
* Ukrajinské síly v poslední době znovu získaly ztracené pozice u Torecka.
Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 24. ledna 2025 v 19:30 hodin SEČ.
Odkazy:
[1] https://www.interfax.ru/russia/1004572 ; https://t.me/zarubinreporter/3645 ; https://www.interfax.ru/russia/1004576 ; https://www.interfa.ru/business/1004575; https://meduza.io/news/2025/01/24/putin-esli-by-u-trampa-v-2020-godu-ne-... ; https://zona.media/news/2025/01/24/ukrali_pobedu ; https://www.interfax.ru/russia/1004571
[2] https://www.kommersant.ru/doc/6282558
[3] https://www.president.gov.ua/documents/6792022-44249
[4] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.president.gov.ua/documents/6792022-44249
[5] https://www.president.gov.ua/documents/6792022-44249
[6] https://isw.pub/UkrWar122424 ; https://www.nytimes.com/interactive/2024/06/15/world/europe/ukraine-russ...
[7] https://ifpnews.com/zelensky-direct-talks-putin/ ; https://www.youtube.com/watch?v=DSRp6pEDQdI ; https://kyivindependent.com/zelensky-tells-bloomberg-us-leadership-essen... https://isw.pub/UkrWar010325; https://isw.pub/UkrWar010225; https://isw.pub/UkrWar120224 ; https://isw.pub/UkrWar111624 ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[8] https://www.theguardian.com/world/article/2024/jul/16/ukraine-war-briefi...
[9] https://www.themoscowtimes.com/2024/09/21/russia-says-will-not-attend-uk... ; https://www.rferl.org/a/russia-ukraine-peace-summit/33129820.html ; https://www.reuters.com/world/europe/presidential-aide-says-ukraine-read... ; https://kyivindependent.com/ukraine-continues-preparations-for-second-gl... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[10] https://isw.pub/UkrWar012325
[11] https://isw.pub/UkrWar012025 ; https://isw.pub/UkrWar011425
[12] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[13] https://www.interfax.ru/russia/1004572 ; https://t.me/zarubinreporter/3645 ; https://www.interfax.ru/russia/1004576 ; https://www.interfax.ru/business/1004575 ; https://meduza.io/news/2025/01/24/putin-esli-by-u-trampa-v-2020-godu-ne-...
[14] https://www.npr.org/2022/12/22/1145004513/russia-ukraine-us-proxy-war-ze... ; https://www.bbc.com/news/world-europe-62389537 ; https://www.theguardian.com/world/2022/apr/26/russia-accuses-nato-of-pro...
[15] https://t.me/ermaka2022/5757
[16] https://www.bbc.com/news/articles/c17ewl98kgvo
[17] https://www.interfax.ru/russia/1004576
[18] https://tass.ru/politika/22959267
[19] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[20] https://www.understandingwar.org/backgrounder/ukraine%E2%80%99s-sustaine...
[21] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://understandingwar.org/backgrounder/if-west-cuts-aid-ukraine-russi...
[22] https://www.understandingwar.org/backgrounder/putins-safe-space-defeatin... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[23] https://www.understandingwar.org/backgrounder/ukraine%E2%80%99s-long-ter...
[24] https://armyinform.com.ua/2025/01/23/gensek-nato-neobhidno-posylyuvaty-p...
[25] https://www.reuters.com/world/europe/davos-nato-chief-rutte-reaffirms-ne...
[26] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russias-quiet-conquest-bel...
[27] https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/22959227
[28] https://belta.by/society/view/bespretsedentnyj-uroven-strategicheskogo-s...
[29] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russias-quiet-conquest-bel... ; https://belta.by/society/view/dosrochnoe-golosovanie-na-vyborah-preziden...
[30] https://www.understandingwar.org/belarus-warning-updates
[31] https://t.me/mod_russia/48175
[32] https://t.me/GeneralStaffZSU/20207
[33] https://t.me/akovalenko1989/8669 ; https://t.me/akovalenko1989/8671
[34] https://t.me/bbcrussian/75714
[35] https://t.me/exilenova_plus/5207 ; https://x.com/Grimm_Intel/status/1882562540661871027 ; https://t.me/supernova_plus/35653 ; https://x.com/Dmojavensis/status/1882570453254066274
[36] https://t.me/pavelmalkov_official/3804
[37] https://t.me/GeneralStaffZSU/20207
[38] https://t.me/akovalenko1989/8672
[39] https://t.me/tass_agency/297456 ; https://t.me/tass_agency/297457 ; https://t.me/severrealii/29314
[40] https://t.me/tass_agency/297435
[41] https://t.me/grohot_pgr/38410 ; https://x.com/Grimm_Intel/status/1882567748116729904
[42] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[43] https://t.me/astrapress/73120
[44] https://t.me/astrapress/73137
[45] https://t.me/tass_agency/297421
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1065. den (23.01.2024)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)
[1] https://www.interfax.ru/russia/1004572 ; https://t.me/zarubinreporter/3645 ; https://www.interfax.ru/russia/1004576 ; https://www.interfa.ru/business/1004575; https://meduza.io/news/2025/01/24/putin-esli-by-u-trampa-v-2020-godu-ne-... ; https://zona.media/news/2025/01/24/ukrali_pobedu ; https://www.interfax.ru/russia/1004571
[2] https://www.kommersant.ru/doc/6282558
[3] https://www.president.gov.ua/documents/6792022-44249
[4] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.president.gov.ua/documents/6792022-44249
[5] https://www.president.gov.ua/documents/6792022-44249
[6] https://isw.pub/UkrWar122424 ; https://www.nytimes.com/interactive/2024/06/15/world/europe/ukraine-russ...
[7] https://ifpnews.com/zelensky-direct-talks-putin/ ; https://www.youtube.com/watch?v=DSRp6pEDQdI ; https://kyivindependent.com/zelensky-tells-bloomberg-us-leadership-essen... https://isw.pub/UkrWar010325; https://isw.pub/UkrWar010225; https://isw.pub/UkrWar120224 ; https://isw.pub/UkrWar111624 ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[8] https://www.theguardian.com/world/article/2024/jul/16/ukraine-war-briefi...
[9] https://www.themoscowtimes.com/2024/09/21/russia-says-will-not-attend-uk... ; https://www.rferl.org/a/russia-ukraine-peace-summit/33129820.html ; https://www.reuters.com/world/europe/presidential-aide-says-ukraine-read... ; https://kyivindependent.com/ukraine-continues-preparations-for-second-gl... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[10] https://isw.pub/UkrWar012325
[11] https://isw.pub/UkrWar012025 ; https://isw.pub/UkrWar011425
[12] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[13] https://www.interfax.ru/russia/1004572 ; https://t.me/zarubinreporter/3645 ; https://www.interfax.ru/russia/1004576 ; https://www.interfax.ru/business/1004575 ; https://meduza.io/news/2025/01/24/putin-esli-by-u-trampa-v-2020-godu-ne-...
[14] https://www.npr.org/2022/12/22/1145004513/russia-ukraine-us-proxy-war-ze... ; https://www.bbc.com/news/world-europe-62389537 ; https://www.theguardian.com/world/2022/apr/26/russia-accuses-nato-of-pro...
[15] https://t.me/ermaka2022/5757
[16] https://www.bbc.com/news/articles/c17ewl98kgvo
[17] https://www.interfax.ru/russia/1004576
[18] https://tass.ru/politika/22959267
[19] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[20] https://www.understandingwar.org/backgrounder/ukraine%E2%80%99s-sustaine...
[21] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://understandingwar.org/backgrounder/if-west-cuts-aid-ukraine-russi...
[22] https://www.understandingwar.org/backgrounder/putins-safe-space-defeatin... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[23] https://www.understandingwar.org/backgrounder/ukraine%E2%80%99s-long-ter...
[24] https://armyinform.com.ua/2025/01/23/gensek-nato-neobhidno-posylyuvaty-p...
[25] https://www.reuters.com/world/europe/davos-nato-chief-rutte-reaffirms-ne...
[26] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russias-quiet-conquest-bel...
[27] https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/22959227
[28] https://belta.by/society/view/bespretsedentnyj-uroven-strategicheskogo-s...
[29] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russias-quiet-conquest-bel... ; https://belta.by/society/view/dosrochnoe-golosovanie-na-vyborah-preziden...
[30] https://www.understandingwar.org/belarus-warning-updates
[31] https://t.me/mod_russia/48175
[32] https://t.me/GeneralStaffZSU/20207
[33] https://t.me/akovalenko1989/8669 ; https://t.me/akovalenko1989/8671
[34] https://t.me/bbcrussian/75714
[35] https://t.me/exilenova_plus/5207 ; https://x.com/Grimm_Intel/status/1882562540661871027 ; https://t.me/supernova_plus/35653 ; https://x.com/Dmojavensis/status/1882570453254066274
[36] https://t.me/pavelmalkov_official/3804
[37] https://t.me/GeneralStaffZSU/20207
[38] https://t.me/akovalenko1989/8672
[39] https://t.me/tass_agency/297456 ; https://t.me/tass_agency/297457 ; https://t.me/severrealii/29314
[40] https://t.me/tass_agency/297435
[41] https://t.me/grohot_pgr/38410 ; https://x.com/Grimm_Intel/status/1882567748116729904
[42] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[43] https://t.me/astrapress/73120
[44] https://t.me/astrapress/73137
[45] https://t.me/tass_agency/297421
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1065. den (23.01.2024)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)