Diplomatka Látal Znamenáčková: Podpora návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu roste
Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru roste, Česká republika usiluje o jeho zařazení do chystaného 16. balíku evropských protiruských sankcí. V rozhovoru to ČTK řekla stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.

Stálá představitelka České republiky v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník) návrh představil dříve s vysvětlením, že celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je "veřejně známým faktem". Česká republika požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v hostitelské zemi, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Za zhruba rok, co se o návrhu diskutuje, podle Znamenáčkové podpora návrhu roste a i některé členské státy, které tomu dříve nebyly nakloněny, jsou nyní ochotny o tom diskutovat. Pokud by se návrh nestal součástí 16. balíku, bude Česká republika usilovat o zařazení na další. Aktuálně má Česká republika podle velvyslankyně podporu více než deseti zemí, další se podle ní přidají, když uvidí, že je u návrhu konsensus.
Příští balík sankcí bude směrován k třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu. "Domníváme se, že za polského předsednictví nebude jediný. Je ho potřeba přijmout rychle," uvedla Znamenáčková. Součástí mají být postihy vůči dalším ruským fyzickým osobám, ale i sankce uvalené na firmy, které pomáhají ruské vojenské mašinérii. "Nejsou to samozřejmě jenom ruské firmy, protože dobře víme, že Rusko spolupracuje i s dalšími. Určitě v našem hledáčku byly čínské firmy," podotkla diplomatka.
Část sankcí se bude týkat také takzvané stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení protiruských sankcí. "To je poměrně významná věc a významný krok, který tlačí nejenom baltské země, ale v podstatě celý sever. Za Českou republiku to podporu také má," řekla Znamenáčková.
Zástupci zemí Evropské unie zároveň dále hledají shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, podle diplomatických zdrojů má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady Maďarsko. Bez dohody sankce vyprší 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
Účinnost sankcí se podle velvyslankyně sleduje a je částečně měřitelná. "Od roku 2022 se vývoz z EU do Ruska snížil o 58 procent a dovoz z Ruska do EU o 86 procent. Když si to dáte ještě pod větší drobnohled, tak zjistíte, že v současnosti platí embargo na 54 procent vývozu evropských produktů do Ruska a z opačné strany je to 58 procent," uvedla.
Cílem sankcí je omezit schopnost Kremlu vést válku. "Ruská ekonomika je v ne-li úplně válečném módu, tak poloválečném. Určitě je třeba ještě dalších kroků, které by schopnost Ruska vést válku omezily," podotkla.
Další otázkou je vymáhání sankcí. Konkrétně na to, zda unijní firmy postihy neobcházejí a zároveň zda třetí země jejich obcházení neumožňují. Evropská komise k tomuto zřídila post zmocněnce, kterým je David O'Sullivan, jehož úkolem je v zemích střední Asie, v Turecku, Číně či na Kavkaze zdůrazňovat postoj EU.
Zdroj: ČTK
Za zhruba rok, co se o návrhu diskutuje, podle Znamenáčkové podpora návrhu roste a i některé členské státy, které tomu dříve nebyly nakloněny, jsou nyní ochotny o tom diskutovat. Pokud by se návrh nestal součástí 16. balíku, bude Česká republika usilovat o zařazení na další. Aktuálně má Česká republika podle velvyslankyně podporu více než deseti zemí, další se podle ní přidají, když uvidí, že je u návrhu konsensus.
Příští balík sankcí bude směrován k třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu. "Domníváme se, že za polského předsednictví nebude jediný. Je ho potřeba přijmout rychle," uvedla Znamenáčková. Součástí mají být postihy vůči dalším ruským fyzickým osobám, ale i sankce uvalené na firmy, které pomáhají ruské vojenské mašinérii. "Nejsou to samozřejmě jenom ruské firmy, protože dobře víme, že Rusko spolupracuje i s dalšími. Určitě v našem hledáčku byly čínské firmy," podotkla diplomatka.
Část sankcí se bude týkat také takzvané stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení protiruských sankcí. "To je poměrně významná věc a významný krok, který tlačí nejenom baltské země, ale v podstatě celý sever. Za Českou republiku to podporu také má," řekla Znamenáčková.
Zástupci zemí Evropské unie zároveň dále hledají shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, podle diplomatických zdrojů má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady Maďarsko. Bez dohody sankce vyprší 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
Účinnost sankcí se podle velvyslankyně sleduje a je částečně měřitelná. "Od roku 2022 se vývoz z EU do Ruska snížil o 58 procent a dovoz z Ruska do EU o 86 procent. Když si to dáte ještě pod větší drobnohled, tak zjistíte, že v současnosti platí embargo na 54 procent vývozu evropských produktů do Ruska a z opačné strany je to 58 procent," uvedla.
Cílem sankcí je omezit schopnost Kremlu vést válku. "Ruská ekonomika je v ne-li úplně válečném módu, tak poloválečném. Určitě je třeba ještě dalších kroků, které by schopnost Ruska vést válku omezily," podotkla.
Další otázkou je vymáhání sankcí. Konkrétně na to, zda unijní firmy postihy neobcházejí a zároveň zda třetí země jejich obcházení neumožňují. Evropská komise k tomuto zřídila post zmocněnce, kterým je David O'Sullivan, jehož úkolem je v zemích střední Asie, v Turecku, Číně či na Kavkaze zdůrazňovat postoj EU.
