V Bělorusku se otevřely volební místnosti, očekává se vítězství Lukašenky
V Bělorusku se dnes ráno otevřely volební místnosti v hlasování, které má určit příštího prezidenta země. Všeobecně se očekává, že diktátor Aljaksandr Lukašenka, jenž státu vládne tvrdou rukou přes 30 let, si v nich zajistí sedmé funkční období. Exilová opozice označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Jsou to první prezidentské volby od roku 2020, kdy Lukašenka potlačil následné protivládní protesty.
neděle 26.01.2025, 09:42
Tabule s informacemi o všech pěti "kandidátech" na úřad běloruského prezidenta ve volební místnosti v Minsku
Kritika Lukašenky v zemi je zakázaná, napsala agentura AFP a dodala, že většina lidí, se kterými mluvila v Minsku a dalších městech, vyjádřila vůdci země podporu. Přesto se bála uvést svá příjmení. "Budu volit Lukašenku, protože od doby, kdy se stal prezidentem, se věci zlepšily," řekl například dvaačtyřicetiletý zemědělec Aljaksej v malé vesnici na jihovýchodě Běloruska, který se podobně jako mnozí další obává války na sousední Ukrajině. Tu před takřka třemi lety rozpoutalo Rusko a Lukašenka Moskvu v jejím válečném tažení podpořil poskytnutím běloruského území k vpádu do země.
Členky běloruské volební komise očekávají voliče ve volební místnosti v Minsku.
Vláda v Minsku přitom podle AFP situaci vykresluje tak, že Lukašenka zaručil mír a pořádek v Bělorusku, přičemž obviňuje vůdce rozsáhlých protivládních protestů před necelými pěti lety z vyvolávání chaosu. "Všichni naši oponenti a nepřátelé by měli pochopit: nedoufejte, nikdy se nezopakuje to, co jsme měli v roce 2020," prohlásil v pátek Lukašenka. Podle některých pozorovatelů se obává opakování rozsáhlých protestů, a proto naplánoval hlasování na leden, napsala agentura AP. Předchozí prezidentské volby se v Bělorusku konaly v srpnu 2020.
Běloruský volič odevzdává v Minsku svůj hlas v prezidentských volbách, jejichž výsledek je předem jasný.
Úřady tehdy vyhlásily vítězem hlasování opět Lukašenku, který podle nich získal na 80 procent hlasů. Do ulic vyšly statisíce lidí. Opozice obvinila režim z falšování a za vítězku voleb označila Svjatlanu Cichanouskou, která kandidovala místo svého uvězněného manžela. Lukašenka ale s podporou Moskvy protesty tvrdě potlačil. Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely, hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly.
Cichanouská před několika dny v rozhovoru s agenturou Reuters obvinila Lukašenku z hraní her se Západem tím, že postupně propouští některé politické vězně před volbami, které označila za podvod. "Je to spíše něco jako rituál pro diktátory, když se znovu jmenují," řekla k současnému hlasování. Lukašenka podle ní doufá v ústupky od Západu. Propuštění vězněných sice přivítala, ale upozornila, že to nepředstavuje skutečné zmírnění represí, protože neustále přibývá dalších zatčených. Lidskoprávní organizace Vjasna eviduje v zemi přes 1250 politických vězňů.
Sedmdesátiletý Lukašenka, který je u moci od roku 1994 a je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, existenci politických vězňů v zemi popírá, stejně tak odmítl obvinění z volebních podvodů. Podle agentury AFP ale nemá v současných volbách opravdového vyzyvatele, byli vybráni čtyři protikandidáti, kteří ale vůči němu nepředstavují skutečnou opozici. Mají dát volbám nádech demokracie, ale málokdo ví, kdo jsou, podotkla AFP. Podle AP čtveřici tvoří politici Sjarhej Syrankov, Aljaksandr Chižňak, Aleh Hajdukevič a Hanna Kanapacká.
Evropský parlament před několika dny v rezoluci běloruský režim odsoudil jako nelegitimní a zločinný. Vyzval také Evropskou unii, členské státy a mezinárodní společenství, aby současné volby odmítly jako podvod. Evropská unie, Spojené státy a Británie Lukašenku už nyní neuznávají jako legitimního prezidenta Běloruska. Západ dříve uvalil na Minsk sérii sankcí kvůli porušování lidských práv nebo Lukašenkově podpoře ruské invaze na Ukrajinu.
Zdroj: ČTK
Cichanouská před několika dny v rozhovoru s agenturou Reuters obvinila Lukašenku z hraní her se Západem tím, že postupně propouští některé politické vězně před volbami, které označila za podvod. "Je to spíše něco jako rituál pro diktátory, když se znovu jmenují," řekla k současnému hlasování. Lukašenka podle ní doufá v ústupky od Západu. Propuštění vězněných sice přivítala, ale upozornila, že to nepředstavuje skutečné zmírnění represí, protože neustále přibývá dalších zatčených. Lidskoprávní organizace Vjasna eviduje v zemi přes 1250 politických vězňů.
Sedmdesátiletý Lukašenka, který je u moci od roku 1994 a je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, existenci politických vězňů v zemi popírá, stejně tak odmítl obvinění z volebních podvodů. Podle agentury AFP ale nemá v současných volbách opravdového vyzyvatele, byli vybráni čtyři protikandidáti, kteří ale vůči němu nepředstavují skutečnou opozici. Mají dát volbám nádech demokracie, ale málokdo ví, kdo jsou, podotkla AFP. Podle AP čtveřici tvoří politici Sjarhej Syrankov, Aljaksandr Chižňak, Aleh Hajdukevič a Hanna Kanapacká.
Evropský parlament před několika dny v rezoluci běloruský režim odsoudil jako nelegitimní a zločinný. Vyzval také Evropskou unii, členské státy a mezinárodní společenství, aby současné volby odmítly jako podvod. Evropská unie, Spojené státy a Británie Lukašenku už nyní neuznávají jako legitimního prezidenta Běloruska. Západ dříve uvalil na Minsk sérii sankcí kvůli porušování lidských práv nebo Lukašenkově podpoře ruské invaze na Ukrajinu.
Zdroj: ČTK