Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1070. den (28.01.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

středa 29.01.2025, 00:15

Do Sýrie 28. ledna přijela první oficiální ruská delegace od pádu Asadova režimu, aby jednala o dalším využívání ruských vojenských základen v této zemi.[1] V ruské delegaci jsou náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov a zvláštní zmocněnec prezidenta pro Sýrii Alexandr Lavrentěv. Agentura Reuters uvedla, že dva syrské zdroje uvedly, že se delegace setká s novou syrskou vládou někdy tento týden.[2] Bogdanov řekl ruskému státnímu médiu RT, že cílem návštěvy je posílit rusko-syrské historické vztahy založené na společných zájmech.[3] Agentura Bloomberg uvedla, že podle ruského zdroje obeznámeného s touto záležitostí se Rusko snaží udržet si přístup k letecké základně Hmímím a přístavu Tartús a že jednání s novou syrskou vládou se "zasekla".[4] Na příjezd ruské delegace reagovali ruští váleční blogeři, kteří tvrdili, že Sýrie pro Rusko "zdaleka není" první a ani druhou prioritou, a varovali, že by se nemělo věřit "obvyklým frázím" ruských nebo syrských představitelů o spolupráci.[5] Jeden válečný bloger spřízněný s Kremlem tvrdil, že není naděje, že by se rusko-syrské vztahy mohly vrátit na dřívější úroveň, a že skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS) má při jednáních navrch a může si od Ruska vynutit větší ústupky.[6]

Ruská armáda v době probíhajících rusko-syrských jednání pokračuje v evakuaci vojáků a vojenské techniky z přístavu Tartús. Komerčně dostupné satelitní snímky pořízené společností Planet Labs PBC ve dnech 18. a 27. ledna ukazují, že ruská armáda naložila v Tartúsu vybavení na ruské nákladní lodě Sparta a Sparta II a že loď Sparta II přístav opustila, zatímco Sparta zůstala.[7] Analytik OSINT M. T. Anderson zveřejnil satelitní snímky z 23. ledna, na nichž je u přístavu vidět ropná loď Vjazma třídy Kaliningradněfť, což má zřejmě naznačovat, že ruská armáda nakládala vozidla na loď Sparta.[8] Agentura Bloomberg 28. ledna uvedla, že podle jednoho ruského zdroje dvě ruské nákladní lodě, pravděpodobně Sparta a Sparta II, čekaly u Tartúsu několik týdnů, než jim syrské úřady dovolily zakotvit.[9]

Ruská armáda pravděpodobně vytvořila v rámci vojenského okruhu samostatný pluk bezpilotních systémů s cílem rozšířit ruské schopnosti v oblasti bezpilotních systémů. Vytvoření tohoto pluku podporuje nedávné koordinované úsilí ruského ministerstva obrany (MO) o vytvoření sil bezpilotních systémů v rámci ruské armády a centralizaci kontroly nad neformálními oddíly operátorů dronů.[10] Ukrajinská dobrovolnická iniciativa Victory Drones už v dubnu 2024 rozšířila předběžné informace o tom, že ruské vojenské velení dokončuje zřízení 7. samostatného průzkumného úderného pluku bezpilotních systémů v rámci Centrálního vojenského okruhu (CVO).[11] Iniciativa Victory Drones poznamenala, že pluk má 1342 příslušníků a že k dubnu 2024 byl naplněn na 94 procent. Uvedla také, že pluk cvičí na základně ruského 473. okruhového výcvikového střediska (CVO) a skládá se z velitelských prvků, úderného praporu bezpilotních systémů, tří praporů průzkumných a úderných bezpilotních systémů a jednotek logistické podpory, jako jsou signální, zdravotnické a opravárenské prvky. Iniciativa Victory Drones dále informovala, že ruské vojenské velení plánuje v rámci 7. samostatného průzkumného úderného pluku bezpilotních systémů vytvořit 102 podřízených složek, z nichž 41 jsou úderné a 61 průzkumné jednotky. Několik ruských dobrovolnických skupin zahájilo od července 2024 crowdfunding pro financování 7. samostatného průzkumného úderného pluku bezpilotních systémů a naznačilo, že pluk působí v okupované části Záporožské oblasti.[12]

Ruští váleční blogeři po celý podzim 2024 pozorovali, že ruské MO začalo reorganizovat neformální oddíly bezpilotních letounů a dalších specialistů, jako jsou signalisté, zdravotníci a ženisté, do "společných technických praporů".[13] Ruské MO rovněž oznámilo, že do října 2024 zformovalo prostřednictvím Centra perspektivních bezpilotních technologií "Rubikon" blíže nespecifikovaný počet oddílů bezpilotních systémů, a oznámilo zformování pěti dalších oddílů bezpilotních systémů.[14] Ruský ministr obrany Andrej Bělousov následně oznámil, že ruské MO dokončí formování sil bezpilotních systémů v rámci ruské armády ve třetím čtvrtletí roku 2025.[15] Vojenský analytik Konrad Muzyka zhodnotil, že nedávné organizační změny v rámci ruské armády a vytvoření jednotek bezpilotních systémů naznačují, že podobné pluky mohou v budoucnu vzniknout i v jiných ruských vojenských okruzích.[16] Ruské ozbrojené síly pravděpodobně získají rozšířené schopnosti podpory bezpilotních systémů, pokud ruské MO úspěšně zformuje tyto nové pluky bezpilotních systémů a pokud zcentralizuje své organizační úsilí v rámci Sil bezpilotních systémů, ačkoli úspěch tohoto úsilí bude záviset na odhodlání ruské armády provést nezbytné reformy a na dostupnosti zdrojů.[17]

Vysoce postavený představitel NATO potvrdil, že Rusko stupňuje sabotážní a destabilizační kampaň proti evropským státům NATO, aby je odradilo od další vojenské pomoci Ukrajině. Zástupce asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace, hybridní a kybernetické technologie James Appathurai 28. ledna v Evropském parlamentu prohlásil, že státy NATO v posledních letech čelily sabotážním akcím, například vykolejení vlaků, žhářství, útoků na majetek politiků a atentátů na představitele obranného průmyslu, včetně spiknutí Kremlu s cílem zavraždit šéfa společnosti Rheinmetall Armina Pappergera.[18] Appathurai zdůraznil, že cílem Kremlu je "vyvolat neklid, aby narušil podporu poskytovanou Ukrajině", a vyzval státy NATO, aby asertivněji odrazovaly od ruských sabotážních akcí.[19] Kreml se soustavně pokouší využívat informační operace, aby odradil západní státy od poskytování další vojenské pomoci Ukrajině.[20] Sabotážní a destabilizační kampaň Kremlu zaměřená přímo proti státům NATO podporuje hodnocení ISW, že ruský prezident Vladimir Putin vidí Rusko jako zemi, která vede hybridní válku přímo proti NATO.[21]

Klíčové poznatky:

* Do Sýrie 28. ledna přijela první oficiální ruská delegace od pádu Asadova režimu, aby jednala o dalším využívání ruských vojenských základen v této zemi.

* Ruská armáda v době probíhajících rusko-syrských jednání pokračuje v evakuaci vojáků a vojenské techniky z přístavu Tartús.

* Ruská armáda pravděpodobně vytvořila v rámci vojenského okruhu samostatný pluk bezpilotních systémů s cílem rozšířit ruské schopnosti v oblasti bezpilotních systémů.

* Vysoce postavený představitel NATO připustil, že Rusko stupňuje sabotážní a destabilizační kampaň proti evropským státům NATO, aby je odradilo od další vojenské pomoci Ukrajině.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Torecku a u Pokrovska, zatímco ruské síly v poslední době postupovaly u Torecku, Pokrovska, Kurachova, Velyké Novosilky a v západní části Záporožské oblasti.

* Ruská vláda nadále využívá program "Čas hrdinů" k dosazování veteránů války na Ukrajině do funkcí ve strukturách federální vlády, což je součástí širšího úsilí Kremlu o militarizaci ruské společnosti.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 28. ledna 2025 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW