Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1071. den (29.01.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

čtvrtek 30.01.2025, 02:45

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že západní vojenská pomoc je i nadále životně důležitá pro schopnost Ukrajiny bránit se proti ruské agresi. Putin 28. ledna poskytl rozhovor kremelskému novináři Pavlu Zarubinovi, v němž tvrdil, že válka na Ukrajině by mohla skončit do dvou měsíců, pokud Západ přestane Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc, a že závislost Ukrajiny na západní vojenské pomoci svědčí o tom, že Ukrajina nemá "žádnou svrchovanost".[1] Putinova tvrzení o tom, jak rychle válka skončí bez další západní vojenské pomoci, a jeho výslovné popírání ukrajinské suverenity jsou součástí dlouhodobých kremelských informačních operací, jejichž cílem je podkopat západní podporu Ukrajině a odradit Západ od poskytování další pomoci.[2] Putin však má pravdu v tom, že další západní vojenská pomoc - zejména vojenská pomoc USA - je i nadále zásadní pro udržení a další rozvoj ukrajinských bojových schopností. Ukrajinské síly v průběhu války soustavně dokazují, že mohou dosáhnout operačně a strategicky významných vítězství na bojišti, pokud jsou vyzbrojeny dostatečným množstvím vojenského materiálu poskytovaného Spojenými státy a dalšími západními zeměmi.[3] Ukrajinské síly se dokážou úporně bránit i v době, kdy nejsou dostatečně zásobovány, jako například v dubnu 2022, kdy donutily ruské síly stáhnout se z Kyjevské oblasti ještě předtím, než na frontu dorazily významné dodávky západní pomoci, nebo v létě 2022, kdy výrazně zpomalily tempo ruských útočných operací na Ukrajině.[4] Cílem Putina a dalších představitelů Kremlu je v tomto kritickém okamžiku západních politických diskusí o Ukrajině vykreslit ji jako slabou a neschopnou adekvátně využít zbraně poskytované Západem - přestože Ukrajina prokázala, že po téměř tříletém odrážení ruské agrese je všechno, jen ne slabá.

Putinova dlouhodobá teorie vítězství vychází z předpokladu, že Západ Ukrajinu opustí, a pouze neochvějná podpora Západu a důsledné dodávky západní vojenské pomoci Kyjevu mohou Putina přimět k tomu, aby tuto svou teorii opustil a smířil se nutností nabídnout ústupky, bez nichž se neobejde žádné řešení konfliktu přijatelné pro Spojené státy, Evropu i Ukrajinu.[5] ISW nadále soudí, že pouze Spojené státy mohou Ukrajině poskytnout některé kriticky důležité zbraně a vojenské vybavení v rozsahu, rychlosti a pravidelnosti, které jsou pro obranu Ukrajiny proti Rusku nezbytné, přičemž západní představitelé nedávno navrhli, aby evropské státy stále více pomáhaly s financováním americké vojenské pomoci Ukrajině.[6]

Putin dal najevo, že žádnou mírovou dohodu s Ukrajinou nebude považovat za závaznou, když prohlásil, že ukrajinská vláda buď nechce, nebo není schopna zrušit dekret ukrajinského prezidenta z roku 2022, který zakazuje jakákoli jednání s Putinem. Ruský prezident tvrdil, že jakákoli mírová dohoda, kterou Rusko a Ukrajina uzavřou dříve, než ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zruší svůj dekret z roku 2022, bude neplatná.[7] Putin dále tvrdil, že Zelenskyj už není schopen dekret zákonně zrušit, protože už není "legitimním" prezidentem Ukrajiny, a že dekret by mohla zrušit ukrajinská Nejvyšší rada, ale podle Putina se nezdá, že by o to měla zájem. Ukrajinská ústava však Nejvyšší radu nezmocňuje k jednostrannému zrušení prezidentských dekretů a rozhodnutí tak učinit by samo o sobě mohlo porušit ukrajinskou ústavu.[8] Představitelé Kremlu, včetně Putina, opakovaně používají záměrně nepravdivé interpretace ukrajinského práva a ústavy k tvrzení, že Zelenskyj je nelegitimním prezidentem, protože Ukrajina v roce 2024 neuspořádala volby - za válečného stavu tím však Ukrajina jen dodržela své právo a ústavu.[9] Putin by pravděpodobně skočil po jakémkoli protiústavním aktu Nejvyšší rady - dokonce i po tom, k němuž nyní vyzývá -, aby tento akt a Nejvyšší radu prohlásil za "nelegitimní" a použil tak další argumentační klam k zamaskování svého nezájmu o seriózní jednání, které by uznalo Ukrajinu jako nezávislý stát. Putin už dříve prohlásil, že Nejvyšší rada je jediným "legitimním" článkem vlády na Ukrajině, a tedy jediným ukrajinským vládním subjektem, se kterým by Rusko mohlo jednat.[10] Putin možná hodlá v budoucnu prohlásit za "nelegitimní" i Nejvyšší radu, aby ospravedlnil své požadavky na úplnou změnu režimu v Kyjevě a svou neochotu jednat s ukrajinskými orgány.

Putinova prohlášení odmítající legitimitu ukrajinské vlády a případné budoucí mírové dohody vytvářejí podmínky pro to, aby Rusko mohlo ospravedlnit porušení jakékoli budoucí dohody s Ukrajinou. Putin opakovaně prohlašuje, že každá ukrajinská vláda od prozápadní Revoluce důstojnosti na Ukrajině v roce 2014 byla nelegitimní.[11] Putin se přesto zapojil do jednání a dosáhl dohod s ukrajinskými představiteli, mimo jiné ohledně řešení ozbrojeného konfliktu v rámci minských dohod z let 2014 a 2015.[12] I tyto dohody Putin důsledně porušoval a k ospravedlnění těchto porušení používal podobná tvrzení o nelegitimitě ukrajinské vlády.[13] I kdyby Zelenskyj nebo jiné subjekty ukrajinské vlády souhlasily se zrušením dekretu zakazujícího jednání s Putinem, ruský prezident by pravděpodobně porušil jakoukoli mírovou nebo jinou dohodu dojednanou s Ukrajinou s falešným odůvodněním, že takové dohody jsou "neplatné", dokud by věřil, že může dosáhnout svých maximalistických válečných cílů prostřednictvím vojenských operací. Putin pravděpodobně také hodlá využít falešných tvrzení o nelegitimitě ukrajinské vlády a o dekretu omezujícím možnost mírových jednání k tomu, aby před domácím i mezinárodním publikem falešně vykreslil Ukrajinu jako stranu, která prodlužuje válku a není ochotna nebo schopna vést smysluplná jednání, i když se právě takto chová Rusko.

Putin pokračuje ve snaze přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k bilaterálním jednáním s vyloučením Ukrajiny, vnutit Trumpovi ruskou stranou preferovaný rámec jednání a donutit Trumpa, aby mimoděk podpořil probíhající ruské informační operace o nelegitimitě současné ukrajinské vlády. Putinova prohlášení z 28. ledna jsou součástí jeho pokračující snahy postavit se Trumpovi na roveň a posílit své dlouhodobé přesvědčení, že Rusko je velmocenským dědicem Sovětského svazu.[14] Putinova prohlášení také nastavují podmínky pro to, aby Rusko mohlo porušit jakékoli budoucí mírové dohody s Ukrajinou, které by Trump mohl zprostředkovat, a jsou dalším důkazem toho, že Putin nemá zájem slevit ze svých požadavků na úplnou změnu režimu a drastické zeštíhlení ukrajinské armády jako podmínky míru.[15] Putinova snaha přimět Trumpa k silovému jednání je rovněž součástí koordinovaného ruského úsilí donutit Západ, aby uznal a podpořil ruské informační operace o nelegitimitě současné ukrajinské vlády a další existence ukrajinského státu. ISW už dříve poznamenal, že kdyby měl Západ přistoupit na všechny ruské požadavky ohledně Ukrajiny, musel by uznat a připustit, že současná ukrajinská vláda je nelegitimní a že ukrajinská identita a stát nezávislý na Rusku buď v současnosti neexistuje a/nebo si nezaslouží existovat v budoucnosti.[16]

Ukrajinské síly v noci z 28. na 29. ledna provedly dronový útok na ruskou ropnou rafinerii v Kstovu v Nižněnovgorodské oblasti a údajně zasáhly ruský zbrojní sklad v Tverské oblasti. Ukrajinský generální štáb 29. ledna oznámil, že prvky ukrajinské vojenské rozvědky HUR a sil bezpilotních systémů zasáhly ropnou rafinerii Lukoil-Nižegorodněftěorgsintez v Kstovu a způsobily požár.[17] Vedoucí ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi poručík Andrij Kovalenko zveřejnil záběry požáru ropné rafinerie v Kstovu a poznamenal, že rafinerie vyrábí benzín, naftu, letecký petrolej a asfalt, ročně zpracovává 15 až 17 milionů tun ropy a podporuje ruskou armádu.[18] Na geolokačních záběrech zveřejněných 28. a 29. ledna je vidět požár v této nižněnovgorodské ropné rafinerii.[19] Ruská petrochemická společnost Sibur-Ksotvo 29. ledna oznámila, že v noci z 28. na 29. ledna podnik zasáhly trosky ukrajinského dronu, a gubernátor Nižněnovgorodské oblasti Gleb Nikitin připustil, že trosky dronu způsobily požár v průmyslové oblasti.[20] Ruský opoziční server Astra 29. ledna informoval, že ukrajinské drony zasáhly také 23. zbrojní sklad Hlavního raketového a dělostřeleckého direktoriátu ruského ministerstva obrany (MO) poblíž Okťabrského v Tverské oblasti, přičemž údajně poškodily prázdnou budovu skladu zbraní a tři další budovy.[21] Ukrajinské síly předtím zasáhly ruský 23. zbrojní sklad v září 2024.[22]

Ruské ministerstvo obrany 29. ledna potvrdilo, že velitelem ruského Jižního uskupení sil je generálporučík Alexandr Sančik. Sančik informoval ruského ministra obrany Bělousova o ukrajinských aktivitách podél frontové linie v oblasti odpovědnosti Jižního uskupení sil a ruské MO zveřejnilo záběry, na nichž je vidět, jak Sančik mluví s Bělousovem.[23] Sančik dříve působil jako velitel Východního vojenského okruhu (VVO) a ISW poprvé zaznamenal zprávy o tom, že ho ruské úřady jmenovaly velitelem Jižního uskupení sil a Jižního vojenského okruhu [JVO], v listopadu 2024.[24]

Klíčové poznatky:

* Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že západní vojenská pomoc je i nadále životně důležitá pro schopnost Ukrajiny bránit se proti ruské agresi.

* Putinova dlouhodobá teorie vítězství vychází z předpokladu, že Západ Ukrajinu opustí, a pouze neochvějná podpora Západu a důsledné dodávky západní vojenské pomoci Kyjevu mohou Putina přimět k tomu, aby tuto svou teorii opustil a smířil se nutností nabídnout ústupky, bez nichž se neobejde žádné řešení konfliktu přijatelné pro Spojené státy, Evropu i Ukrajinu.

* Putin dal najevo, že žádnou mírovou dohodu s Ukrajinou nebude považovat za závaznou, když prohlásil, že ukrajinská vláda buď nechce, nebo není schopna zrušit dekret ukrajinského prezidenta z roku 2022, který zakazuje jakákoli jednání s Putinem.

* Putinova prohlášení odmítající legitimitu ukrajinské vlády a případné budoucí mírové dohody vytvářejí podmínky pro to, aby Rusko mohlo ospravedlnit porušení jakékoli budoucí dohody s Ukrajinou.

* Putin pokračuje ve snaze přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k bilaterálním jednáním s vyloučením Ukrajiny, vnutit Trumpovi ruskou stranou preferovaný rámec jednání a donutit Trumpa, aby mimoděk podpořil probíhající ruské informační operace o nelegitimitě současné ukrajinské vlády.

* Ukrajinské síly v noci z 28. na 29. ledna provedly dronový útok na ruskou ropnou rafinerii v Kstovu v Nižněnovgorodské oblasti a údajně zasáhly ruský zbrojní sklad v Tverské oblasti.

* Ruské ministerstvo obrany 29. ledna potvrdilo, že velitelem ruského Jižního uskupení sil je generálporučík Alexandr Sančik.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Torecka, zatímco ruské síly v poslední době postupovaly u Lymanu, Časového Jaru, Torecka, Pokrovska, Kurachova, Velyké Novosilky, Robotyna a ve směru na Dnipro.

* Tempo náboru dobrovolníků v Moskvě prudce kleslo, protože ruským občanům se stále méně chce sloužit na Ukrajině.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 29. ledna 2025 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW