Ministr Lipavský: Rusko nechce ustoupit ze snahy zničit Ukrajinu
Rusko nechce ustoupit ze své dobyvačné politiky a snahy zničit Ukrajinu jako celek, a pokud ruská strana připouští nějaké jednání, tak o evropské bezpečnosti, a to ideálně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník), podle kterého to pro každého českého občana musí být naprosto nepřijatelný požadavek. Ukrajina podle šéfa diplomacie bojuje za svoji nezávislost, existenci a v přeneseném slova smyslu za evropskou bezpečnost.
sobota 01.02.2025, 06:49
Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Rusko proti Ukrajině rozsáhlou invazí zahájilo válku před téměř třemi lety. "Svět se za ty tři roky hodně proměnil. Myslím si, že všichni vystřízlivěli z představy o globalizovaném světě. Posiluje se to, co bychom mohli rétorikou studené války nazvat jako blokové dělení," uvedl Lipavský. O to více je podle něj důležité, kam Česká republika patří.
"Zároveň můžeme vidět, že válka na Ukrajině stále trvá a žádný z aktérů nejeví známky toho, že by zatím chtěl ustoupit," řekl ministr. Za důležité považuje to, že Česká republika stojí na straně napadené země, podporuje ji humanitárně, vojensky, politicky nebo na diplomatickém poli. "Nám se tím otevírají zajímavé obchodní příležitosti do budoucna i dnes, ale hlavně jde o to nejdůležitější, a to je naše vlastní bezpečnost," dodal.
Byť Rusové na frontě každý den částečně postupují, pokud se udrží západní jednota na straně Ukrajiny a podaří se nějakým způsobem na Rusko ještě více zatlačit, nelze říct, že by vyhrávalo, uvedl Lipavský. "Naopak, skoro si dovolím konstatovat, že Rusko v celé řadě ohledů ztrácí," řekl.
Americký prezident Trump minulý týden pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války. Podle Lipavského o věci přemýšlí hlava státu správně. "Pouze vyšší tlak na Rusko donutí [ruského prezidenta Vladimira] Putina zasednout k jednacímu stolu. Pouze silná Ukrajina donutí zasednout Putina k jednacímu stolu," podotkl.
"Slabá Ukrajina, například pokud bychom jí přestali posílat zbraně, jak navrhují šílenci z hnutí ANO, tak bychom tím vlastně posílili Rusko," dodal Lipavský. Například první místopředseda opozičního hnutí Karel Havlíček nedávno řekl, že pokud by se ANO dostalo do vlády, nepokračovalo by v muniční iniciativě pro Ukrajinu.
Za zásadní považuje ministr zasahovat proti ruským hybridním hrozbám. "Konají po Evropě různé sabotáže. Je potřeba tomu ukázat jasnou stopku," uvedl. Jde o různé informační kampaně, které se snaží vyvolávat paniku a strach ve společnosti.
"Ale jsou to i fyzické akce, kdy Evropa zažila vlnu těch telegramových agentů nebo zápalné balíčky, které kdyby začaly hořet v dopravních letadlech, tak způsobí bezpochyby leteckou katastrofu. Na tom se odborníci shodují. A to opravdu už přestává jakákoliv sranda," podotkl.
Západní bezpečnostní činitelé mají podezření, že ruská rozvědka stála za spiknutím, jehož cílem bylo umístit zápalná zařízení v balíčcích do nákladních letadel mířících do Severní Ameriky. Jeden balíček vzplál v přepravním uzlu v Německu a další se loni vznítil ve skladu v Británii.
Za důležité Lipavský považuje, že součástí novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny bude i zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, ačkoli s tím část zákonodárců nesouhlasila. "To je přesně paragraf, který míří k tomu, abychom byli schopni proti takovýmto nekalostem zakročit. Jde o naši vlastní bezpečnost," řekl. Novela čeká na podpis prezidenta Petra Pavla. Za zásadní považuje Lipavský i mezinárodní spolupráci a aktivitu evropských institucí.
● Putina je třeba přinutit akceptovat Zelenského, řekl ministr Lipavský německé mediální skupině (31.01.2025)
● AP: USA zmrazily financování téměř veškeré zahraniční pomoci (24.01.2025)
● Putin se snaží manipulovat s Trumpem ohledně dohody o míru, míní prezident Zelenskyj (24.01.2025)
● Putin řekl, že je připraven jednat s Trumpem o Ukrajině či cenách energií (24.01.2025)
● Trump pohrozil Rusku cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války (22.01.2025)
● Trump neukončil válku na Ukrajině, nesplněné zůstaly i další sliby k prvnímu dni (22.01.2025)
● Ministr Lipavský se těší na spolupráci se svým americkým protějškem Rubiem, mj. při boji proti nové ose zla (21.01.2025)
● Prezident Trump vyzval Putina k dohodě, mluvil o ničivých dopadech války na Rusko (21.01.2025)
● Senát USA jednomyslně schválil Rubia jako ministra zahraničí (21.01.2025)
● Evropští politici blahopřejí Trumpovi, mluví o posílení vztahů (20.01.2025)
● Trump složil prezidentskou přísahu a Spojeným státům slibuje nový zlatý věk (20.01.2025)
● Ukrajina i Rusko musí učinit ústupky, řekl Rubio navržený do čela diplomacie USA (15.01.2025)
Česká republika loni na Ukrajině podpořila humanitární projekty za 150 milionů korun
Česká republika na Ukrajině loni podpořila humanitární projekty za 150 milionů korun, směřovaly například do zdravotnictví nebo budování náhradního ubytování, řekl dále Lipavský v rozhovoru pro ČTK. Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle něj důležitá nejen lidsky, ale pomáhá také k tomu, aby z Ukrajiny nemuselo odcházet tolik uprchlíků.
Další projekty se zaměřují na energetiku, na budování náhradních zdrojů energií či dodávky kogeneračních jednotek. "Stejně tak třeba vybavení operačních sálů v obci Vynnyky ve Lvovské oblasti. Dohromady za loňský rok to byly projekty v hodnotě 150 milionů korun. Věřím, že to jsou dobře vynaložené peníze," uvedl Lipavský.
Vládní grémium pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků v září rozhodlo o tom, že Česká republika nebude od roku 2026 čerpat prostředky z Regionálního plánu reakce na ukrajinskou uprchlickou krizi od agentur OSN. Podle Deníku N získala Česká republika loni z programu 33 milionů dolarů (zhruba 790 milionů korun), letos přes 20 milionů dolarů. Organizace pro pomoc uprchlíkům rozhodnutí kritizovala.
"My jsme dlouhodobě komunikovali několik věcí. Za prvé, že prostředky, které jsou označeny jako prostředky na humanitární pomoc, by měly směřovat tam, kde se odehrává humanitární katastrofa. To je Ukrajina," podotkl Lipavský. "Na druhou stranu v době, kdy sem přišlo 400.000 ukrajinských běženců, tak určitě bylo správné, že se tady odehrávaly projekty, které jim pomohly nějakým způsobem se třeba lépe integrovat, adaptovat na některé situace," míní.
Ve vládním grémiu poté za přítomnosti Lipavského i ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) byla diskuse o tom, jakým způsobem má pomoc pokračovat. "Byl vytvořen takový registrační mechanismus, tak aby projekty, které tady jsou hrazeny z humanitárních zdrojů, byly se souhlasem českého státu, a zároveň se hledalo i trošku jiné financování pro tyto aktivity než ze zdrojů humanitární pomoci," podotkl šéf diplomacie.
Česká republika je podle něj dárcem humanitární pomoci, nikoli příjemce, proto je důležitý princip toho, aby pomoc byla vynakládána tam, kde je nejvíce efektivní a potřeba - na Ukrajině, ale také třeba v Moldavsku. "Ta dohoda už platí a budoucí financování je také otázka debat. Myslím si, že poměrně optimistických," dodal Lipavský.
Zdroj: ČTK
"Zároveň můžeme vidět, že válka na Ukrajině stále trvá a žádný z aktérů nejeví známky toho, že by zatím chtěl ustoupit," řekl ministr. Za důležité považuje to, že Česká republika stojí na straně napadené země, podporuje ji humanitárně, vojensky, politicky nebo na diplomatickém poli. "Nám se tím otevírají zajímavé obchodní příležitosti do budoucna i dnes, ale hlavně jde o to nejdůležitější, a to je naše vlastní bezpečnost," dodal.
Byť Rusové na frontě každý den částečně postupují, pokud se udrží západní jednota na straně Ukrajiny a podaří se nějakým způsobem na Rusko ještě více zatlačit, nelze říct, že by vyhrávalo, uvedl Lipavský. "Naopak, skoro si dovolím konstatovat, že Rusko v celé řadě ohledů ztrácí," řekl.
Americký prezident Trump minulý týden pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války. Podle Lipavského o věci přemýšlí hlava státu správně. "Pouze vyšší tlak na Rusko donutí [ruského prezidenta Vladimira] Putina zasednout k jednacímu stolu. Pouze silná Ukrajina donutí zasednout Putina k jednacímu stolu," podotkl.
"Slabá Ukrajina, například pokud bychom jí přestali posílat zbraně, jak navrhují šílenci z hnutí ANO, tak bychom tím vlastně posílili Rusko," dodal Lipavský. Například první místopředseda opozičního hnutí Karel Havlíček nedávno řekl, že pokud by se ANO dostalo do vlády, nepokračovalo by v muniční iniciativě pro Ukrajinu.
Za zásadní považuje ministr zasahovat proti ruským hybridním hrozbám. "Konají po Evropě různé sabotáže. Je potřeba tomu ukázat jasnou stopku," uvedl. Jde o různé informační kampaně, které se snaží vyvolávat paniku a strach ve společnosti.
"Ale jsou to i fyzické akce, kdy Evropa zažila vlnu těch telegramových agentů nebo zápalné balíčky, které kdyby začaly hořet v dopravních letadlech, tak způsobí bezpochyby leteckou katastrofu. Na tom se odborníci shodují. A to opravdu už přestává jakákoliv sranda," podotkl.
Západní bezpečnostní činitelé mají podezření, že ruská rozvědka stála za spiknutím, jehož cílem bylo umístit zápalná zařízení v balíčcích do nákladních letadel mířících do Severní Ameriky. Jeden balíček vzplál v přepravním uzlu v Německu a další se loni vznítil ve skladu v Británii.
Za důležité Lipavský považuje, že součástí novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny bude i zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, ačkoli s tím část zákonodárců nesouhlasila. "To je přesně paragraf, který míří k tomu, abychom byli schopni proti takovýmto nekalostem zakročit. Jde o naši vlastní bezpečnost," řekl. Novela čeká na podpis prezidenta Petra Pavla. Za zásadní považuje Lipavský i mezinárodní spolupráci a aktivitu evropských institucí.
● Putina je třeba přinutit akceptovat Zelenského, řekl ministr Lipavský německé mediální skupině (31.01.2025)
● AP: USA zmrazily financování téměř veškeré zahraniční pomoci (24.01.2025)
● Putin se snaží manipulovat s Trumpem ohledně dohody o míru, míní prezident Zelenskyj (24.01.2025)
● Putin řekl, že je připraven jednat s Trumpem o Ukrajině či cenách energií (24.01.2025)
● Trump pohrozil Rusku cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války (22.01.2025)
● Trump neukončil válku na Ukrajině, nesplněné zůstaly i další sliby k prvnímu dni (22.01.2025)
● Ministr Lipavský se těší na spolupráci se svým americkým protějškem Rubiem, mj. při boji proti nové ose zla (21.01.2025)
● Prezident Trump vyzval Putina k dohodě, mluvil o ničivých dopadech války na Rusko (21.01.2025)
● Senát USA jednomyslně schválil Rubia jako ministra zahraničí (21.01.2025)
● Evropští politici blahopřejí Trumpovi, mluví o posílení vztahů (20.01.2025)
● Trump složil prezidentskou přísahu a Spojeným státům slibuje nový zlatý věk (20.01.2025)
● Ukrajina i Rusko musí učinit ústupky, řekl Rubio navržený do čela diplomacie USA (15.01.2025)
Česká republika loni na Ukrajině podpořila humanitární projekty za 150 milionů korun
Česká republika na Ukrajině loni podpořila humanitární projekty za 150 milionů korun, směřovaly například do zdravotnictví nebo budování náhradního ubytování, řekl dále Lipavský v rozhovoru pro ČTK. Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle něj důležitá nejen lidsky, ale pomáhá také k tomu, aby z Ukrajiny nemuselo odcházet tolik uprchlíků.
Další projekty se zaměřují na energetiku, na budování náhradních zdrojů energií či dodávky kogeneračních jednotek. "Stejně tak třeba vybavení operačních sálů v obci Vynnyky ve Lvovské oblasti. Dohromady za loňský rok to byly projekty v hodnotě 150 milionů korun. Věřím, že to jsou dobře vynaložené peníze," uvedl Lipavský.
Vládní grémium pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků v září rozhodlo o tom, že Česká republika nebude od roku 2026 čerpat prostředky z Regionálního plánu reakce na ukrajinskou uprchlickou krizi od agentur OSN. Podle Deníku N získala Česká republika loni z programu 33 milionů dolarů (zhruba 790 milionů korun), letos přes 20 milionů dolarů. Organizace pro pomoc uprchlíkům rozhodnutí kritizovala.
"My jsme dlouhodobě komunikovali několik věcí. Za prvé, že prostředky, které jsou označeny jako prostředky na humanitární pomoc, by měly směřovat tam, kde se odehrává humanitární katastrofa. To je Ukrajina," podotkl Lipavský. "Na druhou stranu v době, kdy sem přišlo 400.000 ukrajinských běženců, tak určitě bylo správné, že se tady odehrávaly projekty, které jim pomohly nějakým způsobem se třeba lépe integrovat, adaptovat na některé situace," míní.
Ve vládním grémiu poté za přítomnosti Lipavského i ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) byla diskuse o tom, jakým způsobem má pomoc pokračovat. "Byl vytvořen takový registrační mechanismus, tak aby projekty, které tady jsou hrazeny z humanitárních zdrojů, byly se souhlasem českého státu, a zároveň se hledalo i trošku jiné financování pro tyto aktivity než ze zdrojů humanitární pomoci," podotkl šéf diplomacie.
Česká republika je podle něj dárcem humanitární pomoci, nikoli příjemce, proto je důležitý princip toho, aby pomoc byla vynakládána tam, kde je nejvíce efektivní a potřeba - na Ukrajině, ale také třeba v Moldavsku. "Ta dohoda už platí a budoucí financování je také otázka debat. Myslím si, že poměrně optimistických," dodal Lipavský.
Zdroj: ČTK