Výdaje na obranu zemí NATO budou výrazně vyšší než dosud, řekl šéf NATO Rutte
Nový cíl výdajů na obranu zemí Severoatlantické aliance bude podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho podstatně vyšší, než jsou nynější dvě procenta HDP. Rutte to uvedl při příchodu na neformální summit Evropské v bruselském paláci Egmont. Unijní lídři už od dopoledne debatují o posílení evropské obrany i vztazích mezi EU a Spojenými státy.
pondělí 03.02.2025, 14:53 - aktualizováno v 15:42
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte pronáší úvodní poznámky při příchodu na neformální summit EU v Bruselu.
"Musíme navýšit výdaje na obranu a posílit výrobu v obranném průmyslu," řekl Rutte novinářům. "Jaký bude náš cíl, pokud jde o výdaje na obranu, určíme později, nyní vyhodnocujeme, kde jsme a kde bychom měli být. Půjde o podstatně vyšší číslo než dvě procenta, to vás ujišťuji," dodal generální tajemník NATO před pracovním obědem s unijními prezidenty a premiéry.
VIDEO: Prohlášení generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho před zahájením uzavřeného neformálního summitu EU v Bruselu
Nový americký prezident Donald Trump mimo jiné požaduje, aby spojenci v NATO vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent, Česká republika tento cíl splnila v loňském roce. I generální tajemník aliance ale už dříve vyzval ke zvýšení objemu peněz, rozhodne se o tom nejspíš na letošním summitu NATO, který se koná na konci června v Haagu. Spekuluje se o číslu 2,5 až tři procenta.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ruská invaze na Ukrajinu a politika nového amerického prezidenta "tlačí Evropu k tomu, aby převzala větší odpovědnost za svou vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost" a stala se méně závislou na ostatních. "Epidemie covidu-19 a ruská agrese na Ukrajině byly okamžiky probuzení," řekl Macron novinářům v Bruselu. "Události na Ukrajině a vyjádření nové americké administrativy prezidenta Trumpa tlačí Evropany, aby byli jednotnější a aktivněji reagovali na témata související s kolektivní bezpečností," dodal. To podle Macrona znamená posílit evropský obranný průmysl a nakupovat více evropských zbraní.
Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské "strategické autonomie", poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak dnes zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní. "Budu se zasazovat proti uvalení omezení na nákup zbraní. Bezpečnost je naší prioritou. Vztahy s USA, Kanadou a Norskem, pokud jde o obranu, musí zůstat v popředí," uvedl polský premiér Donald Tusk, jehož země nyní Evropské unii předsedá.
Unijní lídři dnes diskutují zejména o tom, jak posílit evropské obranné schopnosti, jak obranu financovat a jak posílit už existující partnerství. Zvlášť diskuse o financování se podle diplomatů očekávala velmi tvrdá. Mnoho evropských zemí má totiž ve svých veřejných financích jen velmi malý prostor pro navyšování výdajů. Některé státy, například pobaltské země a Francie, obhajují společné půjčky Evropské unie na obranu. Německo a Nizozemsko ale jsou proti.
Evropské státy v posledních letech, zejména po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, zvýšily výdaje na obranu. Podle agentury Reuters vydaly země Evropské unie loni na obranu v průměru 1,9 procenta HDP, což bylo asi 326 miliard eur (8,2 bilionu korun). Podle odhadů EU jde o nárůst 30 procent oproti roku 2021.
● Dánská premiérka: Rusko je hrozbou pro celou Evropu a Grónsko není na prodej (03.02.2025)
● V Bruselu začal summit EU, jedná o obraně i vztazích s USA (03.02.2025)
Zdroj: ČTK
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ruská invaze na Ukrajinu a politika nového amerického prezidenta "tlačí Evropu k tomu, aby převzala větší odpovědnost za svou vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost" a stala se méně závislou na ostatních. "Epidemie covidu-19 a ruská agrese na Ukrajině byly okamžiky probuzení," řekl Macron novinářům v Bruselu. "Události na Ukrajině a vyjádření nové americké administrativy prezidenta Trumpa tlačí Evropany, aby byli jednotnější a aktivněji reagovali na témata související s kolektivní bezpečností," dodal. To podle Macrona znamená posílit evropský obranný průmysl a nakupovat více evropských zbraní.
Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské "strategické autonomie", poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak dnes zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní. "Budu se zasazovat proti uvalení omezení na nákup zbraní. Bezpečnost je naší prioritou. Vztahy s USA, Kanadou a Norskem, pokud jde o obranu, musí zůstat v popředí," uvedl polský premiér Donald Tusk, jehož země nyní Evropské unii předsedá.
Unijní lídři dnes diskutují zejména o tom, jak posílit evropské obranné schopnosti, jak obranu financovat a jak posílit už existující partnerství. Zvlášť diskuse o financování se podle diplomatů očekávala velmi tvrdá. Mnoho evropských zemí má totiž ve svých veřejných financích jen velmi malý prostor pro navyšování výdajů. Některé státy, například pobaltské země a Francie, obhajují společné půjčky Evropské unie na obranu. Německo a Nizozemsko ale jsou proti.
Evropské státy v posledních letech, zejména po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, zvýšily výdaje na obranu. Podle agentury Reuters vydaly země Evropské unie loni na obranu v průměru 1,9 procenta HDP, což bylo asi 326 miliard eur (8,2 bilionu korun). Podle odhadů EU jde o nárůst 30 procent oproti roku 2021.
● Dánská premiérka: Rusko je hrozbou pro celou Evropu a Grónsko není na prodej (03.02.2025)
● V Bruselu začal summit EU, jedná o obraně i vztazích s USA (03.02.2025)
Zdroj: ČTK