Zemřela jedna z "osmi statečných" z roku 1968 Taťjana Bajevová, oznámil Memorial
Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, jedna z "osmi statečných" občanů tehdejšího SSSR, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem do Československa. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial na svém facebookovém účtu. Podrobnosti nesdělila.
čtvrtek 06.02.2025, 10:20
Taťjana Bajevová při návštěvě Prahy v srpnu 2018, kdy se na Václavském náměstí konal happening připomínající 50. výročí demonstrace skupiny "osmi statečných" proti okupaci Československa na Rudém náměstí v Moskvě.
Bajevová se narodila 7. února 1947 v Norilsku, městě ležícím za polárním kruhem na Sibiři v asijské části tehdejšího Sovětského svazu. Její otec, známý biochemik a lékař Alexandr Bajev, měl jako bývalý vězeň gulagu v Norilsku povoleno bydlet, pracoval v místní nemocnici a seznámil se tam se svou druhou manželkou, matkou Taťjany. Rodina se mohla vrátit do Moskvy až po smrti Josifa Stalina v roce 1954.
V 60. letech minulého století se Najevová zapojila do disidentského hnutí, kvůli čemuž ji vyloučili z právnické fakulty. Získala zaměstnání v Ústavu historie a archivnictví, ale pak přišel 21. srpen 1968 a invaze do Československa.
O čtyři dny později se proti ní vydali na Rudé náměstí v Moskvě protestovat filolog a anglista Viktor Fajnberg, lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, fyzik Pavel Litvinov, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská a lingvistka Larisa Bogorazová. Přidala se k nim i Bajevová, které tehdy bylo 21 let.
"Intuitivně jsem pochopila, že došlo k násilí, že se moje země opět stává četníkem Evropy. A také jsem věděla, že jdou moji přátelé. Šla jsem s přáteli," řekla později podle Memorialu Bajevová ke své účasti na protestní akci.
Skupina na Rudém náměstí rozvinula transparenty s hesly "Za vaši i naši svobodu!", "Ať žije svobodné Československo!", "Hanba okupantům", "Svobodu Dubčekovi!" nebo "Ruce pryč od Československa!". Protest trval několik minut, načež demonstranty napadl dav kolemjdoucích a policisté. Následovalo pronásledování v podobě věznění nebo nuceného pobytu v psychiatrických léčebnách. Bajevová to odnesla vyhazovem z Ústavu historie a archivnictví.
"Při výslechu na policii uvedla, že se na demonstraci ocitla náhodou [přesvědčili ji ostatní účastníci, aby to řekla. Usnadnilo to, že neměla plakát] a v důsledku toho byla propuštěna," píše Memorial. V srpnu 1969, v den prvního výročí invaze, podepsala Bajevová prohlášení proti vstupu vojsk varšavské smlouvy do Československa. Bezpečnostní složky ji několikrát zatkly a vyslýchaly. V roce 1992 emigrovala do Spojených států, odkud se později vrátila do Moskvy, napsal Memorial.
Litvinov, Fajnberg a Bajevová v červnu 2018 převzali za všech "osm statečných" v Praze od tehdejšího ministra zahraničí Martina Stropnického cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Naživu je dnes podle dostupných informací pouze Litvinov, kterému je 84 let. Fajnberg zemřel v roce 2023, Dremljuga v roce 2015, Gorbaněvská v roce 2013, Bogorazová v roce 2004, Babickij v roce 1993 a Delone v roce 1983.
Zdroj: ČTK
V 60. letech minulého století se Najevová zapojila do disidentského hnutí, kvůli čemuž ji vyloučili z právnické fakulty. Získala zaměstnání v Ústavu historie a archivnictví, ale pak přišel 21. srpen 1968 a invaze do Československa.
O čtyři dny později se proti ní vydali na Rudé náměstí v Moskvě protestovat filolog a anglista Viktor Fajnberg, lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, fyzik Pavel Litvinov, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská a lingvistka Larisa Bogorazová. Přidala se k nim i Bajevová, které tehdy bylo 21 let.
"Intuitivně jsem pochopila, že došlo k násilí, že se moje země opět stává četníkem Evropy. A také jsem věděla, že jdou moji přátelé. Šla jsem s přáteli," řekla později podle Memorialu Bajevová ke své účasti na protestní akci.
Skupina na Rudém náměstí rozvinula transparenty s hesly "Za vaši i naši svobodu!", "Ať žije svobodné Československo!", "Hanba okupantům", "Svobodu Dubčekovi!" nebo "Ruce pryč od Československa!". Protest trval několik minut, načež demonstranty napadl dav kolemjdoucích a policisté. Následovalo pronásledování v podobě věznění nebo nuceného pobytu v psychiatrických léčebnách. Bajevová to odnesla vyhazovem z Ústavu historie a archivnictví.
"Při výslechu na policii uvedla, že se na demonstraci ocitla náhodou [přesvědčili ji ostatní účastníci, aby to řekla. Usnadnilo to, že neměla plakát] a v důsledku toho byla propuštěna," píše Memorial. V srpnu 1969, v den prvního výročí invaze, podepsala Bajevová prohlášení proti vstupu vojsk varšavské smlouvy do Československa. Bezpečnostní složky ji několikrát zatkly a vyslýchaly. V roce 1992 emigrovala do Spojených států, odkud se později vrátila do Moskvy, napsal Memorial.
Litvinov, Fajnberg a Bajevová v červnu 2018 převzali za všech "osm statečných" v Praze od tehdejšího ministra zahraničí Martina Stropnického cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Naživu je dnes podle dostupných informací pouze Litvinov, kterému je 84 let. Fajnberg zemřel v roce 2023, Dremljuga v roce 2015, Gorbaněvská v roce 2013, Bogorazová v roce 2004, Babickij v roce 1993 a Delone v roce 1983.
Zdroj: ČTK