Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1081. den (08.02.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

sobota 08.02.2025, 23:00

Rusko možná poskytuje Severní Koreji technologie výroby dronů a raket výměnou za severokorejské vojáky bojující v Kurské oblasti. Japonská stanice NHK s odvoláním na několik zdrojů dobře informovaných o rusko-severokorejských vztazích 8. února uvedla, že Rusko se zavázalo pomoci Severní Koreji při vývoji a hromadné výrobě různých typů bezpilotních letounů výměnou za to, že Pchjongjang podpoří svými jednotkami ruské válečné úsilí proti Ukrajině.[1] NHK poznamenala, že Rusko se nadále zdráhá pomoci Severní Koreji při vývoji jaderných zbraní, protože se obává, že severokorejské jaderné testy by mohly ještě více zhoršit vztahy se Spojenými státy a zkomplikovat vztahy s Čínskou lidovou republikou (ČLR). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 8. února poznamenal, že Rusko cíleně šíří moderní technologie do Severní Koreje, včetně technologie výroby dronů, a 7. února agentuře Reuters sdělil, že tisíce severokorejských vojáků se po krátké přestávce vrátily do aktivních bojů v Kurské oblasti.[2] Ukrajinská brigáda působící v Kurské oblasti 8. února zveřejnila video, které údajně ukazuje severokorejské jednotky útočící po boku ruských sil.[3] Jihokorejské zdroje nedávno informovaly, že Rusko v polovině ledna 2025 stáhlo severokorejské jednotky z bojiště v Kurské oblasti, pravděpodobně za účelem odpočinku a obnovy sil nebo přehodnocení způsobu, jakým Rusko tyto jednotky využívá.[4] ISW soudí, že Severní Korea využívá válku na Ukrajině jako testovací prostor pro své vlastní vojenské schopnosti.[5] Agentura Reuters 6. února uvedla, že severokorejské balistické rakety vypálené ruskými silami od prosince 2024 vykazují výrazně lepší přesnost, což je pravděpodobně příkladem zvýšení severokorejských schopností získaných díky severokorejsko-ruskému spojenectví.[6]

Rusko pokračuje v rozšiřování svých vojenských kapacit, což naznačuje, že Kreml nemá bezprostřední zájem na vyjednávání nebo trvalém míru s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na ukrajinskou rozvědku 8. února oznámil, že ruské síly vytvářejí nové vojenské divize, budují další zařízení vojensko-průmyslového komplexu, plánují zvýšit početní stav o více než 100.000 vojáků a prohlubují vojenskou spolupráci se Severní Koreou.[7] V lednu 2023 tehdejší ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že Rusko vytvoří 14 nových vojenských divizí, ale ISW nedokáže posoudit, zda Zelenskyj naráží na tyto dříve oznámené plány, nebo na vytvoření dalších nových divizí.[8] ISW rovněž nedokáže ověřit, v jakém stavu je formování 14 divizí, které Šojgu dříve oznámil. Zelenskyj zdůraznil, že ruské úsilí o generování živé síly, restrukturalizaci a vojenskou výrobu jasně ukazuje, že Putin nemá zájem o jednání s Ukrajinou a snaží se pokračovat ve válce.[9] Tyto ruské plány naznačují, že Rusko, nikoliv Ukrajina, je stranou odmítající jednání v dobré víře a aktivně prosazující vleklou válku namísto míru, přičemž také vytváří podmínky pro přípravu na potenciální širší konflikt s NATO.[10] Ruští představitelé a informační prostor často rámují válku na Ukrajině jako součást širší konfrontace se Západem.[11]

Je možné, že ruské velení přesouvá síly z kurachovského směru na Toreck, aby usnadnilo ruské útočné operace proti Kosťantynivce na jaře nebo v létě 2025. Jeden ruský zdroj tvrdil, že ruské vojenské velení přesouvá prvky 102. a 103. motostřeleckého pluku, 163. tankového pluku a 381. dělostřeleckého pluku (všechny ze 150. motostřelecké divize) a prvky 96. pluku (pravděpodobně také součást 150. motostřelecké divize, ačkoli ISW dříve nezaznamenal zprávy o působení této jednotky na Ukrajině) z kurachovského na torecký směr.[12] ISW nezaznamenal potvrzení tohoto údajného přesunu nebo jiné zprávy o něm. Jiný ruský zdroj však tvrdil, že od 8. února operují u obce Dačne prvky 102. a 103. motostřeleckého pluku.[13] Přesun prvků 8. VA na torecký směr - ve spojení se zesíleným ruským úsilím na směru Časiv Jar v posledních týdnech - by naznačoval, že ruské velení má možná v úmyslu upřednostnit postup směrem ke Kosťantynivce a tlak na pás ukrajinských opevnění v roce 2025, jak ISW vyhodnotil už dříve.[14]

Pobaltské státy 8. února přerušily spojení s energetickou sítí ze sovětské éry, která je spojovala s Běloruskem a Ruskem, v rámci snahy o dosažení úplné energetické nezávislosti na Rusku a o další integraci své energetické infrastruktury s Evropskou unií (EU). Západní zdroje 7. a 8. února informovaly, že Estonsko, Lotyšsko a Litva se 8. února odpojily od centralizované energetické sítě Běloruska, Ruska, Estonska, Lotyšska a Litvy (BRELL) v rámci dlouhodobě plánovaného úsilí o užší integraci s EU a posílení regionální bezpečnosti.[15] Tyto tři země dočasně fungují nezávisle na síti a do doby, než budou provedeny závěrečné testy, se 9. února synchronizují se sítí EU. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová 7. února napsala na síti X (dříve Twitter), že tento krok zajišťuje, že Rusko už nebude moci používat energii jako "nástroj vydírání" - což Rusko opakovaně uplatňovalo vůči zemím závislým na ruské energii, včetně Moldavska, Běloruska a Ukrajiny.[16] Ruské ministerstvo energetiky 8. února oznámilo, že ruská Kaliningradská oblast, která se nachází u Baltského moře mezi Polskem a Litvou, v důsledku rozhodnutí pobaltských států rovněž přešla na autonomní výrobu energie.[17] Kaliningradská oblast disponuje třemi plynovými a jednou uhelnou elektrárnou s údajnou celkovou kapacitou 1,88 gigawattů, což je podle ruského ministerstva energetiky více než dvojnásobek špičkové spotřeby energie Kaliningradské oblasti.[18] Není jasné, zda přechod této ruské exklávy na autonomní výrobu energie tam ovlivní každodenní život nebo ruskou vojenskou činnost.

Klíčové poznatky:

* Rusko možná poskytuje Severní Koreji technologie výroby dronů a raket výměnou za severokorejské vojáky bojující v Kurské oblasti.

* Rusko pokračuje v rozšiřování svých vojenských kapacit, což naznačuje, že Kreml nemá bezprostřední zájem na vyjednávání nebo trvalém míru s Ukrajinou.

* Je možné, že ruské velení přesouvá síly z kurachovského směru na Toreck, aby usnadnilo ruské útočné operace proti Kosťantynivce na jaře nebo v létě 2025.

* Pobaltské státy 8. února přerušily spojení s energetickou sítí ze sovětské éry, která je spojovala s Běloruskem a Ruskem, v rámci snahy o dosažení úplné energetické nezávislosti na Rusku a o další integraci své energetické infrastruktury s Evropskou unií (EU).

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Časového Jaru, zatímco ruské síly v poslední době postupovaly u Kupjanska, Lymanu a Torecka.

* Kreml pokračuje ve snaze motivovat ruské občany ke službě v armádě.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 8. února 2025 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW