Návrh: Zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice je pro uprchlíky s příjmem nad 440.000 ročně
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří by se chtěli v České republice usadit, by si mohli letos změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v České republice žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého. Za každou další společně registrovanou osobu by se částka zvedla o 110.000 korun. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. S ním by si uprchlíci pak po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu. Připomínky mohou resorty i další instituce posílat do 18. února. Pak návrh projedná vláda.
úterý 11.02.2025, 17:05
Živý řetěz v Praze u příležitosti Dne jednoty Ukrajiny v lednu loňského roku (ilustrační snímek).
"Zvláštní dlouhodobý pobyt je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou už natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status," uvedli autoři návrhu.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. K nedělní půlnoci mělo v České republice dočasnou ochranu podle údajů ministerstva vnitra 396.700 uprchlíků. Z nich je 96.700 dětí a 17.600 lidí nad 65 let. V aktivním věku je 171.000 žen a 111.400 mužů.
Zvláštní dlouhodobý pobyt umožňuje novela zákona lex Ukrajina. Nařízení k registraci připravilo ministerstvo vnitra. V podkladech k předpisu uvedlo, že si řada příchozích našla bydlení, zajistila práci, vyřídila uznání diplomů a kvalifikace a naučila se česky. O to, aby se v České republice mohli usadit, žádají zaměstnavatelé, nevládní organizace i akademické instituce. Podle podkladů by si tak dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt mohlo změnit asi 15 až 20 procent ekonomicky aktivních uprchlíků. Dál by měli přístup na trh práce bez omezení. Po pěti letech by pak mohli žádat o trvalý pobyt.
Podmínkou pro zvláštní dlouhodobý pobyt je bezúhonnost. Uprchlík by musel být v České republice nejméně od konce března 2023. Od loňského července by nesměl pobírat humanitární dávku. V České republice by musel mít zaměstnání či podnikat a platit daně a odvody, na zdravotním pojištění by nesměl mít nedoplatky. Minimálně by musel mít příjem 440.000 korun hrubého za rok. Za každou další společně registrovanou osobu by se částka navýšila o 110.000 korun. Děti by musely chodit v České republice do školy.
Dospělý by měl mít průměrný měsíční hrubý příjem 36.667 korun. Rodič s dítětem by potřeboval na rok aspoň 550.000 korun hrubého, v průměru na měsíc nejméně 45.833 korun. Pro samoživitele se dvěma dětmi by to bylo 660.000 korun hrubého ročně, v průměru 55.000 korun měsíčně. Čtyři osoby v domácnosti si musí zajistit na rok minimálně 770.000 korun, na měsíc v průměru aspoň 64.167 korun hrubého. Hranice příjmu se podle podkladů propočítala tak, aby rodiny nežádaly o dávky a aby množství žadatelů úřady zvládly.
Zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt by uprchlíci mohli projevit v dubnu, registrovali by se pak od září do konce roku. Splnění podmínek by nemuseli prokazovat. Úřady si údaje zjistí z informačních systémů.
● Prezident Pavel podepsal novelu o prodloužení ochrany uprchlíků z Ukrajiny (06.02.2025)
● Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav takzvaného lex Ukrajina (22.01.2025)
● Poslanecká sněmovna schválila lex Ukrajina, který prodlužuje ochranu uprchlíků před ruskou agresí (18.12.2024)
● České ministerstvo vnitra s příchodem zimy neeviduje vyšší počet uprchlíků z Ukrajiny (15.12.2024)
● Poslanecká sněmovna opět nedokončila schvalování novely lex Ukrajina (06.12.2024)
● Poslanecká sněmovna kvůli sporům o úpravy nedokončila schvalování novely lex Ukrajina (20.11.2024)
● Sněmovna asi uzákoní možnost dlouhodobého pobytu v České republice pro uprchlíky z Ukrajiny (22.10.2024)
● Průzkum: Dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v České republice (27.09.2024)
● BIS: Příchod ukrajinských uprchlíků nezpůsobil v České republice nárůst kriminality (12.09.2024)
● Česká Poslanecká sněmovna podpořila možnost dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny (25.06.2024)
● Průzkum: Dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v České republice práci (08.04.2024)
● Česká republika poskytla válečným uprchlíkům humanitární dávky za 16,33 miliardy korun (18.02.2024)
Zdroj: ČTK
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. K nedělní půlnoci mělo v České republice dočasnou ochranu podle údajů ministerstva vnitra 396.700 uprchlíků. Z nich je 96.700 dětí a 17.600 lidí nad 65 let. V aktivním věku je 171.000 žen a 111.400 mužů.
Zvláštní dlouhodobý pobyt umožňuje novela zákona lex Ukrajina. Nařízení k registraci připravilo ministerstvo vnitra. V podkladech k předpisu uvedlo, že si řada příchozích našla bydlení, zajistila práci, vyřídila uznání diplomů a kvalifikace a naučila se česky. O to, aby se v České republice mohli usadit, žádají zaměstnavatelé, nevládní organizace i akademické instituce. Podle podkladů by si tak dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt mohlo změnit asi 15 až 20 procent ekonomicky aktivních uprchlíků. Dál by měli přístup na trh práce bez omezení. Po pěti letech by pak mohli žádat o trvalý pobyt.
Podmínkou pro zvláštní dlouhodobý pobyt je bezúhonnost. Uprchlík by musel být v České republice nejméně od konce března 2023. Od loňského července by nesměl pobírat humanitární dávku. V České republice by musel mít zaměstnání či podnikat a platit daně a odvody, na zdravotním pojištění by nesměl mít nedoplatky. Minimálně by musel mít příjem 440.000 korun hrubého za rok. Za každou další společně registrovanou osobu by se částka navýšila o 110.000 korun. Děti by musely chodit v České republice do školy.
Dospělý by měl mít průměrný měsíční hrubý příjem 36.667 korun. Rodič s dítětem by potřeboval na rok aspoň 550.000 korun hrubého, v průměru na měsíc nejméně 45.833 korun. Pro samoživitele se dvěma dětmi by to bylo 660.000 korun hrubého ročně, v průměru 55.000 korun měsíčně. Čtyři osoby v domácnosti si musí zajistit na rok minimálně 770.000 korun, na měsíc v průměru aspoň 64.167 korun hrubého. Hranice příjmu se podle podkladů propočítala tak, aby rodiny nežádaly o dávky a aby množství žadatelů úřady zvládly.
Zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt by uprchlíci mohli projevit v dubnu, registrovali by se pak od září do konce roku. Splnění podmínek by nemuseli prokazovat. Úřady si údaje zjistí z informačních systémů.
● Prezident Pavel podepsal novelu o prodloužení ochrany uprchlíků z Ukrajiny (06.02.2025)
● Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav takzvaného lex Ukrajina (22.01.2025)
● Poslanecká sněmovna schválila lex Ukrajina, který prodlužuje ochranu uprchlíků před ruskou agresí (18.12.2024)
● České ministerstvo vnitra s příchodem zimy neeviduje vyšší počet uprchlíků z Ukrajiny (15.12.2024)
● Poslanecká sněmovna opět nedokončila schvalování novely lex Ukrajina (06.12.2024)
● Poslanecká sněmovna kvůli sporům o úpravy nedokončila schvalování novely lex Ukrajina (20.11.2024)
● Sněmovna asi uzákoní možnost dlouhodobého pobytu v České republice pro uprchlíky z Ukrajiny (22.10.2024)
● Průzkum: Dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v České republice (27.09.2024)
● BIS: Příchod ukrajinských uprchlíků nezpůsobil v České republice nárůst kriminality (12.09.2024)
● Česká Poslanecká sněmovna podpořila možnost dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny (25.06.2024)
● Průzkum: Dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v České republice práci (08.04.2024)
● Česká republika poskytla válečným uprchlíkům humanitární dávky za 16,33 miliardy korun (18.02.2024)
Zdroj: ČTK