Ukrajina musí být součástí rozhovorů o své budoucnosti, řekl šéf NATO Rutte

Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Šéf NATO to řekl novinářům před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Reagoval tak na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V této souvislosti zdůraznil, že Trump mluvil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle amerického ministra obrany Petea Hegsetha není telefonát Trumpa s Putinem zradou Ukrajiny. Rovněž zmínil, že Trump mluvil s oběma stranami a jeho cílem je zajistit mír. Německo lituje toho, že Spojené státy Rusku nabízejí ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Řekl to německý ministr obrany Boris Pistorius.

čtvrtek 13.02.2025, 08:38 - aktualizováno ve 12:53

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte při úvodním prohlášení před zahájením schůzky ministrů obrany zemí NATO v Bruselu.

"Všichni chceme mír na Ukrajině a chceme, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, než rozhovory začnou," prohlásil Rutte. "Je ale zásadní, aby mír, který vzejde z rozhovorů, byl trvalý, to znamená, aby už Putin nemohl zabrat další území," uvedl šéf NATO. Dodal, že stejně se během středečního jednání vyjádřil i nový americký ministr obrany.

Hegseth při svém dnešním příchodu na jednání zdůraznil, že šéf Bílého domu ve středu mluvil s oběma stranami, tedy s ruským prezidentem i s jeho ukrajinským protějškem, a jeho cílem je "zastavit zabíjení a zajistit mír". Trump je podle něj "nejlepší vyjednavač na této planetě".

"Chceme zajistit, aby bylo NATO silné a robustní, aby odvrátilo jakoukoli budoucí agresi," prohlásil rovněž americký ministr v sídle aliance. V této souvislosti je potřeba navýšit výdaje na obranu i navýšit výrobu v obranném průmyslu. Je odpovědností Evropy zastavit ruskou "válečnou mašinerii", dodal Hegseth.

Hlavním tématem dnešního jednání je příprava na summit NATO, který se bude konat na konci června v Haagu. Ministři budou rovněž diskutovat právě o navýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česká republika tento cíl splnila v loňském roce. Podle Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a ministr Hegseth uvedl, že s tím souhlasí. "Dvě procenta nejsou dostatečná, zlomových je pět procent," prohlásil dnes americký ministr.

V současné době je v tomto ohledu lídrem Polsko, které do obrany loni investovalo více než čtyři procenta HDP a letos by měly tyto výdaje činit 4,7 procenta.

Podle šéfa NATO je "rozumné a spravedlivé", že USA chtějí po spojencích z Evropy, aby toho dělali více. "Jestliže výdaje na obranu nenavýšíme, nebude se moci do pěti let bránit," uvedl Rutte. V této souvislosti zmínil i posílení výroby v obranném průmyslu. "Rusko vyprodukuje za tři měsíce tolik munice, kolik celá aliance za rok, musíme to změnit," prohlásil šéf aliance.

"Slyšeli jsme jasný vzkaz od Spojených států o navýšení výdajů na obranu. Pracujeme na tom a budeme i v budoucnu," uvedl britský ministr obrany John Healey. Británie bude podle něj hrát i nadále vůdčí roli v podpoře Ukrajiny. "Chceme trvalý mír a zdůrazňujeme, že nemohou být žádná vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny. Ukrajinci bojují statečně a je na nás ministrech NATO, abychom jim zajistili co nejsilnější pozici," dodal.

Americký ministr obrany ve středu uvedl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci, dodal. "Nemyslím si, že členství Ukrajiny v NATO by bylo úplně smeteno ze stolu," uvedl švédský ministr obrany Pål Jonson. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v NATO a země se může stát členem aliance, jestliže splní veškeré podmínky.

Podle litevské ministryně obrany Dovilė Šakalienėové je důležité, aby Evropa a Spojené státy zůstaly spojenci. "Čína a Rusko koordinují své akce, my musíme také," uvedla. V souvislosti s budoucími vyjednáváními o Ukrajině zdůraznila, že je "na Evropě, jestli zůstane upozaděna, nebo jestli bude slyšet a bojovat za Ukrajinu". "Je to boj i za naši budoucnost," dodala Šakalienėová.

Její estonský kolega Hanno Pevkur rovněž podpořil Rutteho výzvy ke zvýšení výdajů na obranu. "Když chceme navýšit naši připravenost, musíme investovat více," uvedl. Zdůraznil, že je potřeba, aby spojenci stáli při sobě. "Jsme rodina. Jak už to kdysi zmínil i Alexandre Dumas, jeden za všechny, všichni za jednoho," dodal Pevkur. Pokud jde o vyjednávání o míru na Ukrajině, Evropa musí být jejich součástí, "jinak tento mír nebude trvalý". "Musí to být ale ukrajinský prezident, kdo řekne, kdy mají vyjednávání začít," doplnil estonský ministr.

Ministr Pistorius kritizoval předem nabízené ústupky Rusku před mírovými rozhovory

Německo lituje toho, že Spojené státy Rusku nabízejí ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Řekl to před dnešním jednáním Severoatlantické rady NATO v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius. Také případné budoucí členství Ukrajiny v NATO by podle něj nemělo být předem smeteno z jednacího stolu.

Německý ministr obrany Boris Pistorius při úvodním prohlášení před zahájením ministerské schůzky členských zemí NATO v Bruselu.

Hegseth ve středu řekl, že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a že v rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v NATO. Chtěl by ale místo toho přítomnost zahraničních jednotek na Ukrajině jako bezpečnostní záruku. Německý ministr obrany dnes poznamenal, že je příliš brzy na spekulace o možném nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině.

Pistorius dnes podle agentury Reuters také řekl, že by bylo naivní si myslet, že hrozba, kterou představuje Rusko, poleví po uzavření jakékoli dohody o míru na Ukrajině. Mírová dohoda neodstraní provokace ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, domnívá se německý politik.

VIDEO: Německý ministr obrany Boris Pistorius lituje, že americký prezident Donald Trump nabízí ústupky Putinovi ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině

K jednáním o míru na Ukrajině se vyjádřil také německý kancléř Olaf Scholz. V rozhovoru s bruselským serverem Politico zdůraznil, že mír na Ukrajině nesmí být vnucený. Jakékoli řešení konfliktu přitom musí zahrnovat Spojené státy. "Je mi velmi jasné, že nesmí nastat řešení, které nezahrnuje také Spojené státy," řekl Scholz. "Dalším úkolem je zajistit, aby nebyl nastolen vnucený mír," dodal kancléř.

Ministryně Baerbocková: Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině

Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině, je přesvědčena německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Řekla to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk, v němž také uvedla, že nebyla dopředu informována o telefonátu Trumpa s Putinem.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

"Není možné mít rozhovory bez Ukrajiny...jde o evropský mír, proto se toho musíme účastnit," poznamenala šéfka německé diplomacie. "Musí to být mír, který chrání suverenitu Ukrajiny a především zajistí, že už se nikdy nebude opakovat taková brutální útočná válka na evropském kontinentu," uvedla. Dodala, že není možné, aby přerušení bojů bylo pro Rusko jen příležitostí připravit se na ofenzivu proti dalším evropským zemím.

Trump s Putinem telefonoval ve středu, oba politici se přitom dohodli, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl podle dostupných informací o telefonátu informován až posléze; stejně tak Baerbocková.

"To je způsob, jakým Trumpova administrativa funguje," poznamenala k tomu. "Není to způsob, jakým jiní dělají zahraničí politiku, ale je to teď realita," míní. Zdůraznila, že i proto je nutné stále udržovat dialog se všemi aktéry.

Ministr Lipavský: Válka se odehrává v Evropě, při vyjednávání o míru Evropa nemůže být pouhým divákem

"Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem," uvedl Lipavský. Evropa se podle něj musí umět postarat o svou bezpečnost. "Samozřejmě v rámci transatlantické spolupráce se Spojenými státy," dodal.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Je v zájmu Evropy, aby seděla za jednacím stolem, míní předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Trump podle něj telefonátem hodil Putinovi záchranné lano a pomohl mu z izolace. V Evropě podle Fischera bojuje Rusko a s tím také Írán, Čína nebo Severní Korea. "Je v zájmu USA, aby tato aliance nevítězila a agresor nedostal odměnu. Bylo by otázkou času, kdy a kde Rusko zaútočí znovu," dodal.

Také podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) je zásadní, aby součástí hledání řešení bylo zachování Ukrajiny v uznaných hranicích. "A je nezbytné, aby aktéry jednání byla především samotná Ukrajina a k jednání byly přizvány i evropské země," uvedla.

Europoslanec a stínový ministr zahraničí ANO Jaroslav Bžoch bere schůzku Trumpa s Putinem na neutrální půdě jako začátek a nasměrování k dalším a širším jednání. "Rozhodně by další jednání měla probíhat za účasti Ukrajiny a dalších zemí, které by mohly v budoucnu dávat bezpečnostní záruky," napsal.

Naopak poslanec Radovan Vích (SPD) soudí, že Evropská unie bude při mírových jednáních pouze v roli pozorovatele. "Svědčí to o její slabé roli v rámci globálních hráčů. Z postkonfliktní situace budou nejvíce profitovat jednotlivé státy, například Francie a Německo, a nikoliv EU," uvedl.

Evropské deníky píší po telefonátu Trumpa s Putinem i o zradě EU

O zradě Evropské unie, hluboké propasti v koalici podporující Ukrajinu, ale také o tom, že by Evropa neměla být překvapena, píší v komentářích evropské deníky po středečním telefonátu Trumpa s Putinem, v němž se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.

Obchodník se základními morálními hodnotami v úřadu amerického prezidenta Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě oznamuje, že se s válečným zločincem, vrahem a teroristou Vladimirem Putinem, takto prezidentem Ruské federace, setká nejspíše v Saúdské Arábii.