Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1085. den (12.02.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

čtvrtek 13.02.2025, 00:00

Americký prezident Donald Trump 12. února vedl dvoustranné telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump 12. února sdělil, že s Putinem mluvil o válce na Ukrajině a že se s ním dohodl, že jejich administrativy "okamžitě" zahájí jednání.[1] Trump dodal, že po telefonátu s Putinem plánuje "o hovoru informovat [Zelenského]". V oficiální kremelské svodce o tomto hovoru se tvrdí, že Putin zdůraznil potřebu "odstranit základní příčiny" války a že Putin "souhlasil" s Trumpem, že "dlouhodobého urovnání by mohlo být dosaženo mírovým jednáním."[2] Ruští představitelé výslovně definovali "základní příčiny" války jako údajné porušení závazků NATO neexpandovat na východ v oblastech poblíž ruských hranic, což naznačuje, že Kreml je i nadále odhodlán vnutit Spojeným státům a Evropě svou vůli a bezpečnostní zájmy a nehodlá z tohoto požadavku ustoupit.[3] Trump potvrdil svůj telefonát se Zelenským a uvedl, že spolu mluvili o válce a nadcházejícím pátečním setkání Zelenského s viceprezidentem USA J. D. Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem na Mnichovské bezpečnostní konferenci.[4] Zelenskyj uvedl, že s Trumpem diskutovali o možnostech dosažení míru, připravenosti ke spolupráci a technologických schopnostech Ukrajiny - včetně bezpilotních letounů.[5] Zelenskyj uvedl, že Trump se s ním podělil o podrobnosti svého rozhovoru s Putinem a že se s Trumpem dohodli na naplánování budoucích bilaterálních schůzek.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv výslovně odmítli návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnit během budoucích mírových jednání okupované ukrajinské území za území držené ukrajinskými silami v Kurské oblasti.[6] Medveděv vzájemnou výměnu ruského a ukrajinského území označil za "nesmysl", a Peskov uvedl, že Rusko "nikdy nebude diskutovat" o výměně svého území. Medveděvova a Peskovova prohlášení podporují dřívější soud ISW, že ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem na tom, aby během budoucích mírových jednání přistoupil na jakékoli kompromisy, a bude souhlasit pouze s takovou mírovou dohodou, která splní všechny jeho maximalistické požadavky vůči Ukrajině.[7]

Dánská obranná zpravodajská služba (DDIS) vyhodnotila, že Rusko může být v příštích pěti letech schopno zahájit válku v plném rozsahu proti NATO, což je v souladu s hodnocením ISW o ruských snahách restrukturalizovat a připravit svou armádu a společnost na budoucí konflikt s NATO ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. DDIS 11. února zveřejnila odtajněnou zpravodajskou analýzu, která podrobně popisuje rostoucí ruskou hrozbu pro Dánsko a členy NATO.[8] V analýze se uvádí, že Rusko restrukturalizuje svou armádu, aby mohlo jako rovný s rovným bojovat proti NATO, k čemuž mu pomáhá finanční a materiální podpora Čínské lidové republiky (ČLR), Severní Koreje a Íránu. Ochota Ruska riskovat válku s NATO se podle této analýzy může zvýšit, pokud evropské země nebudou v reakci na ruské úsilí o budování vojenských kapacit současně budovat své vlastní kapacity. Britský Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) 12. února konstatoval, že Evropa v roce 2024 vydala na obranu 457 miliard dolarů, zatímco samotné Rusko v loňském roce vydalo na obranu 462 miliard dolarů.[9] Analýza DDIS dále uvádí, že Rusko se zatím nerozhodlo zahájit proti NATO válku v plném rozsahu, ale že rozšiřuje své vojenské kapacity, aby si tuto možnost zachovalo.[10] Rusko se v současné době vyhýbá akcím, které by mohly spustit článek 5 Severoatlantické aliance - závazek k vzájemné sebeobraně -, ale mohlo by více riskovat, pokud bude pociťovat změnu rovnováhy sil ve svůj prospěch. V dokumentu DDIS stojí, že pokud bude Rusko považovat NATO za vojensky nebo politicky oslabenou alianci, mohlo by být ochotnější zaútočit na některého z jejích evropských členů, zejména pokud bude Rusko mít pochybnosti o vojenské podpoře Evropy ze strany Spojených států. Analýza výslovně varuje, že zastavení nebo zmrazení války na Ukrajině za podmínek výhodných pro Rusko uvolní značné ruské vojenské zdroje pro jejich zapojení do dalšího budoucího konvenčního konfliktu, což odpovídá dlouhodobému hodnocení ISW. Analytické hodnocení DDIS nastiňuje časový plán rostoucí vojenské hrozby ze strany Ruska v případě ukončení bojů na Ukrajině: Rusko by mohlo do šesti měsíců vést lokální válku proti jinému sousednímu státu než Ukrajině, do dvou let by mohlo reálně ohrozit země NATO v Pobaltí a do pěti let by mohlo být připraveno na rozsáhlou válku v Evropě za předpokladu, že NATO nebude zbrojit stejným tempem jako Rusko. ISW už dříve usoudil, že ruské úsilí o restrukturalizaci ruské armády, oživení moskevského a leningradského vojenského okruhu a vytvoření dlouhodobých mechanismů k militarizaci a radikalizaci ruské společnosti proti západním ideálům a hodnotám naznačuje, že se Rusko připravuje na budoucí konflikt s NATO.[11]

Ruské síly v noci z 11. na 12. února provedly raketový a dronový úder zaměřený především na hlavní město Kyjev a Kryvyj Rih v Dnipropetrovské oblasti. Ukrajinské letectvo oznámilo, že ruské síly vypálily sedm balistických střel Iskander-M z Brjanské oblasti a okupovaného Krymu a 123 dronů Šáhid a dronových návnad z Millerova v Rostovské oblasti, z Primorsko-Achtarsku v Krasnodarském kraji a z Orjolské, Brjanské a Kurské oblasti.[12] Podle ukrajinského letectva ukrajinské síly sestřelily šest raket a 71 bezpilotních letounů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Čerkaskou, Černihivskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Dnipropetrovskou, Chersonskou a Mykolajivskou oblastí a že 71 klamných dronů se "ztratilo", pravděpodobně v důsledku rušení ukrajinskými prostředky elektronického boje (EW). Ukrajinští představitelé 12. února oznámili, že ruské rakety poškodily budovy v Obolonském, Svjatošynském, Darnyckém a Holosijivském rajonu Kyjeva a v Boryspilu v Kyjevské oblasti a připravily o život pět lidí.[13] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 12. února oznámil, že ruské balistické střely a bezpilotní letouny v Kyjevě poškodily civilní infrastrukturu a zabily nejméně jednoho člověka.[14] Jižní operační velitelství ukrajinské armády 12. února sdělilo, že ruská raketa zasáhla centrální část města Kryvyj Rih a poškodila civilní infrastrukturu.[15] Mluvčí ukrajinského letectva plukovník Jurij Ihnat 12. února zdůraznil, že Ukrajina potřebuje proti balistickým raketám protivzdušné obrany Patriot dodané USA.[16]

Ukrajinské ministerstvo obrany (MO) nedávno zahájilo dobrovolný náborový program "Smlouva 18-24", jehož cílem je posílit armádu Ukrajinci ve věku 18 až 24 let.[17] Ukrajinské MO tento program oficiálně spustilo 11. února a uvedlo, že nabízí mladým lidem ve věku 18 až 24 let možnost vstoupit do armády na základě jednoroční smlouvy a možnost buď po roce podpsat nový kontrakt, nebo se vrátit do civilního života. Ukrajinské MO bude dobrovolníkům vyplácet 200.000 hřiven (115.000 korun) při podpisu jednoleté smlouvy a dalších 800.000 hřiven (460.000 korun) v průběhu služby k měsíčnímu platu 120.000 hřiven (69.000 korun). Dobrovolníci před vysláním do první linie absolvují tříměsíční výcvik. Ukrajinská vláda bude dobrovolníkům v budoucnu dotovat hypotéky, vzdělání a lékařskou péči a po roce služby jim umožní vycestovat do zahraničí. Program dobrovolníky rovněž osvobozuje od mobilizace po dobu 12 měsíců po skončení jejich roční smlouvy. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov prohlásil, že program "Smlouva 18-24" je součástí pokračujícího úsilí Ukrajiny o vytvoření profesionální armády. Mluvčí ukrajinského MO Dmytro Lazutkin uvedl, že MO vyplatí jeden milion hřiven (570.000 korun) všem ukrajinským vojákům, kteří byli v době podpisu smlouvy o dobrovolné vojenské službě mladší 25 let.[18]

Ruský prezident Vladimir Putin se 12. února poprvé od pádu Ruskem podporovaného bývalého syrského prezidenta Bašára Asada oficiálně setkal s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Putin ho ujistil o tom, že Rusko podporuje jednotu a územní celistvost Sýrie a zdůraznil potřebu dialogu mezi politickými a etnicko-náboženskými skupinami v Sýrii. Přislíbil také pokračování ruské sociálně-hospodářské pomoci a hospodářské spolupráce se Sýrií. Putin a Šara diskutovali o nedávných jednáních mezi prozatímní syrskou vládou a ruskou delegací, která 28. ledna navštívila Damašek.[19] Této delegaci se však nepodařilo dosáhnout dohody se syrskou vládou o dalším využívání letecké základny Hmímím a přístavu Tartús ruskou armádou.[20] Rusko pravděpodobně pokračuje v jednání s prozatímní syrskou vládou ve snaze zajistit si přítomnost na těchto základnách.

Arménské Národní shromáždění 12. února schválilo v prvním čtení návrh zákona o zahájení procesu přistoupení Arménie k Evropské unii (EU).[21] Několik arménských občanských organizací iniciovalo návrh zákona prostřednictvím petice, která získala dostatečnou podporu (nejméně 50.000 podpisů) pro projednání v parlamentu.[22] Zákon vyzývá arménské úřady, aby zahájily přístupové rozhovory s EU v souladu s vůlí arménského lidu.[23] Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uznal "svrchované právo" Arménie usilovat o členství v EU, ale vyzval Armény, aby zvážili, zda EU tento cíl sdílí.[24] Peskov rovněž zdůraznil "výhody", které Arménie získává jako člen Ruskem vedené Euroasijské hospodářské unie (EAEU).[25] Ruští představitelé a komentátoři v informačním prostoru předtím tvrdili, že krok Arménie směrem k členství v EU signalizuje její vystoupení z EAEU.[26] Arménie nadále posiluje své vazby s EU a širším Západem v době, kdy eskaluje napětí ve vztazích s Ruskem a kdy panují obavy, že Rusko je pro Arménii nespolehlivým bezpečnostním partnerem.

Klíčové poznatky:

* Americký prezident Donald Trump 12. února vedl dvoustranné telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

* Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv výslovně odmítli návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnit během budoucích mírových jednání okupované ukrajinské území za území držené ukrajinskými silami v Kurské oblasti.

* Dánská obranná zpravodajská služba (DDIS) vyhodnotila, že Rusko může být v příštích pěti letech schopno zahájit válku v plném rozsahu proti NATO, což je v souladu s hodnocením ISW o ruských snahách restrukturalizovat a připravit svou armádu a společnost na budoucí konflikt s NATO ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

* Ukrajinské ministerstvo obrany (MO) nedávno zahájilo dobrovolný náborový program "Smlouva 18-24", jehož cílem je posílit armádu Ukrajinci ve věku 18 až 24 let.

* Ruský prezident Vladimir Putin se 12. února poprvé od pádu Ruskem podporovaného bývalého syrského prezidenta Bašára Asada oficiálně setkal s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou.

* Arménské Národní shromáždění 12. února schválilo v prvním čtení návrh zákona o zahájení procesu přistoupení Arménie k Evropské unii (EU).

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Torecka, zatímco ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Borové, Siverska, Torecka, Pokrovska a Kurachova.

* Je možné, že výroba dronů Šáhid v Rusku se snižuje.