Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1087. den (14.02.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

sobota 15.02.2025, 00:15

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký viceprezident J. D. Vance se 14. února setkali na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. Vance na tiskové konferenci po setkání prohlásil, že Spojené státy jsou i nadále odhodlány ukončit válku a dosáhnout na Ukrajině "udržitelného, trvalého míru", nikoliv "takového míru, kvůli kterému se východní Evropa za pár let znovu ocitne ve válečném konfliktu."[1] Vance upozornil na důležitost dialogu mezi Spojenými státy, Ruskem a Ukrajinou a odmítl spekulovat o možných podmínkách budoucí mírové dohody, aby si delegace "zachovaly možnost jednat podle vlastního uvážení". Vance i Zelenskyj konstatovali, že jejich rozhovor byl produktivní, a Zelenskyj poděkoval Spojeným státům za pokračující vojenskou podporu[2]. Zelenskyj dále uvedl, že Spojené státy a Ukrajina připravují plán, jak zastavit agresi ruského prezidenta Vladimira Putina a ukončit válku spravedlivým a trvalým mírem, který Ukrajině poskytne hmatatelné bezpečnostní záruky. Americký prezident Donald Trump 14. února novinářům řekl, že Ukrajina bude mít při budoucích mírových jednáních s Ruskem o ukončení války místo u stolu.[3]

Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak se v Mnichově setkal se zmocněncem amerického prezidenta pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem a jednal s ním o pokračujícím úsilí o dosažení trvalého míru na Ukrajině.[4] Zelenskyj se rovněž setkal s delegací amerických republikánských a demokratických senátorů, s nimiž jednal o pokračující vojenské podpoře Ukrajiny ze strany USA, hospodářské spolupráci a budoucím společném rozvoji těžby kriticky důležitých nerostných surovin a kovů vzácných zemin na Ukrajině.[5] Německý ministr obrany Boris Pistorius, náměstek britského ministra obrany Luke Polland, polský premiér Donald Tusk a další evropští představitelé zopakovali, že Evropa v době probíhajících diskusí o budoucích mírových jednáních s Ruskem podporuje ukrajinskou svrchovanost a územní celistvost.[6]

Kreml údajně nařídil ruským médiím blízkým vládě, aby po telefonátu mezi Trumpem a Putinem z 12. února omezila informování o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a vykreslila ruského prezidenta Vladimira Putina jako silného a rozhodného vůdce. Ruský opoziční zpravodajský server Meduza 14. února uvedl, že Kreml nařídil ruským státním a provládním médiím, aby telefonát Trumpa a Putina z 12. února vykreslovala jako Putinovu "iniciativu a vítězství" a aby ve zpravodajství o tomto hovoru a dalších událostech méně často používala Trumpovo jméno.[7] Meduza uvedla, že Kreml se obává, že by ruská veřejnost mohla Trumpa vnímat jako "aktivnějšího a rozhodnějšího" vůdce než Putina, a chce, aby ruská média zdůrazňovala, že výsledek jednání mezi ním a Trumpem je pouze Putinova zásluha. Nejmenovaný politický stratég ruské prezidentské administrativy Meduze řekl, že Kreml nechce, aby ruská veřejnost vnímala Trumpa jako "silného vůdce schopného změnit situaci" a Putina jako vůdce, který je ve srovnání s Trumpem pasivní nebo slabý. Tento politický stratég dodal, že Kreml rovněž instruoval ruská média, aby řídila očekávání veřejnosti ohledně vyjednávání a nevytvářela "falešná, příliš optimistická očekávání". Ruský informační prostor dříve vykresloval Trumpa jako pragmatického vůdce, s nímž by Rusko mohlo spolupracovat, ale Kreml se možná snaží dosáhnout negativnějšího vnímání Trumpa ruskou veřejností, aby zdůraznil Putinovu sílu a agilnost v souvislosti se zprávami o možných budoucích mírových rozhovorech a dvoustranných jednáních.

Ruští představitelé a aktéři v informačním prostoru od telefonátu Trumpa a Putina z 12. února nijak výrazně nezesílili ruskou informační operaci, jejímž cílem je vykreslit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako nelegitimního vůdce Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin tuto informační operaci zintenzivnil v lednu 2024 a naposledy zpochybnil legitimitu Zelenského během televizního rozhovoru 28. ledna, přičemž další ruští představitelé tuto informační operaci zesilovali už od 10. února.[8] Zůstává však nejasné, jak dlouho hodlají být ruští představitelé a aktéři v informačním prostoru v zesilování této informační operace zdrženlivější. Kdyby Putin a další ruští představitelé uznali legitimitu Zelenského jako ukrajinského prezidenta poté, co od roku 2014 opakovaně zpochybňovali legitimitu všech ukrajinských představitelů, byl by to významný ústupek.

Ochrannou konstrukci černobylské jaderné elektrárny (JE) 14. února zasáhl ruský dron typu Šáhid. Geolokalizované záběry zveřejněné 14. února ukazují, že dron zasáhl nový bezpečný kryt (NBK), který byl postaven v roce 2016, aby uzavřel dočasnou konstrukci původního sarkofágu černobylského reaktoru č. 4, který explodoval v dubnu 1986.[9] Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko oznámil, že záchranné služby uhasily prvotní požáry způsobené zásahem dronu a začaly rozebírat části NBK, aby identifikovaly a dohasily zbývající doutnající ohniska.[10] Snímky zveřejněné 14. února ukazují povrchovou díru v první vrstvě NBK.[11] Ukrajinští činitelé a představitelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) oznámili, že nedošlo k úplnému proražení NBK a že úroveň radiace uvnitř i vně NBK zůstává v normě.[12]

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil poškození NBK za "významné" a tvrdil, že dron letěl ve výšce pouhých 85 metrů, aby se vyhnul detekci ukrajinských radarů.[13] NBK má výšku zhruba 108 metrů.[14] Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) zveřejnila snímky z místa, na nichž jsou vidět trosky černého dronu s označením "Geraň-2", což je běžný ruský název pro íránský dron Šáhid-136, a poznamenala, že dron nesl "vysoce explozivní" bojovou hlavici.[15] Vedoucí ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi poručík Andrij Kovalenko poznamenal, že ruské síly záměrně létají s drony Šáhid nad Černobylskou JE, neustále experimentují s jejich letovými výškami a snaží se je dostat co nejníže, pravděpodobně aby se vyhnuly odhalení a sestřelení ukrajinskou protivzdušnou obranou.[16]

Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko vyzval MAAE, aby po úderu v Černobylu posílila mezinárodní opatření k zastavení ruských úderů na jaderná zařízení.[17] Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha se naléhavě sešel s generálním tajemníkem MAAE Rafaelem Marianem Grosim, aby jednali o důsledcích úderu v Černobylu.[18] Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by úder provedly ruské síly, a mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí (MZV) Marija Zacharovová naopak z útoku obvinila ukrajinské síly.[19] Kreml pravidelně provádí informační operace, jejichž cílem je vykreslit Ukrajinu jako hrozbu pro Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárny (ZJE), přičemž pokračující ruské vojenské operace ohrožující ukrajinské JE dokazují, že skutečným nebezpečím pro ukrajinské JE je Rusko.[20]

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko se možná chystá v roce 2026 zahájit zesílené útočné operace na severní Ukrajině nebo zaútočit na východní křídlo NATO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během Mnichovské bezpečnostní konference 14. února varoval, že Rusko připravuje 100.000 až 150.000 vojáků organizovaných do 15 divizí, aby "zhoršilo situaci ve směru na Bělorusko".[21] Zelenskyj naznačil, že Rusko může mít v úmyslu zaútočit na Ukrajinu, Polsko, případně na pobaltské země. Zůstává nejasné, zda má Zelenskyj na mysli ruské vojáky v aktivní službě, nebo ruské úsilí o nábor dalších vojáků, protože bývalý ruský ministr obrany a nynější tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu v březnu 2024 oznámil, že Rusko má v úmyslu v příštích letech vytvořit 14 nových vojenských divizí.[22]

Klíčové poznatky:

* Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký viceprezident J. D. Vance se 14. února setkali na okraj Mnichovské bezpečnostní konference.

* Kreml údajně nařídil ruským médiím blízkým vládě, aby po telefonátu mezi Trumpem a Putinem z 12. února omezila informování o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a vykreslila ruského prezidenta Vladimira Putina jako silného a rozhodného vůdce.

* Ruští představitelé a aktéři v informačním prostoru od telefonátu Trumpa a Putina z 12. února nijak výrazně nezesílili ruskou informační operaci, jejímž cílem je vykreslit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako nelegitimního vůdce Ukrajiny.

* Ochrannou konstrukci černobylské jaderné elektrárny (JE) 14. února zasáhl ruský dron typu Šáhid.

* Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko se možná chystá v roce 2026 zahájit zesílené útočné operace na severní Ukrajině nebo zaútočit na východní křídlo NATO.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Kurachova, zatímco ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a u Vovčanska, Lymanu, Kurachova a Pokrovska.

* Rusko údajně stále více tlačí na ruské mobilizované a odvedené vojáky, aby podepisovali smlouvy s ruským ministerstvem obrany (MO).