Premiér Fiala: Naše podpora Ukrajiny je správná a potřebná, bude pokračovat

Ruské síly zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z anektovaného poloostrova Krym 24. února 2022. Česká republika patří po celou dobu konfliktu mezi podporovatele Ukrajiny, Fiala byl v polovině března 2022 mezi prvními zahraničními státníky, kteří po začátku války navštívili Kyjev.

Fiala řekl, že Ukrajina tři roky čelí ruské agresi a snaží se dělat všechno pro to, aby ubránila svou zem a nezávislost. "Prezident [Volodymyr] Zelenskyj a ukrajinští občané brání svoji zemi před ruským diktátorem [Vladimirem] Putinem, ale současně platí, že Ukrajinci umírají i za bezpečnost celé Evropy," uvedl Fiala. I proto Česká repubika stojí po celou dobu po boku napadeného státu, dodal.

Za tři roky Česká republika poskytla Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, podílela se i na výcviku více než 7000 ukrajinských vojáků na území České republiky a Polska. Ukrajině také Česká republika zprostředkovává dělostřeleckou munici ze zemí mimo Evropské unie. "Pomáháme nejen naší muniční iniciativou, která má podporu velém světě. Ruská agresivní politika nesmí uspět a je i v našem zájmu, aby Ukrajina dokázala ruské agresi čelit," uvedl Fiala.

Podpora Ukrajiny je správná a potřebná a Česká republika v ní bude pokračovat, doplnil premiér. "Přejeme Ukrajině trvalý a spravedlivý mír a budeme podporovat všechny kroky, které k němu povedou," řekl Fiala.


Česká republika pokračuje v podpoře Ukrajiny, pomáhá různými způsoby, uvedl Rakušan

Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat i nadále. U příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Napadenou zemi Česká republika podle něj podporuje nejen diplomaticky, vojensky a humanitárně, ale například i prostřednictvím zdravotně-humanitárního programu ministerstva vnitra Medevac. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022.

V rámci programu Medevac podle Rakušana spolupracují čeští a ukrajinští lékaři. "Věnujeme se péči o raněné, pomáháme s léčbou posttraumatických stresových poruch nebo jsme podpořili humanitární práce na odstraňování min," uvedl dále ministr vnitra. Pokračuje podle něj i muniční iniciativa a Česká republika se také připravuje na pomoc Ukrajině po skončení války.

V první polovině letošního roku budou země Evropské unie řešit pokračování institutu dočasné ochrany, jenž lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zatím je v Evropské unii prodloužena do března 2026. Uprchlíci v České republice se mohou k prodloužení dočasné ochrany registrovat do 15. března.

Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá řekla, že případné ukončení dočasné ochrany je podmíněno rozhodnutím EU, které bude společně koordinovat v závislosti na ukončení války. "S nejvyšší pravděpodobností bude následovat přechodné období, v rámci kterého budou mít uprchlíci čas vyřešit svou budoucnost - možnost přechodu na jiný typ pobytového oprávnění či návrat domů," uvedla Malá.

Běženci, kteří by se chtěli v České republice usadit, by si mohli letos také změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v České republice žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem nejméně 440.000 korun hrubého, přičemž částka by se za každou další společně registrovanou osobu zvedla o 110.000 korun. Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty by ale tyto podmínky splnila malá skupina lidí.

K polovině února mělo v České republice podle Malé aktivní dočasnou ochranu 397.393 lidí, od začátku války Česká republika udělila více než 660.000 ochran. "Česká republika je zemí s třetím nejvyšším počtem držitelů dočasné ochrany a v přepočtu na obyvatele zůstává nejvíce zasaženým státem," uvedla mluvčí. Průměrný počet žádostí podle ní nyní týdně dosahuje přibližně 1500.

Malá doplnila, že podle evidence ministerstva práce v České republice legálně pracuje více než polovina ekonomicky aktivních uprchlíků, tedy asi 150.000. V roce 2023 se začal zvyšovat počet mužů v ekonomicky aktivním věku, nyní se ustálil zhruba na 39 procentech. Humanitární dávku podle mluvčí pobírá asi čtvrtina běženců, zejména jde o děti. "Státem hrazené ubytování v současnosti využívá pouze minimum osob, přibližně 600," dodala Malá.

● Návrh: Zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice je pro uprchlíky s příjmem nad 440.000 ročně (11.02.2025)
● Prezident Pavel podepsal novelu o prodloužení ochrany uprchlíků z Ukrajiny (06.02.2025)
● Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav takzvaného lex Ukrajina (22.01.2025)
● Poslanecká sněmovna schválila lex Ukrajina, který prodlužuje ochranu uprchlíků před ruskou agresí (18.12.2024)
● České ministerstvo vnitra s příchodem zimy neeviduje vyšší počet uprchlíků z Ukrajiny (15.12.2024)
● Poslanecká sněmovna opět nedokončila schvalování novely lex Ukrajina (06.12.2024)
● Poslanecká sněmovna kvůli sporům o úpravy nedokončila schvalování novely lex Ukrajina (20.11.2024)
● Sněmovna asi uzákoní možnost dlouhodobého pobytu v České republice pro uprchlíky z Ukrajiny (22.10.2024)
● Průzkum: Dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v České republice (27.09.2024)
● BIS: Příchod ukrajinských uprchlíků nezpůsobil v České republice nárůst kriminality (12.09.2024)
● Česká Poslanecká sněmovna podpořila možnost dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny (25.06.2024)
● Průzkum: Dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v České republice práci (08.04.2024)
● Česká republika poskytla válečným uprchlíkům humanitární dávky za 16,33 miliardy korun (18.02.2024)

Zdroj: ČTK