Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1096. den (23.02.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

pondělí 24.02.2025, 00:00

Zvláštní americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff 23. února označil za "vodítko" pro jednání mezi Ruskem a Ukrajinou istanbulské protokoly z počátku roku 2022. Dohoda založená na těchto protokolech by byla kapitulačním dokumentem.[1] Ruský prezident Vladimir Putin a další vysocí ruští představitelé istanbulská mírová jednání z roku 2022 opakovaně označovali za ideální rámec pro budoucí mírová jednání, která by ukončila Putinovu válku na Ukrajině, neboť takový rámec by donutil Západ ustoupit všem dlouhodobým ruským požadavkům.[2] Deníky Wall Street Journal (WSJ) a New York Times (NYT) v březnu, resp. v červnu 2024 uvedly, že oba získaly několik verzí návrhů smluv z ukrajinsko-ruských mírových jednání v Istanbulu z března a dubna 2022, z nichž vyplývá, že se obě strany původně dohodly, že Ukrajina se vzdá svých aspirací na členství v NATO a bude "trvale neutrálním státem, který nebude součástí žádného vojenského bloku".[3] Návrhy smluv údajně také zakazovaly Ukrajině dostávat jakékoli zbraně ze zahraničí nebo mít na svém území zahraniční vojáky. WSJ a NYT uvedly, že Rusko prosazovalo omezení ukrajinské armády na 85.000 vojáků, 342 tanků a 519 dělostřeleckých systémů. Rusko údajně také požadovalo, aby byl dolet ukrajinských raket omezen na 40 kilometrů, což je dolet, který by ruským silám umožnil rozmístit kriticky důležité systémy a materiál v blízkosti Ukrajiny bez obav z jejích úderů. V návrzích smluv byly údajně jako garanti smlouvy uvedeny Spojené státy, Velká Británie, Čínská lidová republika (ČLR), Francie a Rusko, přičemž Rusko údajně chtělo jako garanta zahrnout i Bělorusko. Garanti měli "vypovědět mezinárodní smlouvy a dohody neslučitelné s trvalou neutralitou [Ukrajiny]", včetně dohod o vojenské pomoci. V návrhu smluv nebylo uvedeno, zda by i jiné státy nepatřící mezi garanty musely vypovědět své dohody s Ukrajinou, ačkoli je to pravděpodobné vzhledem k tomu, že smlouva by Ukrajině zakazovala mít jakékoli zbraně dodávané ze zahraničí. Rusko na těchto podmínkách trvalo v prvním a druhém měsíci války, kdy ruská vojska postupovala na Kyjev a na celé severovýchodní, východní a jižní Ukrajině, a předtím, než ukrajinské síly provedly úspěšné protiofenzivy, které osvobodily značné části Charkovské a Chersonské oblasti.

Ukrajina pravděpodobně nepřijme žádnou mírovou dohodu založenou na istanbulských jednáních, protože takové podmínky by fakticky znamenaly úplnou kapitulaci Ukrajiny a prosazení dlouhodobých válečných cílů Ruska. Na istanbulských jednáních byly fakticky uznány dlouhodobé požadavky Ruska na "denacifikaci" Ukrajiny - svržení a nahrazení demokraticky zvolené ukrajinské vlády a nastolení proruského loutkového státu - a "demilitarizaci" Ukrajiny - omezení a zmenšení ukrajinské armády za hranici schopnosti bránit se proti budoucí ruské agresi.[4] Na istanbulských jednáních byly rovněž uznány požadavky Ruska, aby se Ukrajina vzdala svých aspirací na budoucí vstup do NATO nebo jiných bezpečnostních bloků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od istanbulských jednání s podporou Evropy a Spojených států v roce 2022 odstoupil a téměř jistě takové podmínky odmítne i v roce 2025.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nadále prokazuje své odhodlání zachovat na Ukrajině demokracii a dosáhnout spravedlivého řešení války. Zelenskyj 23. února během konference "Ukrajina. Rok 2025" v odpovědi na hypotetickou otázku o odstoupení z funkce prezidenta prohlásil, že je připraven odstoupit v případě nebo v zájmu usnadnění míru nebo okamžitého členství Ukrajiny v NATO.[5] Zelenskyj poznamenal, že je i nadále odhodlán uspořádat volby po skončení války a nemá zájem být u moci "deset let", a znovu připomněl, že Ukrajina nemůže uspořádat volby, dokud Rusko nepřestane útočit na Ukrajinu a dokud Ukrajina nezruší válečný stav.[6] Ukrajinská ústava zakazuje vládě v době válečného stavu pořádat volby nebo měnit ukrajinskou ústavu a ukrajinská vláda nemůže legálně zrušit válečný stav, dokud Rusko pokračuje v útocích na Ukrajinu.[7] Zelenskyj opakovaně prohlašoval, že Ukrajina je odhodlána v budoucnu uspořádat spravedlivé a demokratické volby.[8]

Zelenskyj na tiskové konferenci uvedl, že u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na 24. února 2025, navštíví Kyjev několik evropských představitelů a zopakoval, že evropské země by se měly zapojit do budoucích mírových jednání o válce na Ukrajině.[9] Zelenskyj poznamenal, že členství v NATO je jednou z nejlepších bezpečnostních záruk, které by Ukrajina mohla získat, a že Kyjev by za přijatelné bezpečnostní záruky v případě příměří s Ruskem považoval také členství v Evropské unii (EU), financování ukrajinské armády o síle 800.000 vojáků ze strany Západu a přítomnost západního mírového kontingentu na Ukrajině.[10]

Ukrajinští představitelé nadále zdůrazňují význam ukrajinského obranného průmyslu a úderných kapacit domácí výroby. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 23. února během konference "Ukrajina. Rok 2025" prohlásil, že Ukrajina v roce 2025 vyrobila 2,2 milionu FPV-dronů a více než 100.000 bezpilotních letounů s dlouhým doletem a že v roce 2025 hodlá výrobu dronů ještě zvýšit.[11] Zelenskyj dále uvedl, že Ukrajina v roce 2024 vyrobila 154 dělostřeleckých systémů a v roce 2025 hodlá zvýšit i jejich produkci, a poznamenal, že Ukrajina pracuje na vývoji obdoby systému protivzdušné obrany Patriot vyráběného v USA.[12] Zelenskyj uvedl, že v roce 2024 financovala Ukrajina 40 procent, evropské země 30 procent a Spojené státy dalších 30 procent ukrajinské domácí obranné výroby. Zelenskyj prohlásil, že v roce 2025 Ukrajina hodlá financovat 50 procent své domácí obranné výroby.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na zmíněném fóru uvedl, že Ukrajina se stala největším výrobcem taktických dronů a dronů dlouhého doletu na světě a že 96 procent dronů ukrajinské armády je zakoupeno nebo vyrobeno na Ukrajině.[13] Ukrajinský ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov oznámil, že Ukrajina hodlá v roce 2025 zprovoznit technologii, která umožní jednomu operátorovi ovládat více dronů v "roji".[14] Hlavní velitel ukrajinské armády generál Oleksandr Syrskyj uvedl, že ukrajinské síly bezpilotních systémů v roce 2024 provedly 130 operací na velké vzdálenosti a zasáhly 377 objektů v Rusku.[15] Syrskyj poznamenal, že Ukrajina nasadila na frontě více než 1,3 milionu dronů a pracuje na zvýšení výroby dronů na optickém vlákně. Podle Syrského ukrajinské bezpilotní letouny s dlouhým doletem mohou zasáhnout cíle v hloubce až 1700 kilometrů na ruském území.

Ruský prezident Vladimir Putin 23. února jmenoval generálního ředitele Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirilla Dmitrijeva svým zvláštním představitelem pro investice a hospodářskou spolupráci se zahraničím.[16] Dmitrijev byl členem ruské delegace, která se 17. února setkala s americkými představiteli v Saúdské Arábii, a jeden zdroj blízký Kremlu v článku zveřejněném 19. února pro ruský opoziční list Meduza uvedl, že jmenování Dmitrijeva do delegace bylo zřejmě do značné míry reakcí na požadavky USA, aby Rusko jmenovalo někoho, kdo "rozumí" Spojeným státům, pravděpodobně vzhledem k jeho zkušenostem získaným při pobytu v USA, studiu na Standfordově a Harvardově univerzitě a práci pro americké společnosti.[17]

V noci z 22. na 23. února, před třetím výročím ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na 24. února, podnikly ruské síly rekordní počet úderů bezpilotními letouny proti Ukrajině. Ukrajinské letectvo 23. února oznámilo, že ruské síly odpálily tři balistické střely Iskander-M/Severní Koreou dodané KN-23 z okupovaného Krymu a 267 šáhidů a dalších dronů ze směrů Orjol, Brjansk a Kursk; Šatalovo ve Smolenské oblasti; Millerovo v Rostovské oblasti; Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji a z okupovaného mysu Čauda na Krymu.[18] Ukrajinské letectvo oznámilo, že ukrajinské síly sestřelily 138 dronů Šáhid a dronových návnad nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kirovohradskou, Žytomirskou, Chmelnyckou, Rivnenskou, Mykolajivskou, Oděskou a Dnipropetrovskou oblastí a že 119 bezpilotních letounů se "ztratilo", pravděpodobně v důsledku působení prostředků ukrajinského elektronického boje (EW) a že tři bezpilotní letouny odletěly směrem k běloruskému vzdušnému prostoru. Ukrajinští představitelé oznámili, že drony poškodily infrastrukturu v Dnipropetrovské, Oděské, Poltavské, Kyjevské a Záporožské oblasti a že jedna raketa poškodila civilní infrastrukturu v Kryvém Rihu v Dnipropetrovské oblasti.[19] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 23. února prohlásil, že Rusko v noci z 22. na 23. února vypustilo proti Ukrajině dosud největší počet dronů Šáhid.[20]

Zdá se, že Rusko se při podpoře své války na Ukrajině stále více spoléhá na Írán a Severní Koreu. Írán do značné míry umožnil Rusku provádět série rozsáhlých nočních úderů bezpilotními letouny, neboť Rusku poskytl v Íránu navržené a vyrobené bezpilotní letouny Šáhid a pomohl Rusku zřídit vlastní výrobní závod na výrobu bezpilotních letounů Šáhid v Republice Tatarstán.[21] Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky HUR generálporučík Kyrylo Budanov 23. února na fóru "Ukrajina. Rok 2025" prohlásil, že polovina ruské munice pochází ze Severní Koreje a že Severní Korea zahájila rozsáhlé dodávky 170milimetrového samohybného dělostřeleckého systému a 240milimetrových salvových raketometů (MLRS).[22] Budanov poznamenal, že Severní Korea plánuje Rusku dodat 148 balistických raket, pravděpodobně v roce 2025.[23]

Ruské síly pokračují v popravách ukrajinských válečných zajatců, čímž jasně porušují mezinárodní právo. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec 23. února oznámil, že na záběrech kolujících na sociálních sítích je vidět, jak ruský voják popravuje ukrajinského válečného zajatce v blíže neurčené části Kurské oblasti.[24] ISW zaznamenal a popsal mnoho případů, kdy ruští vojáci na frontě na Ukrajině a v Kurské oblasti popravili ukrajinské válečné zajatce, a nadále soudí, že jde o systematické jevy v ruské armádě a že ruští velitelé se na těchto zvěrstvech buď sami podílejí, nebo je přímo umožňují provádět svým podřízeným.[25]

Klíčové poznatky:

* Zvláštní americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff 23. února označil za "vodítko" pro jednání mezi Ruskem a Ukrajinou istanbulské protokoly z počátku roku 2022. Dohoda založená na těchto protokolech by byla kapitulačním dokumentem.

* Ukrajina pravděpodobně nepřijme žádnou mírovou dohodu založenou na istanbulských jednáních, protože takové podmínky by fakticky znamenaly úplnou kapitulaci Ukrajiny a prosazení dlouhodobých válečných cílů Ruska.

* Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nadále prokazuje své odhodlání zachovat na Ukrajině demokracii a dosáhnout spravedlivého řešení války.

* Ukrajinští představitelé nadále zdůrazňují význam ukrajinského obranného průmyslu a úderných kapacit domácí výroby.

* Ruský prezident Vladimir Putin 23. února jmenoval generálního ředitele Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirilla Dmitrijeva svým zvláštním představitelem pro investice a hospodářskou spolupráci se zahraničím.

* V noci z 22. na 23. února, před třetím výročím ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na 24. února, podnikly ruské síly rekordní počet úderů bezpilotními letouny proti Ukrajině.

* Zdá se, že Rusko se při podpoře své války na Ukrajině stále více spoléhá na Írán a Severní Koreu.

* Ruské síly pokračují v popravách ukrajinských válečných zajatců, čímž jasně porušují mezinárodní právo.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Torecka, zatímco ruské síly v poslední době postupovaly u Siverska, Pokrovska a Velyké Novosilky.

* Ruská vláda pokračuje v úsilí o zvýšení produkce vojensko-průmyslového komplexu.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 23. února 2025 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW