Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1099. den (26.02.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

čtvrtek 27.02.2025, 01:00

Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mají v plánu se setkat 28. února v Bílém domě, kde pravděpodobně podepíší dohodu o nerostných surovinách mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Návrh dohody zveřejněný před schůzkou však neposkytuje Ukrajině americkou bezpečnostní pomoc ani bezpečnostní záruky.[1] List Financial Times (FT) 26. února zveřejnil návrh bilaterální americko-ukrajinské dohody, v němž se uvádí, že Spojené státy chtějí "investovat po boku Ukrajiny do svobodné, suverénní a bezpečné Ukrajiny" a podporují "úsilí Ukrajiny o získání bezpečnostních záruk potřebných k nastolení trvalého míru", ale neobsahuje žádná konkrétní americká opatření týkající se bezpečnostní pomoci nebo záruk pro Ukrajinu.[2] Pokračující americká bezpečnostní pomoc Ukrajině má zásadní význam pro to, aby Ukrajina mohla vytvořit podmínky pro trvalé a spravedlivé řešení války, které je v zájmu Ukrajiny, Spojených států i Evropy.

Ruští představitelé, kteří se přímo účastní jednání se Spojenými státy, nadále trvají na tom, že jakákoli mírová dohoda o urovnání války na Ukrajině musí vycházet z požadavků Ruska z roku 2021. Trvají také na tom, aby se Rusku odevzdala území, která v současné době drží ukrajinské síly a na nichž se nacházejí velká města a žije na nich více než milion lidí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který 18. února vedl ruskou delegaci na americko-ruských jednáních v saúdskoarabském Rijádu, 26. února prohlásil, že jednání, která by vedla ke zmrazení současných frontových linií na Ukrajině, jsou nemožná, protože ruská ústava stanoví, že hranice Ruska zahrnují celou ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast.[3] Rusko v současné době neokupuje velké části Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti a malou, západní část Luhanské oblasti. Lavrov také prohlásil, že Rusko odmítne jakoukoli mírovou dohodu, která bude zahrnovat pokračující dodávky zbraní Západu na Ukrajinu.[4] Lavrov balí do nových formulací maximalistické požadavky, které Rusko dlouhodobě vznáší vůči Ukrajině, za použití pseudoprávní fasády, a to navzdory nelegitimitě ruských anexí ukrajinského území podle mezinárodního práva.[5] Lavrov se pravděpodobně pokusil ospravedlnit dlouhodobé ruské požadavky tím, že ruskou ústavu vydával za právní, a tudíž "nezbytný" prvek budoucích jednání se Spojenými státy. Ruští představitelé se už dříve odvolávali na "denacifikaci", údajné ukrajinské porušování práv ruskojazyčných menšin a falešný historický narativ, že Ukrajina je neodmyslitelnou součástí Ruska, aby ospravedlnili své územní nároky vůči Ukrajině a vyzývali k úplné ukrajinské kapitulaci.[6]

Rusko požaduje, aby se Ukrajina vzdala několika velkých měst, která ruské síly v současné době neokupují a nemají šanci je obsadit, a předala tak Rusku více než milion Ukrajinců. Ruská okupace zbývajících čtyř ukrajinských oblastí by zahrnovala velká města, jako jsou Cherson (před válkou zde žilo asi 275.000 obyvatel), Kramatorsk (147.000 obyvatel) a Záporoží (706.000 obyvatel), která zůstávají pod ukrajinskou kontrolou. Ruská okupace těchto velkých center by výrazně vystupňovala humanitární katastrofu na Ukrajině. Ruské orgány by vůči ukrajinským civilistům žijícím v těchto oblastech pravděpodobně použily stejnou taktiku útlaku, vysídlování a násilné asimilace, jakou použily vůči milionům Ukrajinců, kteří žijí pod ruskou okupací už více než tři roky.[7] Ruský postup na frontě se v poslední době zastavil a ruské síly se stále více potýkají s dlouhodobě neúnosnými ztrátami vozidel a vojáků, což naznačuje, že ruské síly pravděpodobně nebudou schopny v krátké době, pokud vůbec, obsadit celá území těchto oblastí vojenskými prostředky.[8] Lavrovova rétorika je pravděpodobně pokusem dosáhnout vyjednáváním toho, čeho ruská armáda nemůže dosáhnout silou. Proklamovaný záměr Kremlu zmocnit se větší části ukrajinského území a obyvatelstva je v přímém rozporu s úsilím Spojených států a Evropy o dosažení udržitelného a trvalého míru na Ukrajině a posiluje pokračující snahu Ruska o nezákonnou okupaci ukrajinského území namísto vyjednávání v dobré víře nebo nabídky ústupků.

To, že Lavrov a další představitelé Kremlu stále odmítají příměří a další podmínky, které americký prezident Donald Trump a evropští představitelé označili za nezbytné pro dosažení trvalého míru na Ukrajině, ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin nadále nemá zájem o smysluplná jednání a domnívá se, že svých válečných cílů může ve středně- až dlouhodobém horizontu dosáhnout vojensky. Putin a další představitelé Kremlu se neustále odvolávají na Putinovy předválečné požadavky a trvají na tom, že jednání se musí zabývat "základními příčinami" války, které se rovnají úplné kapitulaci Ukrajiny a ruskému cíli oslabit NATO.[9] Představitelé amerického Kongresu a západních zpravodajských služeb nedávno vyhodnotili, že Putin na těchto válečných cílech lpí a nemá zájem o jednání.[10] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj důsledně opakuje, že Ukrajina hodlá s Ruskem jednat v dobré víře a přistoupit na kompromisy, včetně nabídky územní výměny, kterou ruští představitelé odmítli, a jednat přímo s Putinem navzdory jeho neustálým snahám Zelenského zdiskreditovat.[11] Američtí představitelé také nabídli Rusku vyjednávací podmínky, aby podpořili jednání v dobré víře.[12] Kreml se snaží vykreslit postoje USA a Evropy k jednáním tak, aby se jevily jako výrazně rozdílné, a pomáhá si při tom falešným vykreslováním evropských zemí jako stoupenců pokračování války, přičemž Spojené státy a evropské země se v klíčových bodech do značné míry shodují.[13] Američtí a evropští představitelé neustále opakují, že Rusko i Ukrajina budou muset učinit územní ústupky, a Trump 26. února také znovu zopakoval, že Rusko bude muset při mírových jednáních učinit ústupky.[14]

Evropské země v posledních týdnech oznámily několik nových balíků vojenské pomoci pro Ukrajinu a znovu zdůraznily význam pokračující vojenské pomoci pro Ukrajinu.[15] Americký ministr zahraničí Marco Rubio 26. února prohlásil, že "Ukrajina skutečně potřebuje odstrašující prostředek [...] aby bylo pro kohokoli velmi riskantní ji v budoucnu znovu napadnout".[16] Američtí a evropští představitelé také neustále opakují, že je důležité zachovat ukrajinskou suverenitu a že je důležité, aby se Ukrajina i Evropa zapojily do mírových jednání.[17] Kreml pravděpodobně usiluje o prohloubení rozporů mezi Spojenými státy a Evropou i mezi Spojenými státy, Evropou a Ukrajinou, aby pro Rusko vymohl další ústupky při mírových jednáních a dalších rozhovorech, včetně těch, které podporují Putinovy maximalistické válečné cíle.

Klíčové poznatky:

* Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mají v plánu se setkat 28. února v Bílém domě, kde pravděpodobně podepíší dohodu o nerostných surovinách mezi Spojenými státy a Ukrajinou.

* Ruští představitelé, kteří se přímo účastní jednání se Spojenými státy, nadále trvají na tom, že jakákoli mírová dohoda o urovnání války na Ukrajině musí vycházet z požadavků Ruska z roku 2021. Trvají také na tom, aby se Rusku odevzdala území, která v současné době drží ukrajinské síly a na nichž se nacházejí velká města a žije na nich více než milion lidí.

* Rusko požaduje, aby se Ukrajina vzdala několika velkých měst, která ruské síly v současné době neokupují a nemají šanci je obsadit, a předala tak Rusku více než milion Ukrajinců.

* To, že Lavrov a další představitelé Kremlu stále odmítají příměří a další podmínky, které americký prezident Donald Trump a evropští představitelé označili za nezbytné pro dosažení trvalého míru na Ukrajině, ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin nadále nemá zájem o smysluplná jednání a domnívá se, že svých válečných cílů může ve středně- až dlouhodobém horizontu dosáhnout vojensky.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Torecka a Pokrovska, zatímco ruské síly v poslední době postupovaly u Kupjanska, Časového Jaru, Kurachova, Velyké Novosilky a Robotyna.

* Ruští představitelé navrhli, aby ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) převzala kontrolu nad všemi ruskými vazebními věznicemi v souvislosti se zprávami, že FSB řídí vazební věznici spojovanou se zneužíváním ukrajinských válečných zajatců.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 26. února 2025 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW