Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1100. den (27.02.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

pátek 28.02.2025, 00:45

Ruský prezident Vladimir Putin a vysocí ruští představitelé nadále odmítají vyjednávací podmínky Spojených států a požadují, aby se Ukrajina vzdala i těch území, které Rusko neokupuje. Putin 27. února ve svém projevu k vedení Federální bezpečnostní služby (FSB) prohlásil, že Rusko bude i nadále posilovat operace FSB v Donbasu a "Novorusku".[1] Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 27. února podobně prohlásil, že Donbas a "Novorusko" jsou "nedílnou" součástí Ruska.[2] Putin a další ruští představitelé už dříve definovali "Novorusko" jako celou východní a jižní Ukrajinu (včetně Charkovské, Dnipropetrovské, Oděské a Mykolajivské oblasti), ačkoli její přesné hranice jsou mezi ruskými ultranacionalisty sporné.[3] Putin už dříve požadoval, aby se Ukrajina vzdala celé Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, přestože ruské síly neokupují velké části Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.[4] Putin a další ruští představitelé běžně naznačují, že usilují o dobytí území za administrativními hranicemi těchto čtyř nelegálně anektovaných oblastí.[5] Oprášená oficiální ruská prohlášení, že vymyšlená oblast "Novorusko" je součástí Ruska, naznačují, že Putin trvá na svých maximalistických územních ambicích a není ochoten nabídnout územní ústupky. Ruské síly v současné době okupují malou část Charkovské oblasti a Kinburnskou kosu v Mykolajivské oblasti a pokoušejí se postoupit k hranicím Dnipropetrovské oblasti. Kreml by tak mohl využít ruské okupace omezeného území v těchto oblastech jako falešný předpoklad k požadavku, aby se Ukrajina vzdala ještě většího území.[6] ISW nadále soudí, že Putin nemá zájem o jednání v dobré víře, které vyžaduje kompromisy, a domnívá se, že může dosáhnout svých válečných cílů vojensky ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.[7] Americký ministr zahraničí Marco Rubio 26. února prohlásil, že pokud Rusko "vznáší maximalistické požadavky, o kterých [Rusko] ví, že je nelze splnit", pak Spojené státy budou vědět, že Putin to s jednáním "nemyslí vážně".[8] Americký prezident Donald Trump 26. února zopakoval, že Rusko bude muset při mírových jednáních učinit ústupky, a 27. února zopakoval, že Spojené státy se "určitě pokusí získat [pro Ukrajinu] zpět co nejvíce [území]".[9]

Pokyny Kremlu pro ruská státní média týkající se pokrytí nedávných americko-ruských setkání naznačují odhodlání ruského prezidenta Vladimira Putina manipulovat americkým prezidentem Donaldem Trumpem a rozdělit Západ. Ruský opoziční list Vjorstka 27. února uvedl, že zdroje z ruských státních médií, které mají blízko k ruské prezidentské administrativě, uvedly, že Kreml nedal médiím "striktní" pokyny, jak informovat o nedávných americko-ruských kontaktech.[10] Zdroj, který se pravidelně účastní schůzek Kremlu s redaktory velkých médií, údajně uvedl, že Kreml sdělovacím prostředkům řekl, aby "všemi způsoby" zdůrazňovaly, že Rusko je v kontaktu "nikoli s nějakými abstraktními Američany, ale s Trumpovým týmem", a aby ukázaly, že Trump je "člověk, který byl ve všech směrech utlačován doma i v Evropě". Několik zdrojů prý Vjorstce sdělilo, že dostali instrukce vytvořit obraz Trumpa jako člověka, který "má dost moudrosti", aby odpověděl na "napřaženou" ruku Kremlu. Putin 27. února pochválil Trumpovu administrativu a prohlásil, že první kontakty Ruska s administrativou "vzbuzují určité naděje" a že Trumpův tým projevuje "reciproční odhodlání" obnovit vztahy mezi USA a Ruskem.[11] Putin prohlásil, že "ideologická klišé" začala "ničit západní společenství [...] zevnitř", což dokazují údajné problémy v ekonomikách a vnitřní politice západních států. Putin tvrdil, že "některé západní elity" se snaží "udržovat nestabilitu" ve světě a budou se snažit "narušovat nebo kompromitovat" započatý americko-ruský dialog. Putinovo tvrzení, že "některé západní elity" - nikoli však Trumpova administrativa - jsou proti americko-ruským rozhovorům, je pravděpodobně pokusem vrazit klín mezi Trumpa a další americké aktéry a evropské lídry. Podobně Kreml v poslední době vykresluje evropské lídry jako ty, kteří mají zájem na prodloužení války na Ukrajině, což je součástí snahy falešně vykreslit pozice USA a Evropy ve vztahu k jednáním jako výrazně odlišné a zdiskreditovat jakoukoli možnou evropskou roli na jednáních.[12]

Delegace USA a Ruska se 27. února sešly v tureckém Istanbulu, aby pokračovaly v jednání o dvoustranných diplomatických vztazích mezi USA a Ruskem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 27. února prohlásil, že ruská delegace v Istanbulu pracuje na rozvíjení dohod dosažených během americko-ruských rozhovorů 18. února v Saúdské Arábii.[13] Kremelská tisková agentura TASS uvedla, že bilaterální schůzka bude zahrnovat jednání o obnovení činnosti amerického velvyslanectví v Moskvě a ruského velvyslanectví ve Washingtonu.[14] Zpravodaj Ruské státní televizní a rozhlasové společnosti (VGTRK) Denis Davydov tvrdil, že ruskou delegaci v Istanbulu vedl ředitel severoamerického odboru ruského ministerstva zahraničních věcí (MZV) Alexandr Darčijev,[15] který v letech 2014-2021 působil jako ruský velvyslanec v Kanadě.[16] Ruský ekonomický list Kommersant v listopadu 2024 uvedl, že tři informované zdroje uvedly, že Darčijev je nejpravděpodobnějším kandidátem na post nového ruského velvyslance ve Spojených státech.[17] Peskov v listopadu 2024 prohlásil, že Kreml vybral kandidáta a jeho jmenování oznámí "v dohledné době".[18] Ruská Státní duma v listopadu 2024 údajně vedla s Darčijevem uzavřené konzultace o jmenování ruských diplomatů v zahraničí.[19] Agentura Reuters 27. února uvedla, že podle jednoho amerického představitele vedla americkou delegaci v Istanbulu náměstkyně ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti Sonata Coulterová.[20]

Kreml údajně pokračuje v tlaku na Spojené státy, aby přijaly ekonomické výhody, které nesouvisejí s válkou na Ukrajině, výměnou za ústupky Ukrajiny a Západu, které s válkou souvisejí. Agentura Bloomberg 27. února s odvoláním na zdroj obeznámený s tématem uvedla, že generální ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF) a nově jmenovaný zvláštní prezidentský zmocněnec pro investice a hospodářskou spolupráci se zahraničím Kirill Dmitrijev, který byl součástí ruské delegace na americko-ruských rozhovorech 18. února v Saúdské Arábii, přesvědčoval Putina, aby se snažil o jednání se Spojenými státy prostřednictvím obchodních příležitostí.[21] Kreml údajně považoval zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o dohodu o nerostných surovinách s Ukrajinou za příležitost k zahájení jednání o hospodářské spolupráci mezi Spojenými státy a Ruskem, což Dmitrijevovi poskytlo možnost převzít vedení takových iniciativ.

Severní Korea údajně nedávno vyslala do Kurské oblasti další vojáky a pokračuje v rozšiřování svých vojenských kapacit prostřednictvím spolupráce s Ruskem. Jihokorejský zpravodajský server JoongAng 27. února s odvoláním na několik zdrojů obeznámených se záležitostí uvedl, že severokorejské síly v období od ledna do února 2025 rozmístily v Kurské oblasti dalších 1000 až 3000 vojáků, což je v souladu s údajným nedávným hodnocením jihokorejské Národní zpravodajské služby (NIS), podle kterého Severní Korea v Kurské oblasti rozmístila blíže nespecifikovaný počet vojáků.[22] Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky HUR generálporučík Kyrylo Budanov 24. února prohlásil, že severokorejské síly získávají během bojů v Kurské oblasti a spolupráce s Ruskem cenné bojové zkušenosti a zdokonalují své zbraňové systémy.[23] Budanov poznamenal, že severokorejské balistické střely Kn-23 zpočátku míjely své cíle o více než 1,5 kilometru, ale že ruští specialisté spolupracovali se severokorejskými odborníky v blíže nespecifikovaných "továrnách" na modernizaci střel a zvýšení jejich přesnosti. Budanov rovněž zdůraznil, že severokorejské síly se naučily taktice vedení války s drony a pravděpodobně tyto znalosti přivezou zpět do Severní Koreje, aby zlepšily severokorejské vojenské schopnosti. Ruský prezident Vladimir Putin se 27. února setkal s členem politbyra Korejské strany práce (KSP) Ri Hi-jongem, aby jednali o rusko-severokorejských vztazích.[24]. ISW soudí, že Rusko pokračuje v upevňování bloku nejvýznamnějších protivníků Ameriky, i když Kreml předstírá, že usiluje o zlepšení vztahů se Spojenými státy.[25]

Klíčové poznatky:

* Ruský prezident Vladimir Putin a vysocí ruští představitelé nadále odmítají vyjednávací podmínky Spojených států a požadují, aby se Ukrajina vzdala i těch území, které Rusko neokupuje.

* Pokyny Kremlu pro ruská státní média týkající se pokrytí nedávných americko-ruských setkání naznačují odhodlání ruského prezidenta Vladimira Putina manipulovat americkým prezidentem Donaldem Trumpem a rozdělit Západ.

* Delegace USA a Ruska se 27. února sešly v tureckém Istanbulu, aby pokračovaly v jednání o dvoustranných diplomatických vztazích mezi USA a Ruskem.

* Kreml údajně pokračuje v tlaku na Spojené státy, aby přijaly ekonomické výhody, které nesouvisejí s válkou na Ukrajině, výměnou za ústupky Ukrajiny a Západu, které s válkou souvisejí.

* Severní Korea údajně nedávno vyslala do Kurské oblasti další vojáky a pokračuje v rozšiřování svých vojenských kapacit prostřednictvím spolupráce s Ruskem.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Torecka a Pokrovska, zatímco ruské síly v poslední době postupovaly u Pokrovska, Kurachova a Velyké Novosilky.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 27. února 2025 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW