Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1105. den (04.03.2025)
Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
středa 05.03.2025, 03:20
Americký prezident Donald Trump 3. března nařídil pozastavit americkou vojenskou pomoc Ukrajině a přerušil dodávky důležitého bojového materiálu. Anonymní představitel Bílého domu 3. března listu Wall Street Journal sdělil, že Spojené státy "pozastavují a přezkoumávají" vojenskou pomoc Ukrajině, dokud Trump "nezjistí, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje v dobré víře o mírová jednání s Ruskem".[1] Tento představitel neupřesnil, jaké podmínky by měl Zelenskyj podle Bílého domu splnit, aby mohla být pomoc obnovena.
Spojené státy dodávaly Ukrajině dělostřeleckou munici, obrněná vozidla, tažené houfnice, baterie protivzdušné obrany Patriot a raketové systémy dlouhého doletu, jako jsou HIMARS a ATACMS, přičemž v mnoha případech se jedná o sofistikované systémy, které mohou dodat pouze Spojené státy.[2] Přerušení této pomoci proto poškodí ukrajinské válečné schopnosti, i když bude pravděpodobně trvat týdny až měsíce, než se pozastavení americké pomoci projeví na frontě.[3] Západní představitelé koncem února 2025 odhadovali, že Ukrajina bude schopna udržet současné tempo operací přibližně do poloviny roku 2025 (zhruba do června 2025), pokud budou Spojené státy pokračovat v poskytování pomoci nasmlouvané za Bidenovy administrativy v dříve předpokládaných termínech.[4] Jeden ukrajinský představitel 4. března po pozastavení dodávek řekl televizi CNN, že Ukrajině mohou dojít dělostřelecké granáty poskytované Spojenými státy v květnu nebo červnu 2025, ale varoval, že rakety protivzdušné obrany Patriot by mohly dojít "během několika týdnů".[5] Ukrajina se ve velké míře spoléhá na americké systémy Patriot jako na deštník protivzdušné obrany, který chrání před ruskými raketovými údery na týlové oblasti země. Nedostatek raket Patriot a případné vyčerpání jejich zásob bude mít pravděpodobně vážné dopady na bezpečnost ukrajinské kritické, průmyslové a civilní infrastruktury, protože ostatní podporovatelé Ukrajiny nemají analogický systém, který by mohl chránit před ruskými raketovými údery, zejména před těmi, které obsahují balistické střely.[6] Jakmile Ukrajině začne pociťovat nedostatek raket Patriot, bude muset Kyjev dělat obtížná rozhodnutí o tom, která populační centra by měla být přednostně chráněna prostředky protivzdušné obrany. Pokud Ukrajině dojdou patrioty úplně, pak budou ukrajinská města vydaná na pospas ruským balistickým střelám.
Ukrajině nehrozí bezprostřední kolaps na frontové linii, ale dopady pozastavení americké pomoci se budou časem projevovat stále silněji. Dva anonymní američtí představitelé 3. března sdělili televizi ABC News, že na Ukrajinu už dorazilo přibližně 90 procent zbraní, které se jí Spojené státy zavázaly dodat v rámci balíků tzv. prezidentské pravomoci k čerpání (Presidential Drawdown Authority, PDA), včetně munice a protipancéřových systémů.[7] Stanice ABC News uvedla, že zbývajících deset procent vybavení z PDA má na Ukrajinu dorazit do srpna 2025 a že soukromé zbrojní kontrakty mezi Ukrajinou a americkými společnostmi, z nichž mnohé Ukrajina už zaplatila, pravděpodobně umožní alespoň malé průběžné dodávky zbraní na Ukrajinu "při nejmenším po dobu několika příštích let".[8] Arzenál Ukrajiny údajně tvoří ze 30 procent americké zbraně, dalších 30 procent dodávají evropští partneři Ukrajiny a samotná Ukrajina jich doma vyrábí asi 40 procent, jak uvádí šéfredaktor ukrajinského časopisu Defense Express zaměřeného na problematiku obrany Oleh Katkov.[9] Ukrajina bude nadále bojovat s materiálem, který má v současné době k dispozici, s materiálem, který jí poskytli a budou nadále poskytovat evropští partneři, a s materiálem, který sama vyrábí. Pozastavení pomoci ze strany Trumpovy administrativy bude mít nepříznivý dopad na schopnost Ukrajiny bránit se a pokračovat v ofenzivních operacích v současném tempu, ale fronta se tím v příštích měsících zcela nezhroutí.
Ruské síly pravděpodobně využijí očekávaného nedostatku ukrajinského materiálu, pokud bude mít pozastavení americké vojenské pomoci delší trvání, stejně jako to udělaly během předchozího pozastavení americké vojenské pomoci na začátku roku 2024. Ruské síly na počátku roku 2024 výrazně zvýšily tempo svých operací na směru Avdijivka-Pokrovsk, aby využily nedostatků v zásobování ukrajinské armády.[10] Ukrajinští představitelé uvedli, že ruské síly měly na tomto směru během největších výpadků v zásobování ukrajinské armády v květnu a červnu 2024 převahu dělostřeleckých granátů zhruba v poměru 20:1 a měly "drtivou leteckou převahu". Podle nich to byly hlavní faktory, které tehdy umožnily ruským silám plíživý postup s velkými ztrátami na severozápad a západ od Avdijivky.[11] Ruské síly v květnu 2024 také zahájily útočné operace podél státní hranice mezi ruskou Belgorodskou a ukrajinskou Charkovskou oblastí v rámci snah o obsazení Charkova, což zřejmě bylo součástí pokusů o využití zpoždění v dodávkách americké pomoci a úsilí o co nejrychlejší postup, dříve než se americká vojenská pomoc dostane k ukrajinským silám na frontě, jakmile bude obnovena.[12] Ruské síly v současné době vedou aktivní útočné operace v Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti, nedávno zintenzivnily úsilí v západní části Záporožské oblasti a pokračují v pokusech o překročení řeky Dněpr v Chersonské oblasti.[13] Ruské síly se pravděpodobně pokusí využít pauzy v poskytování americké pomoci k dalším ziskům na východě a jihu Ukrajiny, aby ospravedlnily své územní nároky na celou Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast.
Evropská komise 4. března navrhla plán, který by členským státům EU umožnil zvýšit výdaje na obranu, aby podpořily Ukrajinu a posílily evropskou bezpečnost. Evropské vyzbrojování je pro krátkodobou i dlouhodobou bezpečnost Evropy zásadní a Evropa by měla v tomto úsilí pokračovat bez ohledu na stav americké pomoci Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 4. března představila plán ReArm Europe sestávající z pěti částí, jehož cílem je pomoci členským státům EU "rychle a výrazně zvýšit výdaje na obranné schopnosti".[14] Von der Leyenová uvedla, že EU je připravena výrazně zvýšit své výdaje na obranu, aby jednak "reagovala na krátkodobou naléhavou potřebu jednat a podpořit Ukrajinu",jednak "řešila dlouhodobou potřebu převzít mnohem větší odpovědnost za [...] evropskou bezpečnost". První část plánu ReArm Europe vyzývá EU k aktivaci "národní únikové doložky" Paktu stability a růstu, aby členské státy EU mohly zvýšit své výdaje na obranu, aniž by se spustil postup při nadměrném schodku (Excessive Deficit Procedure). Pakt stability a růstu omezuje rozpočtové deficity členů EU a aktivace "národní únikové doložky" by umožnila státům EU udržovat větší rozpočtové deficity než obvykle, aby mohly zvýšit své výdaje na obranu.[15] Von der Leyenová sdělila, že pokud by členské státy EU zvýšily své výdaje na obranu v průměru o 1,5 procenta svého HDP, uvolnilo by se tím během čtyř let téměř 650 miliard eur (zhruba 16,2 bilionu korun). Druhá část plánu by členským státům EU poskytla půjčky ve výši 150 miliard eur (zhruba 3,75 bilionu korun) na investice do obrany, včetně investic do protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, raket, dronů a protidronových systémů. Von der Leyenová také podotkla, že členské státy EU budou muset "spojovat poptávku a nakupovat společně" a že státy EU mohou s tímto vybavením "masivně zvýšit svou podporu Ukrajině". Třetí část plánu vyzývá k využití "síly rozpočtu EU" k nasměrování dalších finančních prostředků do investic souvisejících s obranou. Von der Leyenová poznamenala, že poslední dvě části navrhovaného plánu jsou zaměřeny na mobilizaci soukromého kapitálu prostřednictvím urychlení Unie úspor a investic a prostřednictvím Evropské investiční banky. Von der Leyenová dospěla k závěru, že plán ReArm Europe by mohl "mobilizovat" téměř 800 miliard eur (zhruba 20 bilionů korun).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 4. března uvedl, že o podpoře Ukrajiny mluvil s finským prezidentem Alexandrem Stubbem, britským premiérem Keirem Starmerem, řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem, chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a předsedou německé Křesťanskodemokratické unie Friedrichem Merzem.[16] Zelenskyj zdůraznil, že financování obrany Evropskou komisí podpoří další systémy protivzdušné obrany a rakety pro Ukrajinu a vytvoří "pevný dodatečný základ" pro ukrajinské úsilí o ukončení války. List The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na evropské představitele 25. února uvedl, že země EU, Velká Británie a Norsko poskytly Ukrajině v roce 2024 vojenskou pomoc v hodnotě přibližně 25 miliard dolarů (přibližně 580 miliard korun) a že to bylo více, než kolik Ukrajině v roce 2024 poslaly Spojené státy.[17]
Ukrajina v průběhu války výrazně rozšířila své výrobní kapacity v oblasti obranného průmyslu ve snaze dosáhnout stavu, kdy bude moci vlastními silami uspokojovat své vojenské potřeby, ale schopnost Ukrajiny stát se dlouhodobě soběstačnou je podmíněna pokračující podporou partnerských států v krátkodobém a střednědobém horizontu. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal 4. března oznámil, že Ukrajina v současnosti doma vyrábí přibližně 33 procent zbraní, které používá na bojišti, a že v současnosti produkuje zbraně a munici v hodnotě 35 miliard dolarů (zhruba 811 miliard korun) ročně, což převyšuje výrobní kapacity mnoha ukrajinských partnerů.[18] Šmyhal uvedl, že Ukrajina by měla být do konce roku 2025 schopna pokrýt nejméně 50 procent svých celkových vojenských potřeb, přičemž by měla pokrýt veškeré své potřeby dělostřeleckých systémů a velkou část svých požadavků na minomety ráže 80 milimetrů a 120 milimetrů a dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů, 122 milimetrů a 155 milimetrů. Šmyhal rovněž konstatoval, že Ukrajina od roku 2023 výrazně zvýšila svou obrannou výrobu - ztrojnásobila výrobu děl, 2,5krát zvýšila výrobu munice, zdvojnásobila výrobu protitankových zbraní a pětinásobně zvýšila výrobu obrněných transportérů. Šmyhal zdůraznil, že Ukrajina v současné době doma vyrábí téměř všechny letecké, námořní a pozemní bezpilotní prostředky, které ukrajinské síly používají v bojových operacích. Šmyhal už dříve uvedl, že Ukrajina v roce 2024 zvýšila výrobu dronů desetinásobně a v roce 2025 investovala dalších 7,9 miliardy hřiven (zhruba 4,4 miliardy korun) do zvýšení výroby dronů.[19] Šmyhal uvedl, že ukrajinský státní koncern Ukroboronprom, což je sdružení víceoborových podniků v různých odvětvích obranného průmyslu, se rozrostl a stal se jednou z 50 nejproduktivnějších obranných společností na světě.[20] Šmyhal připsal evropským investicím do ukrajinského obranného průmyslu velkou zásluhu na jeho růstu, zejména dánské iniciativě zaměřené na společné projekty v oblasti obranné výroby.[21] Šmyhal uvedl, že Ukrajina v roce 2024 přilákala téměř jednu miliardu dolarů (23,2 miliardy korun) evropských investic do obrany, včetně 351 milionů dolarů (8,14 miliardy korun) z Dánska, 436 milionů dolarů (10,11 miliardy korun) z EU, 67 milionů dolarů (1,55 miliardy korun) z Velké Británie a 45 milionů dolarů (1,04 miliardy korun) z Norska. Ukrajina podle Šmyhala vytvořila řadu společných obranných podniků s evropskými státy, zejména s Velkou Británií a Německem. Šmyhal poznamenal, že nejméně tři mezinárodní obranné společnosti poskytly Ukrajině licence k zahájení výroby zbraní podle standardů NATO a EU na území Ukrajiny. Od roku 2023 Ukrajina mimořádně razantně vybudovala svou obrannou průmyslovou základnu (OPZ), ale stále potřebuje investice a čas, aby dosáhla plné soběstačnosti.[22] ISW nadále soudí, že vyhlídky Ukrajiny na zajištění svých vojenských potřeb v budoucnu s omezenou zahraniční pomocí jsou vynikající.[23] Rozšiřování OPZ Ukrajiny nadále závisí na finančních investicích partnerských států, přičemž pokračující vojenská pomoc partnerů dává Ukrajině čas na další rozvoj OPZ směrem k soběstačnosti.
Ukrajinský parlament (Nejvyšší rada) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 4. března zopakovali závazek Ukrajiny spolupracovat s Trumpovou administrativou na dosažení udržitelného a trvalého míru na Ukrajině. Vedení Nejvyšší rady a parlamentních frakcí a skupin vydalo společné prohlášení, v němž uvítalo Trumpovo úsilí o zahájení mírových jednání a zopakovalo potřebu rozvíjet strategické partnerství se Spojenými státy prostřednictvím dohody o nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou.[24] Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena zasednout k jednacímu stolu "co nejdříve, aby se přiblížila trvalému míru".[25] Zelenskyj dodal, že on a jeho administrativa jsou připraveni "pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa" na dosažení trvalého míru, a navrhl částečné příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem urychlit možné mírové urovnání. Zelenskyj navrhl, aby Ukrajina a Rusko propustily válečné zajatce, zakázaly raketové útoky a údery dronů dlouhého doletu na energetickou a civilní infrastrukturu a uzavřely okamžité příměří v Černém moři. Zelenskyj poděkoval Spojeným státům za podporu ukrajinské suverenity a nezávislosti, vyjádřil politování nad průběhem schůzky s Trumpem v Bílém domě 28. února, která "neproběhla tak, jak měla", a zopakoval připravenost Ukrajiny podepsat dohodu o nerostných surovinách. Ruský prezident Vladimir Putin od nástupu Trumpa do funkce 20. ledna neučinil žádnou nabídku na příměří. Představitelé Kremlu naopak koncem února 2025 oficiálně odmítli možnost příměří za jiných podmínek než za úplné kapitulace Ukrajiny a Západu.[26].
Vysoké ztráty na životech v ruské válce na Ukrajině jsou přímým důsledkem Putinova odhodlání dobýt celou Ukrajinu za použití strašlivé taktiky spojené s ohromnými ztrátami, přičemž Putin může toto zabíjení kdykoli dramaticky snížit. Ruské síly vedou na frontové linii vysoce opotřebovávací útočné operace v čele s pěchotou, které vedou k vysokým ztrátám, ale přinášejí jen neúměrně omezené územní zisky.[27] Putin v červnu 2024 prohlásil, že Rusko není schopno dosáhnout rychlého vítězství ve válce, a proto ruská armáda místo toho usiluje o vítězství v postupnějších krocích.[28] Putin tehdy tvrdil, že se ruské síly snaží "vytlačit" ukrajinské síly "z těch území, která by měla být pod ruskou kontrolou". Putin je odhodlán k dosahování postupných, plíživých zisků za cenu vysokých ztrát a pravděpodobně věří, že tyto omezené zisky mohou časem vytvořit podmínky pro to, aby Rusko mohlo při budoucích mírových jednáních požadovat další ukrajinská území, nebo mu umožní dobýt Ukrajinu úplně. Putinova touha pokračovat v tomto smrtícím přístupu je příčinou vysokých ztrát na bojišti. Rusko také provádí noční dronové a raketové údery na týlové ukrajinské oblasti, které zabíjejí civilisty a ničí a poškozují ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu, což dále zvyšuje počet obětí války na Ukrajině.
Kreml nadále vyjadřuje opatrný optimismus ohledně pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině a v rámci snah o uvalení dalších požadavků na Spojené státy rozvíjí několik narativů. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v prohlášení poskytnutém 4. března kremelskému propagandistovi Pavlu Zarubinovi přivítal pozastavení americké vojenské pomoci a poznamenal, že Rusko může doufat, "aniž by se oddávalo přílišnému optimismu", že pozastavení vojenské pomoci "nakloní" ukrajinskou vládu k "míru".[29] Peskov záměrně zkreslil Kremlem požadovaný výsledek války - úplnou ukrajinskou kapitulaci vyvolanou ukončením západní vojenské pomoci Ukrajině - jako "mírový" výsledek. Peskov rovněž poznamenal, že Spojené státy poskytují Ukrajině zpravodajské údaje, například údaje ze satelitního průzkumu - pravděpodobně ve snaze vytvořit informační podmínky pro požadavek Kremlu, aby Spojené státy přestaly poskytovat Ukrajině zpravodajskou podporu jako podmínku budoucího "mírového urovnání". Peskov navíc požadoval, aby Spojené státy zrušily sankce vůči Rusku, což má být pedběžnou podmínkou pro zlepšení bilaterálních vztahů mezi USA a Ruskem.[30] Ruští představitelé a propagandisté také pokračovali ve falešném vykreslování zvýšené evropské podpory Ukrajině jako překážky mírového řešení války.[31] Dne 3. března Peskov zarámoval evropskou podporu Ukrajině jako vznik evropské "proválečné strany" a Kreml pravděpodobně vytváří informační podmínky pro požadavek, aby Spojené státy zastavily prodej zbraní do Evropy, které podporují obranu Ukrajiny. [32] Cílem rétoriky Kremlu je zmást a uvést v omyl tvůrce americké politiky, aby zavázali Spojené státy a Ukrajinu k dalším preventivním ústupkům pod záminkou stanovení předběžných podmínek pro "mír", zatímco Kreml se nadále vyhýbá nabídce jakýchkoli vlastních ústupků.
Klíčové poznatky:
* Americký prezident Donald Trump 3. března nařídil pozastavit americkou vojenskou pomoc Ukrajině a přerušil dodávky důležitého bojového materiálu.
* Spojené státy dodávaly Ukrajině dělostřeleckou munici, obrněná vozidla, tažené houfnice, baterie protivzdušné obrany Patriot a raketové systémy dlouhého doletu, jako jsou HIMARS a ATACMS, přičemž v mnoha případech se jedná o sofistikované systémy, které mohou dodat pouze Spojené státy.
* Ukrajině nehrozí bezprostřední kolaps na frontové linii, ale dopady pozastavení americké pomoci se budou časem projevovat stále silněji.
* Ruské síly pravděpodobně využijí očekávaného nedostatku ukrajinského materiálu, pokud bude mít pozastavení americké vojenské pomoci delší trvání, stejně jako to udělaly během předchozího pozastavení americké vojenské pomoci na začátku roku 2024.
* Evropská komise 4. března navrhla plán, který by členským státům EU umožnil zvýšit výdaje na obranu, aby podpořily Ukrajinu a posílily evropskou bezpečnost. Evropské vyzbrojování je pro krátkodobou i dlouhodobou bezpečnost Evropy zásadní a Evropa by měla v tomto úsilí pokračovat bez ohledu na stav americké pomoci Ukrajině.
* Ukrajina v průběhu války výrazně rozšířila své výrobní kapacity v oblasti obranného průmyslu ve snaze dosáhnout stavu, kdy bude moci vlastními silami uspokojovat své vojenské potřeby, ale schopnost Ukrajiny stát se dlouhodobě soběstačnou je podmíněna pokračující podporou partnerských států v krátkodobém a střednědobém horizontu.
* Vysoké ztráty na životech v ruské válce na Ukrajině jsou přímým důsledkem Putinova odhodlání dobýt celou Ukrajinu za použití strašlivé taktiky spojené s ohromnými ztrátami, přičemž Putin může toto zabíjení kdykoli dramaticky snížit.
* Kreml nadále vyjadřuje opatrný optimismus ohledně pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině a v rámci snah o uvalení dalších požadavků na Spojené státy rozvíjí několik narativů.
* Ruské síly v poslední době postupovaly u Lymanu a Pokrovska a v západní části Záporožské oblasti, zatímco ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Pokrovska.
* Ruské ministerstvo obrany (MO) údajně připravuje plán na částečnou demobilizaci omezeného počtu mobilizovaných vojáků, která by ale nezačala dříve než v červenci 2025. Tento plán má pravděpodobně řešit rostoucí společenský odpor proti tomu, že už více než dva roky neprobíhá rotace a demobilizce ruských mobilizovaných vojáků.
Spojené státy dodávaly Ukrajině dělostřeleckou munici, obrněná vozidla, tažené houfnice, baterie protivzdušné obrany Patriot a raketové systémy dlouhého doletu, jako jsou HIMARS a ATACMS, přičemž v mnoha případech se jedná o sofistikované systémy, které mohou dodat pouze Spojené státy.[2] Přerušení této pomoci proto poškodí ukrajinské válečné schopnosti, i když bude pravděpodobně trvat týdny až měsíce, než se pozastavení americké pomoci projeví na frontě.[3] Západní představitelé koncem února 2025 odhadovali, že Ukrajina bude schopna udržet současné tempo operací přibližně do poloviny roku 2025 (zhruba do června 2025), pokud budou Spojené státy pokračovat v poskytování pomoci nasmlouvané za Bidenovy administrativy v dříve předpokládaných termínech.[4] Jeden ukrajinský představitel 4. března po pozastavení dodávek řekl televizi CNN, že Ukrajině mohou dojít dělostřelecké granáty poskytované Spojenými státy v květnu nebo červnu 2025, ale varoval, že rakety protivzdušné obrany Patriot by mohly dojít "během několika týdnů".[5] Ukrajina se ve velké míře spoléhá na americké systémy Patriot jako na deštník protivzdušné obrany, který chrání před ruskými raketovými údery na týlové oblasti země. Nedostatek raket Patriot a případné vyčerpání jejich zásob bude mít pravděpodobně vážné dopady na bezpečnost ukrajinské kritické, průmyslové a civilní infrastruktury, protože ostatní podporovatelé Ukrajiny nemají analogický systém, který by mohl chránit před ruskými raketovými údery, zejména před těmi, které obsahují balistické střely.[6] Jakmile Ukrajině začne pociťovat nedostatek raket Patriot, bude muset Kyjev dělat obtížná rozhodnutí o tom, která populační centra by měla být přednostně chráněna prostředky protivzdušné obrany. Pokud Ukrajině dojdou patrioty úplně, pak budou ukrajinská města vydaná na pospas ruským balistickým střelám.
Ukrajině nehrozí bezprostřední kolaps na frontové linii, ale dopady pozastavení americké pomoci se budou časem projevovat stále silněji. Dva anonymní američtí představitelé 3. března sdělili televizi ABC News, že na Ukrajinu už dorazilo přibližně 90 procent zbraní, které se jí Spojené státy zavázaly dodat v rámci balíků tzv. prezidentské pravomoci k čerpání (Presidential Drawdown Authority, PDA), včetně munice a protipancéřových systémů.[7] Stanice ABC News uvedla, že zbývajících deset procent vybavení z PDA má na Ukrajinu dorazit do srpna 2025 a že soukromé zbrojní kontrakty mezi Ukrajinou a americkými společnostmi, z nichž mnohé Ukrajina už zaplatila, pravděpodobně umožní alespoň malé průběžné dodávky zbraní na Ukrajinu "při nejmenším po dobu několika příštích let".[8] Arzenál Ukrajiny údajně tvoří ze 30 procent americké zbraně, dalších 30 procent dodávají evropští partneři Ukrajiny a samotná Ukrajina jich doma vyrábí asi 40 procent, jak uvádí šéfredaktor ukrajinského časopisu Defense Express zaměřeného na problematiku obrany Oleh Katkov.[9] Ukrajina bude nadále bojovat s materiálem, který má v současné době k dispozici, s materiálem, který jí poskytli a budou nadále poskytovat evropští partneři, a s materiálem, který sama vyrábí. Pozastavení pomoci ze strany Trumpovy administrativy bude mít nepříznivý dopad na schopnost Ukrajiny bránit se a pokračovat v ofenzivních operacích v současném tempu, ale fronta se tím v příštích měsících zcela nezhroutí.
Ruské síly pravděpodobně využijí očekávaného nedostatku ukrajinského materiálu, pokud bude mít pozastavení americké vojenské pomoci delší trvání, stejně jako to udělaly během předchozího pozastavení americké vojenské pomoci na začátku roku 2024. Ruské síly na počátku roku 2024 výrazně zvýšily tempo svých operací na směru Avdijivka-Pokrovsk, aby využily nedostatků v zásobování ukrajinské armády.[10] Ukrajinští představitelé uvedli, že ruské síly měly na tomto směru během největších výpadků v zásobování ukrajinské armády v květnu a červnu 2024 převahu dělostřeleckých granátů zhruba v poměru 20:1 a měly "drtivou leteckou převahu". Podle nich to byly hlavní faktory, které tehdy umožnily ruským silám plíživý postup s velkými ztrátami na severozápad a západ od Avdijivky.[11] Ruské síly v květnu 2024 také zahájily útočné operace podél státní hranice mezi ruskou Belgorodskou a ukrajinskou Charkovskou oblastí v rámci snah o obsazení Charkova, což zřejmě bylo součástí pokusů o využití zpoždění v dodávkách americké pomoci a úsilí o co nejrychlejší postup, dříve než se americká vojenská pomoc dostane k ukrajinským silám na frontě, jakmile bude obnovena.[12] Ruské síly v současné době vedou aktivní útočné operace v Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti, nedávno zintenzivnily úsilí v západní části Záporožské oblasti a pokračují v pokusech o překročení řeky Dněpr v Chersonské oblasti.[13] Ruské síly se pravděpodobně pokusí využít pauzy v poskytování americké pomoci k dalším ziskům na východě a jihu Ukrajiny, aby ospravedlnily své územní nároky na celou Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast.
Evropská komise 4. března navrhla plán, který by členským státům EU umožnil zvýšit výdaje na obranu, aby podpořily Ukrajinu a posílily evropskou bezpečnost. Evropské vyzbrojování je pro krátkodobou i dlouhodobou bezpečnost Evropy zásadní a Evropa by měla v tomto úsilí pokračovat bez ohledu na stav americké pomoci Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 4. března představila plán ReArm Europe sestávající z pěti částí, jehož cílem je pomoci členským státům EU "rychle a výrazně zvýšit výdaje na obranné schopnosti".[14] Von der Leyenová uvedla, že EU je připravena výrazně zvýšit své výdaje na obranu, aby jednak "reagovala na krátkodobou naléhavou potřebu jednat a podpořit Ukrajinu",jednak "řešila dlouhodobou potřebu převzít mnohem větší odpovědnost za [...] evropskou bezpečnost". První část plánu ReArm Europe vyzývá EU k aktivaci "národní únikové doložky" Paktu stability a růstu, aby členské státy EU mohly zvýšit své výdaje na obranu, aniž by se spustil postup při nadměrném schodku (Excessive Deficit Procedure). Pakt stability a růstu omezuje rozpočtové deficity členů EU a aktivace "národní únikové doložky" by umožnila státům EU udržovat větší rozpočtové deficity než obvykle, aby mohly zvýšit své výdaje na obranu.[15] Von der Leyenová sdělila, že pokud by členské státy EU zvýšily své výdaje na obranu v průměru o 1,5 procenta svého HDP, uvolnilo by se tím během čtyř let téměř 650 miliard eur (zhruba 16,2 bilionu korun). Druhá část plánu by členským státům EU poskytla půjčky ve výši 150 miliard eur (zhruba 3,75 bilionu korun) na investice do obrany, včetně investic do protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, raket, dronů a protidronových systémů. Von der Leyenová také podotkla, že členské státy EU budou muset "spojovat poptávku a nakupovat společně" a že státy EU mohou s tímto vybavením "masivně zvýšit svou podporu Ukrajině". Třetí část plánu vyzývá k využití "síly rozpočtu EU" k nasměrování dalších finančních prostředků do investic souvisejících s obranou. Von der Leyenová poznamenala, že poslední dvě části navrhovaného plánu jsou zaměřeny na mobilizaci soukromého kapitálu prostřednictvím urychlení Unie úspor a investic a prostřednictvím Evropské investiční banky. Von der Leyenová dospěla k závěru, že plán ReArm Europe by mohl "mobilizovat" téměř 800 miliard eur (zhruba 20 bilionů korun).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 4. března uvedl, že o podpoře Ukrajiny mluvil s finským prezidentem Alexandrem Stubbem, britským premiérem Keirem Starmerem, řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem, chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a předsedou německé Křesťanskodemokratické unie Friedrichem Merzem.[16] Zelenskyj zdůraznil, že financování obrany Evropskou komisí podpoří další systémy protivzdušné obrany a rakety pro Ukrajinu a vytvoří "pevný dodatečný základ" pro ukrajinské úsilí o ukončení války. List The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na evropské představitele 25. února uvedl, že země EU, Velká Británie a Norsko poskytly Ukrajině v roce 2024 vojenskou pomoc v hodnotě přibližně 25 miliard dolarů (přibližně 580 miliard korun) a že to bylo více, než kolik Ukrajině v roce 2024 poslaly Spojené státy.[17]
Ukrajina v průběhu války výrazně rozšířila své výrobní kapacity v oblasti obranného průmyslu ve snaze dosáhnout stavu, kdy bude moci vlastními silami uspokojovat své vojenské potřeby, ale schopnost Ukrajiny stát se dlouhodobě soběstačnou je podmíněna pokračující podporou partnerských států v krátkodobém a střednědobém horizontu. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal 4. března oznámil, že Ukrajina v současnosti doma vyrábí přibližně 33 procent zbraní, které používá na bojišti, a že v současnosti produkuje zbraně a munici v hodnotě 35 miliard dolarů (zhruba 811 miliard korun) ročně, což převyšuje výrobní kapacity mnoha ukrajinských partnerů.[18] Šmyhal uvedl, že Ukrajina by měla být do konce roku 2025 schopna pokrýt nejméně 50 procent svých celkových vojenských potřeb, přičemž by měla pokrýt veškeré své potřeby dělostřeleckých systémů a velkou část svých požadavků na minomety ráže 80 milimetrů a 120 milimetrů a dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů, 122 milimetrů a 155 milimetrů. Šmyhal rovněž konstatoval, že Ukrajina od roku 2023 výrazně zvýšila svou obrannou výrobu - ztrojnásobila výrobu děl, 2,5krát zvýšila výrobu munice, zdvojnásobila výrobu protitankových zbraní a pětinásobně zvýšila výrobu obrněných transportérů. Šmyhal zdůraznil, že Ukrajina v současné době doma vyrábí téměř všechny letecké, námořní a pozemní bezpilotní prostředky, které ukrajinské síly používají v bojových operacích. Šmyhal už dříve uvedl, že Ukrajina v roce 2024 zvýšila výrobu dronů desetinásobně a v roce 2025 investovala dalších 7,9 miliardy hřiven (zhruba 4,4 miliardy korun) do zvýšení výroby dronů.[19] Šmyhal uvedl, že ukrajinský státní koncern Ukroboronprom, což je sdružení víceoborových podniků v různých odvětvích obranného průmyslu, se rozrostl a stal se jednou z 50 nejproduktivnějších obranných společností na světě.[20] Šmyhal připsal evropským investicím do ukrajinského obranného průmyslu velkou zásluhu na jeho růstu, zejména dánské iniciativě zaměřené na společné projekty v oblasti obranné výroby.[21] Šmyhal uvedl, že Ukrajina v roce 2024 přilákala téměř jednu miliardu dolarů (23,2 miliardy korun) evropských investic do obrany, včetně 351 milionů dolarů (8,14 miliardy korun) z Dánska, 436 milionů dolarů (10,11 miliardy korun) z EU, 67 milionů dolarů (1,55 miliardy korun) z Velké Británie a 45 milionů dolarů (1,04 miliardy korun) z Norska. Ukrajina podle Šmyhala vytvořila řadu společných obranných podniků s evropskými státy, zejména s Velkou Británií a Německem. Šmyhal poznamenal, že nejméně tři mezinárodní obranné společnosti poskytly Ukrajině licence k zahájení výroby zbraní podle standardů NATO a EU na území Ukrajiny. Od roku 2023 Ukrajina mimořádně razantně vybudovala svou obrannou průmyslovou základnu (OPZ), ale stále potřebuje investice a čas, aby dosáhla plné soběstačnosti.[22] ISW nadále soudí, že vyhlídky Ukrajiny na zajištění svých vojenských potřeb v budoucnu s omezenou zahraniční pomocí jsou vynikající.[23] Rozšiřování OPZ Ukrajiny nadále závisí na finančních investicích partnerských států, přičemž pokračující vojenská pomoc partnerů dává Ukrajině čas na další rozvoj OPZ směrem k soběstačnosti.
Ukrajinský parlament (Nejvyšší rada) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 4. března zopakovali závazek Ukrajiny spolupracovat s Trumpovou administrativou na dosažení udržitelného a trvalého míru na Ukrajině. Vedení Nejvyšší rady a parlamentních frakcí a skupin vydalo společné prohlášení, v němž uvítalo Trumpovo úsilí o zahájení mírových jednání a zopakovalo potřebu rozvíjet strategické partnerství se Spojenými státy prostřednictvím dohody o nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou.[24] Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena zasednout k jednacímu stolu "co nejdříve, aby se přiblížila trvalému míru".[25] Zelenskyj dodal, že on a jeho administrativa jsou připraveni "pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa" na dosažení trvalého míru, a navrhl částečné příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem urychlit možné mírové urovnání. Zelenskyj navrhl, aby Ukrajina a Rusko propustily válečné zajatce, zakázaly raketové útoky a údery dronů dlouhého doletu na energetickou a civilní infrastrukturu a uzavřely okamžité příměří v Černém moři. Zelenskyj poděkoval Spojeným státům za podporu ukrajinské suverenity a nezávislosti, vyjádřil politování nad průběhem schůzky s Trumpem v Bílém domě 28. února, která "neproběhla tak, jak měla", a zopakoval připravenost Ukrajiny podepsat dohodu o nerostných surovinách. Ruský prezident Vladimir Putin od nástupu Trumpa do funkce 20. ledna neučinil žádnou nabídku na příměří. Představitelé Kremlu naopak koncem února 2025 oficiálně odmítli možnost příměří za jiných podmínek než za úplné kapitulace Ukrajiny a Západu.[26].
Vysoké ztráty na životech v ruské válce na Ukrajině jsou přímým důsledkem Putinova odhodlání dobýt celou Ukrajinu za použití strašlivé taktiky spojené s ohromnými ztrátami, přičemž Putin může toto zabíjení kdykoli dramaticky snížit. Ruské síly vedou na frontové linii vysoce opotřebovávací útočné operace v čele s pěchotou, které vedou k vysokým ztrátám, ale přinášejí jen neúměrně omezené územní zisky.[27] Putin v červnu 2024 prohlásil, že Rusko není schopno dosáhnout rychlého vítězství ve válce, a proto ruská armáda místo toho usiluje o vítězství v postupnějších krocích.[28] Putin tehdy tvrdil, že se ruské síly snaží "vytlačit" ukrajinské síly "z těch území, která by měla být pod ruskou kontrolou". Putin je odhodlán k dosahování postupných, plíživých zisků za cenu vysokých ztrát a pravděpodobně věří, že tyto omezené zisky mohou časem vytvořit podmínky pro to, aby Rusko mohlo při budoucích mírových jednáních požadovat další ukrajinská území, nebo mu umožní dobýt Ukrajinu úplně. Putinova touha pokračovat v tomto smrtícím přístupu je příčinou vysokých ztrát na bojišti. Rusko také provádí noční dronové a raketové údery na týlové ukrajinské oblasti, které zabíjejí civilisty a ničí a poškozují ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu, což dále zvyšuje počet obětí války na Ukrajině.
Kreml nadále vyjadřuje opatrný optimismus ohledně pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině a v rámci snah o uvalení dalších požadavků na Spojené státy rozvíjí několik narativů. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v prohlášení poskytnutém 4. března kremelskému propagandistovi Pavlu Zarubinovi přivítal pozastavení americké vojenské pomoci a poznamenal, že Rusko může doufat, "aniž by se oddávalo přílišnému optimismu", že pozastavení vojenské pomoci "nakloní" ukrajinskou vládu k "míru".[29] Peskov záměrně zkreslil Kremlem požadovaný výsledek války - úplnou ukrajinskou kapitulaci vyvolanou ukončením západní vojenské pomoci Ukrajině - jako "mírový" výsledek. Peskov rovněž poznamenal, že Spojené státy poskytují Ukrajině zpravodajské údaje, například údaje ze satelitního průzkumu - pravděpodobně ve snaze vytvořit informační podmínky pro požadavek Kremlu, aby Spojené státy přestaly poskytovat Ukrajině zpravodajskou podporu jako podmínku budoucího "mírového urovnání". Peskov navíc požadoval, aby Spojené státy zrušily sankce vůči Rusku, což má být pedběžnou podmínkou pro zlepšení bilaterálních vztahů mezi USA a Ruskem.[30] Ruští představitelé a propagandisté také pokračovali ve falešném vykreslování zvýšené evropské podpory Ukrajině jako překážky mírového řešení války.[31] Dne 3. března Peskov zarámoval evropskou podporu Ukrajině jako vznik evropské "proválečné strany" a Kreml pravděpodobně vytváří informační podmínky pro požadavek, aby Spojené státy zastavily prodej zbraní do Evropy, které podporují obranu Ukrajiny. [32] Cílem rétoriky Kremlu je zmást a uvést v omyl tvůrce americké politiky, aby zavázali Spojené státy a Ukrajinu k dalším preventivním ústupkům pod záminkou stanovení předběžných podmínek pro "mír", zatímco Kreml se nadále vyhýbá nabídce jakýchkoli vlastních ústupků.
Klíčové poznatky:
* Americký prezident Donald Trump 3. března nařídil pozastavit americkou vojenskou pomoc Ukrajině a přerušil dodávky důležitého bojového materiálu.
* Spojené státy dodávaly Ukrajině dělostřeleckou munici, obrněná vozidla, tažené houfnice, baterie protivzdušné obrany Patriot a raketové systémy dlouhého doletu, jako jsou HIMARS a ATACMS, přičemž v mnoha případech se jedná o sofistikované systémy, které mohou dodat pouze Spojené státy.
* Ukrajině nehrozí bezprostřední kolaps na frontové linii, ale dopady pozastavení americké pomoci se budou časem projevovat stále silněji.
* Ruské síly pravděpodobně využijí očekávaného nedostatku ukrajinského materiálu, pokud bude mít pozastavení americké vojenské pomoci delší trvání, stejně jako to udělaly během předchozího pozastavení americké vojenské pomoci na začátku roku 2024.
* Evropská komise 4. března navrhla plán, který by členským státům EU umožnil zvýšit výdaje na obranu, aby podpořily Ukrajinu a posílily evropskou bezpečnost. Evropské vyzbrojování je pro krátkodobou i dlouhodobou bezpečnost Evropy zásadní a Evropa by měla v tomto úsilí pokračovat bez ohledu na stav americké pomoci Ukrajině.
* Ukrajina v průběhu války výrazně rozšířila své výrobní kapacity v oblasti obranného průmyslu ve snaze dosáhnout stavu, kdy bude moci vlastními silami uspokojovat své vojenské potřeby, ale schopnost Ukrajiny stát se dlouhodobě soběstačnou je podmíněna pokračující podporou partnerských států v krátkodobém a střednědobém horizontu.
* Vysoké ztráty na životech v ruské válce na Ukrajině jsou přímým důsledkem Putinova odhodlání dobýt celou Ukrajinu za použití strašlivé taktiky spojené s ohromnými ztrátami, přičemž Putin může toto zabíjení kdykoli dramaticky snížit.
* Kreml nadále vyjadřuje opatrný optimismus ohledně pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině a v rámci snah o uvalení dalších požadavků na Spojené státy rozvíjí několik narativů.
* Ruské síly v poslední době postupovaly u Lymanu a Pokrovska a v západní části Záporožské oblasti, zatímco ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Pokrovska.
* Ruské ministerstvo obrany (MO) údajně připravuje plán na částečnou demobilizaci omezeného počtu mobilizovaných vojáků, která by ale nezačala dříve než v červenci 2025. Tento plán má pravděpodobně řešit rostoucí společenský odpor proti tomu, že už více než dva roky neprobíhá rotace a demobilizce ruských mobilizovaných vojáků.
Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 4. března 2025 v 19:30 hodin SEČ.
Odkazy:
[1] https://www.wsj.com/politics/national-security/u-s-hitting-brakes-on-flo...
[2] https://www.wsj.com/politics/national-security/u-s-hitting-brakes-on-flo...
[3] https://www.cnn.com/2025/03/04/world/ukraine-zelensky-aid-halt-analysis-...
[4] https://www.wsj.com/world/europe/without-u-s-aid-ukraine-would-lose-some... ; https://www.theguardian.com/world/2025/mar/04/ukraine-has-firepower-to-f...
[5] https://www.cnn.com/2025/03/04/world/ukraine-zelensky-aid-halt-analysis-...
[6] https://www.wsj.com/world/a-guide-to-the-u-s-weapons-systems-ukraine-sta... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[7] https://abcnews.go.com/Politics/trump-directs-administration-pause-milit...
[8] https://abcnews.go.com/Politics/trump-directs-administration-pause-milit...
[9] https://suspilne.media/961927-katkov-ukraina-moze-vtratiti-30-ozbroenna-... ; https://suspilne.media/961927-katkov-ukraina-moze-vtratiti-30-ozbroenna-...
[10] https://understandingwar.org/backgrounder/ukrainian-defense-pokrovsk-has...
[11] https://understandingwar.org/backgrounder/ukrainian-defense-pokrovsk-has...
[12] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[13] https://www.theguardian.com/world/2025/mar/04/russia-sending-suicidal-mi... ; https://isw.pub/UkrWar013125 ; https://isw.pub/UkrWar022125 ; https://isw.pub/UkrWar020425 ; https://isw.pub/UkrWar012825 ; https://isw.pub/UkrWar010225
[14] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/sv/statement_25_673 ; https://www.youtube.com/live/4nO3WggYfL0 ; https://ec.europa.eu/commission/presscorner/api/files/attachment/880628/...
[15] https://www.npr.org/2025/03/04/nx-s1-5317453/europe-defense-trump-ukrain...
[16] https://x.com/ZelenskyyUa/status/1897000790641844590
[17] https://isw.pub/UkrWar022525
[18] https://www.ukrinform.ua/rubric-economy/3966694-v-ukraini-za-dva-roki-vi...
[19] https://isw.pub/UkrWar022125
[20] https://www.ukrinform.ua/rubric-economy/3966694-v-ukraini-za-dva-roki-vi...
[21] https://www.ukrinform.ua/rubric-economy/3966694-v-ukraini-za-dva-roki-vi...
[22] https://www.understandingwar.org/backgrounder/ukraine%E2%80%99s-long-ter...
[23] https://www.understandingwar.org/backgrounder/ukraine%E2%80%99s-long-ter...
[24] https://www.rada.gov.ua/en/news/News/top_news/259373.html?fbclid=IwY2xja...
[25] https://x.com/ZelenskyyUa/status/1896948147085049916
[26] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[27] https://isw.pub/UkrWar020325 ; https://isw.pub/UkrWar123124 ; https://isw.pub/UkrWar120524
[28] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[29] https://www.interfax.ru/russia/1011948
[30] https://tass.ru/politika/23299837
[31] https://tass.ru/politika/23300983 ; https://t.me/slutsky_l/3283 ; https://t.me/wargonzo/25084 ; https://dzen.ru/a/Z8a6oaluoG1msEb3
[32] https://understandingwar.org/backgrounder/russia-cautiously-optimistic-f...
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1104. den (03.03.2025)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)
[1] https://www.wsj.com/politics/national-security/u-s-hitting-brakes-on-flo...
[2] https://www.wsj.com/politics/national-security/u-s-hitting-brakes-on-flo...
[3] https://www.cnn.com/2025/03/04/world/ukraine-zelensky-aid-halt-analysis-...
[4] https://www.wsj.com/world/europe/without-u-s-aid-ukraine-would-lose-some... ; https://www.theguardian.com/world/2025/mar/04/ukraine-has-firepower-to-f...
[5] https://www.cnn.com/2025/03/04/world/ukraine-zelensky-aid-halt-analysis-...
[6] https://www.wsj.com/world/a-guide-to-the-u-s-weapons-systems-ukraine-sta... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[7] https://abcnews.go.com/Politics/trump-directs-administration-pause-milit...
[8] https://abcnews.go.com/Politics/trump-directs-administration-pause-milit...
[9] https://suspilne.media/961927-katkov-ukraina-moze-vtratiti-30-ozbroenna-... ; https://suspilne.media/961927-katkov-ukraina-moze-vtratiti-30-ozbroenna-...
[10] https://understandingwar.org/backgrounder/ukrainian-defense-pokrovsk-has...
[11] https://understandingwar.org/backgrounder/ukrainian-defense-pokrovsk-has...
[12] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[13] https://www.theguardian.com/world/2025/mar/04/russia-sending-suicidal-mi... ; https://isw.pub/UkrWar013125 ; https://isw.pub/UkrWar022125 ; https://isw.pub/UkrWar020425 ; https://isw.pub/UkrWar012825 ; https://isw.pub/UkrWar010225
[14] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/sv/statement_25_673 ; https://www.youtube.com/live/4nO3WggYfL0 ; https://ec.europa.eu/commission/presscorner/api/files/attachment/880628/...
[15] https://www.npr.org/2025/03/04/nx-s1-5317453/europe-defense-trump-ukrain...
[16] https://x.com/ZelenskyyUa/status/1897000790641844590
[17] https://isw.pub/UkrWar022525
[18] https://www.ukrinform.ua/rubric-economy/3966694-v-ukraini-za-dva-roki-vi...
[19] https://isw.pub/UkrWar022125
[20] https://www.ukrinform.ua/rubric-economy/3966694-v-ukraini-za-dva-roki-vi...
[21] https://www.ukrinform.ua/rubric-economy/3966694-v-ukraini-za-dva-roki-vi...
[22] https://www.understandingwar.org/backgrounder/ukraine%E2%80%99s-long-ter...
[23] https://www.understandingwar.org/backgrounder/ukraine%E2%80%99s-long-ter...
[24] https://www.rada.gov.ua/en/news/News/top_news/259373.html?fbclid=IwY2xja...
[25] https://x.com/ZelenskyyUa/status/1896948147085049916
[26] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[27] https://isw.pub/UkrWar020325 ; https://isw.pub/UkrWar123124 ; https://isw.pub/UkrWar120524
[28] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[29] https://www.interfax.ru/russia/1011948
[30] https://tass.ru/politika/23299837
[31] https://tass.ru/politika/23300983 ; https://t.me/slutsky_l/3283 ; https://t.me/wargonzo/25084 ; https://dzen.ru/a/Z8a6oaluoG1msEb3
[32] https://understandingwar.org/backgrounder/russia-cautiously-optimistic-f...
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1104. den (03.03.2025)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)