Summit EU se shodl na posílení evropské obrany, podporu Ukrajiny odmítl Orbán

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli, že EU má rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán, informoval novináře jeden z unijních činitelů.

čtvrtek 06.03.2025, čtvrtek 06.03.2025, 11:12 - aktualizováno ve 22:44

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na na mimořádném summitu Evropské unie k bezpečnosti Evropy a Ukrajiny v Bruselu.

Lídři unijních zemí se na mimořádné schůzce zabývali budoucností evropské obrany v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či kolem podoby možných mírových rozhovorů s Ruskem, na jejichž rychlé uspořádání naléhá americký prezident Donald Trump. Ten také tlačí na evropské země, aby dávaly více na vlastní obranu, na níž se podle něho USA nechtějí podílet v dosavadní míře.

Summit se shodl na tom, že je nutné "výrazně zvýšit výdaje" na armády, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí. Vůdci unijních států rovněž uvítali návrh Evropské komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice. Debatu vyvolal německý návrh, aby bylo zbrojení dlouhodoběji vyňato ze zmíněných pravidel zakazujících rozpočtové schodky převyšující tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dluh větší než 60 procent HDP. Řada zemí však byla proti a v závěrech tak zůstala zmínka o nutnosti dbát na "udržitelnost dluhů".

Státy by se podle svých lídrů měly urychleně zabývat návrhem komise na společnou půjčku až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat úvěry, zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.

Summit, kterého se v úvodu zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jednal i o textu slibujícím další podporu Ukrajiny jak v obraně proti Rusku, tak v mírových jednáních a otázce bezpečnostních záruk po uzavření možné dohody s Ruskem. Orbán dával předem najevo, že tato závěry podpořit nehodlá a využil práva veta. Text byl proto schválen jako nezávazné prohlášení podporované 26 členskými státy.

"Dosažení míru prostřednictvím síly vyžaduje, aby Ukrajina byla v nejsilnější možné pozici, čehož jsou zásadní součástí vlastní masivní ukrajinské vojenské a obranné kapacity. To platí před jednáními o ukončení války, v jejich průběhu i po nich," uvádí společný text. Lídři 26 zemí se v něm shodli na další finanční podpoře Ukrajiny i na poskytnutí bezpečnostních záruk.

Stejně jako Orbán původně hrozil vetem i slovenský premiér Robert Fico, který požadoval, aby Evropská unie vyzvala Kyjev k obnovení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Do přijatého textu se proto dostal bod vyzývající "Evropskou komisi, Slovensko a Ukrajinu k zesílení snah o nalezení funkčních řešení otázky tranzitu plynu", přičemž mají zohlednit "obavy vyjádřené Slovenskem".

NATO musí rychle zbrojit, aby odradilo Rusko od útoku, řekl polský prezident Duda

Všechny země NATO musí ihned zvýšit výdaje na obranu, řekl dnes v Bruselu po společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance polský prezident Andrzej Duda. Ruský prezident Vladimir Putin by se jinak mohl rozhodnout, že po Ukrajině napadne další zemi, dodal. Americký prezident Donald Trump dnes podle tiskových agentur řekl, že Spojené státy by nemusely chránit ty členy Severoatlantické aliance, kteří dostatečně neutrácejí za svou obranu.

VIDEO: Společná tisková konference generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho a polského prezidenta Andrzeje Dudy v bruselském sídle NATO

Duda je v Bruselu na mimořádném summitu států Evropské unie věnovaném bezpečnosti kontinentu a pomoci Ukrajině. Polsko nyní unii předsedá. Duda upřesnil, že země NATO by měly na obranu vydávat nejméně tři procenta svého hrubého domácího produktu (HDP). Nynějším závazkem NATO jsou dvě procenta HDP.

"Předložil jsem generálnímu tajemníkovi písemnou žádost, aby tato otázka byla nastolena na nadcházejícím summitu v Haagu a aby bylo přijato takové rozhodnutí, aby byla [na obranu] vyčleněna alespoň tři procenta HDP členských států aliance," řekl Duda.

K rychlému zbrojení dnes před mimořádným summitem EU v Bruselu vyzvalo Polsko i Dánsko. K vyšším výdajům na obranu tlačí unijní státy také pobaltské země, které s Ruskem přímo sousedí.

Duda prohlásil, že na Ukrajině je třeba nastolit spravedlivý a trvalý mír. Zároveň poznamenal, že pokud Kyjev a Washington uzavřou dohodu o nerostném bohatství, Ukrajina bude pro USA strategicky důležitou zemí. Duda uvedl, že vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se "v klidu" vrátil k jednacímu stolu s Washingtonem. Minulý pátek setkání Zelenského a amerického prezident Donalda Trumpa skončilo roztržkou.

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes řekl, že je "opatrně optimistický", že rozhovory mezi Ukrajinou a Spojenými státy mohou vést k pozitivnímu výsledku.

Duda i Rutte reagovali na postup nové americké administrativy vůči Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské agresi. Zelenskyj byl minulý pátek na návštěvě Washingtonu, kde se měla podepsat dohoda o americkém přístupu k ukrajinskému nerostnému bohatství. Z přijetí dokumentu však sešlo a Zelenskyj předčasně opustil Bílý dům, když se předtím v Oválné pracovně neúspěšně pokoušel přesvědčit Trumpa o potřebě poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. V noci na úterý pak Trump podle amerických médií rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru.

Lídři EU jednali o posílení evropské obrany

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes odpoledne v Bruselu sešli k mimořádnému zasedání, na němž jednali o posílení evropské obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či kolem podoby možných mírových rozhovorů s Ruskem. Na úvod summitu poobědvali unijní lídři s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, podle něhož Kyjev cítí pokračující silnou podporu z Evropy.

Předseda Evropské rady António Costa, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na mimořádném summitu Evropské unie k bezpečnosti Evropy a Ukrajiny v Bruselu.

Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před zahájením summitu slíbili další pomoc Ukrajině, která se ruské invazi brání od února 2022. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu. Von der Leyenová označila dnešní summit za přelomový, protože premiéři a prezidenti budou jednat o posílení vlastních armád v reakci na hrozbu, kterou pro evropskou bezpečnost představuje Rusko.

"Nejlepší bezpečnostní zárukou je silná Ukrajina a silná ukrajinská armáda," napsal na síti X český premiér Petr Fiala po zhruba devadesátiminutovém pracovním obědě unijních lídrů se Zelenským, který následně jednání opustil. Podle unijního činitele obeznámeného s obsahem jednání Zelenskyj během oběda "uvítal iniciativy zaměřené na posílení evropských obranných kapacit a volal po jejich využití při podpoře ukrajinské zbrojní produkce". Už před začátkem summitu ukrajinský prezident vyjádřil vděk za evropskou podporu, kterou podle něho Kyjev vnímá zvláště po vyhrocení jeho vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Lídři se sešli v době, kdy Trump používá na adresu Zelenského ostrá slova a podle mnohých evropských politiků přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina. Trump po páteční roztržce se Zelenským v Bílém domě pozastavil vojenskou podporu Kyjevu a její další osud podle Washingtonu závisí na ochotě Zelenského přistoupit na jednání pod vedením USA. Šéf Bílého domu také naléhá na evropské země, aby přidaly peníze armádám a převzaly odpovědnost za svou bezpečnost, v níž se USA nehodlají angažovat jako dosud.

Vůdci řady členských zemí dávali při příchodu na dnešní jednání najevo, že jsou připraveni zvyšovat výdaje na obranu a bezpečnost. O tomto tématu začal summit podle unijních zdrojů diskutovat po Zelenského odchodu. Lídři mají na stole návrh Evropské komise, podle něhož by EU ze společné půjčky 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) měla členským zemím poskytnout úvěry na nákupy vojenského vybavení. Unijní exekutiva navrhuje také uvolnění společných rozpočtových a dluhových pravidel, která by se nevztahovala na investice do obrany.

Po evropské obraně by se summit měl vrátit k debatě o podpoře Ukrajiny. Není přitom jasné, zda se lídrům podaří shodnout na společných závěrech k tomuto tématu, jejichž vetem hrozí maďarský premiér Viktor Orbán. Ten se krátce před summitem vyjádřil pozitivně k posilování evropské obrany, ne však k podpoře Kyjeva.

Prezident Zelenskyj: Ukrajina cítí silnou podporu Evropy

Ukrajina cítí jasnou a silnou podporu Evropy. Před začátkem mimořádného summitu Evropské unie o bezpečnosti Ukrajiny i celého kontinentu to dnes v Bruselu prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi, další pomoc. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu Evropské unie k bezpečnosti Evropy a Ukrajiny v Bruselu.

"Děkujeme, že nejsme sami. A nejsou to jen slova, podporu cítíme," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že evropská podpora je vzpruhou pro ukrajinské civilisty i vojáky.

Ukrajinský prezident poznamenal, že evropskou podporu cítí od počátku invaze a také po událostech z minulého týdne. Před týdnem v pátek Zelenskyj navštívil amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě, aby podepsal vzájemnou hospodářskou dohodu. Schůzka ale skončila roztržkou před kamerami a USA následně Ukrajině pozastavily zbrojní pomoc i sdílení zpravodajských informací.

Von der Leyenová začínající summit označila za předělový, protože se bude věnovat vyzbrojení členských států a posílení zbrojního průmyslu. Zdůraznila, že Evropa si přeje mír prostřednictvím síly. Evropské státy uvádějí, že budoucí mír na Ukrajině musí být spravedlivý a nikoli nadiktovaný Ruskem.

Šéfka Evropské komise ujistila Zelenského, že unie bude stát po celý existenční boj Ukrajiny na její straně. To řekl i Costa. "Milý Volodymyre, jsme s vámi od prvního dne války a nadále budeme," řekl. Dodal, že Evropská unie Ukrajinu podpoří i během mírových jednání a také na její cestě do evropského bloku.

Český Premiér Fiala se obává, že lídři EU dnes nenajdou shodu na podpoře Ukrajiny

Shoda na podpoře Ukrajiny, která už víc než tři roky čelí vpádu Ruska, nebude na dnešním mimořádném jednání unijních lídrů podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech. Před odletem do Bruselu novinářům řekl, že nechce malovat čerta na zeď, ale plyne to z postojů Slovenska a Maďarska. Pokud se Evropská unie neshodne na podpoře Ukrajiny, o to důležitější bude nalezení jednoty na posílení vlastní obrany a bezpečnosti, uvedl Fiala.

Český premiér Petr Fiala (zády ke kameře) se zdraví s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na mimořádném summitu Evropské unie k bezpečnosti Evropy a Ukrajiny v Bruselu.

Summit se schází ve chvíli, kdy je nejisté pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či podoba možných mírových rozhovorů s Ruskem. Jednání se účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na stole budou mít lídři také návrh Evropské komise, podle kterého by Evropská unie ze společné půjčky 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) měla členským zemím poskytnout úvěry na nákupy vojenského vybavení. Ani na další společné zadlužování nemají členské země jednotný názor a diplomaté očekávají, že summit v této věci přinese spíše úvodní debatu než konkrétní závěry.

Podle předsedy vlády je v čase, kdy je Evropa vystavena historické zkoušce, nadále nutné snažit se o zachování transatlantické vazby a dál spolupracovat se Spojenými státy. Pro Evropu je to naprosto nutné, uvedl. Vzhledem k neochotě Slovenska a Maďarska zmínil také důležitost spolupráce s mimounijními státy, jako je Británie, Norsko či Kanada, které se zúčastnily nedělní schůzky zorganizované Londýnem.

"Shoda na podpoře Ukrajiny nebude jemně řečeno minimálně tak silná, jako bylo na předchozích summitech, o to víc jsou důležité schůzky zemí, které si uvědomují odpovědnost za svou bezpečnost," konstatoval Fiala s tím, že schůzky v ustálených formátech nestačí. Zmínil reálnou roli Francie a Británie. "Mění se mezinárodní řád a je třeba i jiných formátů, což nijak neoslabuje Evropskou unii. Potřebujeme rychlost, akceschopnost. Proto je koalice ochotných naprosto na místě," uvedl s odkazem na účastníky nedělní schůzky.

Předseda Evropské rady a šéf unijních summitů António Costa svolal schůzku, kterou média označují za krizovou, v souvislosti s aktivitou amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž se v posledních týdnech začal velmi ostře vyjadřovat na adresu Zelenského a podle mnohých evropských politiků přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina. Trump po roztržce se Zelenským pozastavil vojenskou podporu Kyjevu, jejíž další osud podle Washingtonu závisí na ochotě Zelenského přistoupit na jednání pod vedením USA. Šéf Bílého domu také tlačí na evropské země, aby přidaly peníze armádám a převzaly odpovědnost za svou bezpečnost, v níž se USA nehodlají angažovat jako dosud. Jednomyslná shoda na závěrech summitu bude ale podle unijních zdrojů těžká, protože Maďarsko a Slovensko hrozí jejich vetem. Budapešť chce do závěrů prosadit formulace vstřícné k Rusku, Bratislava zase zmínku o obnovení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.

Ukrajina musí podle kancléře Scholze dostat spravedlivý, nikoli nadiktovaný mír

Pro Evropu i Ukrajinu je důležité, aby Kyjev mohl uzavřít spravedlivý a nikoli nadiktovaný mír. Před začátkem dnešního mimořádného summitu Evropské unie o ukrajinské a evropské bezpečnosti to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Za klíčové považuje i to, aby Evropa s Ukrajinou měly nadále dobré vztahy se Spojenými státy včetně těch bezpečnostních.

"Je velmi důležité, abychom zajistili, že Ukrajina nebude muset přijmout nadiktovaný mír," řekl Scholz. Jedině tak si země, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, zachová nezávislost a suverenitu. Části dnešního summitu se v Bruselu účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Německý kancléř Olaf Scholz promlouvá k novinářům při příchodu na mimořádný summit Evropské unie k bezpečnosti Evropy a Ukrajiny v Bruselu.

K návrhu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který chce debatovat o rozšíření francouzského jaderného odstrašení na celou Evropskou unii, kancléř řekl, že Evropa by se neměla vzdávat americké účasti. Spojené státy jsou po druhé světové válce hlavním garantem bezpečnosti v Evropě, a to i díky svým jaderným zbraním. Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu ale vztahy Evropy s Washingtonem procházejí zátěžovou zkouškou.

Scholz při příchodu na summit také řekl, že Německo uvolní svou ústavní dluhovou brzdu, která brání rychlému zadlužování, aby mohlo více investovat do obrany. Rovněž ocenil plán Evropské komise na uvolnění finančních podmínek ke zbrojení.

Vrcholní představitelé unijních institucí i NATO se už sešli také s Friedrichem Merzem, který v křesle šéfa německé vlády Scholze v blízké budoucnosti nahradí.

Polsko před summitem vyzvalo k zajištění hranic, Dánsko k rychlému zbrojení

Prvořadým úkolem Evropské unie je zabezpečit své hranice, zejména ty s Ruskem a Běloruskem. Dnes to při příchodu na mimořádný summit Evropské unie k bezpečnosti Evropy a Ukrajiny prohlásil polský premiér Donald Tusk. Evropa také podle něj musí uspět v novém závodě ve zbrojení, aby posílila svou bezpečnost proti Rusku, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Zbrojení jako jasnou prioritu vidí také dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová a její polský protějšek Donald Tusk na shůzce lídrů baltského regionu v rámci mimořádného summitu Evropské unie k bezpečnosti Evropy a Ukrajiny v Bruselu.

Zdroj: ČTK

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

summit

bezpečnost