Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1106. den (05.03.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

čtvrtek 06.03.2025, 00:40

Trumpova administrativa pozastavila sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, což je jeden z mnoha požadavků Kremlu vůči USA, Ukrajině a dalším podporovatelům Ukrajiny. Podrobnosti o pozastavení sdílení zpravodajských informací USA s Ukrajinou se v různých zprávách liší, ale Trumpova administrativa pozastavila určitou úroveň sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, přičemž některé zprávy uvádějí, že se pozastavení týkalo veškerého sdílení zpravodajských informací.[1] Západní média informovala, že Trumpova administrativa konkrétně pozastavila sdílení zpravodajských informací, které Ukrajina využívá pro systémy včasného varování na ochranu před ruskými údery raketami dlouhého doletu a drony, pro označování cílů pro údery salvovými raketomety HIMARS (GMLRS) a pro označování cílů pro údery dlouhého dosahu na území Ruska.[2] Britský deník Daily Mail napsal, že Spojené státy rovněž zakázaly Velké Británii sdílet s Ukrajinou americké zpravodajské informace.[3] Kreml opakovaně trval na ukončení veškeré zahraniční pomoci Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 4. března výslovně uvedl, že Spojené státy poskytují Ukrajině zpravodajské údaje, jako jsou data ze satelitního průzkumu.[4]

Pozastavení sdílení zpravodajských informací USA s Ukrajinou poškodí schopnost Ukrajiny bránit se proti pokračujícím ruským útokům na vojenské i civilní cíle. Ukrajinské síly využívaly své schopnosti zasahovat cíle na území Ruska a zničit značné množství materiálu, aby zvýšily tlak na Rusko. V noci ze 17. na 18. září 2024 ukrajinské síly udeřily na ruský sklad raket a munice u Toropce v Tverské oblasti a zničily ruské zásoby munice na dva až tři měsíce.[5] V zařízení u Toropce byly rovněž skladovány rakety Iskander, balistické střely Točka-U, klouzavé bomby a dělostřelecká munice.[6] V noci z 20. na 21. září 2024 ukrajinské síly udeřily na tichorecký arzenál severně od Kamenného v Krasnodarském kraji, kde v té době bylo uskladněno nejméně 2000 tun munice, včetně munice ze Severní Koreje.[7] Ruské síly už dříve využívaly své kvantitativní převahy dělostřelecké munice a úderů klouzavými bombami k usnadnění zisků na bojišti tím, že ničily osady před nasazením pěchoty do útoku - zejména u Avdijivky v únoru 2024 během výpadků americké vojenské pomoci Ukrajině.[8] Ukrajinské údery na ruské raketové a muniční sklady už dříve zmírnily tlak na ukrajinské síly na celé frontové linii tím, že zabránily ruským silám využít své dělostřelecké převahy k zajišťování zisků. Ukrajinské údery proti vojenským cílům v Rusku také zatlačily ruské letecké operace dále od Ukrajiny do týlových oblastí Ruska, což ztížilo schopnost Ruska provádět z ruského vzdušného prostoru údery klouzavými bombami a raketami proti ukrajinským frontovým pozicím.[9] Neschopnost Ukrajiny provádět údery raketami ATACMS a HIMARS proti ruským systémům protivzdušné obrany v Rusku a na okupované Ukrajině pravděpodobně ovlivní to, jak blízko frontové linie budou ochotni operovat ruští piloti, a rozšíří schopnost Ruska účinně používat klouzavé bomby jak proti frontovým oblastem, tak proti ukrajinským městům v blízkém týlu.[10]

Pozastavení veškerého sdílení zpravodajských informací USA s Ukrajinou by rovněž umožnilo ruským silám zintenzivnit údery drony a raketami proti ukrajinskému týlu, což by mělo dopad na miliony ukrajinských civilistů a na růst ukrajinské obranné průmyslové základny (OPZ). Americké zpravodajské informace přispívají k ukrajinskému systému včasného varování před ruskými údery na ukrajinská města, což umožňuje, aby se ukrajinské úřady a civilisté připravili, jakmile ruské síly vypustí rakety a drony.[11] Pozastavení amerických zpravodajských informací o ruských úderech na ukrajinský týl by spolu s pozastavením dodávek amerických raket protivzdušné obrany Patriot, na které Ukrajina spoléhá při obraně proti ruským balistickým střelám, mělo vážné dopady na bezpečnost ukrajinských týlových oblastí.[12]

Ruské dronové a raketové údery se intenzivně zaměřují na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a OPZ.[13] Pravděpodobné zintenzivnění těchto úderů po pozastavení vojenské pomoci Ukrajině a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou ze strany USA bude bránit pokračujícímu pokroku Ukrajiny v rozšiřování její OPZ, aby byla schopna zásobovat ukrajinskou armádu veškerým potřebným materiálem.[14] Soběstačná ukrajinská OPZ by Ukrajině umožnila dlouhodobě se bránit i při dramaticky snížené zahraniční vojenské pomoci a to, aby Ukrajina mohla pokračovat ve svém úsilí o dosažení soběstačnosti, je jedním z nejdůležitějších amerických národních bezpečnostních zájmů.

Trumpova administrativa vyvíjí značný tlak na Ukrajinu, jejíž představitelé stále nabízejí ústupky a veřejně deklarují zájem na trvalém ukončení války. Tato politika Trumpovy administrativy podkopává možnost, aby Spojené státy vyvíjely tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina a přiměly ho přijmout jakoukoli mírovou dohodu, jež je v zájmu Spojených států, Ukrajiny i Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 4. března prohlásil, že "Ukrajina je připravena co nejdříve zasednout k jednacímu stolu, aby se přiblížila trvalému míru."[15] Zelenskyj rovněž nabídl výměnu ukrajinských a ruských válečných zajatců, zákaz raketových a dálkových dronových úderů na energetickou a civilní infrastrukturu a okamžité uzavření příměří v oblasti Černého moře.[16] Zelenskyj několikrát naznačil - mimo jiné v rozhovoru pro Fox News z 28. února - že je ochoten učinit ústupky v otázce území, členství Ukrajiny v NATO i vlastního setrvání ve funkci, aby zajistil spravedlivý a udržitelný mír.[17] Ruský prezident Vladimir Putin a řada kremelských představitelů naproti tomu žádné smysluplné ústupky nenabídli. Neustále opakují požadavky, které se rovnají úplné ukrajinské kapitulaci i stažení NATO z východní Evropy.[18]

Válečné úsilí Ruska na Ukrajině přineslo Moskvě řadu materiálních a ekonomických problémů i problémů s generováním živé síly, které se v nadcházejících měsících ještě zhorší, pokud bude Ukrajina schopna udržet své obranné vojenské operace.[19] Spojené státy by měly tyto ruské problémy využít k zajištění ústupků nezbytných k dosažení spravedlivého a udržitelného míru. Politika USA, která pozastavuje vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací Ukrajině, oslabuje možnosti, které potřebuje americký prezident Donald Trump k dosažení svého deklarovaného politického cíle, jímž je ukončení války na Ukrajině za přijatelných podmínek, což je úkol, který vyžaduje zvýšení tlaku na Rusko, nikoli na Ukrajinu.[20]

Představitelé Kremlu oznámili, že pozastavení americké vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací hodlají využít k dosažení dalších úspěchů na bojišti. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv 5. března prohlásil, že dodávky amerických zbraní na Ukrajinu budou "s největší pravděpodobností obnoveny", ale že "hlavním úkolem" Ruska je nadále "způsobit maximální škody" Ukrajině "na zemi".[21] Medveděvovo prohlášení je v souladu s míněním ISW, že ruské síly se pravděpodobně pokusí využít pozastavení americké pomoci k dalším ziskům na východní a jižní Ukrajině, aby ospravedlnily územní nároky Ruska na celou Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast.[22] Medveděv rovněž naznačil, že Rusko si je vědomo, že může mít omezený časový rámec, v němž může využít pozastavení americké pomoci ke "způsobení maximálních škod" ukrajinským silám. Ruské síly využily předchozího pozastavení americké vojenské pomoci na začátku roku 2024, mimo jiné tím, že se v květnu 2024 pokusily obsadit město Charkov, než byly obnoveny dodávky americké vojenské pomoci ukrajinským silám na frontě.[23]

Ruští představitelé nadále nepřesně svalují vinu za nedostatek smysluplných mírových jednání na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a nikoli na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na otázku o Zelenského ochotě vyjednávat odpověděl, že nedokáže "vlézt tomu člověkovi [Zelenskému] do hlavy" a že Zelenskyj "ani není člověk".[24] Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová nadále tvrdili, že Zelenského zákaz vyjednávání s Ruskem z roku 2022 je výraznou překážkou pokroku ve vyjednávání, což je nejnovější z kremelských snah vykreslit Zelenského - nikoli Putina - jako toho, kdo není ochoten vyjednávat.[25] Jak Zelenskyj, tak ukrajinský parlament (Nejvyšší rada) výslovně a veřejně deklarovali ochotu Ukrajiny zapojit se do jednání v dobré víře a předložili věcné návrhy na příměří, což je v ostrém kontrastu k postoji Kremlu.[26]

Představitelé Kremlu nadále využívají obchodní pobídky k tomu, aby Spojeným státům kladli další požadavky a tlačili je k faktickému uznání ruské anexe ukrajinského území. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 4. března prohlásil, že Rusko je otevřeno spolupráci s americkými společnostmi, a to i v oblastech okupované Ukrajiny.[27] Peskov si však položil otázku, jak by Rusko mohlo spolupracovat s americkými společnostmi, když Spojené státy pokračují v sankcích vůči Rusku.[28] Peskov pravděpodobně stanovuje podmínky, za kterých bude Rusko požadovat, aby Spojené státy zrušily své sankce, než Rusko uzavře některou z dohod o hospodářské spolupráci, o nichž americké a ruské delegace jednaly na nedávných setkáních.[29] To, že Peskov zahrnul Ruskem nezákonně anektované oblasti Ukrajiny do potenciálních budoucích dohod o hospodářské spolupráci mezi USA a Ruskem, je součástí ruského úsilí přimět Spojené státy, aby tato území de facto uznaly za ruská. Peskovova rétorika odráží strategii Kremlu využívat mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), k legitimizaci ruské kontroly nad ukrajinskými územími.[30] Kreml využil jednání s představiteli MAAE o Záporožské jaderné elektrárně (ZJE) k tvrzení, že ZJE leží na ruském území.[31]

Klíčové poznatky:

* Trumpova administrativa pozastavila sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, což je jeden z mnoha požadavků Kremlu vůči USA, Ukrajině a dalším podporovatelům Ukrajiny.

* Pozastavení sdílení zpravodajských informací USA s Ukrajinou poškodí schopnost Ukrajiny bránit se proti pokračujícím ruským útokům na vojenské i civilní cíle.

* Pozastavení veškerého sdílení zpravodajských informací USA s Ukrajinou by rovněž umožnilo ruským silám zintenzivnit údery drony a raketami proti ukrajinskému týlu, což by mělo dopad na miliony ukrajinských civilistů a na růst ukrajinské obranné průmyslové základny (OPZ).

* Trumpova administrativa vyvíjí značný tlak na Ukrajinu, jejíž představitelé stále nabízejí ústupky a veřejně deklarují zájem na trvalém ukončení války. Tato politika Trumpovy administrativy podkopává možnost, aby Spojené státy vyvíjely tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina a přiměly ho přijmout jakoukoli mírovou dohodu, jež je v zájmu Spojených států, Ukrajiny i Evropy.

* Představitelé Kremlu oznámili, že pozastavení americké vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací hodlají využít k dosažení dalších úspěchů na bojišti.

* Ruští představitelé nadále nepřesně svalují vinu za nedostatek smysluplných mírových jednání na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a nikoli na ruského prezidenta Vladimira Putina.

* Představitelé Kremlu nadále využívají obchodní pobídky k tomu, aby Spojeným státům kladli další požadavky a tlačili je k faktickému uznání ruské anexe ukrajinského území.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Torecka a Pokrovska.

* Na seznamu ruských vojáků, kteří od února 2022 do poloviny prosince 2024 opustili své jednotky a jsou vedeni jako vojáci, kteří se vzdálili bez povolení (AWOL - absent without leave), je 50.000 jmen.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 5. března 2025 v 19:30 hodin SEČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW