Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1117. den (16.03.2025)

Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Mike Waltz 16. března prohlásil, že Ukrajina obdrží blíže nespecifikované bezpečnostní záruky výměnou za blíže nespecifikované územní ústupky.[1] Waltz rovněž uvedl, že Spojené státy na diplomatických jednáních o ukončení války na Ukrajině zvažují "reálnou situaci na zemi".[2] Co přesně Waltz myslel "reálnou situací na zemi", není zcela jasné. Ruští představitelé často používali narativ, že jakákoli jednání musejí brát v úvahu "realitu na zemi", s odkazem na současnou frontovou linii na Ukrajině a jejich tvrzení o nevyhnutelnosti dalších ruských úspěchů na bojišti.[3] Waltzovo oznámení, že Ukrajina obdrží blíže nespecifikované bezpečnostní záruky, je klíčovým aspektem dosažení deklarovaného cíle amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterým je zajištění trvalého míru na Ukrajině, ale zastavení bojových akcí na neobhajitelných liniích by omezilo účinnost bezpečnostních záruk.

Současné frontové linie neposkytují strategickou hloubku, kterou bude Ukrajina potřebovat ke spolehlivé obraně proti obnovené ruské agresi. Ruské síly se nacházejí hned za řekou Dněpr u Chersonu, zhruba 25 kilometrů od Záporoží a 30 kilometrů od Charkova. Ruská vojska na řece Dněpr by mohla využít příměří k přípravě na mimořádně obtížný úkol nerušeně provést opačný přechod řeky, což by výrazně zvýšilo pravděpodobnost úspěchu takového podniku. Zastavení dobře připravené velké mechanizované ofenzivy "za studena" je ve válce mimořádně vzácným jevem, což znamená, že obnovený ruský útok by pravděpodobně téměř okamžitě ohrozil jak města Charkov a Záporoží, tak i klíčová města v doněckém "pevnostním pásu". Rusko buduje rozsáhlou dálnici a železnici s cílem spojit velká města na okupované Ukrajině a v Rusku, což posílí ruskou pozici na okupované Ukrajině a schopnost Ruska přepravovat a zásobovat ruské jednotky operující na Ukrajině v případě budoucí ruské ofenzivy na jihu Ukrajiny.[4]

USA a Evropa by pravděpodobně musely poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc rychleji, v mnohem větším objemu a s vyššími náklady, čím blíže by se linie konečného příměří nacházely k současné frontové linii. Ukrajina by pravděpodobně potřebovala ještě větší armádu s většími schopnostmi, aby mohla plnit svou klíčovou roli při odstrašování a v případě potřeby i při porážce budoucí agrese podél současné frontové linie (jak uvnitř Ukrajiny, tak podél státní hranice Ukrajiny s Ruskem), která je dlouhá více než 2100 kilometrů. Vynucení příměří podél současné frontové linie by rovněž vyžadovalo nasazení velkého počtu západních sil. Trump naznačil, že má v úmyslu pomoci Ukrajině při znovuzískání strategicky důležitého území, a taková pomoc by mohla výrazně snížit náklady na zajištění budoucího míru i obtíže s tím spojené.[5] Příměří podél lépe hájitelných pozic by také postavilo ruské síly do nevýhodnější situace pro obnovení útočných operací, což by snížilo pravděpodobnost budoucí ruské agrese.

Ruští představitelé však nadále uplatňují své maximalistické územní nároky na celou okupovanou Ukrajinu a významné části neokupované Ukrajiny. Vysocí kremelští představitelé včetně ruského prezidenta Vladimira Putina soustavně požadují, aby se Ukrajina vzdala celé Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, včetně území, která ruské síly dosud neokupují, a v posledních týdnech tyto nároky opakují.[6] Podobné názory hlásných trub Kremlu v poslední době šíří také ruská státní média.[7] Putin nedávno prohlásil, že "Novorusko" je nedílnou součástí Ruska, a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov "Novorusko" definoval jako celou východní a jižní Ukrajinu včetně Charkovské, Dnipropetrovské, Oděské a Mykolajivské oblasti.[8] Rusko v současné době okupuje malou část Charkovské oblasti a Kinburnskou kosu v Mykolajivské oblasti a ruské síly postupují směrem k administrativní hranici Dnipropetrovské oblasti. Stále nová a nová kremelská prohlášení požadující, aby se Ukrajina vzdala svých neobsazených území, naznačují, že Kreml a Putin i přes probíhající jednání na těchto územních cílech stále trvají.

Ruští představitelé nedali veřejně najevo, že by byli ochotni učinit ústupky ve svých územních nebo bezpečnostních požadavcích vůči Ukrajině. Přijetí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu podporovaných Západem by pro Putina znamenalo významný ústupek. Putin opakovaně vyzývá Ukrajinu, aby se trvale vzdala svých cílů vstoupit do NATO nebo jakéhokoli bezpečnostního bloku a aby odmítla budoucí nabídky zahraniční vojenské pomoci, a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno prohlásil, že Rusko odmítne budoucí vyslání jakýchkoli evropských mírových sil na Ukrajinu a bude něco takového považovat za "přímé, oficiální a neskrývané zapojení zemí NATO" do války.[9] Zdá se také, že se ruští představitelé snaží zvýšit podporu ruské společnosti pro jejich požadavky navzdory nákladům na zdlouhavé ruské válečné úsilí, a Putin je pravděpodobně i nadále odhodlán zajistit návratnost ruských investic do války, kterou považuje za dostatečnou.[10] Putin a kremelští představitelé pravidelně sdělují v médiích ruskému obyvatelstvu své požadavky na ukrajinské územní a bezpečnostní ústupky mimo současnou frontovou linii, což podtrhuje, jak nepravděpodobné je, že by se Putin vzdal svých ambicí na Ukrajině i po uzavření příměří.

Rusko se i nadále snaží využívat diplomatických vztahů se Spojenými státy k normalizaci svých válečných požadavků. Americký ministr zahraničí Marco Rubio a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si 15. března telefonovali a diskutovali o dalších krocích v jednání o mírové dohodě na Ukrajině.[11] Rubio a Lavrov se dohodli, že budou i nadále pracovat na obnovení dialogu mezi Spojenými státy a Ruskem. Interpretace amerického a ruského ministerstva zahraničí se však liší. V ruském výkladu bylo zdůrazněno, že Rubio a Lavrov jednali o implementaci "vzájemných ujednání", kterých bylo dosaženo během bilaterálního setkání 18. února v Rijádu v Saúdské Arábii, ale nebyla v něm zmínka o novějších americko-ruských diplomatických aktivitách, zatímco ve zprávě amerického ministerstva zahraničí se o "vzájemných ujednáních" dosažených v Rijádu nemluví.[12] Tento rozpor ve sděleních naznačuje, že Kreml využívá právě setkání v Rijádu jako součást pokračujících narativních snah vykreslit Spojené státy a Rusko jako země, které se zcela shodují na způsobu urovnání války na Ukrajině, a odvést pozornost od nedávného odmítnutí americko-ukrajinského návrhu na příměří ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Velká Británie svolala na 15. března virtuální summit koalice ochotných, aby znovu vyjádřili podporu Ukrajině a projednali mírové plány. Britský premiér Keir Starmer předsedal virtuálnímu setkání s 29 světovými lídry, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a představitelů Evropy, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří se dohodli, že budou pokračovat v nátlaku na Rusko, dodávkách vojenské pomoci na Ukrajinu a zpřísňování ekonomických restrikcí vůči Rusku, "aby oslabili Putinovu válečnou mašinérii a přivedli ho k [jednacímu] stolu".[13] Starmer prohlásil, že otálení Kremlu nad americkým návrhem na příměří je v rozporu s Putinovou deklarovanou touhou po míru.[14]

Nejmenovaný vojenský zdroj sdělil 16. března listu The Sunday Times, že 35 zemí koalice souhlasilo s poskytnutím zbraní, logistiky a zpravodajské podpory s cílem odradit Putina od obnovení útočných operací v budoucnu.[15] The Sunday Times 16. března uvedl, že Starmer nastínil plány na vyslání západního mírového kontingentu s více než 10.000 vojáky na Ukrajinu a nejmenovaný vysoký představitel sdělil, že práce na vytvoření kontingentu probíhají "bezprecedentní rychlostí". Starmer uvedl, že koalice se znovu sejde 20. března, aby urychlila úsilí o podporu potenciální mírové dohody na Ukrajině.[16]

Klíčové poznatky:

* Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Mike Waltz 16. března prohlásil, že Ukrajina obdrží blíže nespecifikované bezpečnostní záruky výměnou za blíže nespecifikované územní ústupky.

* Současné frontové linie neposkytují strategickou hloubku, kterou bude Ukrajina potřebovat ke spolehlivé obraně proti obnovené ruské agresi.

* Ruští představitelé však nadále uplatňují své maximalistické územní nároky na celou okupovanou Ukrajinu a významné části neokupované Ukrajiny.

* Ruští představitelé nedali veřejně najevo, že by byli ochotni učinit ústupky ve svých územních nebo bezpečnostních požadavcích vůči Ukrajině.

* Rusko se i nadále snaží využívat diplomatických vztahů se Spojenými státy k normalizaci svých válečných požadavků.

* Velká Británie svolala na 15. března virtuální summit koalice ochotných, aby znovu vyjádřili podporu Ukrajině a projednali mírové plány.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Borové, zatímco ruské síly v poslední době postupovaly v Sumské oblasti a  Velyké Novosilky.

* Ruské ministerstvo obrany (MO) pokračuje ve snaze prezentovat se jako orgán, který řeší problémy ruské armády.

Odkazy:

[1] https://abcnews.go.com/ThisWeek/video/1-1-national-security-adviser-mike...

[2] https://abcnews.go.com/ThisWeek/video/1-1-national-security-adviser-mike...

[3] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://isw.pub/UkrWar031225 ; https://isw.pub/UkrWar102524

[4] https://kyivindependent.com/russia-building-ring-road-around-azov-sea-pu... ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://tass.ru/ekonomika/22715469 ; https://ura.news/news/1052858385 ; https://ru.krymr.com/a/rosiya-alternatyva-most-mariupol/33170685.html ; https://crimea.ria.ru/20240318/doroga-mezhdu-berdyanskom-i-mariupolem-vo... ; https://crimea.ria.ru/20230915/esche-30-kilometrov-dorogi-v-krym-otremon...

[5] https://isw.pub/UkrWar022725 ; https://www.nbcnews.com/politics/national-security/trump-officials-us-ow... ; https://www.bbc.com/news/articles/cn527pz54neo

[6] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...

[7] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[8] https://isw.pub/UkrWar022725

[9] https://isw.pub/UkrWar030625 ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://isw.pub/UkrWar061424 ; https://isw.pub/UkrWar012624 ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...

[10] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://tass.ru/obschestvo/23066275 ; https://wciom.ru/analytical-reviews/analiticheskii-obzor/specialnaja-voe... ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://www.chronicles.report/chapter14

[11] https://www.state.gov/secretary-rubios-call-with-russian-foreign-ministe...

[12] https://mid.ru/ru/maps/us/2003486/ ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...

[13] https://www.gov.uk/government/news/pm-statement-at-press-conference-on-t...

[14] https://www.gov.uk/government/news/chairs-statement-leaders-call-on-ukra...

[15] https://www.thetimes.com/uk/politics/article/minehunters-and-10000-troop...

[16] https://www.gov.uk/government/news/pm-statement-at-press-conference-on-t...

● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1116. den (15.03.2025)

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)