Rusko nerozhoduje o tom, zda Evropa vyšle vojáky na Ukrajinu, řekl prezident Macron

Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Po dnešním pařížském summitu asi tří desítek zemí podporujících bránící se Kyjev to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody. Končící německý kancléř Olaf Scholz se k vyslání jednotek po schůzce opět postavil zdrženlivě.

čtvrtek 27.03.2025, 14:22 - aktualizováno v 17:43

Jednání summitu zemí podporujících bránící se Ukrajinu v Elysejském paláci v Paříži.

Evropské země by měly pomoci zajistit ukrajinskou bezpečnost na moři, ve vzduchu a na zemi, řekl Macron podle agentur. Nepůjde ale podle něj o mírové jednotky; vojáci by měli být rozmístěni v několika strategických oblastech.

Plán vyslání vojáků evropských zemí na Ukrajinu vyvolal mnoho otázek a poskytl málo odpovědí, poznamenal po summitu v Paříži ukrajinský prezident Zelenskyj podle agentury AFP.

Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo v únoru 2022 a stále část ukrajinského území okupuje, odmítá jakoukoli přítomnost vojsk zemí NATO na ukrajinském území.

"Budeme připraveni zajistit, aby mírová dohoda fungovala v praxi, až bude dohodnuta její přesná podoba," řekl podle agentury Reuters Starmer. Dodal, že by se jednání podle jeho představ neměla táhnout dlouhé měsíce, ale být spíše záležitostí nejbližších týdnů.

VIDEO: Tisková konference francouzského prezidenta Emmanuela Macrona po dnešním pařížském summitu zemí podporujících bránící se Ukrajinu

Macron prohlásil, že mezi vůdci není jednomyslná podpora vyslání vojáků, k němuž se hodlají připojit jen některé země.

Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz se k možné mírové misi evropských vojáků na Ukrajině staví nadále zdráhavě. Po summitu podle agentury DPA prohlásil, že ve stávající chvíli není vůbec jasné, zda a v jaké podobě by vojenská mírová mise mohla působit. Poznamenal, že takováto mise není nyní tím aktuálním tématem. Podobně se vyjádřil i český premiér Petr Fiala, podle něhož by se evropské země měly nyní soustředit na podporu ukrajinské armády.

Summit vedoucích představitelů téměř 30 zemí a šéfů NATO a Evropské unie se konal v klíčovém okamžiku více než tříleté války, kdy se zintenzivňuje diplomatické úsilí o zprostředkování příměří pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Boje na Ukrajině však pokračují. Než se lídři setkali v luxusních prostorách francouzského prezidentského paláce, útoky ruských dronů přes noc zranily více než 20 lidí a silné ostřelování dnes odpoledne zabilo jednoho člověka a v některých částech Chersonu vyřadilo elektřinu, uvedli ukrajinští představitelé.

Postoj USA vůči Rusku by měl být tvrdší, řekl po summitu v Paříži prezident Zelenskyj

Ruský prezident Vladimir Putin chce vrazit klín mezi Evropu a USA, řekl dnes na pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Postoj Spojených států vůči Rusku by měl být tvrdší, myslí si Zelenskyj, který rovněž uvedl, že se v blízké době do Washingtonu nechystá. Spojené státy podle něj také neustále mění podmínky dohody o nerostných surovinách.

VIDEO: Tisková konference ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po dnešním pařížském summitu zemí podporujících bránící se Ukrajinu

"V tomto ohledu musíme být zdrženliví, nesmíme být nervózní a nesmíme spěchat. Ale počkat, až bude nová verze dohody. Nepřál bych si, aby USA získaly dojem, že Ukrajina je proti," řekl k dohodě o nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou Zelenskyj.

V projevu v Paříži ukrajinský prezident uvedl, že se nebojí žádného formátu jednání o ukončení tříleté války. Uvedl rovněž, že Ukrajina je připravena poskytnout USA důkazy o tom, že Rusko porušuje podmínky dojednaného 30denního příměří a očekává patřičnou reakci Washingtonu.

Putin před týdnem během telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem odmítl úplné 30denní příměří ve válce na Ukrajině, souhlasil však s pozastavením útoků na energetickou infrastrukturu.

Když Rusko odmítlo myšlenku úplného klidu zbraní, měly Spojené státy podle Zelenského na Rusy uvalit sankce, píše agentura Reuters. Ukrajina potřebuje pomoc USA k tomu, aby získala silnější pozici pro vyjednávání, řekl v Paříži ukrajinský prezident.

Politici, kteří se dnes sešli v Paříži, aby jednali o podpoře Ukrajiny, mluvili o možné roli OSN v případné dohodě o příměří s Ruskem, uvedl dnes úřad italské premiérky Giorgie Meloniové. "Během setkání lídři rovněž diskutovali o důležitosti účinného provádění a monitorování příměří, u něhož se v souladu s postojem italské vlády rýsuje možná role OSN," uvádí se v prohlášení.

Vedoucí představitelé některých zemí Evropské unie či Británie ve francouzské metropoli o další podpoře Ukrajiny čelící ruské agresi jednali téměř tři hodiny.

Podle Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.

Rušit sankce proti Rusku by byla chyba, shodli se evropští lídři

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po pařížském summitu to prohlásili Macron, Starmer a Scholz, podle něhož by bylo chybou Rusku ustupovat. Podle Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.