Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1129. den (28.03.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

pátek 28.03.2025, 23:15

Ruský prezident Vladimir Putin znovu zvyšuje úsilí o vykreslení současné ukrajinské vlády jako nelegitimního orgánu, který není schopen se zapojit do jednání o ukončení války na Ukrajině. Během návštěvy velitelského stanoviště ruské ponorky v Murmanské oblasti 27. března Putin znovu vytáhl dlouhodobě používanu rétorickou šablonu a prohlásil, že v ukrajinské vládě mají značný vliv "nacisté" a lidé s "neonacistickými názory" a že "neonacistické skupiny" na Ukrajině mají "faktickou moc ve svých rukou".[1] Putin zopakoval tvrzení, že Volodymyr Zelenskyj je nelegitimní ukrajinský prezident, protože na Ukrajině v roce 2024 neproběhly prezidentské volby, a navíc tvrdil, že nelegitimní jsou všechny ukrajinské státní orgány, neboť představitele regionálních samospráv jmenuje prezident. Ukrajinská ústava však výslovně zakazuje pořádat volby v období válečného stavu a invaze nepřátelské země.[2] Putin tvrdil, že v době, kdy neexistuje legitimní ukrajinská vláda, na Ukrajině vládnou "neonacistické formace" a vznesl dotaz, jak může Rusko s těmito skupinami vyjednávat. Putin už dříve označil ukrajinskou vládu za nelegitimní ve snaze ospravedlnit neochotu Ruska vést v dobré víře jednání o ukončení války a od února 2022 soustavně označuje "denacifikaci" - výraz, který Kreml používá k vyjádření svého požadavku na odstranění ukrajinské vlády a nastolení proruského loutkového režimu - za cíl své invaze v plném rozsahu.[3]

Putin opakovaně obviňoval Zelenského, že je nelegitimním vůdcem Ukrajiny, už před svým telefonátem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem 12. února, ale v posledních týdnech tato obvinění vznášel mnohem méně často.[4] Koncem února 2025 Zelenského dokonce poprvé nepřímo uznal za legitimního prezidenta Ukrajiny a budoucího partnera Ruska pro jednání. V prohlášení z 27. března však Putin zřejmě dodává nový důraz svým dřívějším obviněním s cílem podkopat Zelenského legitimitu.[5] ISW už dříve poznamenal, že pokračující snaha Kremlu charakterizovat ukrajinskou vládu jako nelegitimního partnera pro jednání vyvolává vážné pochybnosti o ochotě Kremlu jednat v dobré víře o urovnání válečného konfliktu a vytváří informační podmínky pro to, aby Rusko porušilo jakoukoli podepsanou dohodu s odůvodněním, že ukrajinská vláda neměla na její uzavření právní nárok.[6]

Putin zopakoval svůj požadavek na odstranění "základních příčin" války na Ukrajině jako podmínky pro uzavření mírové dohody, což je odkaz na původní ruské válečné požadavky, které jsou v přímém rozporu s americkým, evropským a ukrajinským úsilím o dosažení spravedlivého a udržitelného řešení válečného konfliktu. Putin prohlásil, že Rusko je odhodláno ukončit válku na Ukrajině, ale pouze v případě, že mírová dohoda bude řešit "základní příčiny" války.[7] Vysocí ruští představitelé tyto "základní příčiny" opakovaně definovali jako údajné porušování závazků NATO nerozšiřovat se na východ a údajné porušování práv ruskojazyčných menšin na Ukrajině.[8] Požadavky Kremlu na řešení takzvaných základních příčin se rovnají požadavku na úplnou ukrajinskou kapitulaci s nastolením proruské vlády na Ukrajině a závazkem k ukrajinské neutralitě - tedy stejným požadavkům, které Putin vznášel už před plnou invazí.

Putin se snaží do diskusí o řešení války vnést nový požadavek, který je v souladu dlouhodobou snahou Kremlu podkopat legitimitu ukrajinské vlády. Putin navrhl, aby Organizace spojených národů (OSN), Spojené státy a evropské země ustavily na Ukrajině dočasnou správu, která by uspořádala demokratické volby a přivedla k moci "životaschopnou vládu, která by se těšila důvěře lidu".[9] Putin tvrdil, že dočasná ukrajinská vláda by Rusku umožnila "zahájit jednání [s touto novou ukrajinskou administrativou] o mírové smlouvě" a "podepsat legitimní dokumenty, které budou uznány po celém světě". Mluvčí Národní bezpečnostní rady Spojených států James Hewitt Putinův návrh na zavedení dočasné správy nad Ukrajinou oprávněně odmítl s tím, že o vládě na Ukrajině rozhoduje ukrajinská ústava a ukrajinský lid.[10] Putinův návrh rovněž odmítl generální tajemník OSN António Guterres, jenž prohlásil, že Ukrajina má legitimní vládu, kterou je třeba respektovat.[11]

Putinův nový požadavek na vytvoření prozatímní vlády na Ukrajině, jenž má být podmínkou mírových jednání, ukazuje, že Kreml tato jednání nadále drží jako rukojmí a snaží se od Západu vynutit další ústupky v návaznosti na pokrok dosažený v probíhajících jednáních o příměří. ISW nadále soudí, že Kreml zůstává odhodlaný dosáhnout svého cíle, jímž je prodlužování jakýchkoli jednání o dočasném příměří na frontě nebo o trvalé mírové dohodě, aby mohl pokračovat v dosahování postupných zisků na bojišti a vytvořit příznivé podmínky pro vynucení úplné kapitulace Ukrajiny.[12]

Kreml zřejmě obnovuje úsilí o reorganizaci pěti ruských brigád námořní pěchoty na divize. Ruský prezident Vladimir Putin 28. března oznámil, že ruský generální štáb schválil program reorganizace ruských sil námořní pěchoty z brigád na divize.[13] Putin uvedl, že dvě brigády, včetně 155. brigády námořní pěchoty (Tichomořská flotila), se stanou divizemi v roce 2025, další dvě brigády se stanou divizemi v roce 2026 a poslední brigáda se stane divizí v roce 2027. Putin 28. března také jmenoval velitele 155. brigády námořní pěchoty generálmajora Michaila Gudkova zástupcem velitele ruského námořnictva. V současné době je v ruské armádě pět brigád námořní pěchoty: 40. a 155. brigáda námořní pěchoty Tichomořské flotily, 336. brigáda námořní pěchoty Baltské flotily, 61. brigáda námořní pěchoty Severní flotily a 810. brigáda námořní pěchoty Černomořské flotily.[14] Bývalý ruský ministr obrany Sergej Šojgu v prosinci 2022 oznámil, že Rusko hodlá vytvořit 17 nových manévrových divizí, včetně rozšíření pěti stávajících brigád námořní pěchoty na pět divizí.[15] V lednu 2023 však Šojgu uvedl, že Rusko hodlá do roku 2026 zformovat pouze 12 nových manévrových divizí, a o pěti útvarech námořní pěchoty se nezmínil.[16] Putin nyní tuto snahu zřejmě obnovuje, což naznačuje, že Rusko pravděpodobně pracuje na zformování 17 manévrových divizí v průběhu několika let.

Klíčové poznatky:

* Ruský prezident Vladimir Putin znovu zvyšuje úsilí o vykreslení současné ukrajinské vlády jako nelegitimního orgánu, který není schopen se zapojit do jednání o ukončení války na Ukrajině.

* Putin zopakoval svůj požadavek na odstranění "základních příčin" války na Ukrajině jako podmínku pro uzavření mírové dohody, což je odkaz na původní ruské válečné požadavky, které jsou v přímém rozporu s americkým, evropským a ukrajinským úsilím o dosažení spravedlivého a udržitelného řešení válečného konfliktu.

* Putin se snaží do diskusí o řešení války vnést nový požadavek, který je v souladu dlouhodobou snahou Kremlu podkopat legitimitu ukrajinské vlády.

* Kreml zřejmě obnovuje úsilí o reorganizaci pěti ruských brigád námořní pěchoty na divize.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Belgorodské oblasti. Ruské síly nedávno postupovaly v Kurské oblasti, u Torecka a Kurachova a v západní části Záporožské oblasti.

* Rusko plánuje rozšířit svou flotilu jaderných ponorek.