Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1132. den (31.03.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

úterý 01.04.2025, 00:15

Americký prezident Donald Trump 30. března prohlásil, že pro Rusko existuje blíže nespecifikovaná "psychologická lhůta" pro souhlas s všeobecným příměřím, a to v souvislosti s pokračujícími snahami Ruska držet dočasné příměří v Černém moři jako rukojmí, aby zbrzdilo úsilí o dosažení všeobecného příměří a vymohlo si další ústupky od Západu. Trump 30. března v odpovědi na otázku, zda existuje lhůta, do které by měl ruský prezident Vladimir Putin souhlasit s příměřím pro pozemní válku, uvedl, že "jde o psychologickou lhůtu".[1] Trump dodal, že "pokud si budu myslet, že [Rusko] podráží nohy [Spojeným státům], nebudu z toho mít radost".[2] Finský prezident Alexander Stubb 30. března prohlásil, že během setkání s Trumpem 29. března navrhl 20. duben jako možný termín pro "úplné příměří bez jakýchkoli podmínek".[3] Vzhledem k tomu, že Rusko požadovalo, aby podmínkou pro uzavření dočasného příměří v Černém moři bylo, že Západ přistoupí na určité zmírnění sankcí, je nepravděpodobné, že by Rusko během tří týdnů souhlasilo s "úplným příměřím bez jakýchkoli podmínek". Kreml 25. března prohlásil, že dohodnuté příměří v Černém moři nebude implementovat, dokud Spojené státy nezruší sankce vůči ruské státní zemědělské bance Rosselchozbank a dalším blíže nespecifikovaným finančním organizacím zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Agentura Bloomberg 28. března uvedla, že Rusko požaduje, aby Evropská unie (EU) znovu připojila Rosselchozbank k mezinárodnímu bankovnímu systému SWIFT, což má být podmínkou pro realizaci příměří v Černém moři, a to jako test, který má zjistit, zda Spojené státy přistoupí na požadavky Ruska a povzbudí evropské partnery k podpoře zmírnění sankcí.[4] Spojené státy a Ukrajina 11. března navrhly dočasné příměří vztahující se na údery na energetickou infrastrukturu a na oblast Černého moře a ukrajinští a američtí představitelé během tří týdnů od 11. března pokračovali v jednáních o podmínkách těchto příměří, což naznačuje, že podmínky příměří ještě nejsou plně kodifikovány.[5] Je rovněž nepravděpodobné, že by Spojené státy, Ukrajina a Rusko mohly během následujících tří týdnů vyjednat podmínky všeobecného příměří.

Ruští představitelé pokračují ve snaze podkopat navrhovanou americko-ukrajinskou dohodu o těžbě nerostných surovin tím, že podporují potenciální americko-ruské projekty těžby vzácných zemin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 31. března prohlásil, že americké společnosti mají zájem o společné projekty těžby kovů vzácných zemin s Ruskem a že tyto projekty jsou prvním krokem ke zlepšení bilaterálních vztahů, ačkoli Spojené státy a Rusko dosud nepodepsaly žádné dokumenty týkající se kovů vzácných zemin.[6] Generální ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev 31. března řekl listu Izvestija, který je napojený na Kreml, že ruští a američtí představitelé zahájili jednání o společných projektech těžby vzácných zemin.[7] Dmitrijev 30. března také řekl ruskému servisu BBC, že pokud Spojené státy chtějí ukončit válku na Ukrajině, měly by se v první řadě zaměřit na americko-ruskou hospodářskou spolupráci, která by však mohla začít až po uzavření mírových jednání.[8] Kreml se snaží podkopat cíle Trumpovy administrativy, které spočívají v propojení amerických a ukrajinských ekonomických zájmů prostřednictvím dohody mezi USA a Ukrajinou o těžbě nerostných surovin, tím, že prezentuje Rusko jako lepšího obchodníka se vzácnými zeminami, než je Ukrajina. Trumpova administrativa se snaží americko-ukrajinskou dohodu využít k prosazování konkrétních ekonomických zájmů USA na Ukrajině v rámci snah USA o přeměnu Ukrajiny z pouhého příjemce vojenské pomoci také na ekonomického partnera.[9] Druh hospodářské spolupráce se Spojenými státy, o kterou usiluje Rusko, by Moskvu neodradil od dalšího napadení Ukrajiny v budoucnu a nepřispěje k dosažení cílů Trumpovy administrativy, jimiž je ekonomické propojení USA a Ukrajiny. Taková spolupráce by rovněž urychlila vojenskou obnovu Ruska rychleji, než by tomu bylo v opačném případě. Přístup Ruska k nerostným surovinám na okupované Ukrajině pravděpodobně zpřístupní ukrajinské minerály také Čínské lidové republice (ČLR). Rusko s ČLR spolupracuje na těžbě ruských vzácných zemin nejpozději od roku 2005.[10] Ruské společnosti se rovněž podílejí na současných a potenciálních projektech průzkumu ložisek v různých afrických zemích.[11] ISW nadále soudí, že Rusko využívá ekonomické pobídky, které nesouvisejí s válkou na Ukrajině, aby si od Spojených států vymohlo ústupky ohledně války na Ukrajině.[12] Tyto ústupky by Spojené státy připravily o páku, která je klíčová pro deklarovaný cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout na Ukrajině trvalého a oboustranně výhodného míru.

Kreml pokračuje ve snaze zasít rozkol mezi Spojené státy a Evropu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil "téměř celý evropský Západ", že se snaží prodloužit válku na Ukrajině a přispívá k "rehabilitaci nacismu", a v rozhovoru z 30. března pokračoval ve falešném líčení ukrajinské vlády jako neonacistů.[13] Lavrov prohlásil, že Evropané "rozpoutali" "všechny tragédie lidstva před rokem 1939, včetně druhé světové války", a že elity, které jsou v současnosti u moci ve většině zemí Evropské unie (EU) a NATO, si zachovaly "instinkty", které byly spouštěči těchto tragédií. Ředitel odboru mezinárodních organizací ruského ministerstva zahraničních věcí Kirill Logvinov 31. března pro kremelskou agenturu TASS zopakoval, že Rusko nadále považuje evropský mírový kontingent na Ukrajině za nepřijatelný, a kritizoval probíhající snahy Velké Británie a Francie o vytvoření takového kontingentu.[14] Logvinov podobně obvinil evropské země, konkrétně evropské elity, z vyvolání války na Ukrajině a snahy o její prodlužování. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv podobně kritizoval evropské země za údajnou "rusofobii" v postoji k válce a pohrozil Evropě ruskými raketami.[15] Medveděv běžně vydává extrémní prohlášení, jejichž cílem je přimět západní státy, aby jednaly v souladu se zájmy Ruska.[16] Tato prohlášení jsou součástí širšího úsilí Kremlu o falešné vykreslení evropských zemí jako bloku usilujícího o prodloužení války v kontrastu s probíhajícím úsilím USA o zajištění prozatímního příměří a nakonec úplného míru na Ukrajině. Cílem této rétoriky je podkopat jednotu Západu v podpoře poskytované Ukrajině.[17]

Evropští spojenci Ukrajině nadále poskytují finanční a vojenskou pomoc. Nizozemské ministerstvo obrany (MO) 30. března oznámilo, že Nizozemsko vyčleňuje 500 milionů eur (zhruba 12,5 miliardy korun) na ukrajinský projekt Drone Line, jehož cílem je integrovat drony do pozemních operací ukrajinské armády.[18] Nizozemské MO uvedlo, že tento balík je součástí nizozemského balíku urychlené podpory ve výši dvou miliard eur (zhruba 50 miliard korun) v roce 2025. Švédsko 31. března oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě zhruba 16 miliard švédských korun (zhruba 37 miliard českých korun) na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních schopností.[19] Součástí balíku jsou dvě miliardy švédských korun (zhruba 4,6 miliardy českých korun) na dodávky materiálu z obranných průmyslových základen Švédska a dalších severských i jiných evropských států, více než pět miliard švédských korun (více než zhruba 11,5 miliardy českých korun) ve formě finančních darů pro kontaktní skupinu pro obranu Ukrajiny a zhruba 500 milionů švédských korun (zhruba 1,15 miliardy českých korun) v hodnotě materiálu darovaného švédskou armádou.

Klíčové poznatky:

* Americký prezident Donald Trump 30. března prohlásil, že pro Rusko existuje blíže nespecifikovaná "psychologická lhůta" pro souhlas s všeobecným příměřím, a to v souvislosti s pokračujícími snahami Ruska držet dočasné příměří v Černém moři jako rukojmí, aby zbrzdilo úsilí o dosažení všeobecného příměří a vymohlo si další ústupky od Západu.

* Ruští představitelé pokračují ve snaze podkopat navrhovanou americko-ukrajinskou dohodu o těžbě nerostných surovin tím, že podporují potenciální americko-ruské projekty těžby vzácných zemin.

* Kreml pokračuje ve snaze zasít rozkol mezi Spojené státy a Evropu.

* Evropští spojenci Ukrajině nadále poskytují finanční a vojenskou pomoc.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Torecka. Ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské a Sumské oblasti a u Kupjanska, Kurachova a Velyké Novosilky.

* Rusko údajně má problémy se zprovozňováním těch nemnoha tanků, které mu ještě zbývají ve skladech.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 31. března 2025 v 19:30 hodin SELČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW