Válka na Ukrajině v analýze ISW - 218. den (29. září)
█ CENZOR.CZ █ pátek 30.09.2022, 07:00
Kreml i nadále porušuje své vlastní deklarované postupy při "částečné mobilizaci" a protiřečí sám sobě, i když pouhých osm dní po vyhlášení mobilizace přiznává systematická selhání ruské byrokracie.
Muži odvedení do ruské armády po vyhlášení "částečné mobilizace".
Kreml i nadále porušuje své vlastní deklarované postupy při "částečné mobilizaci" a protiřečí sám sobě, i když pouhých osm dní po vyhlášení mobilizace přiznává systematická selhání ruské byrokracie. Prezident Vladimir Putin v úvodním projevu na zasedání ruské bezpečnostní rady 29. září přiznal opakované "chyby" během prvního týdne mobilizace a on sám se od nich distancoval. Připomněl případy mobilizace mužů bez předchozích vojenských zkušeností, zařazování vojáků do nesprávných specializací a neférové odvody mužů se zdravotními problémy nebo početnými rodinami. Institut pro studium války (ISW) už dříve informoval, že Kremlem kontrolovaná státní média začala podobné stížnosti zkoumat jen několik dní po Putinově vyhlášení "částečné mobilizace." Putin vyzval ruský generální štáb, ministerstvo obrany (MO) a federální subjekty k nápravě nahlášených problémů s mobilizací a zároveň poznamenal, že žalobci a pracovní skupiny ve vojenských správách budou všechny stížnosti monitorovat. Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin rovněž oznámil, že ruští muži s vojenskou registrací nemohou opustit trvalé bydliště bez souhlasu vojenské správy. Volodin a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později tato prohlášení odvolali s tím, že podle informace ruského MO mohou ruské úřady omezit pohyb mužů s vojenskou registrací pouze v případě plné mobilizace. Šéf Dagestánské republiky Sergej Melikov zase označil za nepřípustné to, že v dagestánském Derbentu jezdilo policejní auto, z jehož tlampače zaznívaly výzvy, aby se všichni muži dostavili do odváděcího střediska. Melikov uvedl, že se to dělo bez povolení místních úřadů.
Rozporuplná prohlášení a postupy Kremlu ukazují hloubku systémových nedostatků v ruském vojenském establishmentu, které charakterizují celou invazi. Ruští představitelé nadále provádějí zamýšlené povolávání záložníků jako zmatený podnik na pomezí odvodního řízení a vyhlášení všeobecné mobilizace, přičemž už tak nedokonalým byrokratickým institucím zřejmě vydávají rozporuplné příkazy. Ředitel CIA Williams Burns poznamenal, že i když se Kremlu podaří mobilizovat 300.000 mužů, nebude schopen zajistit logistickou podporu ani poskytnout nově mobilizovaným mužům dostatečný výcvik a vybavení. Ukrajinští vojenští představitelé uvedli, že v Charkovské oblasti ruské síly už nasadily mobilizované muže, kteří následně Ukrajincům sdělili, že před svým nasazením kolem 15. září nedostali žádný výcvik.
Byrokratická selhání při ruské "částečné mobilizaci" mohou naznačovat, že Putin opět obešel ruské vyšší vojenské velení nebo ruské MO. Nasazení mobilizovaných mužů do ohnisek bojů na charkovské nebo chersonské frontě může naznačovat, že Putin přímo spolupracuje s veliteli směrů na pozemních stanovištích, kteří se pravděpodobně dožadují posil, místo aby postupoval podle standardních vojenských postupů (které jsou vyžadovány i ruskými zákony), jako je například poskytování výcviku mobilizovaným před jejich nasazením na frontě. ISW už dříve uvedl, že Putin při rozhodování o postupu ruské "speciální vojenské operace" na Ukrajině mnohokrát obešel ruské velení, pravděpodobně proto, že ztratil důvěru v ruské MO. Rozporuplné a nekonzistentní narativy kremelských představitelů a ruského MO o mobilizačních postupech by mohly naznačovat, že Putin jako vrchní velitel vydává odlišné nebo protichůdné rozkazy.
Je velmi nepravděpodobné, že by se Bělorusko přímo zapojilo do války na Ukrajině jako spojenec Ruska, a to i přes prohlášení ukrajinských zdrojů z 29. září, že se Bělorusko chystá ubytovat nově mobilizované ruské vojáky. Ukrajinská vojenská rozvědka (GUR) oznámila, že Bělorusko se připravuje na přijetí až 20.000 mobilizovaných ruských mužů ve stávajících civilních prostorách, skladech a opuštěných zemědělských objektech. Zástupce náčelníka Hlavního operačního oddělení generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Oleksij Hromov podobně uvedl, že se přijímají opatření k rozšíření letiště Luninec (50 kilometrů od bělorusko-ukrajinské hranice) a k opravám skladovací a vojenské infrastruktury. Nezávislá běloruská monitorovací organizace Projekt Hajun rovněž oznámila, že Rusko dodalo na běloruské letiště Baranaviči letouny Su-30. Tyto informace snad naznačují, že Rusko doufá, že využije běloruská vojenská zařízení a infrastrukturu k ubytování a případnému výcviku nově mobilizovaných ruských sil, nicméně je nadále krajně nepravděpodobné, že se jedná o hlavní ukazatele bezprostředního zapojení Běloruska do bojů na Ukrajině na straně Ruska. Podle Hromova také nic nenasvědčuje tomu, že by ruské jednotky vytvořily údernou skupinu, která by se zaměřila na severní Ukrajinu, což naznačuje, že ruské síly pravděpodobně nevyužijí Bělorusko jako nástupní prostor pro pozemní útoky na Ukrajinu, a to navzdory zprávám o hromadění vojáků a vojenského vybavení v Bělorusku. Tyto zprávy spíše dokazují, že ruský prezident Vladimir Putin nadále využívá svého vztahu s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem k tomu, aby využil běloruskou půdu pro rozšiřování ruských vojenských kapacit. ISW už dříve vyhodnotil, že Lukašenko si nemůže zapojení do bojů na Ukrajině dovolit kvůli možným domácím důsledkům. ISW také soudí, že Rusko nemá možnost rychle zformovat pozemní úderné síly od nuly nebo z existujících jednotek v Bělorusku.
Rozporuplná prohlášení a postupy Kremlu ukazují hloubku systémových nedostatků v ruském vojenském establishmentu, které charakterizují celou invazi. Ruští představitelé nadále provádějí zamýšlené povolávání záložníků jako zmatený podnik na pomezí odvodního řízení a vyhlášení všeobecné mobilizace, přičemž už tak nedokonalým byrokratickým institucím zřejmě vydávají rozporuplné příkazy. Ředitel CIA Williams Burns poznamenal, že i když se Kremlu podaří mobilizovat 300.000 mužů, nebude schopen zajistit logistickou podporu ani poskytnout nově mobilizovaným mužům dostatečný výcvik a vybavení. Ukrajinští vojenští představitelé uvedli, že v Charkovské oblasti ruské síly už nasadily mobilizované muže, kteří následně Ukrajincům sdělili, že před svým nasazením kolem 15. září nedostali žádný výcvik.
Byrokratická selhání při ruské "částečné mobilizaci" mohou naznačovat, že Putin opět obešel ruské vyšší vojenské velení nebo ruské MO. Nasazení mobilizovaných mužů do ohnisek bojů na charkovské nebo chersonské frontě může naznačovat, že Putin přímo spolupracuje s veliteli směrů na pozemních stanovištích, kteří se pravděpodobně dožadují posil, místo aby postupoval podle standardních vojenských postupů (které jsou vyžadovány i ruskými zákony), jako je například poskytování výcviku mobilizovaným před jejich nasazením na frontě. ISW už dříve uvedl, že Putin při rozhodování o postupu ruské "speciální vojenské operace" na Ukrajině mnohokrát obešel ruské velení, pravděpodobně proto, že ztratil důvěru v ruské MO. Rozporuplné a nekonzistentní narativy kremelských představitelů a ruského MO o mobilizačních postupech by mohly naznačovat, že Putin jako vrchní velitel vydává odlišné nebo protichůdné rozkazy.
Je velmi nepravděpodobné, že by se Bělorusko přímo zapojilo do války na Ukrajině jako spojenec Ruska, a to i přes prohlášení ukrajinských zdrojů z 29. září, že se Bělorusko chystá ubytovat nově mobilizované ruské vojáky. Ukrajinská vojenská rozvědka (GUR) oznámila, že Bělorusko se připravuje na přijetí až 20.000 mobilizovaných ruských mužů ve stávajících civilních prostorách, skladech a opuštěných zemědělských objektech. Zástupce náčelníka Hlavního operačního oddělení generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Oleksij Hromov podobně uvedl, že se přijímají opatření k rozšíření letiště Luninec (50 kilometrů od bělorusko-ukrajinské hranice) a k opravám skladovací a vojenské infrastruktury. Nezávislá běloruská monitorovací organizace Projekt Hajun rovněž oznámila, že Rusko dodalo na běloruské letiště Baranaviči letouny Su-30. Tyto informace snad naznačují, že Rusko doufá, že využije běloruská vojenská zařízení a infrastrukturu k ubytování a případnému výcviku nově mobilizovaných ruských sil, nicméně je nadále krajně nepravděpodobné, že se jedná o hlavní ukazatele bezprostředního zapojení Běloruska do bojů na Ukrajině na straně Ruska. Podle Hromova také nic nenasvědčuje tomu, že by ruské jednotky vytvořily údernou skupinu, která by se zaměřila na severní Ukrajinu, což naznačuje, že ruské síly pravděpodobně nevyužijí Bělorusko jako nástupní prostor pro pozemní útoky na Ukrajinu, a to navzdory zprávám o hromadění vojáků a vojenského vybavení v Bělorusku. Tyto zprávy spíše dokazují, že ruský prezident Vladimir Putin nadále využívá svého vztahu s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem k tomu, aby využil běloruskou půdu pro rozšiřování ruských vojenských kapacit. ISW už dříve vyhodnotil, že Lukašenko si nemůže zapojení do bojů na Ukrajině dovolit kvůli možným domácím důsledkům. ISW také soudí, že Rusko nemá možnost rychle zformovat pozemní úderné síly od nuly nebo z existujících jednotek v Bělorusku.
Klíčové poznatky:
* Kreml i nadále porušuje své vlastní deklarované postupy při "částečné mobilizaci" a protiřečí sám sobě, i když pouhých osm dní po vyhlášení mobilizace přiznává systematická selhání ruské byrokracie.
* Bělorusko se sice připravuje na ubytování nově mobilizovaných ruských vojáků, ale zůstává nepravděpodobné, že by vstoupilo do války na Ukrajině jako spojenec Ruska.
* Ukrajinské jednotky pravděpodobně téměř dokončily obklíčení ruského uskupení v Lymanu a přerušily kritické pozemní komunikační linie (GLOCS), které logisticky podporují ruské jednotky v oblasti Drobyševe - Lyman.
* Ukrajinští vojenští představitelé zachovali operační mlčení o ukrajinských pozemních manévrech v Chersonské oblasti, ale uvedli, že ruské síly tam k posílení frontové linie nasazují nově mobilizované jednotky.
* Ukrajinská armáda se nadále zaměřovala na ruské logistické, dopravní a vojenské uzly v Chersonské oblasti.
* Ruské jednotky pokračovaly v pozemních útocích v Doněcké oblasti.
* Ruské síly pravděpodobně zvýšily počty nasazovaných bezpilotních letounů Šáhid-136 íránské výroby na jihu Ukrajiny.
* Nezávislá ruská průzkumná organizace Levada Center zjistila, že téměř polovina dotázaných Rusů je znepokojena mobilizací, ale podpora ruských vojenských akcí klesla jen mírně na 44 %.
* Ukrajinští představitelé zopakovali své obavy, že Kreml bude po oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o anexi mobilizovat ukrajinské občany v okupovaných oblastech.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)
