Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1135. den (03.04.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

pátek 04.04.2025, 00:50

Rusko se snaží využít současného příměří a budoucích mírových jednání k tomu, aby se zmocnilo rozsáhlého území na Ukrajině a dosadilo v Kyjevě proruskou loutkovou vládu. Pravděpodobně však bude pokračovat ve vojenských operacích na Ukrajině, pokud se Kremlu nepodaří dosáhnout úplné kapitulace Ukrajiny prostřednictvím diplomacie. Agentura Bloomberg 3. dubna s odvoláním na zdroje z Moskvy obeznámené s touto záležitostí uvedla, že Kreml "spoléhá na to, že americký prezident Donald Trump dosáhne na Ukrajině přijatelné mírové dohody", ale je připraven pokračovat ve válce, pokud nebude schopen zajistit své cíle prostřednictvím jednání se Spojenými státy.[1] Tyto zdroje rovněž tvrdily, že Kreml není znepokojen nedávným Trumpovým prohlášením, že Spojené státy jsou ochotny zavést další sankce na ruskou ropu a sekundární sankce proti jejím odběratelům, pokud ruský prezident Vladimir Putin nepokročí směrem k uzavření všeobecného příměří.[2] Ve výroční zprávě Úřadu ředitelky amerických národních zpravodajských služeb (ODNI) z roku 2025 o hrozbách se uvádí, že Rusko využívá své kontroly nad iniciativou na celém válčišti a probíhajícího politického a informačního úsilí v rámci jednání o ukončení války na Ukrajině k dosažení významných ústupků ze strany Ukrajiny a Západu.[3] Podle zprávy ODNI je Putin "pravděpodobně" ochotnější podstoupit rizika delší války, než souhlasit s jejím ukončením, které je pro Rusko nevýhodné. Autoři zprávy ODNI dále soudí, že Putin "se zdá být odhodlán a připraven zaplatit velmi vysokou cenu za vítězství v tom, co považuje za rozhodující okamžik ve strategickém soupeření Ruska se Spojenými státy, ve světových dějinách i ve svém osobním odkazu". Hodnocení ODNI, že Putin je i nadále odhodlán usilovat o ukrajinskou kapitulaci diplomatickými i vojenskými prostředky, je v souladu s hodnocením ISW, že Putin využívá probíhající jednání k zajištění dalších ústupků ze strany Ukrajiny a Západu v rámci své dlouhodobé snahy o úplnou ukrajinskou kapitulaci.[4]

Rusko čelí významným vojenským a ekonomickým problémům, které by mohly vážně ohrozit jeho schopnost vést válku na Ukrajině, což jsou faktory, které by mohly zvýšit snahu Kremlu dosáhnout svých cílů v rámci zprostředkovaného příměří nebo mírových jednání v krátkodobém horizontu, pokud to bude možné. ODNI ve své zprávě usoudil, že Rusko utrpělo na Ukrajině značné ztráty a že se potýká s nízkou kvalitou nových rekrutů.[5] Podle zprávy ODNI ruská ekonomika čelí značným problémům, neboť Rusko v alokování zdrojů nadále balancuje mezi vojensko-průmyslovým komplexem a civilními sektory. Velitel Evropského velitelství USA (EUCOM) a vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) generál Christopher Cavoli 3. dubna uvedl, že ruské síly ztratily na Ukrajině přes 4000 tanků.[6] Cavoli dodal, že Rusko zahájilo válku s celkem 13.000 tanky a "začínají se blížit ke konci" životaschopných tanků ve skladech. Cavoli poznamenal, že Rusko rozšířilo své kapacity na výrobu granátů, řízených střel a FPV dronů a že se připravuje buď na pokračování útočných operací na Ukrajině, nebo na zahájení budoucí kampaně proti některému členskému státu NATO. Podle Cavoliho válka na Ukrajině "narušila" ruskou ekonomiku a udělila "raketový impuls" ruskému obrannému průmyslu na úkor ruského civilního ekonomického sektoru, což znamená, že pro Rusko může být obtížné se z této nerovnováhy "vymotat". Cavoli soudí, že Rusko bude schopno před budoucím konfliktem v Evropě nahradit značné personální ztráty utrpěné na Ukrajině, ale poznamenal, že schopnost Ruska nahradit materiální ztráty je podmíněna schopností Ukrajiny způsobit mu větší ztráty. ISW už dříve poznamenal, že současné a předpovídané ekonomické potíže Ruska jsou úzce spjaty s ruskými ztrátami na bojišti a že není možné, aby Spojené státy nebo Západ v širším slova smyslu vyvíjely maximální tlak na Rusko pouze ekonomickými nástroji.[7] Spojené státy mohou využít ruské zranitelnosti a dosáhnout silnější vyjednávací pozice pokračováním ve vojenské pomoci Ukrajině nebo jejím zvýšením tak, aby ukrajinské síly mohly nadále způsobovat Rusku značné ztráty na živé síle a materiálu.

Americké ministerstvo financí 2. dubna oznámilo, že Spojené státy zrušily sankce vůči Karině Rotenbergové, manželce ruského podnikatele a oligarchy Borise Rotenberga.[8] Ministerstvo financí zrušení sankcí vůči Rotenbergové nijak nevysvětlilo. Rotenberg, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, je spolumajitelem skupiny Strojgazmontaž, což je největší ruská stavební společnost specializovaná na plynovody a elektrická vedení.[9] USA poprvé uvalily sankce na Rotenberga v roce 2014 po ruské anexi Krymu.[10]

Klíčové poznatky:

* Rusko se snaží využít současného příměří a budoucích mírových jednání k tomu, aby se zmocnilo rozsáhlého území na Ukrajině a dosadilo v Kyjevě proruskou loutkovou vládu. Pravděpodobně však bude pokračovat ve vojenských operacích na Ukrajině, pokud se Kremlu nepodaří dosáhnout úplné kapitulace Ukrajiny prostřednictvím diplomacie.

* Rusko čelí významným vojenským a ekonomickým problémům, které by mohly vážně ohrozit jeho schopnost vést válku na Ukrajině, což jsou faktory, které by mohly zvýšit snahu Kremlu dosáhnout svých cílů v rámci zprostředkovaného příměří nebo mírových jednání v krátkodobém horizontu, pokud to bude možné.

* Americké ministerstvo financí 2. dubna oznámilo, že Spojené státy zrušily sankce vůči Karině Rotenbergové, manželce ruského podnikatele a oligarchy Borise Rotenberga.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Pokrovska. Ruské síly v poslední době postupovaly v Kurské a Belgorodské oblasti Ruské federace a u Lymanu, Torecka, Kurachova a Velyké Novosilky.

* Ruská Státní duma 3. dubna schválila návrh zákona o udělení statusu veterána ruským vojákům a příslušníkům dobrovolnických formací, kteří bojovali v Kurské oblasti.