Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1139. den (07.04.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

úterý 08.04.2025, 00:45

Kreml nadále popírá legitimitu ukrajinské vlády, aby mohl tvrdit, že Ukrajina není legitimním partnerem pro jednání, a požadovat změnu ukrajinské vlády a demilitarizaci země. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 7. dubna prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podporuje myšlenku příměří na Ukrajině, ale tvrdil, že několik otázek stále "visí ve vzduchu".[1] Podle Peskova k těmto otázkám patří "nedostatek kontroly" nad ukrajinskou vládou a údajná neschopnost ukrajinské vlády kontrolovat akce blíže nespecifikovaných extremistických a nacionalistických jednotek, které "prostě neposlouchají" rozkazy ukrajinské vlády. Peskov tvrdil, že tyto jednotky jsou spojeny s "plány na další militarizaci" Ukrajiny. Peskov šíří Putinův narativ z 28. března, v němž nepravdivě tvrdil, že současná ukrajinská vláda je nelegitimní a neschopná bojovat proti neonacistickým skupinám, které mají podle Putina "faktickou moc ve svých rukou".[2] Tato kremelská prohlášení jsou součástí širšího úsilí o podkopání legitimity ukrajinské vlády a zabalení dlouhodobých ruských požadavků na změnu režimu a demilitarizaci Ukrajiny do jiných slovních formulací. Po Putinově telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem z 12. února Putin a další ruští představitelé dočasně přestali poukazovat na údajnou nelegitimitu Ukrajiny, ale 28. března se k tomuto tvrzení vrátili.[3] Trump nedávno vyjádřil nespokojenost s Putinovými znevažujícími výroky, které útočily na legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a projevil ochotu uvalit na Rusko další sankce, pokud se Spojené státy a Rusko nebudou schopny "dohodnout".[4]

Ukrajinští představitelé neinformovali o žádných ruských úderech s použitím raket dlouhého doletu nebo dronů v noci z 6. na 7. dubna ani během dne 7. dubna, přičemž v noci z 5. na 6. dubna Rusko podniklo největší úder za poslední měsíc. Zůstává nejasné, proč ruské síly neprovedly žádné údery dlouhého dosahu, když tak činily denně od 12. prosince 2024.[5] V noci z 5. na 6. dubna Rusko při rozsáhlé sérii úderů raketami a drony experimentovalo se svými údernými sadami s cílem zvýšit jejich účinnost a je možné, že se v blízké budoucnosti chystá zaútočit s použitím dalších velkých úderných sad.[6]

Evropští spojenci Ukrajiny nadále zvyšují výrobu vojenského materiálu a řeší nedostatky brzdící výrobu dělostřelecké munice. Německý výrobce zbraní Rheinmetall 7. dubna oznámil, že v rámci pokračujících snah o zvýšení jeho kapacity pro výrobu výmetných náplní do nábojů, zejména do dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, koupí německého výrobce nitrocelulózy "Hagerdorn-NC" a přizpůsobí jeho výrobní program.[7] Nitrocelulóza, známá také jako střelná bavlna, je klíčovou složkou výmetných náplní pro moderní dělostřeleckou i jinou munici používající střelný prach.[8] Společnost Rheinmetall v současné době vyrábí nitrocelulózu v závodech ve Švýcarsku, Španělsku a Jihoafrické republice a plánuje zvýšit jeho výrobu do roku 2028 o více než 50 procent.[9] Dceřiná společnost Rheinmetallu Nitrochemie Aschau, která vyrábí nitrocelulózu, další komponenty střelného prachu a dynamit, zvýšila od začátku ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu v roce 2022 svou výrobní kapacitu o 60 procent a do poloviny roku 2025 plánuje další zvýšení o 40 procent.[10] Generální ředitel společnosti Rheinmetall Armin Papperger a generální ředitel společnosti Saab Micael Johansson v dubnu 2024 varovali, že drtivou většinu komponent pro evropskou munici, včetně těch, které jsou nezbytné pro výrobu nitrocelulózy, dodává Čínská lidová republika (ČLR), což vytváří úzká místa brzdící výrobu evropské dělostřelecké munice.[11] Agentura Bloomberg v březnu 2025 uvedla, že společnost Rheinmetall rozšířila v Evropě a zemích spřátelených s Evropskou unií (EU) své zdroje dodávající bavlněná vlákna - klíčovou a na jaře 2024 kriticky nedostatkovou komponentu pro výrobu nitrocelulózy.[12] Generální tajemník NATO Mark Rutte 7. dubna v rozhovoru pro televizi CBS News řekl, že vyzval vedoucí představitele USA a Evropy, aby zvýšili výdaje na obranu a obrannou průmyslovou výrobu, neboť rostou obavy z budoucí ruské agrese proti Evropě.[13] Rutte poznamenal, že státy NATO dohromady vyrábějí čtyřikrát méně nábojů než samotné Rusko, a to navzdory skutečnosti, že celková výkonnost ekonomik zemí NATO je 20krát větší než ruská.

Ruské úřady pravděpodobně umožnily odstranění prominentního ruského zdroje zasvěcených informací z platformy Telegram, což by naznačovalo, že se stále snaží posvítit si na ruský informační prostor. Dobře informovaný ruský kanál VChK-OGPU-Reserve 7. dubna oznámil, že administrátoři aplikace Telegram na příkaz ruských úřadů odstranili původní kanál VChK-OGPU a několik dalších kanálů.[14] Mezi dalšími postiženými kanály údajně jsou proukrajinské kanály a kanály zveřejňující informace o Kurské oblasti a migrantech v Rusku, což jsou dvě témata, která se Kreml už dříve snažil cenzurovat.[15] Telegram popřel, že by kanál VChK-OGPU zrušil, a uvedl, že kanál smazali jeho správci.[16] Jiné ruské zdroje tvrdily, že kanál může zrušit pouze Telegram, a jeden válečný bloger tvrdil, že se správci VChK-OGPU mohli stát obětí phishingového podvodu - což kanál VChK-OGPU-Reserve popřel.[17] Kanál VChK-OGPU je údajně napojen na ruské orgány činné v trestním řízení a měl nabízet vhled do dynamiky kremelských frakcí, interních hodnocení politiky ruské vlády, významných změn na ruském ministerstvu obrany (MO) a úniků informací týkajících se MO a ruské armády.[18] Ruské úřady v únoru 2023 zatkly údajného správce kanálu VChK-OGPU a v červenci 2024 kanál VChK-OGPU označily za "zahraničního agenta". Právě v této době Kreml zintenzivnil své úsilí o deanonymizaci ruských telegramových kanálů a o přímější kontrolu ruského informačního prostoru.[19] Pokud byl kanál odstraněn na popud Kremlu, pak to zřejmě byl další krok v úsilí ruského vedení o kontrolu nad zbývajícími ostrůvky ruského informačního prostoru, kde se zveřejňuje kritika Kremlu nebo informace, které jsou považovány za citlivé. Na odstranění kanálu VChK-OGPU zareagovalo 7. dubna mnoho ruských ultranacionalistických válečných blogerů pozitivně, což ukazuje, že Kreml si už podmanil velkou část ultranacionalistického informačního prostoru a zpracoval mnoho válečných blogerů tak, že přijali a podporují kremelskou cenzuru.[20]

Klíčové poznatky:

* Kreml nadále popírá legitimitu ukrajinské vlády, aby mohl tvrdit, že Ukrajina není legitimním partnerem pro jednání, a požadovat změnu ukrajinské vlády a demilitarizaci země.

* Ukrajinští představitelé neinformovali o žádných ruských úderech s použitím raket dlouhého doletu nebo dronů v noci z 6. na 7. dubna ani během dne 7. dubna, přičemž v noci z 5. na 6. dubna Rusko podniklo největší úder za poslední měsíc.

* Evropští spojenci Ukrajiny nadále zvyšují výrobu vojenského materiálu a řeší nedostatky brzdící výrobu dělostřelecké munice.

* Ruské úřady pravděpodobně umožnily odstranění prominentního ruského zdroje zasvěcených informací z platformy Telegram, což by naznačovalo, že se stále snaží posvítit si na ruský informační prostor.

* Ruské síly v poslední době postupovaly v Belgorodské oblasti Ruské federace a v okolí Siverska, Torecka, Pokrovska, Velyké Novosilky a v západní části Záporožské oblasti.

* Kreml nadále využívá projekt "Čas hrdinů" k militarizaci regionálních vlád a společnosti na okupované Ukrajině.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 7. dubna 2025 v 19:30 hodin SELČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW