Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1144. den (12.04.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

neděle 13.04.2025, 00:00

Zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu generál Keith Kellogg 11. dubna vyjádřil podporu rozmístění spojeneckých "zajišťovacích sil" v týlových oblastech západní Ukrajiny po případném budoucím příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.[1] Deník The Times 11. dubna informoval, že Kellogg vyjádřil podporu "rozdělení" Ukrajiny mezi evropské, ukrajinské a ruské síly, rozmístění evropských "zajišťovacích sil" na západní Ukrajině a vytvoření 18 mil (29 kilometrů) široké "demilitarizované zóny" podél současné frontové linie.[2] Kellogg později 11. dubna upřesnil, že podporuje přítomnost "zajišťovacích sil", které by nezahrnovaly americké jednotky na podporu ukrajinské suverenity, ale že žádný z jeho výroků během rozhovoru nenaznačoval "rozdělení Ukrajiny".[3] Kellogg poznamenal, že deník Times některé jeho výroky odkazující na možné oblasti odpovědnosti (AOR) budoucích evropských "zajišťovacích sil" zkreslil.

Kelloggovo upřesnění týkající se nasazení "zajišťovacích sil" v týlových oblastech Ukrajiny je v souladu s několika prohlášeními ukrajinských a evropských představitelů o možném budoucím nasazení mírového kontingentu na Ukrajině. Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny generál Oleksandr Syrskij 9. dubna řekl, že předpokládaný mírový kontingent nebude nasazen na frontě.[4] Místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová 10. dubna uvedla, že budoucí mírový kontingent by pravděpodobně nebyl nasazen na frontě, ale spíše hlouběji na území Ukrajiny nebo dokonce mimo Ukrajinu.[5] Agentura Bloomberg 10. dubna napsala, že britský ministr obrany John Healey a francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu prohlásili, že cílem tzv. koalice ochotných je během příštích dvou týdnů vypracovat podrobnější plány, jak koalice pomůže zajistit ukrajinský vzdušný prostor, pobřeží a pevninu.[6] Lidé obeznámení s touto záležitostí agentuře Bloomberg řekli, že koalice doufá, že Spojené státy budou souhlasit s "krytím" jakéhokoli budoucího evropského nasazení na Ukrajině leteckou silou, ostrahou hranic a zpravodajskými službami.

Ruská státní a prokremelská média 12. dubna zveřejnila prohlášení jednoho z ruských představitelů, který odmítl jakékoli mírové síly na Ukrajině. Na Kelloggova prohlášení 12. dubna reagoval velvyslanec ruského ministerstva zahraničních věcí (MZV) se zvláštním posláním Rodion Mirošnik, který zopakoval námitky Kremlu proti přítomnosti jakéhokoli mírového kontingentu na Ukrajině po případném budoucím příměří nebo mírové dohodě, protože mírové síly by zachovaly "míru toxicity", která údajně přiměla Rusko k zahájení plné invaze na Ukrajinu v únoru 2022.[7] Ruská státní a prostátní média věnovala Mirošnikovu prohlášení velkou publicitu.[8] Představitelé Kremlu opakovaně odmítají myšlenku možného budoucího rozmístění mírových sil na Ukrajině nebo jakéhokoli evropského zapojení do poválečného uspořádání na Ukrajině.[9] Mirošnikova slova o "toxicitě" na Ukrajině jsou nepřímou narážkou na trvalé požadavky Kremlu, že jakékoli ukončení války na Ukrajině musí být spojeno s řešením jejích tzv. základních příčin. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už dříve definoval ruské vnímání "základních příčin" války jako údajné porušování závazků NATO neexpandovat na východ a údajnou diskriminaci etnických Rusů a ruského jazyka, médií a kultury na Ukrajině ze strany ukrajinské vlády.[10] Ruští představitelé se často přímo odvolávají na tyto "základní příčiny", aby ospravedlnili pokračující válečné úsilí Ruska a předválečné požadavky rovnající se úplné ukrajinské kapitulaci, a Mirošnikovo prohlášení z 12. dubna je nepřímým potvrzením tohoto pojetí.[11]

Po dočasném nárůstu velikosti ruských úderných sad dlouhého dosahu v polovině února a na začátku března 2025 se ruské síly na přelomu března a dubna 2025 vrátily k typičtějšímu provedení úderů. Ruské síly v polovině února a na začátku března 2025 použily výrazně větší úderné sady, ale v posledních týdnech použily úderné sady srovnatelné s trendy naposledy pozorovanými v lednu a na začátku února 2025, i když s menším počtem raket. Ruské síly neprovedly žádné údery proti Ukrajině 7. dubna - den poté, co 6. dubna provedly největší úder za poslední měsíc -, ale od té doby obnovily každodenní údery.[12] Ruští představitelé se dosud zdráhají připojit k americko-ukrajinskému dočasnému příměří, které zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff pravděpodobně navrhl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi během schůzky 13. března, nebo je přímo odmítají.[13] Navrhované příměří vztahující se na údery dlouhého dosahu proti energetické infrastruktuře by nevyžadovalo, aby Rusko zastavilo všechny údery dronů a raket dlouhého doletu, ale navrhované všeobecné příměří na současné frontové linii i ve vzduchu a na moři by pravděpodobně vyžadovalo, aby Rusko skoncovalo se všemi údery na Ukrajinu. Ruské síly pravděpodobně zdržují jednání o všeobecném příměří, aby mohly pokračovat v dosahování zisků na ukrajinské frontě a pokračovat v ničivých dálkových úderech na ukrajinský obranný průmysl a civilní oblasti s cílem zastrašit civilisty a nahlodat schopnost Ukrajiny bránit se proti budoucí ruské agresi.

Ruské dronové (modré úsečky) a raketové (oranžové úsečky) útoky na Ukrajinu v období od 1. ledna 2025 do 12. dubna 2025.

Ruské síly v posledních týdnech údajně upravily taktiku dálkových úderů, což je pravděpodobně součástí snahy způsobit značné škody údernými sadami podobných velikostí, jaké používaly na začátku roku, a zastrašit ukrajinské civilisty. Ukrajinské zdroje a německý deník Bild na přelomu března a dubna 2025 informovaly, že ruské síly vyčkávají s bezpilotními letouny dlouhého doletu ve velkých výškách několik kilometrů od velkých ukrajinských měst a dalších cílů, než provedou synchronizované údery většího počtu dronů.[14] Ukrajinské zdroje uvedly, že ruské síly létají s bezpilotními letouny Šáhid v co nejhustších formacích, aby zahltily ukrajinské systémy protivzdušné obrany, a že ruské síly soustřeďují skupinu 10 až 15 šáhidů před městem, než na ně udeří. Mluvčí ukrajinských vzdušných sil plukovník Jurij Ihnat 6. dubna oznámil, že ruské síly své drony Šáhid, balistické rakety i taktiku úderů neustále modernizují, čímž komplikují schopnost ukrajinských sil tyto prostředky sestřelit.[15] Ruské síly dříve vypouštěly drony Šáhid s dlouhým doletem v řadě vln proti různým cílům každou noc a tato údajná snaha operovat s drony v hustších formacích naznačuje, že ruské síly věří, že nová taktika zahltí ukrajinskou protivzdušnou obranu účinněji.

Vojenští představitelé Čínské lidové republiky (ČLR) údajně navštívili frontu na Ukrajině, aby získali poznatky pro budoucí válčení, zatímco se objevily zprávy, že na Ukrajině bojuje nejméně 155 čínských občanů. Nejmenovaný bývalý západní zpravodajský činitel sdělil agentuře Reuters v článku zveřejněném 11. dubna, že ČLR povolila blíže nespecifikovanému počtu svých důstojníků navštívit frontu na Ukrajině po boku svých ruských kolegů, aby získali taktické poznatky z války na Ukrajině, ale neupřesnil, kdy asi se tyto návštěvy uskutečnily.[16] ISW nemůže tuto zprávu nezávisle ověřit. Dva nejmenovaní američtí představitelé obeznámení se zpravodajskými službami USA a bývalý představitel západních zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělili, že v řadách ruské armády bojuje zhruba 100 až 200 čínských státních příslušníků jako "žoldnéři" nezávislí na čínské vládě. Zdroje dále poznamenaly, že čínští bojovníci mají zřejmě minimální výcvik a nemají žádný znatelný vliv na ruské vojenské operace. ISW zaznamenal zprávy, podle nichž tito čínští státní příslušníci pravděpodobně podepsali smlouvy s ruským ministerstvem obrany (MO) spíše z vlastní vůle než na pokyn představitelů ČLR.[17] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno oznámil, že ukrajinská rozvědka zjistila, že v řadách ruské armády na Ukrajině bojuje nejméně 155 čínských státních příslušníků.[18] Mluvčí Ministerstva zahraničních věcí ČLR (MZV) Lin Jian (Lin Ťien) však nedávno uvedl, že MZV ČLR o tom, že by na Ukrajině bojovalo více než 155 čínských státních příslušníků, nic neví.[19] Deník Guardian nedávno informoval, že ruské subjekty aktivně provozují náborové kampaně na několika čínských sociálních sítích, což naznačuje, že vláda ČLR si možná je vědoma ruských vojenských náborových snah zaměřených na čínské občany, ale nemá zájem proti těmto snahám bojovat.[20]

Evropští partneři Ukrajiny 11. dubna oznámili další balíky vojenské pomoci v rámci zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (Ramsteinský formát). Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov 11. dubna sdělil, že Norsko poskytne 100 milionů eur (2,5 miliardy českých korun) na financování balíku pomoci Velké Británie pro Ukrajinu v hodnotě 450 milionů liber (něco přes 13 miliard korun) na drony a na opravy vojenské techniky.[21] Dánské ministerstvo zahraničních věcí (MZV) 3. dubna oznámilo, že v letech 2025 až 2027 poskytne Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 6,7 miliardy dánských korun (22,5 miliardy českých korun).[22] Balík dánské pomoci pro Ukrajinu bude obsahovat prostředky protivzdušné obrany a dělostřelecké systémy a munici a podpoří koalice bezpilotních letounů a informačních technologií (IT) i rozvoj finančního rámce pro ukrajinské letectvo.[23] Norský ministr obrany Tore Sandvik uvedl, že Norsko vyčlení dalších deset miliard norských korun (20 miliard českých korun) na společný norsko-baltský výcvik a zajištění nové ukrajinské brigády.[24]

Klíčové poznatky:

* Zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu generál Keith Kellogg 11. dubna vyjádřil podporu rozmístění spojeneckých "zajišťovacích sil" v týlových oblastech západní Ukrajiny po případném budoucím příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

* Ruská státní a prokremelská média 12. dubna zveřejnila prohlášení jednoho z ruských představitelů, který odmítl jakékoli mírové síly na Ukrajině.

* Po dočasném nárůstu velikosti ruských úderných sad dlouhého dosahu v polovině února a na začátku března 2025 se ruské síly na přelomu března a dubna 2025 vrátily k typičtějšímu provedení úderů.

* Vojenští představitelé Čínské lidové republiky (ČLR) údajně navštívili frontu na Ukrajině, aby získali poznatky pro budoucí válčení, zatímco se objevily zprávy, že na Ukrajině bojuje nejméně 155 čínských občanů.

* Evropští partneři Ukrajiny 11. dubna oznámili další balíky vojenské pomoci v rámci zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (Ramsteinský formát).

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Kurachova. Ruské síly v poslední době postupovaly v Sumské oblasti a u Torecka a Pokrovska.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 12. dubna 2025 v 19:30 hodin SELČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW