AFP: Ukrajinští senioři trpí, u fronty představují až polovinu civilních obětí
Podobně jako tisíce dalších seniorů na Ukrajině, trávila Zinajda Hyrenková podzim svého života v domově důchodců. Její penzi narušila ruská invaze. Její paměť do určité míry zahalila mlha, ale tu chvíli, kdy Rusko zaútočilo na její vesnici na severovýchodě země, až ji to srazilo na zem, si vybavuje jasně, píše agentura AFP.
čtvrtek 17.04.2025, 04:36
Ukrajinská seniorka Zinajda Hyrenková v domově Velyka rodyna v Charkově.
"Bylo to tak hlasité. Všichni padli na zem. Ležela jsem. Pak jsem otevřela oči a pomyslela si: ještě jsem naživu," vzpomíná Hyrenková.
Invaze, kterou Kreml zahájil před více než třemi lety, ukrajinské seniory tvrdě zasáhla. Lidé starší 60 let tvoří čtvrtinu obyvatel Ukrajiny, loni však představovali téměř polovinu civilních obětí v blízkosti fronty, vyplývá z dat OSN. Starší lidé často opouštějí frontová území jako poslední. Říkají, že nemají peníze ani sílu na přesun, popřípadě se nechtějí loučit se svým domovem.
Invaze, kterou Kreml zahájil před více než třemi lety, ukrajinské seniory tvrdě zasáhla. Lidé starší 60 let tvoří čtvrtinu obyvatel Ukrajiny, loni však představovali téměř polovinu civilních obětí v blízkosti fronty, vyplývá z dat OSN. Starší lidé často opouštějí frontová území jako poslední. Říkají, že nemají peníze ani sílu na přesun, popřípadě se nechtějí loučit se svým domovem.
Hyrenková až do loňského května žila ve vesnici Zaoskillja v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Rusko ale postupovalo směrem na nedaleké město Kupjansk a bombardovalo obce v okolí. Nyní žije v ubytovně proměněné na domov pro seniory s názvem Velyka rodyna (Velká rodina) v Charkově. Svůj věk si přesně nepamatuje. "Jsem ročník 1939. Spočítejte si to," řekla seniorka, která celý život pracovala v železničním průmyslu. "Železnici jsem měla moc ráda už od dětství," řekla, a oči se jí zalily slzami.
Potřeby starších lidí jsou obrovské, upozorňuje zakladatelka domova Olha Klejtmanová. Jen v Charkově podle jejích odhadů potřebuje pomoc 32.000 seniorů, kteří uprchli ze svých domovů. V Charkovské oblasti je přitom jen osm státem spravovaných domovů pro seniory, což podle Klejtmanové nestačí. Jejímu zařízení, které mělo na konci března 60 obyvatel a je závislé pouze na soukromých dárcích, podle ní úřady finanční podporu neposkytují.
"Celý život pracovali a zaslouží si důstojné stáří," říká o seniorech šestapadesátiletá žena a dodává: "Je to o naší důstojnosti." Klejtmanová je architektka, která nyní plánuje domov pro seniory rozšířit. Vzhledem k tomu, že většina z nich pochází z venkovských oblastí, chce pořídit velkou zeleninovou zahradu se zvířaty, která by připomínala vesnické "vůně a zvuky".
Potřeby starších lidí jsou obrovské, upozorňuje zakladatelka domova Olha Klejtmanová. Jen v Charkově podle jejích odhadů potřebuje pomoc 32.000 seniorů, kteří uprchli ze svých domovů. V Charkovské oblasti je přitom jen osm státem spravovaných domovů pro seniory, což podle Klejtmanové nestačí. Jejímu zařízení, které mělo na konci března 60 obyvatel a je závislé pouze na soukromých dárcích, podle ní úřady finanční podporu neposkytují.
"Celý život pracovali a zaslouží si důstojné stáří," říká o seniorech šestapadesátiletá žena a dodává: "Je to o naší důstojnosti." Klejtmanová je architektka, která nyní plánuje domov pro seniory rozšířit. Vzhledem k tomu, že většina z nich pochází z venkovských oblastí, chce pořídit velkou zeleninovou zahradu se zvířaty, která by připomínala vesnické "vůně a zvuky".
Serhij Jukovskyj v charkovském domově pro seniory Velyka rodyna.
Jedním z obyvatel v zařízení spravovaném Klejtmanovou je také padesátiletý Serhij Jukovskyj, kterému amputovali obě nohy po pracovním úrazu a který žil na vesnici s mladším bratrem. Toho zabila mina, když sbíral dříví u vesnice Kočubejivka v Charkovské oblasti. "Ani nevím, kde je pohřbený," řekl Jukovskyj, který žil rok sám, než ho převezli do Charkova. Budoucnost je bezútěšná, připustil, ale vzápětí dodal: "Ukrajina bude mít všechno a [ruský prezident Vladimir] Putin je debil."
V jiném pokoji mezitím ležel čtyřiaosmdesátiletý Jurij Mjahkyj ze Saltivky - předměstí Charkova, které bylo na začátku invaze, kdy se Rusové pokoušeli město dobýt, těžce bombardované. "Je Ukrajina rozdělená?" zeptal se, protože je podobně jako mnozí další zmatený zvraty v konfliktu.
Hyrenková od loňského září sdílí pokoj s jednasedmdesátiletou Olhou Zolotarevovou, která se 28 let starala o lidi s poruchami učení ve městě Lypci. Po začátku ruské invaze byli evakuovaní, ale Zolotarevová zůstala. Loni v květnu, kdy Rusko zahájilo novou ofenzivu na Charkovskou oblast, byla doma, když přišel úder. Střepina "nevím z čeho" jí zlomila pravou nohu, ukázala žena svou jizvu po zranění. Doufá přitom v mír a v to, že bude jednou zase normálně chodit.
Navzdory tomu všemu je optimistka. "Štěstí, jak já ho vnímám, znamená nemít hlad, nebýt bez oblečení a nebýt bez bot. A to já nejsem," prohlásila.
Zdroje: ČTK, AFP
V jiném pokoji mezitím ležel čtyřiaosmdesátiletý Jurij Mjahkyj ze Saltivky - předměstí Charkova, které bylo na začátku invaze, kdy se Rusové pokoušeli město dobýt, těžce bombardované. "Je Ukrajina rozdělená?" zeptal se, protože je podobně jako mnozí další zmatený zvraty v konfliktu.
Hyrenková od loňského září sdílí pokoj s jednasedmdesátiletou Olhou Zolotarevovou, která se 28 let starala o lidi s poruchami učení ve městě Lypci. Po začátku ruské invaze byli evakuovaní, ale Zolotarevová zůstala. Loni v květnu, kdy Rusko zahájilo novou ofenzivu na Charkovskou oblast, byla doma, když přišel úder. Střepina "nevím z čeho" jí zlomila pravou nohu, ukázala žena svou jizvu po zranění. Doufá přitom v mír a v to, že bude jednou zase normálně chodit.
Navzdory tomu všemu je optimistka. "Štěstí, jak já ho vnímám, znamená nemít hlad, nebýt bez oblečení a nebýt bez bot. A to já nejsem," prohlásila.
Zdroje: ČTK, AFP