Do České republiky poprvé v historii neproudí ruská ropa
Do České republiky poprvé v historii neproudí ruská ropa, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové. Česká republika je po více než 60 letech nezávislá na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky ropy jiné provenience než ruské dorazily z tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud zamíří do litvínovské rafinerie. Novinářům to dnes řekli premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves. Z ropovodu Družba neproudí ropa do České republiky už několik týdnů. Litvínovská rafinerie je na přechod na neruskou ropu technologicky připravená, uvedl Orlen Unipetrol.
čtvrtek 17.04.2025, 09:41 - aktualizováno v 11:35
Český premiér Petr Fiala (uprostřed), ministr financí Zbyněk Stanjura a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček na improvizované tiskové konferenci v centrálním tankovišti ropy ve středočeské Nelahozevsi.
Česká republika může nově ze západních ropovodů čerpat až osm milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu tuzemských rafinerií. "Dokončili jsme další krok na cestě k naší energetické nezávislosti," oznámil premiér. Doplnil, že je tím posílená energetická bezpečnost, protože dovadní závislost na ruských dodávkách činila Českou republiku zranitelnou.
Podle Pantůčka Česká republika poprvé využívá zvýšení kapacity ropovodu TAL v ostrém provozu. "První navýšené dodávky neruské ropy dorazily z italského přístavu v Terstu na Centrální tankoviště do Nelahozevsi ve středu. Už dnes odpoledne začne MERO ČR ropu přepravovat jejímu vlastníkovi, tedy společnosti Orlen Unipetrol, do rafinerie v Litvínově," řekl ředitel MERO ČR. Na přechod dodávání ropy je rafinerie připravená. V minulých letech tvořily dodávky přibližně 50 procent ruské ropy a 50 procent neruské.
O uskutečnění projektu nazvaného TAL-PLUS, který zajistil zvýšenou přepravní kapacitu evropského ropovodu TAL, rozhodla česká vláda v listopadu 2022. Reagovala tím na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Technické práce byly spuštěny v květnu 2024. Stanjura dnes potvrdil dřívější vyjádření, že náklady na kompletní nezávislost na ruské surovině nepřekročí 1,6 miliardy korun a zaplatí je MERO ČR ze svých výnosů. "My jsme původně počítali, že celý proces bude zahájen 1. července, ale díky tomu, že se práce urychlily, všechny zkoušky dopadly výborně, tak v dubnu jsme schopni to realizovat," doplnil Stanjura.
Podle Pantůčka bude využití ropovodu Družba součástí dalšího strategického projektu, ale o jeho podobě zatím není rozhodnuto. Informace proto MERO zveřejní, až bude schválen konkrétní plán.
Transalpinský ropovod TAL existuje od roku 1967 a nyní se poprvé dostane na maximální výkony, na které byl projektován. Začíná v italském Terstu, pokračuje do Rakouska a Německa. Ropovod Družba začal v tehdejším Československu fungovat v roce 1962, loni do České republiky dodal 2,7 milionu tun ropy, což představovalo 42 procent celkového objemu.
Litvínovská rafinerie je na přechod na neruskou ropu technologicky připravená
Do rafinerie v Litvínově na Mostecku poprvé míří z tankoviště v Nelahozevsi plně ropa jiné provenience než ruské. Rafinerie je na přechod technologicky připravená. Předloni vytipovala a otestovala vhodné alternativní ropné směsi a loni na jaře při plánované odstávce upravila nastavení tak, aby mohla tyto náhradní ropné směsi zpracovávat. Dnes to řekla Lada Gadas z týmu komunikace společnosti Orlen Unipetrol, které rafinerie patří.
Podle Pantůčka Česká republika poprvé využívá zvýšení kapacity ropovodu TAL v ostrém provozu. "První navýšené dodávky neruské ropy dorazily z italského přístavu v Terstu na Centrální tankoviště do Nelahozevsi ve středu. Už dnes odpoledne začne MERO ČR ropu přepravovat jejímu vlastníkovi, tedy společnosti Orlen Unipetrol, do rafinerie v Litvínově," řekl ředitel MERO ČR. Na přechod dodávání ropy je rafinerie připravená. V minulých letech tvořily dodávky přibližně 50 procent ruské ropy a 50 procent neruské.
O uskutečnění projektu nazvaného TAL-PLUS, který zajistil zvýšenou přepravní kapacitu evropského ropovodu TAL, rozhodla česká vláda v listopadu 2022. Reagovala tím na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Technické práce byly spuštěny v květnu 2024. Stanjura dnes potvrdil dřívější vyjádření, že náklady na kompletní nezávislost na ruské surovině nepřekročí 1,6 miliardy korun a zaplatí je MERO ČR ze svých výnosů. "My jsme původně počítali, že celý proces bude zahájen 1. července, ale díky tomu, že se práce urychlily, všechny zkoušky dopadly výborně, tak v dubnu jsme schopni to realizovat," doplnil Stanjura.
Podle Pantůčka bude využití ropovodu Družba součástí dalšího strategického projektu, ale o jeho podobě zatím není rozhodnuto. Informace proto MERO zveřejní, až bude schválen konkrétní plán.
Transalpinský ropovod TAL existuje od roku 1967 a nyní se poprvé dostane na maximální výkony, na které byl projektován. Začíná v italském Terstu, pokračuje do Rakouska a Německa. Ropovod Družba začal v tehdejším Československu fungovat v roce 1962, loni do České republiky dodal 2,7 milionu tun ropy, což představovalo 42 procent celkového objemu.
Litvínovská rafinerie je na přechod na neruskou ropu technologicky připravená
Do rafinerie v Litvínově na Mostecku poprvé míří z tankoviště v Nelahozevsi plně ropa jiné provenience než ruské. Rafinerie je na přechod technologicky připravená. Předloni vytipovala a otestovala vhodné alternativní ropné směsi a loni na jaře při plánované odstávce upravila nastavení tak, aby mohla tyto náhradní ropné směsi zpracovávat. Dnes to řekla Lada Gadas z týmu komunikace společnosti Orlen Unipetrol, které rafinerie patří.
Centrální tankoviště ropy ve středočeské Nelahozevsi.
Díky rozšíření západního ropovodu TAL je po více než 60 letech nezávislé na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky ropy už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi na Mělnicku.
Orlen očekává, že norská ropa dorazí do tankoviště v litvínovské rafinerii v pátek 18. dubna. "V následujícím týdnu začneme tuto ropu zpracovávat. Současně jsme pro litvínovskou rafinerii zajistili další tankery s ropou ze zámořských nalezišť," řekl dnes generální ředitel skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. Zásobování rafinerií v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou je podle něj plynulé. Stejně plynulá je i výroba a dodávky pohonných hmot pro český trh.
V litvínovské rafinerii odborníci udělali přes 2000 údržbářských a modernizačních úkonů. Celková investice činila několik miliard korun, nejdražším projektem byla výměna vakuové destilační kolony v hodnotě půl miliardy korun.
Skupina Orlen Unipetrol je největší rafinérskou a petrochemickou společností v České republice. Zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů, zejména plastů a hnojiv.
Zdroj: ČTK
Orlen očekává, že norská ropa dorazí do tankoviště v litvínovské rafinerii v pátek 18. dubna. "V následujícím týdnu začneme tuto ropu zpracovávat. Současně jsme pro litvínovskou rafinerii zajistili další tankery s ropou ze zámořských nalezišť," řekl dnes generální ředitel skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. Zásobování rafinerií v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou je podle něj plynulé. Stejně plynulá je i výroba a dodávky pohonných hmot pro český trh.
V litvínovské rafinerii odborníci udělali přes 2000 údržbářských a modernizačních úkonů. Celková investice činila několik miliard korun, nejdražším projektem byla výměna vakuové destilační kolony v hodnotě půl miliardy korun.
Skupina Orlen Unipetrol je největší rafinérskou a petrochemickou společností v České republice. Zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů, zejména plastů a hnojiv.
Zdroj: ČTK