Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1153. den (21.04.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

úterý 22.04.2025, 00:00

[Poznámka: Situační zpráva ukrajinského generálního štábu vydávaná v 08:00 místního času zřejmě zahrnuje aktivity na bojišti od 08:00 předchozího dne do 08.00 aktuálního dne a situační zpráva vydávaná ve 22:00 zahrnuje aktivity na bojišti od 00:00 do 22:00. Všechna hlášení o ruských pozemních aktivitách v situační zprávě ukrajinského generálního štábu vydané 20. dubna ve 22:00 tak jsou nepřímým obviněním z porušení příměří, které začalo 19. dubna v 18:00 mosakevského času. ISW není schopen posoudit, zda k ruským útokům uvedeným v situační zprávě vydané 21. dubna v 08:00 došlo po vypršení příměří.]

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z 20. dubna na dočasné moratorium na dálkové údery proti civilní infrastruktuře, odmítl Zelenského nabídku prodloužit Putinovo 30hodinové velikonoční příměří a pokoušel se ospravedlnit nedávné ruské údery proti civilním cílům na Ukrajině. Zelenskyj 20. dubna oznámil, že Ukrajina a Rusko uzavřely příměří vztahující se na údery dlouhého dosahu mezi 19. a 20. dubnem a během dne 20. dubna, a navrhl dočasné příměří, které by se vztahovalo na údery raketami a drony dlouhého doletu proti civilní infrastruktuře na dobu nejméně 30 dnů, s možností toto příměří prodloužit na dobu delší než 30 dnů.[1] Putin 21. dubna oznámil konec velikonočního příměří a v rozhovoru s novináři odmítl Zelenským navrhované dočasné moratorium na údery dlouhého dosahu proti civilní infrastruktuře s tím, že Rusko bude muset toto navrhované moratorium "vyřešit".[2] Putin se pokusil své odmítnutí příměří navrhovaného Zelenským zmírnit tvrzením, že Rusko a další blíže nespecifikované subjekty musejí prostudovat údery na civilní cíle, kde operují vojáci, a "udělat příslušná rozhodnutí". Putin nenavrhl možnost vytvoření nezávislých monitorovacích mechanismů pro určování legitimity takových úderů a ruští představitelé už dříve vyjádřili nezájem o monitorovací mechanismy implementované pod vedením Západu jako podmínku budoucího příměří na Ukrajině.[3] Putin se také pokusil ospravedlnit nedávné ruské raketové údery proti ukrajinské civilní infrastruktuře a zamlžit své pokračující odmítání amerických a ukrajinských návrhů na příměří. Putin připustil, že ruské síly nedávno zasáhly civilní infrastrukturu ve městě Sumy - patrně s odkazem na ruský raketový úder na město Sumy z 13. dubna -, ale podotkl, že hlášená přítomnost ukrajinských vojáků v Sumách představovala legitimní vojenský cíl.[4] Putin tvrdil, že ruské síly se zaměřily na ukrajinské vojáky také během nedávného ruského úderu na Oděsu.

Putin zopakoval, že odmítá úplné příměří, které nabídli Zelenskyj a USA. Zelenskyj 20. dubna zopakoval připravenost Ukrajiny k souhlasu s úplným a bezpodmínečným příměřím na dobu minimálně 30 dní.[5] Putin 21. dubna návrh úplného příměří odmítl s tím, že Ukrajina se snaží "chopit iniciativy a mluvit o rozšíření" příměří, a tvrdil, že Rusko bude muset "vše pečlivě vyhodnotit".[6] Ukrajina a Spojené státy původně navrhly úplné příměří 13. března a Putin a další ruští představitelé tento návrh v posledních pěti týdnech opakovaně odmítli.[7] Americké ministerstvo zahraničí 20. dubna agentuře Reuters sdělilo, že Spojené státy by prodloužení velikonočního příměří uvítaly.[8] Americký prezident Donald Trump 20. dubna vyjádřil naději, že Rusko a Ukrajina uzavřou dohodu tento týden, čímž pravděpodobně mínil obecnou dohodu o příměří, která by předcházela budoucím mírovým jednáním.[9] Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zřejmě reagoval na Trumpovo prohlášení tvzením, že Kreml není připraven diskutovat o časovém rámci ukončení války.[10] Putinovo pokračující odmítání americko-ukrajinského návrhu na všeobecné příměří z března 2025 a odmítání Kremlu zavázat se k jakémukoli časovému rámci pro ukončení války podtrhují Putinův nezájem ukončit válku prostřednictvím mírových jednání v nejbližší době.[11] Putinovo pokračující odmítání amerických a ukrajinských návrhů na příměří je v rozporu s Trumpovým deklarovaným přístupem, podle kterého má být nejprve nastoleno příměří a poté vyjednána širší mírová dohoda, a s Trumpovým cílem dosáhnout na Ukrajině trvalého míru.

Ruská státní média rozšířila výzvu šéfa okupační správy Chersonské oblasti Vladimira Salda, aby Ukrajina učinila další územní ústupky v prostorech, na které Rusko dosud nevzneslo formální nárok. Saldo 21. dubna v rozhovoru pro kremelskou agenturu TASS prohlásil, že "navrácení" západního (pravého) břehu řeky Dnipro je pro Rusko "zásadně důležité" a je pro ně "absolutní prioritou".[12] Saldo tvrdil, že ukrajinské síly budou pokračovat ve snaze využít východní (levý) břeh řeky jako "nástroj tlaku" proti Rusku a že přítomnost ukrajinských sil na západním břehu brání obnovení lodní dopravy na řece. Saldo dospěl k závěru, že "úsek [řeky Dnipro], který protéká Chersonskou, Záporožskou a Dnipropetrovskou oblastí, musí být zcela pod [ruskou] kontrolou", aby byl zaručen rozvoj infrastruktury "spojené s řekou". Ruské síly v současné době v Chersonské a Záporožské oblasti zaujímají pozice pouze na východním břehu Dnipra, nicméně ruský prezident Vladimir Putin od června 2024 soustavně požaduje, aby Ukrajina Rusku postoupila celou Záporožskou a Chersonskou oblast.[13] Saldo zřejmě vyzývá k dalším ruským územním nárokům v okolí řeky v centrální části Dnipropetrovské oblasti - oblasti, kterou si Rusko formálně nenárokovalo ani nezákonně neanektovalo. Není jasné, jak velké území na březích řeky v Dnipropetrovské oblasti by podle Salda mělo být pod ruskou kontrolou, nebo zda Saldo naznačuje, že ruské síly musí obsadit rozsáhlé území východně a severovýchodně od řeky tak, aby Rusko řeku a její bezprostřední okolí "zcela ovládlo". Ruské síly možná chtějí kontrolovat minimálně 25kilometrový pás země na obou březích Dnipra, aby zabránily ukrajinským silám v provádění úderů hlavňovým dělostřelectvem na tento prostor.

Požadavek představitele ruské okupační správy Vladimira Salda z 21. dubna 2025, aby Rusko převzalo kontrolu nad územím v okolí řeky Dnipro.

Saldova výzva k vzesení dalších ruských územních nároků podél řeky Dnipro je v souladu s jinými oficiálními prohlášeními Kremlu, který nadále vznáší vůči Ukrajině rozsáhlé územní požadavky, aniž by sám nabídl nějaké ústupky. Chersonská, Záporožská a Dnipropetrovská oblast jsou zahrnuty do amorfního, smyšleného regionu "Novoruska", o němž kremelští činitelé často tvrdí, že je "nedílnou" součástí Ruska, a odvolávají se na něj při vznášení dalších územních nároků na jihu Ukrajiny.[14] Pojem "Novorusko" 21. dubna použil Putin při slavnostním předávání všeruských komunálních cen "Služba", kde prohlásil, že "v regionech Donbasu a Novoruska" pracují komunální zaměstnanci ve velmi těžkých podmínkách.[15] Putin už dříve nařídil ruským silám, aby vytvořily "nárazníkové zóny" v oblastech Ukrajiny, na které si Rusko oficiálně nedělá nárok, včetně Charkovské a Sumské oblasti".[16] Saldova výzva, aby Rusko v zájmu "zaručení rozvoje infrastruktury" převzalo kontrolu prostorů podél řeky Dnipro v Chersonské, Záporožské a Dnipropetrovské oblasti, odpovídají Putinovým dřívějším cílům týkajícím se vytváření "nárazníkových zón".

Ukrajinské oblasti, které Kreml definuje jako "Novorusko".

Představitelé Kremlu 21. dubna pokračovali v opakování předválečných požadavků Ruska. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 21. dubna prohlásil, že případné členství Ukrajiny v NATO by ohrozilo ruské národní zájmy a že je to jedna ze "základních příčin" války.[17] Ruští představitelé opakovaně tvrdí, že jakékoli mírové urovnání na Ukrajině musí odstranit "základní příčiny" války, včetně údajného porušení závazků NATO nerozšiřovat se na východ.[18] Saldovy a Peskovovy výroky jsou ukázkou toho, jak ruští představitelé nadále prohlašují, že o předválečných požadavcích Ruska nelze vyjednávat, a zároveň vznášejí vůči Ukrajině stále rozsáhlejší územní požadavky.

Klíčové poznatky:

* Ruský prezident Vladimir Putin odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z 20. dubna na dočasné moratorium na dálkové údery proti civilní infrastruktuře, odmítl Zelenského nabídku prodloužit Putinovo 30hodinové velikonoční příměří a pokoušel se ospravedlnit nedávné ruské údery proti civilním cílům na Ukrajině.

* Putin zopakoval, že odmítá úplné příměří, které nabídli Zelenskyj a USA.

* Ruská státní média rozšířila výzvu šéfa okupační správy Chersonské oblasti Vladimira Salda, aby Ukrajina učinila další územní ústupky v prostorech, na které Rusko dosud nevzneslo formální nárok.

* Saldova výzva k vzesení dalších ruských územních nároků podél řeky Dnipro je v souladu s jinými oficiálními prohlášeními Kremlu, který nadále vznáší vůči Ukrajině rozsáhlé územní požadavky, aniž by sám nabídl nějaké ústupky.

* Ruské síly v poslední době postupovaly u Lymanu a Torecka.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 21. dubna 2025 v 19:30 hodin SELČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW