Válka na Ukrajině v analýze ISW - 220. den (1. října)
█ CENZOR.CZ █ neděle 02.10.2022, 07:00
Ukrajinské síly uštědřily Rusku další významnou operační porážku a 1. října osvobodily Lyman v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany (MO) oznámilo stažení ruských jednotek z Lymanu na "výhodnější pozice", aby se vyhnulo "hrozbě obklíčení" města. Záběry ze sociálních médií a ukrajinští vojenští představitelé potvrdili, že ukrajinské síly vstoupily do Lymanu a od 1. října zřejmě město vyklízejí.
Ukrajinští vojáci odstraňují ruské vlajky z bývalého sídla okupační správy v osvobozeném Lymanu.
Ruský informační prostor, tvořený kremelskými propagandisty, komentátory a vojenskými blogery - zaznamenal porážku jako důsledek neschopnosti ruského vojenského velení vyslat včas posily a zároveň otevřeně kritizoval opakovaná byrokratická selhání během mobilizace. Ruští komentátoři v drtivé většině vyjadřovali naději, že částečná mobilizace vytvoří dostatek sil k obnovení útočných operací a znovuzískání iniciativy. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, zjevně zdrcený porážkou v Lymanu, vyzval Rusko, aby pokračovalo v boji za "osvobození" čtyř anektovaných území všemi dostupnými prostředky včetně taktických jaderných zbraní.
Kadyrovova tiráda se podobá zmateným a často nadsazeným tirádám milblogerů, kteří vyzývají Kreml k pokračování války na Ukrajině, a jeho výzva k použití jaderných zbraní nebyla reprezentativní ukázkou diskursu v ruském informačním prostoru. Ruské federální televizní kanály a největší jestřábi mezi vojenskými blogery často diskutují o ruském jaderném potenciálu v rámci snahy podnítit vlastenecké nálady mezi domácím publikem a Kadyrovovo prohlášení nebylo v tomto kontextu nijak zvlášť pozoruhodné.
Kadyrovova výzva k použití taktických jaderných zbraní je zřejmě v rozporu s jeho požadavky na pokračování "speciální vojenské operace", jejímž cílem je dostat další ukrajinské území pod ruskou kontrolu. Ruská armáda ve svém současném stavu téměř jistě není schopna operovat na jaderném bojišti, přestože má potřebné vybavení a v historickém ohledu k tomu své jednotky cvičila. Chaotický slepenec vyčerpaných profesionálních vojáků (tzv. kontraktniků), narychlo mobilizovaných záložníků, branců a žoldáků, který v současnosti tvoří ruské pozemní síly, by v jaderném prostředí nemohl fungovat. Jakékoli oblasti zasažené ruskými taktickými jadernými zbraněmi by tak byly pro Rusy neprůchodné, což by pravděpodobně znemožnilo ruský postup. Tato úvaha je dalším faktorem, který snižuje pravděpodobnost použití ruských taktických jaderných zbraní.
Kadyrov z neúspěchů v okolí Lymanu obvinil velitele Středního vojenského okruhu (SVO) generálplukovníka Alexandra Lapina. Kadyrovovy útoky měly v ruském informačním prostoru značný ohlas a naznačují, že rozkol mezi ruskými tradičními a netradičními silami se pravděpodobně prohlubuje. Kadyrov prohlásil, že Lapin, odpovědný za "ústřední" skupinu vojsk na Ukrajině, nedokázal řádně vybavit jednotky působící v oblasti Lymanu a přesunul své velitelství daleko od frontové linie. Kadyrov rovněž obvinil ruský generální štáb a konkrétně náčelníka generálního štábu armádního generála Valerije Gerasimova, že Lapinova selhání kryjí. Majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin veřejně souhlasil s Kadyrovovou kritikou Lapina a prohlásil, že vyšší vojenské velení by mělo bojovat "naboso s kulomety na frontových liniích". Vojenští blogeři a moderátoři státní televize Kadyrovovu a Prigožinovu kritiku ruského vojenského velení ocenili a dodali, že velení je zkorumpované a nezajímá se o ruské strategické cíle. Kadyrov, Lapin i Prigožin působí v donbasském sektoru a takové komentáře naznačují napětí v ruských silách působících na Ukrajině i mezi jejich veliteli. Kreml možná takovou kritiku zesiluje, aby vytvořil informační podmínky pro personální změny ve vyšším vojenském velení v následujících týdnech.
Porážka v okolí Lymanu také naznačuje, že ruský prezident Vladimir Putin, který údajně detailně řídí a kontroluje ruské velitele v terénu - dává před obranou Luhanské oblasti přednost udržení okupovaných území na jihu Ukrajiny. Ukrajinské a ruské zdroje shodně uvádějí, že ruské síly pokračovaly v posilování pozic v Chersonské a Záporožské oblasti, přestože se nedávno zhroutila Charkovsko-izjumská fronta a teď i ruské pozice v okolí Lymanu. Rozhodnutí neposilovat zranitelné kupjanské nebo lymanské frontové linie bylo téměř jistě Putinovo, nikoliv rozhodnutí vojenského velení, což naznačuje, že Putinovi mnohem více záleží na udržení strategického území v Chersonské a Záporožské oblasti než na Luhanské oblasti.
Rusko pravděpodobně připravuje podmínky pro převzetí právní odpovědnosti za Záporožskou jadernou elektrárnu (ZJE). Ruské úřady 30. září zadržely generálního ředitele ZJE Ihora Murašova. Jeden ruský vojenský bloger tvrdil, že Murašovovo zadržení nebude mít na provoz elektrárny žádný hmatatelný vliv, neboť energetické bloky jsou už odstavené, a uvedl, že úřady v současné době provádějí "rutinní" právní úkony k převodu kontroly nad elektrárnou na ruskou Státní korporaci pro jadernou energetiku (Rosatom) a k vytvoření nového právní subjektivity pro ZJE. Zadržení Murašova a "právní" proces převodu kontroly nad ZJE na Rosatom jsou pozoruhodnými náznaky, že ruské orgány se pravděpodobně budou snažit využít své kontroly nad ZJE k nátlaku na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby legitimizovala nezákonné ruské anexe okupovaného ukrajinského území tím, že ji donutí uznat právní kontrolu Ruska nad ZJE.
Ruské síly 1. října provedly neúspěšný pozemní útok na městečko Kozača Lopaň v severní části Charkovské oblasti. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinské síly odrazily ruský pozemní útok na Kozaču Lopaň, ležící pět kilometrů od hranic Charkovské oblasti s Ruskem. Takové útoky naznačují, že jedním z cílů ruského prezidenta Vladimira Putina zřejmě nadále je získat zpět kontrolu nad územím mimo oblasti, které nezákonně anektoval, a že je ochoten vyčlenit ruské vojenské prostředky na takové útočné akce, místo aby je věnoval obraně proti ukrajinské protiofenzívě na Donbasu.
Kadyrovova tiráda se podobá zmateným a často nadsazeným tirádám milblogerů, kteří vyzývají Kreml k pokračování války na Ukrajině, a jeho výzva k použití jaderných zbraní nebyla reprezentativní ukázkou diskursu v ruském informačním prostoru. Ruské federální televizní kanály a největší jestřábi mezi vojenskými blogery často diskutují o ruském jaderném potenciálu v rámci snahy podnítit vlastenecké nálady mezi domácím publikem a Kadyrovovo prohlášení nebylo v tomto kontextu nijak zvlášť pozoruhodné.
Kadyrovova výzva k použití taktických jaderných zbraní je zřejmě v rozporu s jeho požadavky na pokračování "speciální vojenské operace", jejímž cílem je dostat další ukrajinské území pod ruskou kontrolu. Ruská armáda ve svém současném stavu téměř jistě není schopna operovat na jaderném bojišti, přestože má potřebné vybavení a v historickém ohledu k tomu své jednotky cvičila. Chaotický slepenec vyčerpaných profesionálních vojáků (tzv. kontraktniků), narychlo mobilizovaných záložníků, branců a žoldáků, který v současnosti tvoří ruské pozemní síly, by v jaderném prostředí nemohl fungovat. Jakékoli oblasti zasažené ruskými taktickými jadernými zbraněmi by tak byly pro Rusy neprůchodné, což by pravděpodobně znemožnilo ruský postup. Tato úvaha je dalším faktorem, který snižuje pravděpodobnost použití ruských taktických jaderných zbraní.
Kadyrov z neúspěchů v okolí Lymanu obvinil velitele Středního vojenského okruhu (SVO) generálplukovníka Alexandra Lapina. Kadyrovovy útoky měly v ruském informačním prostoru značný ohlas a naznačují, že rozkol mezi ruskými tradičními a netradičními silami se pravděpodobně prohlubuje. Kadyrov prohlásil, že Lapin, odpovědný za "ústřední" skupinu vojsk na Ukrajině, nedokázal řádně vybavit jednotky působící v oblasti Lymanu a přesunul své velitelství daleko od frontové linie. Kadyrov rovněž obvinil ruský generální štáb a konkrétně náčelníka generálního štábu armádního generála Valerije Gerasimova, že Lapinova selhání kryjí. Majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin veřejně souhlasil s Kadyrovovou kritikou Lapina a prohlásil, že vyšší vojenské velení by mělo bojovat "naboso s kulomety na frontových liniích". Vojenští blogeři a moderátoři státní televize Kadyrovovu a Prigožinovu kritiku ruského vojenského velení ocenili a dodali, že velení je zkorumpované a nezajímá se o ruské strategické cíle. Kadyrov, Lapin i Prigožin působí v donbasském sektoru a takové komentáře naznačují napětí v ruských silách působících na Ukrajině i mezi jejich veliteli. Kreml možná takovou kritiku zesiluje, aby vytvořil informační podmínky pro personální změny ve vyšším vojenském velení v následujících týdnech.
Porážka v okolí Lymanu také naznačuje, že ruský prezident Vladimir Putin, který údajně detailně řídí a kontroluje ruské velitele v terénu - dává před obranou Luhanské oblasti přednost udržení okupovaných území na jihu Ukrajiny. Ukrajinské a ruské zdroje shodně uvádějí, že ruské síly pokračovaly v posilování pozic v Chersonské a Záporožské oblasti, přestože se nedávno zhroutila Charkovsko-izjumská fronta a teď i ruské pozice v okolí Lymanu. Rozhodnutí neposilovat zranitelné kupjanské nebo lymanské frontové linie bylo téměř jistě Putinovo, nikoliv rozhodnutí vojenského velení, což naznačuje, že Putinovi mnohem více záleží na udržení strategického území v Chersonské a Záporožské oblasti než na Luhanské oblasti.
Rusko pravděpodobně připravuje podmínky pro převzetí právní odpovědnosti za Záporožskou jadernou elektrárnu (ZJE). Ruské úřady 30. září zadržely generálního ředitele ZJE Ihora Murašova. Jeden ruský vojenský bloger tvrdil, že Murašovovo zadržení nebude mít na provoz elektrárny žádný hmatatelný vliv, neboť energetické bloky jsou už odstavené, a uvedl, že úřady v současné době provádějí "rutinní" právní úkony k převodu kontroly nad elektrárnou na ruskou Státní korporaci pro jadernou energetiku (Rosatom) a k vytvoření nového právní subjektivity pro ZJE. Zadržení Murašova a "právní" proces převodu kontroly nad ZJE na Rosatom jsou pozoruhodnými náznaky, že ruské orgány se pravděpodobně budou snažit využít své kontroly nad ZJE k nátlaku na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby legitimizovala nezákonné ruské anexe okupovaného ukrajinského území tím, že ji donutí uznat právní kontrolu Ruska nad ZJE.
Ruské síly 1. října provedly neúspěšný pozemní útok na městečko Kozača Lopaň v severní části Charkovské oblasti. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinské síly odrazily ruský pozemní útok na Kozaču Lopaň, ležící pět kilometrů od hranic Charkovské oblasti s Ruskem. Takové útoky naznačují, že jedním z cílů ruského prezidenta Vladimira Putina zřejmě nadále je získat zpět kontrolu nad územím mimo oblasti, které nezákonně anektoval, a že je ochoten vyčlenit ruské vojenské prostředky na takové útočné akce, místo aby je věnoval obraně proti ukrajinské protiofenzívě na Donbasu.
Klíčové poznatky:
* Ruský prezident Vladimir Putin 30. září oznámil nezákonnou ruskou anexi čtyř ukrajinských území, aniž by jasně vymezil jejich hranice.
* Ukrajinské síly osvobodily Lyman a od 1. října město zřejmě vyčišťují.
* Rusko pravděpodobně připravuje podmínky pro převzetí právní odpovědnosti za Záporožskou jadernou elektrárnu (ZJE).
* Ukrajinské jednotky pokračují v protiofenzivních operacích v Chersonské oblasti a vytvářejí podmínky pro budoucí postup.
* Ruské síly provedly pozemní útoky v oblasti Bachmutu a Avdijivky v Doněcké oblasti.
* Ruské síly pokračovaly v rutinních úderech proti ukrajinským týlovým oblastem na jihu.
* Ruské vojenské velení nadále ohrožuje budoucí rekonstituci ozbrojených sil tím, že upřednostňuje okamžitou mobilizaci co největšího počtu vojáků pro probíhající boje na Ukrajině.
* Ruské mobilizační orgány nadále uplatňují diskriminační mobilizační praktiky.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)
