Politici stran budoucí německé vlády se neshodnou, zda zakázat AfD

Politici stran budoucí německé vlády se neshodou, zda usilovat o zákaz Alternativy pro Německo (AfD). Tuto nejsilnější opoziční stranu minulý týden německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) oficiálně označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Předseda sociální demokracie (SPD) a budoucí vicekancléř Lars Klingbeil řekl, že nová vláda zváží její zákaz. Politici konzervativní unie CDU/CSU jsou ale k takovému kroku skeptičtí.
pondělí 05.05.2025, 10:49
BfV minulý pátek uvedl, že po rozsáhlé analýze dospěl k závěru, že AfD je strana s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Strana podle úřadu, který plní v Německu funkci civilní kontrarozvědky, činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová uvedli, že považují rozhodnutí za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii. Avizovali, že se budou proti rozhodnutí soudně bránit.

Spolupředseda SPD Klingbeil už v pátek řekl, že AfD je útokem na Německo a že německá vláda zváží její zákaz. Například budoucí ministr vnitra z Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt je ale k zákazu nadále skeptický.

"Nemyslím si, že je možné se AfD zbavit tak, že se zkrátka zakáže. Je třeba se jí zbavit tak, že budeme dobře vládnout," uvedl. Debata o zákazu je podle něj ve skutečnosti "vodou na mlýn AfD" a její snaze líčit vývoj tak, že se s ní ostatní strany nedokážou vypořádat politicky, a zkoušejí to proto oklikami přes soudy. "A to bych AfD nerad dopřál," dodal Dobrindt.

Také generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Carsten Linnemann řekl, že nepovažuje zákaz AfD za dobrý nápad. "Většina voličů volí AfD z protestu. A protest se nedá zakázat," řekl.

Debata o zákazu AfD se v Německu vede dlouhodobě. Naposledy se krátce před únorovými předčasnými volbami pokusila návrh na zákaz strany prosadit ve Spolkovém sněmu skupina poslanců z různých parlamentních frakcí, ale neuspěla. Autorům návrhu vadila především vyjádření členů strany na adresu migrantů či Němců s kořeny v zahraničí, ale také muslimů či příslušníků dalších menšin.

Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o něm Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, jestli strana vystupuje "agresivně bojovným" způsobem proti ústavě.

V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Loni v lednu ale NPD, která mezitím změnila název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně na základě slabých volebních výsledků už od roku 2021 žádné peníze od státu nepobírala.

V únorových parlamentních volbách získala AfD 20,8 procenta hlasů. Stala se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu a po vzniku nové vlády v úterý bude nejsilnější opoziční stranou s příslušnými právy v parlamentní debatě. Od voleb ovšem AfD v průzkumech dál posiluje. Nyní by podle nich dosáhla na 24 až 26 procent hlasů, a podle některých sondáží by mohla volby i vyhrát.

● Předsedové stran budoucí německé vlády podepsali koaliční smlouvu (05.05.2025)
● Německým ministrem obrany zůstane Pistorius, resort práce povede Basová (05.05.2025)
● Nová německá vláda bude mít 18 členů, jména ministrů zatím neunikla (09.04.2025)
● AfD je v průzkumu poprvé nejsilnější německou stranou, dostala by čtvrtinu hlasů (09.04.2025)
● Měsíc po volbách je v průzkumu podpora AfD rekordní (25.03.2025)
● Německé volby vyhrála CDU/CSU, Merz chce rychle sestavit vládu (23.02.2025)
● V Německu demonstrovaly desítky tisíc lidí proti krajní pravici (22.02.2025)
● Nejdůležitější demokracií světa je teď Německo, řekl historik Snyder (16.02.2025)
● Americký viceprezident Vance se v Mnichově setkal s kandidátkou AfD na kancléřku (14.02.2025)
● Weidelová: Německo se vydá maďarskou cestou, pokud AfD bude ve vládě (12.02.2025)
● V Mnichově přišlo 250.000 lidí na demonstraci proti spolupráci s AfD (08.02.2025)
● Merz na předvolebním sjezdu CDU vyloučil jakoukoli spolupráci s AfD (03.02.2025)
● Orbán oznámil, že příští týden přijme šéfku německé AfD Weidelovou (03.02.2025)
● V Berlíně lidé demonstrovali proti spolupráci s AfD (02.02.2025)
● Desetitisíce Němců protestovaly proti parlamentní spolupráci s AfD při hlasování (01.02.2025)
● Němečtí poslanci neschválili kontroverzní návrh zákona k omezení migrace (31.01.2025)
● Merkelová kritizovala schválení rezoluce ve Spolkovém sněmu za pomoci AfD (30.01.2025)
● Německá média po hlasování s AfD píší o prolomení tabu i protržení hráze (30.01.2025)
● Němečtí poslanci schválili výzvu ke zpřísnění migrační politiky (29.01.2025)
● AfD v průzkumu výrazně posiluje, Scholzova SPD před volbami ztrácí (29.01.2025)
● Desítky tisíc lidí v Německu demonstrovaly proti politické pravici (25.01.2025)
● Strana Alternativa pro Německo dostala před volbami rekordní sponzorský dar (22.01.2025)
● Lavrov před volbami v Německu chválil strany z kraje politického spektra (14.01.2025)
● AfD po sjezdu žádá zrušení eura, nahrazení EU či přísnější migrační politiku (13.01.2025)
● Německá sociální demokracie potvrdila Scholze jako svého kandidáta na kancléře (11.01.2025)
● Kandidátkou AfD na kancléřku byla zvolena Weidelová, proti sjezdu se protestuje (11.01.2025)
● Musk v rozhovoru s Weidelovou opět vyzval Němce, aby volili AfD (09.01.2025)
● Němečtí politici vyjadřují pobouření nad výroky miliardáře Muska na síti X (02.01.2025)
● Reuters: Musk chce ovlivnit německé volby, uvedla mluvčí vlády (30.12.2024)
● Německá SPD si vybrala za volebního lídra kancléře Scholze (25.11.2024)
● SPD vsadila na jistotu a zvolila si slabého lídra, píší německá média (22.11.2024)
● Ministr Pistorius nehodlá vést SPD do voleb v Německu, lídrem bude zřejmě Scholz (21.11.2024)

Zdroj: ČTK