AfD podala žalobu proti označení za pravicově extremistickou

AfD už minulý týden vyzvala úřad pro ochranu ústavy, který zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky, aby zprávu stáhl. Jinak hrozila podáním žaloby. Podle mluvčího Weidelové Daniela Tappa dnes strana žalobu skutečně podala, a to u správního soudu v Kolíně nad Rýnem, kde BfV sídlí. Strana chce žalobou dosáhnout toho, aby nebyla nadále označovaná za prokazatelně pravicově extremistickou a aby ji kontrarozvědka přestala sledovat a hodnotit její aktivity. V žalobě mimo jiné stojí, že postup BfV je "zjevně protiprávní" a jedná se o "státní zásah do demokratické soutěže".

BfV minulý pátek uvedl, že po rozsáhlé analýze dospěl k závěru, že AfD je strana s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Podle úřadu činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Dosud byly za prokazatelně pravicově extremistické považovány jen tři zemské organizace strany - v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku. Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová uvedli, že považují rozhodnutí BfV za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii.

Označení AfD za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami mimo jiné znamená, že BfV může používat k jejímu sledování informátory a zařízení, jako jsou audionahrávky a videa. Mohl tak činit už i dříve, kdy stranu vedl jako podezřelou z pravicově extremistických aktivit, nyní je ale práh pro použití těchto zpravodajských nástrojů nižší.

Politici stran budoucí německé vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - se podle dosavadních vyjádření neshodují, zda by měli nyní usilovat o zákaz AfD. Podle některých by to stranu jen posílilo a pomohlo jí udržovat obraz mučedníka. Někteří politici navrhují, aby se pozornost nyní zaměřila na úředníky, kteří jsou členy AfD. Úředníci totiž skládají v Německu přísahu, že budou věrni ústavě, jejich členství v prokazatelně pravicově extremistické straně by ale mohlo být s touto přísahou v rozporu.

Rozhodnutí BfV už minulý týden ostře kritizovali americký viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Šéf americké diplomacie označil vývoj v Německu za "tyranii v přestrojení" a vyzval zemi, aby "změnila směr". Mluvčí německého ministerstva zahraničí na pravidelné vládní tiskové konferenci dnes kritiku ze Spojených států "jasně odmítl". Rozhodnutí německé kontrarozvědky mezitím kritizoval také Kreml. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov označil postup německého úřadu za součást evropských "restrikcí proti politickým silám a jednotlivcům, jejichž světonázor se nehodí do politického hlavního proudu".

AfD vznikla v roce 2013, původně jako projekt kritický vůči evropské integraci a společné evropské měně. Postupně se radikalizovala a body získala především na kritice německé migrační politiky. V únorových předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů, a stala se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Od úterý, kdy vznikne nová vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), bude nejsilnější opoziční stranou. Podle posledních průzkumů její podpora po volbách ještě vzrostla, a to na 24 až 26 procent. Případné nové volby by tak mohla i vyhrát.

● Politici stran budoucí německé vlády se neshodnou, zda zakázat AfD (05.05.2025)
● Předsedové stran budoucí německé vlády podepsali koaliční smlouvu (05.05.2025)
● Německým ministrem obrany zůstane Pistorius, resort práce povede Basová (05.05.2025)
● Nová německá vláda bude mít 18 členů, jména ministrů zatím neunikla (09.04.2025)
● AfD je v průzkumu poprvé nejsilnější německou stranou, dostala by čtvrtinu hlasů (09.04.2025)
● Měsíc po volbách je v průzkumu podpora AfD rekordní (25.03.2025)
● Německé volby vyhrála CDU/CSU, Merz chce rychle sestavit vládu (23.02.2025)
● V Německu demonstrovaly desítky tisíc lidí proti krajní pravici (22.02.2025)
● Nejdůležitější demokracií světa je teď Německo, řekl historik Snyder (16.02.2025)
● Americký viceprezident Vance se v Mnichově setkal s kandidátkou AfD na kancléřku (14.02.2025)
● Weidelová: Německo se vydá maďarskou cestou, pokud AfD bude ve vládě (12.02.2025)
● V Mnichově přišlo 250.000 lidí na demonstraci proti spolupráci s AfD (08.02.2025)
● Merz na předvolebním sjezdu CDU vyloučil jakoukoli spolupráci s AfD (03.02.2025)
● Orbán oznámil, že příští týden přijme šéfku německé AfD Weidelovou (03.02.2025)
● V Berlíně lidé demonstrovali proti spolupráci s AfD (02.02.2025)
● Desetitisíce Němců protestovaly proti parlamentní spolupráci s AfD při hlasování (01.02.2025)
● Němečtí poslanci neschválili kontroverzní návrh zákona k omezení migrace (31.01.2025)
● Merkelová kritizovala schválení rezoluce ve Spolkovém sněmu za pomoci AfD (30.01.2025)
● Německá média po hlasování s AfD píší o prolomení tabu i protržení hráze (30.01.2025)
● Němečtí poslanci schválili výzvu ke zpřísnění migrační politiky (29.01.2025)
● AfD v průzkumu výrazně posiluje, Scholzova SPD před volbami ztrácí (29.01.2025)
● Desítky tisíc lidí v Německu demonstrovaly proti politické pravici (25.01.2025)
● Strana Alternativa pro Německo dostala před volbami rekordní sponzorský dar (22.01.2025)
● Lavrov před volbami v Německu chválil strany z kraje politického spektra (14.01.2025)
● AfD po sjezdu žádá zrušení eura, nahrazení EU či přísnější migrační politiku (13.01.2025)
● Německá sociální demokracie potvrdila Scholze jako svého kandidáta na kancléře (11.01.2025)
● Kandidátkou AfD na kancléřku byla zvolena Weidelová, proti sjezdu se protestuje (11.01.2025)
● Musk v rozhovoru s Weidelovou opět vyzval Němce, aby volili AfD (09.01.2025)
● Němečtí politici vyjadřují pobouření nad výroky miliardáře Muska na síti X (02.01.2025)
● Reuters: Musk chce ovlivnit německé volby, uvedla mluvčí vlády (30.12.2024)
● Německá SPD si vybrala za volebního lídra kancléře Scholze (25.11.2024)
● SPD vsadila na jistotu a zvolila si slabého lídra, píší německá média (22.11.2024)
● Ministr Pistorius nehodlá vést SPD do voleb v Německu, lídrem bude zřejmě Scholz (21.11.2024)

Zdroj: ČTK