Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1168. den (06.05.2025)
Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
středa 07.05.2025, 01:45
Ukrajinské síly pokračovaly v omezených přeshraničních útocích poblíž Ťotkina a Nového Puti v Kurské oblasti Ruské federace. Ruští váleční blogeři 6. května tvrdili, že ruské síly odrazily ukrajinské útoky poblíž Nového Puti a Volfina (jihozápadně od Gluškova) a že boje pokračovaly poblíž železniční stanice v jižní části Ťotkina (jihozápadně od Gluškova).[1] Několik ruských válečných blogerů hlásilo, že ukrajinské síly obsadily v jihozápadní části Ťotkina až dvě ulice, ale ISW nezaznamenal potvrzení těchto zpráv.[2] Ruští váleční blogeři uváděli, že okolí Ťotkina brání prvky ruské 83. výsadkové brigády (VDV), 217. výsadkového pluku (98. výsadková divize) a 56. výsadkového pluku (7. výsadková divize).[3]
Ukrajinské síly také pokračovaly v dronových, leteckých a dělostřeleckých útocích s cílem izolovat ruské jednotky v Ťotkinu a jeho okolí. Geolokalizované záběry zveřejněné 6. května ukazují ukrajinské síly provádějící útok řízenou municí Joint Direct Attack Munition (JDAM) na ruskou pozici v jihozápadní části Ťotkina, což naznačuje, že ruské síly udržují pozice v blízkosti železniční stanice Ťotkino.[4] Ruští váleční blogeři nadále tvrdili, že ukrajinské síly provádějí útoky bezpilotními letouny a dělostřelectvem proti ruským pozemním komunikačním liniím (GLOC) s cílem izolovat ruské jednotky poblíž Ťotkina.[5] Jeden ruský válečný bloger tvrdil, že ukrajinské bezpilotní letouny přerušily blíže neurčený úsek silnice 38K-040 Ťotkino-Karyž a udržují nad ním palebnou kontrolu.[6] Ruští váleční blogeři 5. května hlásili, že ukrajinské síly zničily most přes řeku Sejm mezi obcí Zvannoje (severozápadně od Gluškova) a Ťotkinem.[7]
Kremelští představitelé se nadále uchylují k mýtu o roli Sovětského svazu ve druhé světové válce jako základu nové státní ideologie, která bude spojovat celé generace a kterou Rusko hodlá využít k ospravedlnění budoucího vojenského konfliktu se Západem. Tajemník ruské bezpečnostní rady a bývalý ministr obrany Sergej Šojgu 6. května uveřejnil v oficiálních ruských vládních novinách Rossijskaja gazeta článek, v němž tvrdí, že vojenská a politická jednota proti společnému nepříteli je jedinou cestou Ruska k silné a vítězné budoucnosti.[8] Šojgu opakovaně srovnával porážku nacistického Německa Rudou armádou ve druhé světové válce (v Rusku označované jako Velká vlastenecká válka) s plnou invazí Ruska na Ukrajinu. Vychvaloval "přísně centralizovanou strukturu" sovětského Státního výboru obrany (výkonného orgánu zřízeného po invazi nacistického Německa do Sovětského svazu), která zajišťovala efektivní koordinaci a plnění rozkazů na frontové linii i na domácí frontě. Šojgu uvedl, že ruské veřejné mínění prošlo po rozpadu Sovětského svazu krizí národní identity, a zdůraznil význam zachování a posílení tradičních ruských duchovních a morálních hodnot pro překonání této krize a vytvoření neoficiální ruské státní ideologie (ruská ústava přijetí formální státní ideologie zakazuje).[9] Šojgu zopakoval ruské narativy, které mají ospravedlnit plnou invazi Ruska na Ukrajinu, a obvinil kolektivní Západ, že se připravuje na přímý vojenský konflikt s Ruskem a snaží se mu uštědřit strategickou porážku.
Kreml se zřejmě snaží o semknutí kolem neformální státní ideologie založené na udržování přesvědčení, že Západ je odhodlán Rusko obklíčit a porazit. Kreml využívá vládní iniciativy k dosazování veteránů z války na Ukrajině do mocenských pozic v Rusku a dlouhodobé rétorické kampaně k šíření přesvědčení, že svět je rozdělen na dvě uskupení (Západ a "multipolární svět" vedený Ruskem), která se navzájem snaží zničit – což odráží sovětské pojetí geopolitiky jako existenciálního konfliktu mezi komunismem a kapitalismem.[10] Vyvíjející se neformální státní ideologie Ruska obsahuje aspekty ideologie Sovětského svazu, jako je silná centralizovaná vláda a jednotné vnímání nepřítele státu, ale postrádá širší zdůvodnění, proč musí Rusko své nepřátele zničit.[11] Kreml se snaží ruskou společnost, zejména elity, sjednotit pod tímto světonázorem, aby zajistil, že jakýkoli nástupce ruského prezidenta Vladimira Putina bude ztělesňovat podobně agresivní a nebezpečné ideály, které budou udržovat věčný konflikt se Západem a NATO.
Putinova vize neformální státní ideologie je do jisté míry v rozporu s ideologií, kterou vyznávají ruští ultranacionalisté, což je jedna z klíčových skupin Putinových příznivců. Putin prosazuje neformální státní ideologii, která podporuje občanskou ruskou identitu a multietnické a nábožensky rozmanité obyvatelstvo.[12] Ruští ultranacionalisté, jejichž pohled často nejjasněji formuluje šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin, se zdají být více zainteresováni v ideologii založené na ruském státě vedeném a tvořeném převážně etnickými Rusy, který brání ruské pravoslaví a staví na něm.[13] Putin pravděpodobně takovou ideologii odmítá, protože by mohla rozdělit multietnické a nábožensky rozmanité obyvatelstvo Ruska a ohrozit stabilitu režimu. Ruští představitelé se snaží najít rovnováhu mezi uklidňováním stále vlivnější ultranacionalistické komunity a řešením kritických ekonomických problémů a nedostatku pracovních sil zaměstnáváním migrantů, přičemž válka na Ukrajině a možný budoucí konflikt se Západem tyto problémy ještě zhorší.[14]
Šojgu také zdůraznil význam rozvoje vojensko-vlasteneckých vzdělávacích programů Kremlu, jako jsou Dobrovolnická společnost na pomoc armádě, letectvu a námořnictvu Ruska (DOSAAF - obdoba někdejšího československého Svazarmu), Junarmija a Ruská vojensko-historická společnost, a poznamenal, že jsou určeny k přípravě ruských občanů na vojenskou službu.[15] ISW už dlouho informuje o snahách Kremlu centralizovat kontrolu nad vícegeneračními programy pro mládež a rozšiřovat je v rámci dlouhodobých snah Ruska o budování ozbrojených sil a všemožných snah o militarizaci ruské společnosti.[16] Kreml možná hodlá tyto vojensko-vlastenecké vzdělávací programy využít k vytvoření budoucí státní ideologie a společensky působit na ruské občany v duchu této ideologie už od útlého věku.
Zdá se, že ruští představitelé také využívají příběh druhé světové války (v Rusku označované jako Velká vlastenecká válka) k tomu, aby bagatelizovali počáteční neúspěchy Ruska ve válce na Ukrajině a předkládali falešnou představu, že vítězství Ruska na Ukrajině je stejně nevyhnutelné jako triumf Sovětského svazu nad Německem na konci druhé světové války. Šojgu v článku ze 6. května poznamenal, že Sovětský svaz při plánování války s nacistickým Německem udělal "chyby", včetně nedostatečného vybavení a řízení sovětských vojsk, a trpěl špatným strategickým plánováním a neúčinnou vojenskou doktrínou.[17] Šojgu tvrdil, že nacistické Německo dokázalo tyto chyby využít k významnému postupu na počátku války (vlastně až k branám Moskvy), ale že Sovětský svaz dokázal zlepšit své schopnosti a mobilizovat společnost k podpoře konečného vítězství. Šojguův článek výrazně opomíjí roli, kterou ve Stalinově neochotě připravit se na válku s nacistickým Německem sehrál pakt o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, jejž Josif Stalin využil k obsazení pobaltských států a části Polska, zatímco Adolf Hitler v roce 1939 napadl zbytek Polska. Šojguovy komentáře jsou pravděpodobně pokusem využít odkazy na druhou světovou válku k tichému přiznání nedostatků ruských ozbrojených sil na počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, za kterou byl Šojgu jako ministr obrany do značné míry odpovědný. Šojguův výklad druhé světové války odráží nepřipravenost Ruska na dlouhou válku na začátku plné invaze a významné neúspěchy v roce 2022, kdy Ukrajina donutila ruské ozbrojené síly k ústupu z okolí Kyjeva a ze severní Ukrajiny a osvobodila významné části území v Charkovské a Chersonské oblasti. Šojgu se pokouší najít paralely s druhou světovou válkou také proto, aby vykreslil ruskou armádu jako stranu, která si zajistila trvalou iniciativu na bojišti, a aby mezinárodnímu společenství i ruskému obyvatelstvu představil vítězství Ruska na Ukrajině jako nevyhnutelné. Šojgu se pravděpodobně snaží využít mýtus druhé světové války, aby domácímu publiku naznačil, že ruské vítězství je blízko a vyžaduje jednotnou podporu společnosti, i když Rusko nedosáhlo žádných významných úspěchů na bojišti, kterými by se mohlo pochlubit na Den vítězství v roce 2025.
Hlava Čečenské republiky Ramzan Kadyrov vyjádřil přání odstoupit z funkce, ale připustil, že tuto žádost může schválit pouze ruský prezident Vladimir Putin. Kadyrov pomohl stabilizovat napětí mezi národy žijícími na severním Kavkaze a jeho odchod z funkce bez vhodného nástupce by mohl ohrozit stabilitu Putinova režimu. Kadyrov 5. května v reakci na spekulace o své rezignaci řekl čečenskému zpravodajskému serveru Čečňa segodňa, že požádal o "uvolnění" z funkce hlavy Čečenské republiky a doufá, že jeho žádost "bude podpořena", ale že blíže neupřesnění jiní lidé "budou mít své vlastní iniciativy, svou vlastní vizi".[18] Kadyrov na svém telegramovém kanálu 6. května uvedl, že "mnozí" jeho prohlášení z 5. května špatně pochopili, a objasnil, že pouze Putin může rozhodnout, zda Kadyrov může svůj post opustit, a že Kadyrov může pouze požádat o uvolnění nebo nabídnout rezignaci.[19] Kadyrov zdůraznil, že je "týmový hráč" a bude se řídit Putinovými rozkazy, čímž naznačil, že ve své funkci zůstane, pokud tak Putin rozhodne.[20] V současné době není jasné, jak vážně Kadyrov tuto žádost myslí, protože od roku 2016 pravidelně vyjadřuje přání odstoupit z funkce hlavy Čečenské republiky, ale vždy se pak od těchto prohlášení distancuje.[21]
Ruský opoziční server Važnyje istorii 27. března s odvoláním na zdroj z ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) informoval, že vztahy Kadyrova s Putinem se v posledních měsících zhoršily, protože Putin nebyl spokojen s Kadyrovovými "častými a nekoordinovanými jednáními" s monarchiemi v zemích Blízkého východu.[22] Jeden zdroj sdělil investigativnímu médiu Novaja gazeta, že Kadyrov pomáhal Putinovi vyjednávat s Katarem o osudu ruských vojenských základen v Sýrii a že Kadyrov "plnil ještě citlivější příkazy Kremlu" na Blízkém východě.[23] Kadyrov působil od začátku století jako stabilizující faktor v Čečenské republice i jinde na severním Kavkaze během obzvláště vypjatých okamžiků, zejména tehdy, když byla ohrožena stabilita Putinova režimu.[24] Kadyrovova smrt nebo odchod z funkce, pokud by k nim došlo během války na Ukrajině nebo bezprostředně po ní, by mohly ohrozit Putinovy zájmy na severním Kavkaze, pokud Kadyrov a Putin nejmenují vhodného nástupce.
Zůstává nejasné, kdo by Kadyrova v případě jeho rezignace nebo smrti mohl nahradit. Novaja gazeta 5. května s odvoláním na jeden ruský telegramový kanál a několik dalších zdrojů obeznámených s touto záležitostí uvedla, že Kadyrov "změnil priority" a od února 2025 trávil hodně času léčbou a své zahraniční povinnosti z velké části delegoval na jiné představitele.[25] Novaja gazeta poznamenala, že Kadyrovova dcera, bývalá čečenská místopředsedkyně vlády a ministryně kultury Ajšat Kadyrovová počátkem února 2025 náhle odstoupila a že podle zdrojů zdrojů v čečenské vládě Kadyrovovy další dvě dcery Chutmat a Chadižat Kadyrovovy ve stejnou dobu rovněž přestaly působit ve veřejných funkcích. Novaja Gazeta uvedla, že Ajšat Kadyrovová koncem února 2025 odcestovala do Spojených arabských emirátů (SAE), aby tam hledala investiční příležitosti pro rodinu Kadyrovových v souvislosti s údajným zhoršujícím se zdravotním stavem Kadyrova.
Novaja gazeta uvedla, že pouze dvě z Kadyrovových 14 dětí "hrají významnou roli" v Kadyrovových plánech do budoucna: 26letá Ajšat Kadyrovová a 17letý Adam Kadyrov.[26] Zdroj Nové gazety uvedl, že Kadyrov by vůbec neměl "potíže s jmenováním svého nástupce", kdyby se "Ajšat [Kadyrovová] narodila jako muž", vzhledem k jejím úspěchům v politice i podnikání. Novaja gazeta uvedla, že Kadyrov dosadil jako svého zjevného nástupce syna Adama, mimo jiné tím, že čečenským úředníkům nařídil, aby Adama považovali za jeho hlavního dědice. ISW už dříve zaznamenal zprávy o tom, že Kadyrov Adamovi zajistil výhodné funkce, zprostředkoval mu setkání s Putinem a zdálo se, že ho upřednostňuje jako svého dědice před starším synem Achmatem Kadyrovem.[27] Adam Kadyrov proslul tím, že podnítil mezietnické napětí poté, co se v září 2023 objevilo video, na kterém bil zadrženého mladíka obviněného z upálení Koránu, což Ramzan Kadyrov pochválil a následně odměnil.[28]
Ukrajina a Rusko 6. května provedly výměnu 205 za 205 válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 6. května oznámil, že ukrajinské úřady navrátily 205 ukrajinských válečných zajatců, mezi nimiž byli příslušníci téměř všech složek ukrajinských ozbrojených sil.[29] Zelenskyj poděkoval Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny válečných zajatců s Ruskem. Ruské ministerstvo obrany (MO) 6. května rovněž oznámilo, že Rusko a Ukrajina provedly výměnu 205 za 205 válečných zajatců.[30]
Klíčové poznatky:
* Ukrajinské síly pokračovaly v omezených přeshraničních útocích poblíž Ťotkina a Nového Puti v Kurské oblasti Ruské federace.
* Ukrajinské síly také pokračovaly v dronových, leteckých a dělostřeleckých útocích s cílem izolovat ruské jednotky v Ťotkinu a jeho okolí.
* Kremelští představitelé se nadále uchylují k mýtu o roli Sovětského svazu ve druhé světové válce jako základu nové státní ideologie, která bude spojovat celé generace a kterou Rusko hodlá využít k ospravedlnění budoucího vojenského konfliktu se Západem.
* Kreml se zřejmě snaží o semknutí kolem neformální státní ideologie založené na udržování přesvědčení, že Západ je odhodlán Rusko obklíčit a porazit.
* Zdá se, že ruští představitelé také využívají příběh druhé světové války (v Rusku označované jako Velká vlastenecká válka) k tomu, aby bagatelizovali počáteční neúspěchy Ruska ve válce na Ukrajině a předkládali falešnou představu, že vítězství Ruska na Ukrajině je stejně nevyhnutelné jako triumf Sovětského svazu nad Německem na konci druhé světové války.
* Hlava Čečenské republiky Ramzan Kadyrov vyjádřil přání odstoupit z funkce, ale připustil, že tuto žádost může schválit pouze ruský prezident Vladimir Putin. Kadyrov pomohl stabilizovat napětí mezi národy žijícími na severním Kavkaze a jeho odchod z funkce bez vhodného nástupce by mohl ohrozit stabilitu Putinova režimu.
* Zůstává nejasné, kdo by Kadyrova v případě jeho rezignace nebo smrti mohl nahradit.
* Ukrajina a Rusko 6. května provedly výměnu 205 za 205 válečných zajatců.
* Ruské síly v poslední době postupovaly u Kupjanska, Torecka, Novopavlivky a Velyké Novosilky.
Ukrajinské síly také pokračovaly v dronových, leteckých a dělostřeleckých útocích s cílem izolovat ruské jednotky v Ťotkinu a jeho okolí. Geolokalizované záběry zveřejněné 6. května ukazují ukrajinské síly provádějící útok řízenou municí Joint Direct Attack Munition (JDAM) na ruskou pozici v jihozápadní části Ťotkina, což naznačuje, že ruské síly udržují pozice v blízkosti železniční stanice Ťotkino.[4] Ruští váleční blogeři nadále tvrdili, že ukrajinské síly provádějí útoky bezpilotními letouny a dělostřelectvem proti ruským pozemním komunikačním liniím (GLOC) s cílem izolovat ruské jednotky poblíž Ťotkina.[5] Jeden ruský válečný bloger tvrdil, že ukrajinské bezpilotní letouny přerušily blíže neurčený úsek silnice 38K-040 Ťotkino-Karyž a udržují nad ním palebnou kontrolu.[6] Ruští váleční blogeři 5. května hlásili, že ukrajinské síly zničily most přes řeku Sejm mezi obcí Zvannoje (severozápadně od Gluškova) a Ťotkinem.[7]
Kremelští představitelé se nadále uchylují k mýtu o roli Sovětského svazu ve druhé světové válce jako základu nové státní ideologie, která bude spojovat celé generace a kterou Rusko hodlá využít k ospravedlnění budoucího vojenského konfliktu se Západem. Tajemník ruské bezpečnostní rady a bývalý ministr obrany Sergej Šojgu 6. května uveřejnil v oficiálních ruských vládních novinách Rossijskaja gazeta článek, v němž tvrdí, že vojenská a politická jednota proti společnému nepříteli je jedinou cestou Ruska k silné a vítězné budoucnosti.[8] Šojgu opakovaně srovnával porážku nacistického Německa Rudou armádou ve druhé světové válce (v Rusku označované jako Velká vlastenecká válka) s plnou invazí Ruska na Ukrajinu. Vychvaloval "přísně centralizovanou strukturu" sovětského Státního výboru obrany (výkonného orgánu zřízeného po invazi nacistického Německa do Sovětského svazu), která zajišťovala efektivní koordinaci a plnění rozkazů na frontové linii i na domácí frontě. Šojgu uvedl, že ruské veřejné mínění prošlo po rozpadu Sovětského svazu krizí národní identity, a zdůraznil význam zachování a posílení tradičních ruských duchovních a morálních hodnot pro překonání této krize a vytvoření neoficiální ruské státní ideologie (ruská ústava přijetí formální státní ideologie zakazuje).[9] Šojgu zopakoval ruské narativy, které mají ospravedlnit plnou invazi Ruska na Ukrajinu, a obvinil kolektivní Západ, že se připravuje na přímý vojenský konflikt s Ruskem a snaží se mu uštědřit strategickou porážku.
Kreml se zřejmě snaží o semknutí kolem neformální státní ideologie založené na udržování přesvědčení, že Západ je odhodlán Rusko obklíčit a porazit. Kreml využívá vládní iniciativy k dosazování veteránů z války na Ukrajině do mocenských pozic v Rusku a dlouhodobé rétorické kampaně k šíření přesvědčení, že svět je rozdělen na dvě uskupení (Západ a "multipolární svět" vedený Ruskem), která se navzájem snaží zničit – což odráží sovětské pojetí geopolitiky jako existenciálního konfliktu mezi komunismem a kapitalismem.[10] Vyvíjející se neformální státní ideologie Ruska obsahuje aspekty ideologie Sovětského svazu, jako je silná centralizovaná vláda a jednotné vnímání nepřítele státu, ale postrádá širší zdůvodnění, proč musí Rusko své nepřátele zničit.[11] Kreml se snaží ruskou společnost, zejména elity, sjednotit pod tímto světonázorem, aby zajistil, že jakýkoli nástupce ruského prezidenta Vladimira Putina bude ztělesňovat podobně agresivní a nebezpečné ideály, které budou udržovat věčný konflikt se Západem a NATO.
Putinova vize neformální státní ideologie je do jisté míry v rozporu s ideologií, kterou vyznávají ruští ultranacionalisté, což je jedna z klíčových skupin Putinových příznivců. Putin prosazuje neformální státní ideologii, která podporuje občanskou ruskou identitu a multietnické a nábožensky rozmanité obyvatelstvo.[12] Ruští ultranacionalisté, jejichž pohled často nejjasněji formuluje šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin, se zdají být více zainteresováni v ideologii založené na ruském státě vedeném a tvořeném převážně etnickými Rusy, který brání ruské pravoslaví a staví na něm.[13] Putin pravděpodobně takovou ideologii odmítá, protože by mohla rozdělit multietnické a nábožensky rozmanité obyvatelstvo Ruska a ohrozit stabilitu režimu. Ruští představitelé se snaží najít rovnováhu mezi uklidňováním stále vlivnější ultranacionalistické komunity a řešením kritických ekonomických problémů a nedostatku pracovních sil zaměstnáváním migrantů, přičemž válka na Ukrajině a možný budoucí konflikt se Západem tyto problémy ještě zhorší.[14]
Šojgu také zdůraznil význam rozvoje vojensko-vlasteneckých vzdělávacích programů Kremlu, jako jsou Dobrovolnická společnost na pomoc armádě, letectvu a námořnictvu Ruska (DOSAAF - obdoba někdejšího československého Svazarmu), Junarmija a Ruská vojensko-historická společnost, a poznamenal, že jsou určeny k přípravě ruských občanů na vojenskou službu.[15] ISW už dlouho informuje o snahách Kremlu centralizovat kontrolu nad vícegeneračními programy pro mládež a rozšiřovat je v rámci dlouhodobých snah Ruska o budování ozbrojených sil a všemožných snah o militarizaci ruské společnosti.[16] Kreml možná hodlá tyto vojensko-vlastenecké vzdělávací programy využít k vytvoření budoucí státní ideologie a společensky působit na ruské občany v duchu této ideologie už od útlého věku.
Zdá se, že ruští představitelé také využívají příběh druhé světové války (v Rusku označované jako Velká vlastenecká válka) k tomu, aby bagatelizovali počáteční neúspěchy Ruska ve válce na Ukrajině a předkládali falešnou představu, že vítězství Ruska na Ukrajině je stejně nevyhnutelné jako triumf Sovětského svazu nad Německem na konci druhé světové války. Šojgu v článku ze 6. května poznamenal, že Sovětský svaz při plánování války s nacistickým Německem udělal "chyby", včetně nedostatečného vybavení a řízení sovětských vojsk, a trpěl špatným strategickým plánováním a neúčinnou vojenskou doktrínou.[17] Šojgu tvrdil, že nacistické Německo dokázalo tyto chyby využít k významnému postupu na počátku války (vlastně až k branám Moskvy), ale že Sovětský svaz dokázal zlepšit své schopnosti a mobilizovat společnost k podpoře konečného vítězství. Šojguův článek výrazně opomíjí roli, kterou ve Stalinově neochotě připravit se na válku s nacistickým Německem sehrál pakt o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, jejž Josif Stalin využil k obsazení pobaltských států a části Polska, zatímco Adolf Hitler v roce 1939 napadl zbytek Polska. Šojguovy komentáře jsou pravděpodobně pokusem využít odkazy na druhou světovou válku k tichému přiznání nedostatků ruských ozbrojených sil na počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, za kterou byl Šojgu jako ministr obrany do značné míry odpovědný. Šojguův výklad druhé světové války odráží nepřipravenost Ruska na dlouhou válku na začátku plné invaze a významné neúspěchy v roce 2022, kdy Ukrajina donutila ruské ozbrojené síly k ústupu z okolí Kyjeva a ze severní Ukrajiny a osvobodila významné části území v Charkovské a Chersonské oblasti. Šojgu se pokouší najít paralely s druhou světovou válkou také proto, aby vykreslil ruskou armádu jako stranu, která si zajistila trvalou iniciativu na bojišti, a aby mezinárodnímu společenství i ruskému obyvatelstvu představil vítězství Ruska na Ukrajině jako nevyhnutelné. Šojgu se pravděpodobně snaží využít mýtus druhé světové války, aby domácímu publiku naznačil, že ruské vítězství je blízko a vyžaduje jednotnou podporu společnosti, i když Rusko nedosáhlo žádných významných úspěchů na bojišti, kterými by se mohlo pochlubit na Den vítězství v roce 2025.
Hlava Čečenské republiky Ramzan Kadyrov vyjádřil přání odstoupit z funkce, ale připustil, že tuto žádost může schválit pouze ruský prezident Vladimir Putin. Kadyrov pomohl stabilizovat napětí mezi národy žijícími na severním Kavkaze a jeho odchod z funkce bez vhodného nástupce by mohl ohrozit stabilitu Putinova režimu. Kadyrov 5. května v reakci na spekulace o své rezignaci řekl čečenskému zpravodajskému serveru Čečňa segodňa, že požádal o "uvolnění" z funkce hlavy Čečenské republiky a doufá, že jeho žádost "bude podpořena", ale že blíže neupřesnění jiní lidé "budou mít své vlastní iniciativy, svou vlastní vizi".[18] Kadyrov na svém telegramovém kanálu 6. května uvedl, že "mnozí" jeho prohlášení z 5. května špatně pochopili, a objasnil, že pouze Putin může rozhodnout, zda Kadyrov může svůj post opustit, a že Kadyrov může pouze požádat o uvolnění nebo nabídnout rezignaci.[19] Kadyrov zdůraznil, že je "týmový hráč" a bude se řídit Putinovými rozkazy, čímž naznačil, že ve své funkci zůstane, pokud tak Putin rozhodne.[20] V současné době není jasné, jak vážně Kadyrov tuto žádost myslí, protože od roku 2016 pravidelně vyjadřuje přání odstoupit z funkce hlavy Čečenské republiky, ale vždy se pak od těchto prohlášení distancuje.[21]
Ruský opoziční server Važnyje istorii 27. března s odvoláním na zdroj z ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) informoval, že vztahy Kadyrova s Putinem se v posledních měsících zhoršily, protože Putin nebyl spokojen s Kadyrovovými "častými a nekoordinovanými jednáními" s monarchiemi v zemích Blízkého východu.[22] Jeden zdroj sdělil investigativnímu médiu Novaja gazeta, že Kadyrov pomáhal Putinovi vyjednávat s Katarem o osudu ruských vojenských základen v Sýrii a že Kadyrov "plnil ještě citlivější příkazy Kremlu" na Blízkém východě.[23] Kadyrov působil od začátku století jako stabilizující faktor v Čečenské republice i jinde na severním Kavkaze během obzvláště vypjatých okamžiků, zejména tehdy, když byla ohrožena stabilita Putinova režimu.[24] Kadyrovova smrt nebo odchod z funkce, pokud by k nim došlo během války na Ukrajině nebo bezprostředně po ní, by mohly ohrozit Putinovy zájmy na severním Kavkaze, pokud Kadyrov a Putin nejmenují vhodného nástupce.
Zůstává nejasné, kdo by Kadyrova v případě jeho rezignace nebo smrti mohl nahradit. Novaja gazeta 5. května s odvoláním na jeden ruský telegramový kanál a několik dalších zdrojů obeznámených s touto záležitostí uvedla, že Kadyrov "změnil priority" a od února 2025 trávil hodně času léčbou a své zahraniční povinnosti z velké části delegoval na jiné představitele.[25] Novaja gazeta poznamenala, že Kadyrovova dcera, bývalá čečenská místopředsedkyně vlády a ministryně kultury Ajšat Kadyrovová počátkem února 2025 náhle odstoupila a že podle zdrojů zdrojů v čečenské vládě Kadyrovovy další dvě dcery Chutmat a Chadižat Kadyrovovy ve stejnou dobu rovněž přestaly působit ve veřejných funkcích. Novaja Gazeta uvedla, že Ajšat Kadyrovová koncem února 2025 odcestovala do Spojených arabských emirátů (SAE), aby tam hledala investiční příležitosti pro rodinu Kadyrovových v souvislosti s údajným zhoršujícím se zdravotním stavem Kadyrova.
Novaja gazeta uvedla, že pouze dvě z Kadyrovových 14 dětí "hrají významnou roli" v Kadyrovových plánech do budoucna: 26letá Ajšat Kadyrovová a 17letý Adam Kadyrov.[26] Zdroj Nové gazety uvedl, že Kadyrov by vůbec neměl "potíže s jmenováním svého nástupce", kdyby se "Ajšat [Kadyrovová] narodila jako muž", vzhledem k jejím úspěchům v politice i podnikání. Novaja gazeta uvedla, že Kadyrov dosadil jako svého zjevného nástupce syna Adama, mimo jiné tím, že čečenským úředníkům nařídil, aby Adama považovali za jeho hlavního dědice. ISW už dříve zaznamenal zprávy o tom, že Kadyrov Adamovi zajistil výhodné funkce, zprostředkoval mu setkání s Putinem a zdálo se, že ho upřednostňuje jako svého dědice před starším synem Achmatem Kadyrovem.[27] Adam Kadyrov proslul tím, že podnítil mezietnické napětí poté, co se v září 2023 objevilo video, na kterém bil zadrženého mladíka obviněného z upálení Koránu, což Ramzan Kadyrov pochválil a následně odměnil.[28]
Ukrajina a Rusko 6. května provedly výměnu 205 za 205 válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 6. května oznámil, že ukrajinské úřady navrátily 205 ukrajinských válečných zajatců, mezi nimiž byli příslušníci téměř všech složek ukrajinských ozbrojených sil.[29] Zelenskyj poděkoval Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny válečných zajatců s Ruskem. Ruské ministerstvo obrany (MO) 6. května rovněž oznámilo, že Rusko a Ukrajina provedly výměnu 205 za 205 válečných zajatců.[30]
Klíčové poznatky:
* Ukrajinské síly pokračovaly v omezených přeshraničních útocích poblíž Ťotkina a Nového Puti v Kurské oblasti Ruské federace.
* Ukrajinské síly také pokračovaly v dronových, leteckých a dělostřeleckých útocích s cílem izolovat ruské jednotky v Ťotkinu a jeho okolí.
* Kremelští představitelé se nadále uchylují k mýtu o roli Sovětského svazu ve druhé světové válce jako základu nové státní ideologie, která bude spojovat celé generace a kterou Rusko hodlá využít k ospravedlnění budoucího vojenského konfliktu se Západem.
* Kreml se zřejmě snaží o semknutí kolem neformální státní ideologie založené na udržování přesvědčení, že Západ je odhodlán Rusko obklíčit a porazit.
* Zdá se, že ruští představitelé také využívají příběh druhé světové války (v Rusku označované jako Velká vlastenecká válka) k tomu, aby bagatelizovali počáteční neúspěchy Ruska ve válce na Ukrajině a předkládali falešnou představu, že vítězství Ruska na Ukrajině je stejně nevyhnutelné jako triumf Sovětského svazu nad Německem na konci druhé světové války.
* Hlava Čečenské republiky Ramzan Kadyrov vyjádřil přání odstoupit z funkce, ale připustil, že tuto žádost může schválit pouze ruský prezident Vladimir Putin. Kadyrov pomohl stabilizovat napětí mezi národy žijícími na severním Kavkaze a jeho odchod z funkce bez vhodného nástupce by mohl ohrozit stabilitu Putinova režimu.
* Zůstává nejasné, kdo by Kadyrova v případě jeho rezignace nebo smrti mohl nahradit.
* Ukrajina a Rusko 6. května provedly výměnu 205 za 205 válečných zajatců.
* Ruské síly v poslední době postupovaly u Kupjanska, Torecka, Novopavlivky a Velyké Novosilky.
Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 6. května 2025 v 19:30 hodin SELČ.
Odkazy:
[1] https://t.me/wargonzo/26343 ; https://t.me/wargonzo/26357 ; https://t.me/yurasumy/22786 ; https://t.me/yurasumy/22783 ; https://t.me/dva_majors/70616 ; https://t.me/control_sigma/41532 ; https://t.me/dva_majors/70647 ; https://t.me/notes_veterans/23211 ; https://t.me/NgP_raZVedka/21177 ; https://t.me/RVvoenkor/91226 ; https://t.me/RVvoenkor/91229 ; https://t.me/notes_veterans/23217
[2] https://t.me/notes_veterans/23217 ; https://t.me/motopatriot78/35466
[3] https://t.me/motopatriot78/35416 ; https://t.me/divannyevoini/14950 ; https://t.me/RVvoenkor/91182 ; https://t.me/RVvoenkor/91170 ; https://t.me/RVvoenkor/91229 ; https://t.me/RVvoenkor/91226
[4] https://t.me/WarArchive_ua/27965 ; https://t.me/soniah_hub/10365
[5] https://t.me/yurasumy/22783 ; https://t.me/NgP_raZVedka/21170 ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[6] https://t.me/wargonzo/26357
[7] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://t.me/dva_majors/70607
[8] https://rg.ru/2025/05/06/eto-nasha-pobeda.html
[9] http://en.kremlin.ru/acts/news/69810 ; http://kremlin.ru/acts/news/69810
[10] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://isw.pub/RussianForceGen042325 ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-force-generation-and-t...
[11] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[12] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[13] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[14] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://isw.pub/UkrWar020925 ; https://isw.pub/UkrWar042225 ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[15] https://rg.ru/2025/05/06/eto-nasha-pobeda.html
[16] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[17] https://rg.ru/2025/05/06/eto-nasha-pobeda.html ; https://t.me/tass_agency/313484
[18] https://chechnyatoday.com/news/385072
[19] https://t.me/RKadyrov_95/5700
[20] https://t.me/RKadyrov_95/5700
[21] https://www.rbc.ru/politics/06/05/2025/6819ff4d9a7947b627111f9e ; https://www.gazeta.ru/politics/2025/05/06/20993624.shtml ; https://www.vedomosti.ru/politics/articles/2022/09/04/939111-ramzan-kadi... ; https://www.vedomosti.ru/politics/news/2025/05/06/1108636-kadirov-poprosil
[22] https://istories.media/news/2025/03/27/kadirov-vstupil-v-konflikt-s-krem...
[23] https://novayagazeta.eu/articles/2025/05/05/vozvrashchenie-molodogo-ramzana
[24] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://kyivindependent.com/30-years-since-start-of-first-chechen-war-ka... ; https://neweasterneurope.eu/2024/12/15/chechnyas-instability-implication... ; https://carnegieendowment.org/posts/2010/11/north-caucasus-of-the-bizarr...
[25] https://novayagazeta.eu/articles/2025/05/05/vozvrashchenie-molodogo-ramzana
[26] https://novayagazeta.eu/articles/2025/05/05/vozvrashchenie-molodogo-ramzana
[27] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[28] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[29] https://x.com/ZelenskyyUa/status/1919732905833599419 ; https://x.com/ZelenskyyUa/status/1919732742004105216 ; https://t.me/V_Zelenskiy_official/14109
[30] https://t.me/mod_russia/52193 ; https://t.me/mod_russia/52189
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1167. den (05.05.2025)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)
[1] https://t.me/wargonzo/26343 ; https://t.me/wargonzo/26357 ; https://t.me/yurasumy/22786 ; https://t.me/yurasumy/22783 ; https://t.me/dva_majors/70616 ; https://t.me/control_sigma/41532 ; https://t.me/dva_majors/70647 ; https://t.me/notes_veterans/23211 ; https://t.me/NgP_raZVedka/21177 ; https://t.me/RVvoenkor/91226 ; https://t.me/RVvoenkor/91229 ; https://t.me/notes_veterans/23217
[2] https://t.me/notes_veterans/23217 ; https://t.me/motopatriot78/35466
[3] https://t.me/motopatriot78/35416 ; https://t.me/divannyevoini/14950 ; https://t.me/RVvoenkor/91182 ; https://t.me/RVvoenkor/91170 ; https://t.me/RVvoenkor/91229 ; https://t.me/RVvoenkor/91226
[4] https://t.me/WarArchive_ua/27965 ; https://t.me/soniah_hub/10365
[5] https://t.me/yurasumy/22783 ; https://t.me/NgP_raZVedka/21170 ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[6] https://t.me/wargonzo/26357
[7] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://t.me/dva_majors/70607
[8] https://rg.ru/2025/05/06/eto-nasha-pobeda.html
[9] http://en.kremlin.ru/acts/news/69810 ; http://kremlin.ru/acts/news/69810
[10] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://isw.pub/RussianForceGen042325 ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-force-generation-and-t...
[11] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[12] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[13] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[14] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass... ; https://isw.pub/UkrWar020925 ; https://isw.pub/UkrWar042225 ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[15] https://rg.ru/2025/05/06/eto-nasha-pobeda.html
[16] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[17] https://rg.ru/2025/05/06/eto-nasha-pobeda.html ; https://t.me/tass_agency/313484
[18] https://chechnyatoday.com/news/385072
[19] https://t.me/RKadyrov_95/5700
[20] https://t.me/RKadyrov_95/5700
[21] https://www.rbc.ru/politics/06/05/2025/6819ff4d9a7947b627111f9e ; https://www.gazeta.ru/politics/2025/05/06/20993624.shtml ; https://www.vedomosti.ru/politics/articles/2022/09/04/939111-ramzan-kadi... ; https://www.vedomosti.ru/politics/news/2025/05/06/1108636-kadirov-poprosil
[22] https://istories.media/news/2025/03/27/kadirov-vstupil-v-konflikt-s-krem...
[23] https://novayagazeta.eu/articles/2025/05/05/vozvrashchenie-molodogo-ramzana
[24] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://kyivindependent.com/30-years-since-start-of-first-chechen-war-ka... ; https://neweasterneurope.eu/2024/12/15/chechnyas-instability-implication... ; https://carnegieendowment.org/posts/2010/11/north-caucasus-of-the-bizarr...
[25] https://novayagazeta.eu/articles/2025/05/05/vozvrashchenie-molodogo-ramzana
[26] https://novayagazeta.eu/articles/2025/05/05/vozvrashchenie-molodogo-ramzana
[27] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign... ; https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[28] https://www.understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign...
[29] https://x.com/ZelenskyyUa/status/1919732905833599419 ; https://x.com/ZelenskyyUa/status/1919732742004105216 ; https://t.me/V_Zelenskiy_official/14109
[30] https://t.me/mod_russia/52193 ; https://t.me/mod_russia/52189
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1167. den (05.05.2025)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)