Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1172. den (10.05.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

sobota 10.05.2025, 21:45

[Poznámka: Situační zpráva ukrajinského generálního štábu vydaná 9. května ve 22:00 místního času zřejmě zahrnuje aktivity na bojišti 9. května od 00:00 do 22:00. Situační zpráva ukrajinského generálního štábu vydaná 10. května v 08:00 místního času zřejmě zahrnuje aktivity na bojišti od 9. května v 08:00 do 10. května v 08:00. Situační zpráva ukrajinského generálního štábu vydaná 10. května v 16:00 místního času zřejmě zahrnuje aktivity na bojišti 10. května od 00:00 do 16:00. Veškeré zprávy o ruské pozemní aktivitě v těchto situačních zprávách jsou nepřímým obviněním, že ruské síly porušily jednostranné příměří, které Rusko vyhlásilo na dobu oslav Dne vítězství.]

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 10. května odmítl další návrh USA a Ukrajiny na všeobecné příměří, přičemž Rusko nadále trvá na tom, že jakékoli budoucí příměří musí obsahovat podmínky, které podpoří dlouhodobý cíl Ruska získat kontrolu nad celou Ukrajinou a umožní Rusku obnovit ofenzivní operace z výhodnější pozice v době, kterou si samo zvolí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po schůzce tzv. koalice ochotných v Kyjevě 10. května oznámil, že on, evropští představitelé a americký prezident Donald Trump navrhují všeobecné příměří na dobu nejméně 30 dnů počínaje 12. květnem.[1] Zelenskyj vyzval ruské představitele, aby na návrh reagovali, a uvedl, že pokud Rusko s návrhem na příměří nebude souhlasit, Evropa a Spojené státy by měly uvalit další sankce na ruský energetický a bankovní sektor. Peskov na to reagoval tvrzením, že Ukrajina neodpověděla na předchozí návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina na příměří a že tlak na Rusko je "zbytečný".[2] Peskov v rozhovoru pro ABC News zveřejněném 10. května uvedl, že Putin podporuje myšlenku příměří, ale má "otázky" týkající se toho, jak příměří zohlední nedávný a možný budoucí postup Ruska na Ukrajině, mobilizaci Ukrajiny a vojenskou pomoc Západu Ukrajině.[3] Peskov zopakoval Putinovy dřívější požadavky, aby Západ zastavil veškerou vojenskou pomoc Ukrajině a donutil Ukrajinu zastavit mobilizaci a výcvik vojáků jako podmínku příměří. Putin kritizoval původní návrh všeobecného příměří mezi USA a Ukrajinou ze 13. března a naznačil, že jakákoli dohoda o příměří by měla omezit schopnost Ukrajiny mobilizovat a cvičit nové jednotky a přijímat vojenskou pomoc.[4]

Putin, Peskov a další ruští představitelé dosud nenabídli jako součást dohody o příměří žádné srovnatelné ústupky, například zastavení budování vlastních ozbrojených sil a obranného průmyslu. Ruští představitelé se zřejmě snaží definovat podmínky jakéhokoli příměří tak, aby v krátkodobém horizontu usnadnily další ruské zisky na bojišti a podpořily schopnost Ruska v budoucnu znovu zaútočit na Ukrajinu. Peskov také tvrdil, že Ukrajina se snaží využít návrhy na příměří k "úniku z jednání", a zpochybnil Trumpův deklarovaný cíl využít všeobecné příměří jako základ pro mírová jednání.[5]

Koalice ochotných vedená Velkou Británií a Francií 10. května vyjádřila podporu návrhu USA a Ukrajiny na všeobecné 30denní nebo delší příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 10. května setkal s lídry koalice ochotných během polovirtuálního summitu, jehož se zúčastnili představitelé Litvy, Rumunska, Finska, Belgie, Bulharska, Řecka, Dánska, Estonska, Irska, Itálie, Kanady, Lotyšska, Lucemburska, Nového Zélandu, Norska, Slovinska, České republiky, Švédska, Austrálie, Chorvatska, Islandu, Španělska, Portugalska, Turecka, Evropské komise a Evropské rady.[6] Zelenskyj přivítal v Kyjevě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Friedricha Merze, britského premiéra Keira Starmera a polského premiéra Donalda Tuska.[7] Koalice ochotných a generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřili návrhu USA a Ukrajiny na příměří podporu.[8] Macron uvedl, že koalice pracuje na návrhu týkajícím se vyslání vojenského kontingentu na Ukrajinu a že v nadcházejících týdnech uspořádá sérii schůzek.[9] Stanice NBC News informovala, že Ukrajina, Spojené státy a evropští partneři vypracovali dokument s podmínkami, které má Rusko zvážit.[10] Podle nejmenovaného západního představitele dokument obsahuje 22 návrhů, včetně 30denního všeobecného příměří. Agentura Reuters 9. května informovala, že podle jednoho francouzského diplomatického zdroje USA a evropští partneři finalizují návrh 30denního příměří a nové sankční balíčky pro případ, že Rusko návrh odmítne.[11]

Írán údajně dodá Rusku rakety krátkého doletu pro použití na Ukrajině. Agentura Reuters 10. května s odvoláním na dva západní bezpečnostní a jednoho regionálního činitele informovala, že Írán se v blízké budoucnosti chystá dodat Rusku blíže nespecifikovaný počet odpalovacích zařízení raket Fath-360.[12] Tito činitelé uvedli, že Rusko pravděpodobně hodlá odpalovací zařízení použít s těmito balistickými raketami krátkého doletu, které Írán Rusku dodal na podzim 2024. Ukrajinský vojenský zdroj v září 2024 sdělil britskému deníku The Times, že Írán dodal Rusku přes 200 balistických střel Fath-360.[13] Velitel amerického velitelství v Evropě (EUCOM) a vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) generál Christopher Cavoli v dubnu 2024 informoval, že Írán dodal Rusku přes 400 balistických raket krátkého doletu a "stovky tisíc" dělostřeleckých granátů.[14] ISW však nezaznamenal žádné zprávy o tom, že by ruská armáda proti Ukrajině použila rakety dodané Íránem. Teherán na podzim 2022 začal Rusku dodávat drony Šáhid a Rusko už v létě 2023 začalo vyrábět a používat vlastní analogy dronů Šáhid-131 a Šáhid-136 (které Rusko nazývá Geraň-1 a Geraň-2) s importovanými íránskými komponenty a s využitím íránských výrobních licencí.[15] Rusko pokračuje v prohlubování vojenské spolupráce s Íránem, Severní Koreou a Čínskou lidovou republikou (ČLR), a kdyby Rusko začalo používat proti Ukrajině íránské rakety, bylo by to známkou výrazného posílení rusko-íránských vztahů.[16]

Velvyslanectví Spojených států v Kyjevě vydalo 9. května prohlášení, ve kterém varovalo před významným ruským leteckým úderem proti Ukrajině v následujících dnech, při kterém by mohly být použity balistické střely středního doletu typu Orešnik.[17] Ruské a ukrajinské zdroje 10. května informovaly, že ruská vláda plánuje uzavřít vzdušný prostor nad Volgogradskou a Saratovskou oblastí v blízkosti raketové základny Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti, kde ruské síly údajně skladují střely Orešnik, a to od 6:00 hodin 12. května do 16:00 hodin 13. května moskevského času.[18] Ruští váleční blogeři tvrdili, že uzavření vzdušného prostoru je typické pro bojové a testovací odpalování balistických střel, a prohlásili, že uzavření vzdušného prostoru naznačuje, že Rusko by mohlo provést úder raketami Orešnik na Kyjev.[19]

Vojenská podpora USA a Západu zůstává pro schopnost Ukrajiny bránit se proti ruské agresi životně důležitým aspektem. Místopředseda Výboru Nejvyšší rady pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajské služby Jehor Černěv v článku zveřejněném 10. května v deníku The New York Times (NYT) uvedl, že Ukrajině docházejí obranné systémy raket dlouhého doletu, dělostřelectva a balistických střel.[20] Nejmenovaný představitel amerického Kongresu deníku NYT sdělil, že Spojené státy nedávno schválily dodávku 125 dělostřeleckých raket dlouhého doletu a 100 protiletadlových raket Patriot z Německa na Ukrajinu. Podle jednoho západního zpravodajce ukrajinská armáda zlepšila svou schopnost "racionálně využívat" protiletadlové rakety Patriot tím, že k ničení menších cílů používá levnější střely. Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou nezbytné pro udržení deštníku protivzdušné obrany Ukrajiny, protože systémy ze sovětské éry a jiné systémy dodané Západem nejsou schopny zachytit ruské balistické střely.

Klíčové poznatky:

* Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 10. května odmítl další návrh USA a Ukrajiny na všeobecné příměří, přičemž Rusko nadále trvá na tom, že jakékoli budoucí příměří musí obsahovat podmínky, které podpoří dlouhodobý cíl Ruska získat kontrolu nad celou Ukrajinou a umožní Rusku obnovit ofenzivní operace z výhodnější pozice v době, kterou si samo zvolí.

* Koalice ochotných vedená Velkou Británií a Francií 10. května vyjádřila podporu návrhu USA a Ukrajiny na všeobecné 30denní nebo delší příměří.

* Írán údajně dodá Rusku rakety krátkého doletu pro použití na Ukrajině.

* Velvyslanectví Spojených států v Kyjevě vydalo 9. května prohlášení, ve kterém varovalo před významným ruským leteckým úderem proti Ukrajině v následujících dnech, při kterém by mohly být použity balistické střely středního doletu typu Orešnik.

* Vojenská podpora USA a Západu zůstává pro schopnost Ukrajiny bránit se proti ruské agresi životně důležitým aspektem.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti. Ruské síly v poslední době postupovaly u Torecka, Pokrovska a Kurachova.