Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1176. den (14.05.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

středa 14.05.2025, 23:10

Ruští představitelé nadále opakují nedávnou výzvu ruského prezidenta Vladimira Putina, aby budoucí jednání s Ukrajinou vycházela z istanbulských protokolů z počátku roku 2022, které obsahovaly ruské požadavky na úplnou kapitulaci Ukrajiny. Ruský velvyslanec se zvláštním posláním a bývalý představitel ruské okupační správy Rodion Mirošnik 14. května prohlásil, že návrh istanbulských protokolů z dubna 2022 by mohl být základem pro dohodu o ukončení ruské války na Ukrajině.[1] Mirošnik se tak připojil k Putinově výzvě z 11. května k "obnovení" přímých jednání v Istanbulu z roku 2022 v reakci na společný návrh USA, Ukrajiny a Evropy ze dne 10. května na minimálně 30denní všeobecné příměří.[2] Mirošnik poznamenal, že Rusko a Ukrajina by mohly provést "úpravy" istanbulských protokolů z roku 2022, aby zohlednily změny, k nimž došlo v posledních třech letech, ale výslovně trval na tom, že požadavky Ruska z dubna 2022, aby Ukrajina výrazně snížila své vojenské kapacity a novelizovala svou ústavu tak, aby obsahovala ustanovení o neutralitě, které by Ukrajině zakazovalo vstup do jakýchkoli vojenských aliancí včetně NATO, zůstávají nezměněny. Putin a Mirošnik záměrně opakují podmínky Ruska z istanbulských protokolů, protože obsahovaly podmínky, které by znamenaly kapitulaci Ukrajiny a zbavily by ji možnosti bránit se proti potenciální budoucí ruské agresi, což jsou cíle, o které Kreml nadále usiluje.[3] Deníky The Wall Street Journal (WSJ) a The New York Times (NYT) v březnu a červnu 2024 informovaly, že získaly několik verzí návrhů protokolů z ukrajinsko-ruských mírových jednání v Istanbulu z dubna 2022.[4] Návrhy protokolů požadovaly, aby se Ukrajina vzdala svých aspirací na členství v NATO a změnila svou ústavu tak, aby obsahovala ustanovení o neutralitě, které by jí zakazovalo vstup do jakýchkoli vojenských aliancí. Tyto návrhy také zakazovaly přítomnost zahraničních vojáků, instruktorů a zbraňových systémů na Ukrajině. Rusko požadovalo, aby se bezpečnostními garanty dohody staly Rusko, Spojené státy, Velká Británie, Čínská lidová republika (ČLR), Francie a Bělorusko a aby tito garanti "ukončili mezinárodní smlouvy a dohody neslučitelné s trvalou neutralitou [Ukrajiny]", včetně dohod o vojenské pomoci. Rusko požadovalo, aby Ukrajina v rámci istanbulských protokolů omezila své vojenské síly na 85.000 vojáků, 342 tanků a 519 dělostřeleckých systémů. Rusko rovněž požadovalo, aby ukrajinské rakety měly dolet omezený na 40 kilometrů, což by ruským silám umožnilo rozmístit kriticky důležité systémy a materiál v blízkosti Ukrajiny bez obav z útoků.

Rusko tyto podmínky požadovalo v prvním a druhém měsíci plné invaze, kdy ruské jednotky postupovaly na Kyjev a získávaly území na severovýchodě, východě a jihu Ukrajiny. Rusko se nyní po třech letech války pokouší tyto požadavky zopakovat, a to navzdory skutečnosti, že ukrajinské síly od té doby úspěšně donutily Rusko k ústupu ze severní Ukrajiny, osvobodily významné části Charkovské a Chersonské oblasti a zpomalily tempo postupu ruských vojsk na bojišti. Mirošnikova poznámka, že Rusko a Ukrajina by mohly upravit některé aspekty istanbulských protokolů tak, aby reflektovaly změny ve válce za poslední tři roky, je pokusem vykreslit Kreml jako stranu ochotnou k jednání, což zastírá skutečnost, že Rusko vlastnš nadále usiluje o svůj dlouhodobý cíl, jímž je úplná kapitulace Ukrajiny. Putin, Mirošnik a další ruští představitelé nadále požadují úplnou kapitulaci Ukrajiny ve snaze zajistit strategické cíle Ruska tím, že Moskva bude prodlužovat jednání a zároveň pokračovat v získávání území na bojišti.[5]

Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov před jednáním v Istanbulu rovněž zopakoval požadavky Kremlu, že jakékoli řešení války musejí vést ke změně režimu na Ukrajině a omezením vůči Západu. Rjabkov 13. května prohlásil, že nadcházející jednání v Istanbulu se budou muset zabývat "primárními příčinami" války, aby bylo možné dosáhnout jejího trvalého ukončení, čímž pravděpodobně narážel na neustále se objevující požadavek Ruska, aby jakákoli mírová dohoda řešila "základní příčiny" války.[6] Rjabkov rovněž zopakoval tvrzení, že Ukrajina musí pokračovat v "denacifikaci". Pojem "denacifikace" ruští představitelé opakovaně používají při vznášení požadavků na změnu režimu na Ukrajině a instalaci proruské loutkové vlády v Kyjevě.[7] "Základní příčiny" války definují jako údajné porušení závazků NATO z 90. let 20. století a prvních dvou desetiletí 21. století nerozšiřovat se do východní Evropy a podél hranic Ruska a údajnou diskriminaci Rusů a ruského jazyka, médií a kultury na Ukrajině ze strany ukrajinské vlády.[8] Rjabkovova prohlášení odrážejí dlouhodobé úsilí Kremlu o prosazení svých předválečných požadavků, aby NATO upustilo od své politiky otevřených dveří a aby byla v Kyjevě instalována proruská loutková vláda, a to navzdory nedávným snahám Kremlu předstírat zájem o jednání v dobré víře.

Průzkum veřejného mínění z počátku května 2025 ukazuje, že většina Ukrajinců podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako legitimního vůdce Ukrajiny a je proti konání voleb před definitivním ukončením války – v souladu s ukrajinským právem a ukrajinskou ústavou. Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS) zveřejnil výsledky průzkumu provedeného ve dnech 2. až 12. května, z nichž vyplynulo, že Zelenskému důvěřuje 74 procent respondentů, což je nárůst oproti 69 procentům v březnu 2025.[9] Průzkum KIIS z května 2025 ukázal, že 71 procent respondentů nepodporuje konání voleb po příměří, i kdyby Ukrajina získala bezpečnostní záruky, a místo toho se domnívá, že Ukrajina by měla volby uspořádat až po uzavření konečné mírové dohody a úplném ukončení války. KIIS poznamenal, že Zelenského podporuje a konání voleb před ukončením války nepodporuje většina respondentů ve všech oblastech Ukrajiny. Průzkumem zjištěný většinový názor, že volby by se měly konat až po skončení války, je v souladu s ukrajinským zákonem o stanném právu a ukrajinskou ústavou, podle nichž Ukrajina nemůže uspořádat volby během platnosti stanného práva a nemůže stanné právo zrušit, dokud trvá "hrozba útoku nebo nebezpečí pro nezávislost Ukrajiny a její územní celistvost".[10] Kreml se opakovaně pokouší využít údajnou "nelegitimitu" Zelenského k odmítnutí a odložení návrhů na příměří a jednání a ke stanovení podmínek, za kterých by Rusko mohlo odstoupit od jakýchkoli budoucích dohod s Ukrajinou.[11] Kreml se také opakovaně pokoušel ospravedlnit svou invazi na Ukrajinu tvrzením, že velká část východní a jižní Ukrajiny se chce připojit k Rusku.[12] Průzkum KIIS, jehož výsledky byly poměrně konzistentní ve všech regionech Ukrajiny, tyto narativy Kremlu vyvrací.

Klíčové poznatky:

* Ruští představitelé nadále opakují nedávnou výzvu ruského prezidenta Vladimira Putina, aby budoucí jednání s Ukrajinou vycházela z istanbulských protokolů z počátku roku 2022, které obsahovaly ruské požadavky na úplnou kapitulaci Ukrajiny.

* Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov před jednáním v Istanbulu rovněž zopakoval požadavky Kremlu, že jakékoli řešení války musejí vést ke změně režimu na Ukrajině a omezením vůči Západu.

* Průzkum veřejného mínění z počátku května 2025 ukazuje, že většina Ukrajinců podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako legitimního vůdce Ukrajiny a je proti konání voleb před definitivním ukončením války – v souladu s ukrajinským právem a ukrajinskou ústavou.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Pokrovska. Ruské síly v poslední době postupovaly u Kupjanska, Torecka, Kurachova a Velyké Novosilky.

Odhadovaná územní kontrola v rusko-ukrajinské válce ke dni 14. května 2025 v 19:30 hodin SELČ.

Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)

Štítky:

válka

Ukrajina

Rusko

USA

ISW