Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 1177. den (15.05.2025)

Analytici amerického nevládního Institutu pro studium války (ISW) denně podrobně rozebírají situaci na bojišti ve válce mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci i politické, ekonomické a společenské souvislosti nejrozsáhlejšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.

pátek 16.05.2025, 00:15

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k bilaterálnímu jednání v Istanbulu a nadále odmítá nabídnout ústupky k ukončení války na Ukrajině. Putin v noci z 10. na 11. května promluvil k mediálním organizacím poté, co byl 10. května předložen společný americko-ukrajinsko-evropský návrh na všeobecné příměří na dobu nejméně 30 dnů počínaje 12. květnem.[1] Putin na společný americko-ukrajinsko-evropský návrh nepřistoupil a místo toho navrhl, aby Rusko a Ukrajina 15. května "obnovily" přímá jednání, která podle něj Ukrajina "přerušila" v roce 2022 v Istanbulu. Zelenskyj a turecký prezident Reçep Tayyip Erdoğan přijali Putinův návrh, aby se bilaterální jednání uskutečnila 15. května v Turecku.[2] Zelenskyj prohlásil, že bude 15. května v Turecku na Putina osobně čekat, a také tam přijel.[3] Putin pověřil účastí na jednáních v Istanbulu několik ruských představitelů, kteří zjevně nepatří do nejužšího okruhu jeho spolupracovníků, a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 15. května potvrdil, že Putin do Istanbulu nepojede.[4] To, že Putin odmítl Zelenského pozvání, svědčí o Putinově přetrvávajícím odporu k jakýmkoli ústupkům a k legitimnímu jednání v dobré víře na nejvyšší úrovni.

V ruské delegaci v Istanbulu nejsou představitelé z okruhu Putinových nejbližších spolupracovníků a vyjednávací tým je v podstatě stejný jako delegace, kterou Rusko vyslalo na rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu v roce 2022. Putin 14. května večer oznámil, že ruskou delegaci v Istanbulu vede prezidentův poradce Vladimir Medinskij.[5] Členy delegace jsou také náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, náčelník hlavní správy rozvědky (GRU) ruského generálního štábu Igor Kosťukov a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin. Medinskij vedl delegaci podobně i v roce 2022, kdy se jednání zúčastnili i Fomin a Galuzinův předchůdce.[6] Kosťukov tak je z této čtveřice jediný, kdo se jednání v roce 2022 nezúčastnil.

Součástí ruské delegace v roce 2025 jsou také čtyři odborníci z prezidentské administrativy, GRU, ruského ministerstva zahraničních věcí (MZV) a ruského ministerstva obrany (MO), kteří odpovídají čtyřem vedoucím členům delegace: zástupkyně vedoucího prezidentské administrativy pro státní politiku v humanitární oblasti Jelena Podobrejevskaya, ředitel druhého odboru Společenství nezávislých států (CIS) ruského ministerstva zahraničních věcí Alexej Poliščuk, první zástupce vedoucího informačního oddělení GRU Alexandr Zorin a zástupce vedoucího hlavní správy ruského ministerstva obrany pro mezinárodní vojenskou spolupráci Viktor Ševcov.[7]

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu v květnu 2025 Medinskij výslovně popsal jako pokračování istanbulských jednání z počátku roku 2022, během nichž Rusko vzneslo požadavky, které se rovnaly úplné kapitulaci Ukrajiny. Medinskij 15. května v Istanbulu novinářům řekl, že Rusko považuje jednání v květnu 2025 za "pokračování" předchozích jednání v Istanbulu v dubnu 2022, která podle něj Ukrajina přerušila.[8] Medinskij opakuje Putinovo tvrzení z 11. května, že nové bilaterální jednání v Istanbulu bude vycházet z návrhu istanbulské dohody z dubna 2022, který obsahoval podmínky, jež by znamenaly kapitulaci Ukrajiny a zbavily by ji možnosti bránit se proti potenciální budoucí ruské agresi.[9] Deníky The Wall Street Journal (WSJ) a The New York Times (NYT) v březnu a červnu 2024 informovaly, že získaly několik verzí návrhů protokolů z ukrajinsko-ruských mírových jednání v Istanbulu z dubna 2022.[10] Návrhy protokolů požadovaly, aby se Ukrajina vzdala svých aspirací na členství v NATO a změnila svou ústavu tak, aby obsahovala ustanovení o neutralitě, které by jí zakazovalo vstup do jakýchkoli vojenských aliancí. Tyto návrhy také zakazovaly přítomnost zahraničních vojáků, instruktorů a zbraňových systémů na Ukrajině. Rusko požadovalo, aby se bezpečnostními garanty dohody staly Rusko, Spojené státy, Velká Británie, Čínská lidová republika (ČLR), Francie a Bělorusko a aby tito garanti "ukončili mezinárodní smlouvy a dohody neslučitelné s trvalou neutralitou [Ukrajiny]", včetně dohod o vojenské pomoci. Rusko požadovalo, aby Ukrajina v rámci istanbulských protokolů omezila své vojenské síly na 85.000 vojáků, 342 tanků a 519 dělostřeleckých systémů. Rusko rovněž požadovalo, aby ukrajinské rakety měly dolet omezený na 40 kilometrů, což by ruským silám umožnilo rozmístit kriticky důležité systémy a materiál v blízkosti Ukrajiny bez obav z útoků.

Rusko tyto podmínky požadovalo v prvním a druhém měsíci plné invaze, kdy ruské jednotky postupovaly na Kyjev a získávaly území na severovýchodě, východě a jihu Ukrajiny. Rusko se nyní po třech letech války pokouší tyto požadavky zopakovat, a to navzdory skutečnosti, že ukrajinské síly od té doby úspěšně donutily Rusko k ústupu ze severní Ukrajiny, osvobodily významné části Charkovské a Chersonské oblasti a zpomalily tempo postupu ruských vojsk na bojišti. Medinskij se záměrně snaží prezentovat jednání v květnu 2025 jako pokračování istanbulských jednání z dubna 2022, aby ruským požadavkům na kapitulaci Ukrajiny dodal zdání legitimity, a to navzdory skutečnosti, že Ukrajina je nyní na bojišti v mnohem silnější pozici než v dubnu 2022 a ruská armáda je mnohem slabší než v prvních měsících invaze v plném rozsahu.

Medinskij také zopakoval Putinovy dlouhodobé požadavky, že jakékoli řešení války musí vést ke změně režimu na Ukrajině a omezení NATO. Medinskij tvrdil, že cílem Ruska pro jednání v Istanbulu v květnu 2025 je "nastolení dlouhodobého míru tím, že budou odstraněny základní příčiny" války.[11] Ruští představitelé pravidelně požadují, aby jakákoli mírová dohoda řešila "základní příčiny" války, které definují jako údajné porušení závazků NATO z 90. let 20. století a prvních dvou desetiletí 21. století nerozšiřovat se do východní Evropy a podél hranic Ruska a údajnou diskriminaci Rusů a ruského jazyka, médií a kultury na Ukrajině ze strany ukrajinské vlády.[12] Ruští představitelé využívají tvrzení, že Ukrajina špatně zachází s rusky mluvícími obyvateli na Ukrajině, k ospravedlnění požadavků Kremlu na změnu režimu na Ukrajině, vytvoření proruské loutkové vlády v Kyjevě a okupaci a nelegální anexi ukrajinského území Ruskem. Medinského pokus prezentovat jednání v Istanbulu v květnu 2025 jako mírové rozhovory je v rozporu s deklarovanými snahami Ukrajiny, USA a Evropy o dosažení dlouhodobějšího příměří na Ukrajině, které by předcházelo mírovým jednáním.[13] Medinského prezentace odráží tvrdošíjné ruské odmítání tohoto sledu událostí, které naopak důsledně podporují Ukrajina a Spojené státy.[14]

Pokyny Kremlu ruským médiím ohledně zpravodajství o jednáních v Istanbulu naznačují, že Kreml připravuje ruské obyvatelstvo na delší válku na Ukrajině a nemá zájem o jednání v dobré víře, která vyžadují kompromisy na obou stranách. Ruský opoziční server Meduza 15. května informoval, že získal příručku, kterou ruská média obdržela od politického bloku prezidentské administrativy, s pokyny, jak informovat o jednáních v Istanbulu.[15] Příručka ruským médiím údajně nařizuje, aby účast Medinského v ruské delegaci vysvětlila jako "logickou", protože vedl ruskou delegaci v Istanbulu už v roce 2022 a nyní v této práci pokračuje. Jeden politický stratég spolupracující s Kremlem serveru Meduza řekl, že ruští představitelé dohlížející na domácí politiku soudí, že istanbulská jednání skončí "patovou situací" a že Kreml předpokládá, že Západ v reakci na takovou "patovou situaci" pravděpodobně uvalí nové sankce. Příručka údajně radí ruským médiím, aby preventivně mluvila o "novém balíku sankcí" a zároveň tvrdila, že nové sankce nepoškodí rozvoj Ruska, protože Rusko "úspěšně zvládá výzvy jakýchkoli sankcí". Ruská média by podle příručky údajně měla vágně uvádět, že "vyjednávání probíhá za horších podmínek pro Ukrajinu" než před třemi lety, ale příručka nevysvětluje, v čem jsou současné podmínky na bojišti, kde Rusko kontroluje mnohem menší část Ukrajiny, "horší". Tvrzení prezidentské administrativy, že jednání v květnu 2025 probíhají za "horších podmínek" pro Ukrajinu než v roce 2022, je pokusem o předvádění ruské vojenské síly a úspěchů na bojišti, přičemž se ignorují významné úspěchy Ukrajiny na bojišti a její schopnost zpomalit postup Ruska v posledních třech letech války. Toto tvrzení také ignoruje významné ztráty Ruska mezi elitními silami a rostoucí závislost na špatně vycvičených rekrutech. Způsob, jakým prezidentská administrativa jednání prezentuje, ukazuje, že Rusko očekává, že Ukrajina odmítne podmínky, které ruská delegace předloží v Istanbulu, protože Ukrajina nepřijme podmínky rovnající se její kapitulaci. Rusko podobně předkládalo ultimáta Ukrajině, Západu a NATO v roce 2021 před zahájením své plné invaze v roce 2022, přičemž si jistě bylo vědomo, že NATO a Ukrajina neprovedou změny svých základních listin, ústavy a principů, které by byly nutné k splnění ruských požadavků.[16] Západ předválečná ultimáta Ruska odmítl, což Moskvě umožnilo vytvořit povrchní ospravedlnění pro svou následnou invazi v plném rozsahu. To, že Rusko na svých istanbulských požadavcích z roku 2022 trvá i v květnu 2025, dokazuje, že Rusko má nadále zájem pouze o úplnou kapitulaci Ukrajiny, není ochotno nabídnout kompromisy na jakýchkoli jednáních vedených v dobré víře a je připraveno pokračovat ve válce, aby dosáhlo svého cíle, jímž je kapitulace Ukrajiny.

Klíčové poznatky:

* Ruský prezident Vladimir Putin odmítl pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k bilaterálnímu jednání v Istanbulu a nadále odmítá nabídnout ústupky k ukončení války na Ukrajině.

* V ruské delegaci v Istanbulu nejsou představitelé z okruhu Putinových nejbližších spolupracovníků a vyjednávací tým je v podstatě stejný jako delegace, kterou Rusko vyslalo na rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu v roce 2022.

* Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu v květnu 2025 Medinskij výslovně popsal jako pokračování istanbulských jednání z počátku roku 2022, během nichž Rusko vzneslo požadavky, které se rovnaly úplné kapitulaci Ukrajiny.

* Medinskij také zopakoval Putinovy dlouhodobé požadavky, že jakékoli řešení války musí vést ke změně režimu na Ukrajině a omezení NATO.

* Pokyny Kremlu ruským médiím ohledně zpravodajství o jednáních v Istanbulu naznačují, že Kreml připravuje ruské obyvatelstvo na delší válku na Ukrajině a nemá zájem o jednání v dobré víře, která vyžadují kompromisy na obou stranách.

* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly u Torecka. Ruské síly v poslední době postupovaly u Lymanu, Novopavlivky a Velyké Novosilky.